Renault Megane GrandCoupé: Starý známý znovu na scéně

Z Renaultu mám poslední rok nebo dva opravdu radost. Současná řada vozů, která přichází na scénu, se mi totiž opravdu líbí. Třeba nové Rafale, které jsem před půl rokem testoval, mě velmi mile překvapilo. S ním spřízněný Espace nebo Austral jsou také výborná auta. Elektrický Scénic má za slušné peníze i pěkný dojezd. Jenže inovuje se i v nižších patrech nabídky, kde vládne Clio a Megane. Clio se ještě drží tradic a vždy spaluje benzín (jeho elektrickou verzi zastupovalo ZOE a nově štafetu převezme R5), ale u řady Megane na to šel Renault radikálněji – nově už je pouze elektrický a tečka. Jenže stačilo pár měsíců a vše je jinak. Do nabídky se vrací verze GrandCoupé minulé generace, kterou jsem měl tak rád. Trochu zbytečný název (vždyť se přece jedná o obyčejný sedan) jsem ji už dávno odpustil. Naopak jsem vždy oceňoval, že právě tuto verzi karoserie ještě někde v neprémiové třídě nabízí.

Představovat vzhled Meganu je asi zbytečné. Vždyť je tu s námi již od roku 2016! Za těch osm (nebo jestli čtete o týden a den později už vlastně devět) let se na evropských silnicích Megane, stejně jako jeho všechny předchozí generace, skvěle zabydlel a Renault má ze čtvrté generace jistě radost. Hlavním poznávacím znamením bylo především výrazné denní svícení vpředu i světla vzadu, která svítila po celé šířce vozu (s malým přerušením uprostřed) v době, kdy to ještě nebylo tak v módě. Jistě se jednalo o odvážný krok, kterých se ale většinou Francouzi tak moc nebojí. Vždyť vzpomeňme třeba na generaci druhou, kde měl hatchback kolmé sklo pátých dveří.

Vzhled je tedy jednoduše přesně takový, jaký byl po posledním faceliftu a to je za mě určitě dobře. Moc se mi líbí silueta celého auta. Příď mi přijde na dnešní poměry docela nízká, možná vznikala ještě za starších podmínek hodnocení pro srážku s chodci. Navazuje prostorná kabina s dlouhým rozvorem kol a končí krátkým víkem kufru. 18palcová kola jsou pro auto tak akorát a jsou skvělým kompromisem mezi komfortem a hezkým vzhledem.

Ani uvnitř žádné novinky nehledejte – tady zůstává také vše při starém, a to nemyslím vůbec špatně. Pěkná jsou rozhodně sedadla, která mají i slušné boční vedení a to nejen ta vepředu, ale i vzadu. Dále tu máme pěkný a přehledný digitální přístrojový štít, kterému sekunduje vertikálně postavený středový displej. Tohoto méně rozšířeného uspořádání se drží i současná generace Renaultů a já ho mám moc rád. Tady trochu zamrzí pohledově šíleně tlusté rámečky kolem displeje, díky kterým už je v kabině věk auta poznat. Jiné je také prostředí v tomto displeji, které se ještě nespoléhá na systém od Googlu. Jenže navigace používá Google Mapy a jinak je možné v autě samozřejmě spustit Android Auto nebo Apple CarPlay a tak si není na co stěžovat. Grafika prostředí možná není tak promakaná a hezká jako u novějších modelů, ale je perfektně přehledná a taky funkční, a to se počítá.

Zbytek kabiny pak nabídne slušnou porci prostoru pro čtyři cestující. Při pohledu na rozvor bych možná vzadu čekal o nějaký ten centimetr prostoru více na kolena, ale o něčem jako omezování nemůže být řeč. S mými 180 centimetry jsem neměl problém s místem ani nad hlavou, ale pro dlouhány to tu podle očekávání ideální nebude. Trochu problém může nastat, pokud v pětimístném autě opravdu chcete využít i to páté místo. Megane se mohl pochlubit jedním z nejširších interiérů ve své třídě, ale díky výrazněji tvarovaným krajním sedadlům se trochu k sobě posunuli i isofixy a mezi dětské sedačky se tak nevejde ani velký hubeňour. To je ale, uznávám, dost nestandardní situace. Co jde posoudit objektivněji je velikost kufru. Pěkných 550 litrů objemu vystačí určitě větší polovině rodin, ale omezením je podle očekávání přístup k tomuto prostoru. Víko kufru je poměrné krátké a vstup je tak docela limitní, pochválit ale můžu třeba poctivé zakrytí pantů, které vám tak nepomačkají náklad.

Po stránce techniky je to velmi jednoduché. Renault ponechal v nabídce pouze jeden jediný motor, ale naštěstí to byl ten nejlepší v nabídce. GrandCoupé tak bude mít vždy čtyřválcový turbomotor o objemu 1,33 litru, který Renault vyvíjel společně s Mercedesem, a na vás už je jen výběr manuální šestistupňové převodovky nebo automatické sedmistupňové dvouspojky EDC. Motor má výkon 103 kW, točivý moment 240 Nm a na stovku se dostane lehce pod 10 vteřin. Skvělý je svou kulturou chodu – po většinu času jsem o něm opravdu prakticky nevěděl, a když už jsem mu šlápnul na krk, odměnil se sice hlasitějším, ale příjemným zvukem. Výkonu má na cca 1450kg vážící auto tak akorát a nakonec se odměnil i docela příjemnou spotřebou 6,5 litru na 100 km, která se vlastně tak nějak držela ve všech režimech a o moc se nelišila ani při rychlejším tempu.

Co ale můžu vytknout je sladění s převodovkou, které už na dnešní poměry rozhodně nepatří mezi nejlepší. Hlavním problém byla hlavně spolupráce se systémem start/stop. Auto vypne motor už kolem rychlosti 5 km/h a pokud občas plynule dojíždíte ke křižovatce, je to problém. Zastavení motoru totiž zastaví i kola a cuknutí v této rychlosti může být nečekaně silné. Nastartování motoru pak trvá. Jako opravdu trvá, třeba i dvě sekundy, což se na papíře nemusí zdát tolik, ale v křižovatce ve špičce je to opravdu k vzteku. Vypínání start/stop systému tady tak řeší ty největší bolesti a naštěstí je tu pro to připravené velké tlačítko hned po ruce.

Parádní disciplínou je ale jistě komfort jízdy. Podvozek má totiž Renault o něco měkčí, než třeba němečtí konkurenti. GrandCoupé se tak po většinu času jen lehce pohupuje jakoby nad vozovkou a posádce skvěle tají, co se děje „tam dole“. Tento vůz je tak skvěle dělaný na takové to tempo splynutí s davem, kdy se dá skvěle číst silnice, nikam se nepospíchá a máte čas si hezky plynule najíždět oblouky. Jenže co když pospíchat potřebuji? Logicky se dostaví vyšší náklony karoserie, ale jak jsem zjistil, kola se stále skvěle drží asfaltu. Karoserie má díky své koncepci skvělou tuhost karoserie a vůz se vůbec nekroutí. Podvozek se tak má o co opřít a ač je potřeba trochu překonat pud sebezáchovy, auto i rychlé tempo skvěle zvládá. Přesto je cítit, že radost z něj opravdu nemá a už se těší, až zas pojedu normálně. Za mě je tohle skvělé naladění pro auto na každý den. Vždyť na častější blbnutí jsme tu měli Megane RS, který byl podvozkově úplně jiný.

A to nejlepší jsem si nechal na závěr – cena. Nový a čistě elektrický Megane koupíte za cenu přesně milion korun, a to zkrátka za 4,2 metru dlouhý (nebo spíš krátký) hatchback není zrovna málo. Staré „nové“ GrandCoupé naopak začíná hluboko pod polovinou této částky. Plně vybavené auto se vším, co vidíte na fotkách pak stojí 554 tisíc korun. Když navíc využijete financování a bonus, dá se dostat i pod půlmilionovou hranici. Za takhle velký kus auta a v dnešní době mi to vůbec nepřijde jako špatná nabídka. Jako přímého konkurenta pak vidím Toyotu Corrolu Klasik, kterou Japonci doprodávají – má ale jen atmosférický motor a v lepších výbavách nakonec vyjde o desítky tisíc dráž.

Závěr

Renault Megane GrandCoupé je zpět. Já jsem za to rád, protože tohle auto se mi vždy líbilo, ale musím uznat, že zkrátka není pro každého. Je totiž důležité, jak svůj nový vůz vnímáte. Pokud mezi jednu z mnoha výhod nového automobilu řadíte třeba i trochu sociální status, asi to nebude nabídka pro vás. S tímto Meganem si totiž pravděpodobně tři čtvrtě sousedů ani nevšimne, že jste si pořídili nový vůz a ne třeba velmi pěknou ojetinu. Pokud ale koukáte hlavně na spolehlivost, záruky a jistotu, kterou vám nový vůz dává, a názory okolí vás nechávají chladnými, může být sice starší, ale roky výroby vychytaný model za víc než lákavou cenu velmi rozumnou volbou. Ústupky jsou jasné – dnešní design je propracovanější, technologie ve všech oblastech pokročily a třeba na asistenčních systémech je to cítit. Ty ale lze v případě potřeby snadno vypnout tlačítkem LIM na volantu. Věřím, že GrandCoupé si ještě pár zákazníků najde.

Technické údaje

Motor: zážehový přeplňovaný čtyřválec 1 333 cm³
Výkon: 103 kW / 140 koní
Točivý moment: 240 Nm 
Převodovka: 7stupňová dvouspojková EDC
Maximální rychlost: 175 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 9,8 s 
Pohotovostní hmotnost: 1450 kg 
Průměrná spotřeba (udávaná): 6,0 l / 100 km
Průměrná spotřeba (v testu): 6,5 l / 100 km
Ceny viz poslední obrázek.