Isle of Man TT 2023: Je nutné přepsat dějiny?

Už i já mám pocit, že vám to cpu pořád. Jenže mně to pořád přijde jako nesmírně zajímavé téma okolo kterého se neustále něco děje. Koncem května se sjeli ti nejlepší a nejrychlejší borci z celé Anglie, Irska i širšího okolí, třeba ČR, aby změřili svoje schopnosti na nejnáročnějším přírodním okruhu na světě. Na dva týdny se na ostrově Man všechno promění a hlavní dopravní okruh, vedoucí okolo celého pobřeží, se uzavře. Ne kompletně, v určitých hodinách a večer se opět otevírá, aby se místní mohli dostat k nejzákladnější infrastruktuře: do krámu, do hospody a občas i domů. Zhruba na první týden připadá kvalifikace. Což znamená i první ostré osahání okruhu pro jezdce. Také se přistupuje k ladění a vychytávání případných nedostatků, jelikož je místní prostředí velmi náročné i na techniku.

1. DUNLOP, Joey 26 vítězství

2. MCGUINNESS, John 23 vítězství

3. DUNLOP, Michael 21 vítězství

Do letošního ročníku nastoupil legendární Michael Dunlop s jednadvaceti celkovými vítězstvími a od překonání absolutního vrcholu, jeho strýčka Joeyho, ho dělilo 6 vítězství. V letošním ročníku se jelo 8 závodů a nebylo nejmenších pochyb, že by Michael nenastoupil do všech. Šestkrát z osmi být skutečně nejrychlejší. Obrovská motivace a soustředění, jeden cíl, přesto v žádném případě nic snadného. Nemožné? Čeká nás přepsání dějin závodu? Z historie už víme, že Dunlopova silná stránka jsou hlavně šestistovky v kontrastu s jeho momentálně největším rivalem Peterem Hickmanem, který exceluje především na litrech. Téměř celý závodní týden, až na pár vyjímek, byl na stupních vítězů v režii trojice jezdců : Dunlop [start. č. 6], Hickmann [10], Harrison [2] 

Seznam závodů jsem uvedl pro lepší přehlednost v tabulce níže. Vynechal jsem závody sidecar, aby se nám to zbytečně nepletlo. Pokud vás zajímá detailnější popis jednotlivých tříd, či aspektů závodu, doporučím starší obecnější a obsáhlejší článek. Svět se mění a s ním i některá pravidla závodu. V roce 2023 tak byla rozšířena třída Supertwin ze 650 na 700ccm, což umožní start novinkám v podobě Aprilie RS660 a Yamaze R7. Podobná změna se udála i v pravidlech pro Superbiky. Od letoška je tudíž možné mozi litry startovat i s přerostlejšími kousky: Aprillií 1100 RSV4 či Ducati Panigale V4. Podmínkou je použití předepsané motorové jednotky Motec, která by měla zajistit rovnost se zbytkem startovního pole.

Sat 3 June (1) Monster Energy Supersport TT Race 1 [4-laps] 600ccm
Sun 4 June (2) RST Superbike Race [6-laps] 1000ccm
Tue 6 June (3) RL360 Superstock TT Race 1 [3-laps] 1000ccm
Tue 6 June(4) Carole Nash Supertwin TT Race 1 [3-laps] twin do 700ccm
Wed 7 June(5) Monster Energy Supersport TT Race 2 [4-laps] 600ccm
Fri 9 June(6) RL360 Superstock TT Race 2 [3-laps] 1000ccm
Fri 9 June(7) Carole Nash Supertwin TT Race 2 [3-laps] twin do 700ccm
Sat 10 June(8) Milwaukee Senior TT [6-laps] 1000ccm

Boj o vrchol

Michael Dunlop začal pěkně z ostra a bral vítězství v prvních dvou závodech, Supersporty s R6 a SBK s Hondou CBR1000RR-R. Následující Superstock (3) bral Hickman s BMW M1000RR. První twiny (4) připadly opět Dunlopovi na Patonu S1-R. O téhle motorce jste možná nikdy neslyšeli, někdy si o ní asi dáme i článek. Teď si jen v rychlosti povíme, že tento lehoučký (155kg) speciál pohání trochu přiostřený dvouválec z Kawy ER-6, produkující 112 koní namísto původních 72. Však víte, jenom trochu.

V dalším závodě šestistovek (5) opět skóroval Dunlop a nejen to. Navíc si připsal  i nový rekord nejrychlejšího kola ve třídě Supersport, s prolomením hranice průměrné rychlosti 130mph (209km/h). Ze zvyku z historie je zde velice oblíbené zaznamenávat, kromě času na kolo, také průměrnou rychlost. Tak to máme zatím čtyři z pěti pro Michaela a navrch zlomení rekordu. Sakra, ten blázen snad skutečně dokáže nemožné! Existuje něco rychlejšího, než tenhle chlápek na R6?

Jenže poté následoval druhý Superstock (6) a Hickman se zřejmě inspiroval, takže pro změnu zlomil rekord absolutní. Svůj vlastní z loňska. S průměrem v nejrychlejším kole 136mph (219.3km/h) nenašel přemožitele a opět posunul hranici možného. S trochou nadsázky by se dalo tvrdit, že jedinná rychlejší kombinace než Dunlop+Yamaha je Hickman+BMW. Ve druhém závodě twinů (7) bohužel musel Michael odstoupit kvůli závadě, což znamenalo další, o chlup snažší, vítězství pro Petera na Yamaze R7. 

Poslední závod, dvoutýdenní vrchol, v podobě nejprestižnějšího Senior TT, si připsal taktéž Hickman. Celková bilance tedy: shodně po čtyřech vítězstvích oba přední borce Dunlopa a Hickmana. Michael si tedy zvýšil celkový počet vítězství na 25. Letos ještě dějiny přepisovat nebudeme. Nechci nic zakřiknout, ale s nejvyšší pravděpodobností se tomu přístí rok už nevyhneme. Petera zisk čtyř letošních titulů přivádí k celkovému číslu 13. První start si odbyl v roce 2014. První vítězství se mu podařilo urvat 2018 a zřejmě najít ultimátní stopu. (2020 a 2021 se nejelo kvůli covidu). Takže třináct vítězství ze čtyř let-podniků? Poměrně raketový vzestup. Také se nechal slyšet, že s oblibou trénuje na Playstationu ve hře “TT Isle of man: Ride on the edge 3”. Podle jeho slov díky tomu může najezdit mnohem více kol a lépe si zapamatovat tak náročnou trať. Takže pro příště, až vás bude někdo rušit při hraní … je to oficiální. Není to dětinské! Přesně takhle to dělají i profíci! Mimochodem se jedná o díl ze stejné série her Ride, na které jsem se já sám učil Nurburgring, před mým výletem na něj.

Domácí stopa

Ještě bychom si měli zmínit živočišný druh, slibovaný v úvodu, zvaný též “borec domácí”. Letos se konkrétně jedná o Michala “INDI” Dokoupila a Miroslava “Laki” Slobodu. Druhý jmenovaný je sice ze Slovenska, ale myslím, že ho klidně můžeme započítat. Laki startoval v obou závodech Supertwinů na Kawasaki ER-6. Podařilo se mu umístit na 19. a 16. místě a v obou případech získat bronzovou sošku Mercura (římský bůh rychlosti). Ta se uděluje jezdcům, kteří dokončí závod za maximálně 110% času vítěze.

INDI startoval s číslem 26 taktéž v obou Supertwinech, právě na Aprilii RS660 – novince v pravidlech. V prvním závodě si připsal 12. místo a ve druhém se mu podařilo procpat do první desítky na nádherném 9. místě. Také si zajistil dokonce stříbrnou sošku (max 105% času vítěze). K tomu pak ještě navíc v Supersportech, na ověřené klasice Yamaze R6, přidal dvakrát místo čtrnácté. Celkem si tedy z letošního ročníku odváží 4 sošky – 3x bronz, 1x stříbro. Oba borce můžete sledovat na Facebooku. Detaily z jejich výpravy, závodu, strasti i radosti. 

Slovo závěrem

Nakonec bych rád ještě věnoval speciální zmínku Raülu Torrasu Martinézovi. V prvním závodě Superstock (3) si vylepšil svůj osobní rekord kola na 125,47mph (201km/h). V následujícím závodě twinů (4) ve stejný den měl bohužel fatální nehodu. V šestačtyřiceti letech si z jednadvaceti startů na TT odnesl 18 bronzových sošek. Nejednalo se tudíž o žádného novopečeného amatéra. Organizátoři dále uvedli, že jde o dosud nejrychlejšího Španěla na TT vůbec. Bohužel i tohle k tomu patří. Nezbývá než vyjádřit upřímnou soustrast. Snad smutek ze ztráty alespoň trochu umenší vědomí, že se do poslední chvíle věnoval tomu, co ho bavilo nejvíc.

Snad se mi podařilo postihnout některé hlavní body. Těch příběhů a užasných výkonů se samozřejmě odehrál bezpočet. Na YT kanále TT Races Officials se můžete mrknout na mnoho zajímavých videí – shrnutí toho, co se událo v jednotlivých dnech, sestřihů toho nejlepšího, rozhorů s jezdci a mnoho dalšího. Přehledné kompletní výsledky k nahlédnutí jsou zde. Jinak už nezbývá než si zase další rok počkat. Riziko, že se zde opět objeví článek je vysoké, protože jak už jsme si nastínili, je velmi pravděpodobné, že se bude přepisovat historie.