Abarth 595 Turismo vs. Mini JCW Cabrio: Roztomilé splašené nesmysly

Tou jedinou možnou volbou je samozřejmě Abarth 595. Dílna Carla Abartha je tu s námi již téměř sedmdesát let a po celou dobu své existence se zabývá úpravou automobilů značky Fiat, což je - jen tak mimochodem – výrobce nejlepších městských autíček. To je zkrátka fakt. Pro srovnání jsem tedy zvolil aktuální hvězdu salonů Fiatu, model Abarth 595 Turismo. Hotovo, mám vyhráno.

Počkat, počkat! Mám tu něco mnohem lepšího. Nejslavnější městské autíčko s historií sahající do padesátých let, hrdina nespočetných soutěží rally, ikona britského motorismu. A jestli chceš vytahovat slavné muže motorsportu, tak těžko najdeš větší legendu, jejíž jméno je spojeno s Formulí 1 či vytrvalostními závody v Indianopolis, než jakou byl John Cooper. Slyšíš to tam, ne? Mini John Cooper Works, John Cooper…

No ok, ale tohle měl být test cool sportovních městských miniaut a dnešní Mini už není zrovna mini. Nevadí, jsi bez šance, tenhle Abarth je ve svém oboru špička. Pokud jde o show, nemá italské autíčko konkurenci. Dvoubarevný lak, agresivní nárazník a velká kola – běžný postup, jak z obyčejného auta udělat vizuálně ostrou verzi. Když se ale takto nastrojí roztomiloučký Fiat 500, je výsledek prostě fantastický. Zadní maličký difuzor lemovaný výraznými koncovkami výfuku, nějaké ty mřížky, bojovně vytrčený přední nárazník – to všechno křičí do světa: “Až vyrostu, bude ze mě Ferrari!”

Fantastický, pokud rád nakupuješ v hračkářství. My se tu ale bavíme o reálných autech. A tady dokáže Mini nabídnout propracovanější dojem. Testovaná verze Mini JCW disponuje prvky, které ještě přiostří už tak sportovně laděný model. Máme tu otvory v náraznících a jeden v kapotě (i když ten je – pravda – falešný), hezky vycentrované koncovky výfuku a všelijaké hezké detaily – třeba kontury britské vlajky na plátěné střeše. Což mi připomíná – ano, já mám kabrio.

Tak dobrá, obě kapesní hračky jsou výrazné a veselé, pojďme dovnitř. V Abarthu je klasická kabina Fiatu 500 patřičně upravená. Především sportovní červené kožené sedačky a hezký sportovní volant s pádly řazení tvrdí muziku. Příjemné jsou detaily, změněné přímo pro Abarth, grafika na centrální obrazovce radiomapy i v přístrojové kapličce zobrazuje důsledně loga Abarth, nikoli Fiat 500. Sedačky jsou pohodlné, vzadu je však prostor jen pro cestující menší postavy na kratší cesty – ačkoli jak daleko by kdo chtěl Abarthem 595 jezdit, že? Výbava je také slušná, Fiatí radiomapu již známe a ani v Abarthu k ní nemám výhrad. Střešní okno příjemně prosvětluje interiér a audiosystém Beats předvádí kvalitní ozvučení, které je pochopitelně u podobně zaměřené italské hračky nezbytné.

Velká krása, ty cedulky Abarth, moc pěkné – až na to velké logo 500 před spolujezdcem, to asi někomu trochu uteklo, že? Kabina Mini nepotřebuje zásadní úpravy, Mini bylo již na počátku navržené jako sportovní luxusní městské autíčko, všechno uvnitř působí na první pohled hodnotně a solidně. Líbí se mi množství kruhů všech možných velikostí. Verze JCW samozřejmě přidává několik dalších detailů, třeba páčky jako v letadle. Prostoru je uvnitř Mini pocitově asi stejně jako v Abarthu, což není úplně dobrá vizitka, protože zvenčí je Mini znatelně větší. Sedí se však příjemně nízko, což odpovídá sportovnímu charakteru a mnohem lépe než ve Fiatu, kde zažijete známý pocit záchodového sezení. 

Není to Fiat, je to Abarth! No dobrá, sedačku bych si dal o trochu níž, kdyby to šlo, ale zas tak hrozné to není. A narozdíl od Zlokočky, já mám v autě i kufr. Ale nechme toho, pojďme radši jezdit. Abarth pohání skvělý motor 1.4 T-Jet, ve specifikaci Turismo laděný na 165 koní. Testovaný kus výkon na kola přenáší přes pětistupňovou robotizovanou převodovku s jednou spojkou. Je potřeba se s robotem sladit na společnou vlnu, na zakroucené silnici a v plném tempu je však poté řazení radost. A nejen řazení. Lehoučké autíčko s koly v rozích karoserie je až nečekaně schopné a bezprostřední. Systém TTC nahrazující ovládáním brzd samosvorný diferenciál spolu s nízkou hmotností je patrně odpovědný za většinu toho kouzla. Abarth odmítá být nedotáčivý, záď se nebrání hravému vybočení. Mini se v přímém srovnání s Abarthem chová jako mnohem těžší a dospělejší auto. Především u brzd je cítit, že mají s autem mnohem více práce. Jistě na tom má svůj podíl viny i zvolená verze kabrio, která s sebou vozí nezanedbatelné množství nutných výztuh.

Ano, s převodovkou Abarthu se to chce sladit. Mně se to nepodařilo, Fiat mi pod rukama poskakuje a škube sebou a je úplně jedno, zda jedeme městem či volnou krajinou. Těžko říct, jestli mě frustruje víc jízda na automat, nebo zoufalé snahy o manuální řazení.  Ať sladím, jak chci, robot je stejně pomalý jako ten, ze kterého jsem šedivěla v Citroenu Cactus. V Mini mám naštěstí to, co by mělo být v každém hravém autě – manuál, navíc s šaltpákou, která funguje stejně excelentně jako vypadá. A hravosti nabízí JCW mnohem více. Voličem jízdních režimů, ovladatelným i poslepu na velkém prstenci u řadící páky, si lze míru hravosti nastavit, nikdy však zcela nevymizí. Automobil sám pomáhá s meziplyny a představení dokresluje výfuk. Tolik chuligánského prskání, práskání a bručení Abarth nabídnout neumí.

Ano, je to trochu umělé, ale co na tom záleží, když to funguje? Jedinou nevýhodou je, že si člověk nemůže pomoct, aby nejel stylem brzda plyn i na nákup do Lidlu. Řízení je přesné a strmé, s vyšší rychlostí příjemně tuhne. Jak si tak peláším krajinou se střechou dole, mám pochyby, zda se Mini ještě stále řadí mezi městské hatchbacky. Je to do detailu zpracovaná luxusní petrolheadská ikona, auto pro kluky a holky, kteří se nebojí být vidět a kteří si chtějí hrát.

Je pravdou, že Abarth nedokáže zcela zakrýt, že jeho základem je malý Fiat, však také testovaný kus Mini má cenovku odpovídající dvěma Abarthům. A také je pravdou, že výfuk Abarthu, ač také není právě tichý a nenápadný, nepředvádí tak okázalou show. Řešením by snad mohl být některý z příplatkových sportovních výfuků.

Mini pro změnu nedokáže zakrýt, že je to vlastně BMW. Propracované do nejmenších detailů, německy precizní a spolupracující. Přesto by mě ani ve snu nenapadlo ho označit za sterilní. Je to zkrátka vynikající auto, které nepotřebuje osobité vrtochy, aby ho měl člověk rád.

Verdikt

Namísto umělých meziplynů a přednastaveného práskání ve výfuku Abarth nabízí více oné čisté machanické radosti. Všechno, co se děje a co cítíte ve volantu či sedačce, je skutečné. A překvapivě dobře to funguje. To spolu s výrazně nižší pořizovací cenou je ten hlavní důvod, proč je pro mě italská hračka vítězem testu. Ve městě není Abarth příliš pohodlný a převodovka skutečně není ideálním řešením pro poskakování v kolonách – ale na tom vůbec nezáleží. Jakmile se Abarth ocitne na zakroucené okresce, stává se ztělesněním čiré radosti. A kromě toho – vždyť se na něj podívejte, kdo by ho nechtěl? -Hamster-

Excentrická hračka na jedné straně, dospělé auto na straně druhé. Svou ne zrovna skromnou cenovku si Mini bez námahy obhájí – ať už parádním, skvěle čitelným podvozkem, uřvaným a silným motorem, nebo prémiovým prostředím v kabině. Při sebevíc adrenalinové jízdě v zatáčkách neztrácím jistotu, že auto poslouchá a nesnaží se mě zabít. Nepotřebuju se strojem zápasit, abych měla pocit, že si zasloužím rychlost a zábavu. Nepotřebuju se bát. Takže beru Mini, jen si do něj přiobjednám trochu lepší audio… -Zlokoč-

Technické údaje | Abarth 595

Motor: zážehový přeplňovaný čtyřválec 1.368 cm3
Výkon: 165 koní (121 kW) v 5.500 ot./min
Točivý moment: 230 Nm v 3.000 ot./min
Převodovka: pětistupňová robotizovaná
Provozní hmotnost: 1.035 kg 
Maximální rychlost: 218 km/h
0-100 km/h: 7,4 s 
Kombinovaný spotřeba (udávaná): 5,8 l/100 km 
Cena (Abarth 595 Turismo): 575.000,- Kč

Technické údaje | Mini JCW Cabrio

Motor: zážehový přeplňovaný čtyřválec 1.998 cm3
Výkon: 220 koní (170 kW) v 5.200 ot./min
Točivý moment: 320 Nm v 1.250 – 4.800 ot./min
Převodovka: šestistupňová manuální
Provozní hmotnost: 1.395 kg 
Maximální rychlost: 240 km/h
0-100 km/h: 6,5 s 
Kombinovaný spotřeba (udávaná): 5,9 l/100 km 
Cena (Mini JCW Cabrio): 976.300,- Kč