Hyundai i40: Služebák velkoústý

Když spěcháte po dálnici a z levého pruhu vám uhýbá i černá Toyota Land Cruiser s tmavými skly a ukrajinskou značkou, obvykle to znamená, že sedíte v něčem opravdu působivém. V něčem, jako je terénní Mercedes od AMG nebo možná Dodge Charger Hellcat. Proto jsem byl poněkud vyveden z míry, když se mi to stalo za volantem naftového kombíku korejské provenience.

Dojel jsem domů, vystoupil a šel se na Hyundai i40 podívat zpředu. A rychle jsem pochopil, co vedlo řidiče tmavého mastodonta z východu, aby se mi klidil z cesty. Zející tlama s chromovanými vodorovnými žaluziemi chladiče a zamračené obočí LED světel pro denní svícení vypadají opravdu docela agresivně. Nejenže připomínají mnohem větší a dražší model Genesis, ale dokonce působí i tak nějak… skoro až ‚prémiově‘.

Ještě před pár lety by to bylo asi poslední slovo, které byste ve spojení s korejským automobilem použili. Ale časy se mění a automobilky s nimi. A když budete novou i40 důkladně obcházet, zjistíte, že tady se toho změnilo hodně. Zvláště pokud je – jako testovaný vůz – nastříkána chladnou, technicistní šedou metalízou, kombinovanou s krásnými sedačkami v barvě přírodní kůže. Už jsme si zvykli na to, že korejská auta jsou funkční a kvalitní, ale aby luxusně i vypadala, to ještě za samozřejmé nepovažujeme.

Otázkou ale zůstává – dokáže i40 proplatit šek, který napsal její elegantní vzhled? Stojí proti tvrdé konkurenci v nabitém segmentu, jehož osazenstvo začíná u nás zbožňovanou Škodou Superb, pokračuje oblíbeným Mondeem nebo technikou nabitým Passatem a končí třeba u fantasticky zábavné Mazdy6 nebo pohodlného Renaultu Talisman. Pokud tu chcete uspět, musíte nabídnotu něco výjimečného. Má něco takového Hyundai?

Zpočátku to vypadá slibně. Od působivě agresivního exteriéru přejdete do kabiny, která dokáže zabodovat solidním zpracováním a draze působící kombinací barev a materiálů – alespoň pokud jste si připlatili za vyšší výbavu Premium s paketem Luxury, což vám přinese ony pohledné kožené sedačky a další hezky zpracované detaily. Sedadla jsou pohodlná a příjemně vás obejmou, volant má v dnešním světě podivných oválů a jiných patvarů perfektně jednoduchý tvar i optimální tloušťku věnce a stříbrné a černé detaily na palubce působí hodnotně a solidně. Palubní deska vás možná sice nenadchne agresivně modrým odstínem, ale potěšit naopak může svým high-tech laděním.

Rozjeďte se, a příjemná překvapení nekončí. Dvouspojková převodovka je uhlazená a kultivovaná – nejspíš byste jí i uvěřili, že je to klasická převodovka s hydroměničem, jen zatraceně rychlá. Obavy, které by ve vás mohl vyvolat skromný objem motoru 1.7 CRDi, jsou také brzy rozptýleny. Motor je tichý, má hladký chod a jeho 140 koní je naprosto adekvátní všemu, co byste od kombíku střední třídy mohli chtít. Uspokojí vás i podvozek, který nabízí dostatek pohodlí i na rozbitých silnicích a i při svižném tempu dokáže nabídnout dostatek stability a přilnavosti.

Vlastně je docela těžké tomuhle autu něco konkrétního vytknout. Ano, bylo by hezké moci si objednat třeba jiný motor než naftovou sedmnáctistovku. Někteří silniční piráti mezi námi by ocenili více než 140 koní, ničitelé planety zase možnost spalovat benzín. Ti vybíraví by si zase rádi volili výbavu jinak než metodou ‚všecho, nebo nic‘ – ale to je u korejských a japonských aut tak běžné, že jsme si na to zvykli. A fleet manager to alespoň bude mít jednodušší.

Což také poukazuje na největší problém, který s i40 můžete mít. Není to auto pro individualisty a výrazné osobnosti. Samo také žádnou výraznou osobnost nemá. Vypadá draze, moderně a umí všechno, co byste čekali, že služební kombík střední třídy dokáže. Bude vypadat dobře před sousedy i obchodními partnery, nabídne vám dost pohodlí na dlouhých cestách a dokonce dokáže vyklidit levý pruh, když budete spěchat. Ale je zkrátka poněkud sterilní – dokonce sterilnější než německé manažerské sedany, které ze své strohosti dokázaly udělat něco jako charakter.

Hyundai i40 totiž působí jako auto, které byste si neměli kupovat vy jako řidič. Je to auto, které by měl kupovat fleet manager. Když jich objednáte dvacet pro své zaměstnance, bude dávat dokonalý smysl. Nikdo nebude otravovat s tím, že by chtěl jiný motor, a nebudete muset řešit, že Franta by chtěl adaptivní tempomat a Pepa raději bezklíčový vstup. Zkrátka vyberete jeden ze dvou stupňů výbavy a přikoupíte nebo nepřikoupíte paket dalších doplňků. Potom už zbývá jen volba metalického laku nebo panoramatického střešního okna.

Nejlepší na tom je, že všichni vaši zaměstnanci budou spokojení. Jeden by sice možná raději obláčkový podvozek a na odiv dávanou rozložitost Superbu, jiný by dal přednost francouzskému luxusu Talismanu, třetí by se chtěl bavit za volantem Mazdy. V i40 budou všichni spokojení. Nic víc, ale také nic méně.

Technické údaje

Motor: čtyřválec turbodiesel 1 685 cm3
Výkon: 141 koní při 4 000 ot./min
Točivý moment: 340 Nm v 1 750 – 2 500 ot./min
Převodovka: sedmistupňová dvouspojková
Maximální rychlost: 200 km/h
0-100 km/h: 11 s 
Průměrná spotřeba (euro): 4,9 l/100 km 
Cena: od 754 990 Kč (testovaný vůz 948 890 Kč)