coolibra

Tak já mám auto, co se mi odjakživa líbilo a jinak kupují jen domlacené kusy, které není třeba ani zamykat a když se pokazí tak s lehkým srdcem nechat odvézt na šrotak. Vaše starosti jestli si koupit Godzillu, nebo Aventadora bych chtěl mít. ????. Nicméně oceňuji blázny co prachy vrazí raději do auta jak do nějaké fifleny.

Kamaráde, takto jsem před lety uvažoval i já. Tedy koupit co možná nejlepší a nejzábavnější auto za pár peněz. No a skončil jsem u P11. Možná nevypadá jak Lotus Esprit, nicméně s dvoulitrem, to je fakt dost dobré svezení. Vím i od členů Nissan člunu, že po těchto šrotech pasou a běda tomu, kdo je prodá. Neb taková autíčka už nejsou. Chtěl jsem ji už hodit do řeky ale je v plné výbavě s jak se píše v článku nová stála přes 700tisic. Ale kvality tohoto auta tady byly už x ještě rozebírány, takže až na tu kovomorku je to furt střela co jede v poho 210km/h. Kdo nevyzkoušel neuvěří. A ten multilink vzadu, je boží. Tož nech to jede.

Tak to je v dnešní době jeden z ještě možných adrenalinů. To Turecko a Gruzii závidím ale nejet do Iránu...já vím. Nicméně to byla velká chyba. Jinak paráda.

Tak to je v dnešní době jeden z ještě možných adrenalinů. To Turecko a Gruzii závidím ale nejet do Iránu...já vím ale to byla velká chyba. Jinak paráda.

Děkuji za vynikající popis situace a kvalitní článek, který mě pomohl se rozhodnout při zamýšlené koupi Mercedesu nebo Volva jako youngtimeru. Po přečtení článku tedy do toho nákupu nepůjdu ani náhodou. To co popisuje autor a kluci v diskusi jsou absurdní opravy, poruchy a furt dokola servis za nekřesťanské prachy. Díky bohu za moju Primušu a Calibru, budu si je hlídat jak oko v hlavě. No ale ještě mě trošku vrtá nápad jít do Saabu Aero, no ale s tím to bude asi tak jako s Volvem. Na první pohled super kára ale dál jen trápení. Takže spíše nějakého Japonce. Fakt to bude čím dál horší a ceny letí u trošku fešných aut z devadesátek raketově nahoru. Sedím u toho den , noc a už jsem v koncích.

Ono to je vždycky o úhlu pohledu. V té době, myslím 70-tá léta byl malý zázrak mít pořádné auto, potažmo auto ze západu. A přesto, že jsme vždycky měli Škodu až do Favorita, toho už jsem si odpustil a tata mě vozil na 603 a já potom ve služební 613, tak všichni stejně čučeli na zelináře, horníky, veksláky a uzenáře v čemž si to vozí zadky. Je pravdou, že se u nás dalo koupit všechno, všetně piána a Volva242 ale to piáno stálo jak nový barák a měl ho pouze jeden maník ve městě od novoty, olítané taxikářské nepočítám. Naším snem byl Fiat 128 Coupé a Chrysler 180 aSimca 1501 Nějaké erka nás nevzrušovali. Jedno z nejhnusnějších aut byl Renault 4CV, dále pak Fiat 600, polský Maluch a Záporožec, ty tady byly v minimálním množství a právě tyto auta i když jejich vznik lze datovat hluboce do 60-tých let mi k srdci nepřirostly a nikdy bych si je nekoupil. Zato Volvo 144 tak to byla jízda mých dětských let a když to ve Volze 24 taxikář rozpálil v roce 1971 na okresce 150km/h byl to pro mě let raketoplánem. Spíše bych řekl , že se mi nelíbí auta dnešní, přetechnizovaná a odtržena od schopností řidiče. Žel zůstávám v těch nejkrásnějších letech pro automobilismus a to v devadesátkách a pokud budu ještě někdy něco shánět bude to právě z těchto let a jedině Japončík.

No u toho Nissanu Primera se dá pracovat s výkonem a není problém s výměnou pár věcí dostat z toho motoru 200 koníků. Ale nejpodstatnější je ten podvozek. Na předokolku neuvěřitelně vyvážený, a dokonce i mírně přetáčivý vždyť svého času byl na úrovni BMW e 46. Žel kovomorka. Nicméně jednu si udržuji a vzhledem k tomu, že ty motory jsou bezúdržbové a točí k 8 tisícům je to ten nejpodceňovanější Japonec co existuje, což dost nechápu. Vždyť to není na foto vidět? Ta P11 je prostě nádherná, nemůžu si pomoct.

Nebudu komentovat pasoše, kterého má synek a je to jak sex s kondomem, já mám rád JDM cars. No ale i když to nedělám často chválím styl a úroveň textu recenze jež divoženka života znalá přenesla na stránky tyto masculinní. Krásně se to čte a slůvko "našňuplá" je tak kouzelné, že jsem zjihnul při vzpomínce na doby kdy se ženy ještě chovaly jako bytosti jemnocitné. No aby se neřeklo, tak poznamenávám , že interiér testovaného vozu už se už blíží podobě interiéru z filmu 2001: Vesmírná Odysea, Stana Kubricka z roku 1968 a tak se máme ještě na co těšit. My co máme u prdele jestli to má připojení na Instagram a zdířky na kulmofén, jen oceníme když autíčko do provozu nekecá, neboť nejsme unifikované korporátní manažerky, které při jízdě konzumují jídlo, vyřizují pokyny svým otrokům a ještě stíhají zkoušet svůj nový vibrátor. Jenže toto evidentně kecá, takže za mě mínus. Zůstanu u svých léty prověřených tupých a přesto krásných veteránů. Ale ještě jednou díky za onen čerstvý vzduch jež paní spisovatelka vnáší na tyto stránky. čest její práci.

No jo no. Nějaký čas jsem mimo a zrovna se píše o mým vehiklu. Mám to v původní verzi a kupodivu mi to stačí a nehodlám měnit. Ten podvozek mi už jednou zachránil život, když kretén z Prdelovic přehlédl stopku a já se mu vyhnul v dost nelegální rychlosti. Jinak daily car a na srandování mám tedy tu Callibru. A já říkám starý ale dobrý, akorát ten rez to bude naše smrt. Jo a za ty prachy se s ničím nesvezete líp ale to by byl námět na širší diskusi.

Když to tady tak čtu, nutí mě to k zamyšlení proč jsme fakt někteří takoví úchyláci, že držíme doma staré střepy, přičemž jsme nuceni poslouchat nářky manželek a partnerek, že máme zase zaparkován ten vehikl na místě kde jsou zvyklé parkovat ony a že je to celkem k hovnu a že do toho nevlezou a je to je akorát kasička a Mařena vod vedle má nový Tiguan, načež se vy musíte držet zárubně aby jste jim to nevysvětlil rázným způsobem. O sousedech ani nemluvě, když vidím ty jejich přiblblé úsměvy. No nic říkám si , tak se alespoň projedu. No a co , tak tedy musím přiznat , že je to fakt hrůza. Vývoj za posledních 30 let je nezadržitelný. Mám strach , že s tím někde vyklepu a nutí mě to zapojit všechny smysly , jež už dnes v moderních autech ani nepotřebuješ, protože to skoro řídí samo. A vo to tu jde. Je to zkrátka adrenalin. Ale sakra poučný adrenalin. Malá to chybka a budou vás seškrabovat ze stromu. Dnešní mladí řidiči myslím nemají takovou adrenalinovou průpravu a tak v kritických situacích možná ani necítí ten pud sebezáchovy, tak jak my řidiči starších verglů.

Kamarádi Autíčkáři, je složité napsat, že nesnáším vozidla značky Škoda, neboť přiznávám , že jednu novou škodověnku jsem kdys koupil a bylo to v roce 1988 a nešla ani pořádně sehnat, blbá to tehdy byla doba. Kdyby jsem ji měl dnes lidé by slintali. Měla super výbavu a já ji ještě doplnil o špičkové nádechy vzduchu z umakartu a kompletní audiosoustavu a středový panel z Mexico platzu. To auto fantaskně driftovalo, vyjelo i tam kam nevyjelo quatro a skvěle hrnulo kameny předním spojlerem, načeš jsem jej vyklepával , neboť byl jak z alobalu, no nádhera. No neřekl jsem , že to byla stodváca v posledním výkřiku. Ale již tehdy se formuloval můj budoucí vztah k těmto vozidlům. Po třech měsících odešlo postupně těsnění pod hlavou, prý to tehdy montovali vězni, tedy skoro jako dnes , výfuk, spojka, rozpadlé potahy a po pěti letech komplet rezavá. Zařekl jsem se , že už nikdy více a to i přesto , že moji předkové se v hrobě obrací. To co produkovala Škoda po revoluci byla taková bída , že se o tom nechci ani zmiňovat Favorit , Felcka, (kromě 1,6) Octa I v dízlu a i benzínu to byl výsměch všemu čemu já říkám parádní auto. Přešel jsem v devadesátých letech k Oplu a byl jsem maximálně spokojen. Jednoho jsem si ponechal až do dneška. To mě nedávno zastavil jeden rocker a ptá se mě co to máš za plečku( to jako myslí moji Calibru) Říkám mu. Kámo radši rozbitou prdel v Calibře jak bych měl jezdit ve Fábce. No viděl jsi někdy rockera ve fábce nebo Octě. No jo prý v Octě jezdí a dost často. A já mu na to , že to není rocker ale obyčejný naftový pizdoliz.
Takže škodofkám se můžu akorát pousmát , byť jednoznačně nový dizajn za jedna ale nabídka motorů - nula bodou súdruhovia. Mám je otestované jak Octu III tak Rapida a fakt "bomba" kšeft. To si za ty prachy musí koupit jen blázen, já namísto toho sedlám navíc japonského sleepera a za ušetřené radši pojedu 10x do Kambodže a jiných prdelí. Takže toť můj náhled. Takže jo réééspekt Škoda ale nikdy více.

Tak tady to mash i po letech je to fascinující - http://calibra.de/Verkaufszahlen.pdf

Tak asi neřeknu nic neznámého když vám sdělím, že v této barvě bylo vyrobeno jen 3 tisíce kusů a všechny ve Finsku, což je jedním z atributů její trvanlivosti, neboť německé Calibry rezly 2x rychleji a proto již dokonávají svou pouť. Vzhledem k tomu , že tento zelený kousek také vlastním, jsem nadšen jak článkem, tak i komentáři a mám pocit zadostučinění, že jsem si jej kdysi koupil a přitom dlouhé roky poslouchal hlášky o autě německých zedníků a podobné kydy.
Ale teď se vytěšuju z klasického youngtimera. Díky bohu.

Vzhledem k tomu, že se až tak zase hluboce nezabývám těmito novými pseudoauty, můžu pouze pochválit desing této Micry , neboť kdo není slepý uzná , že lepčejší Micru nikdá neviděl. Se zdviženým obočím však sleduji degradaci kdysi originální automobilky na klon Renaultu se vším, co k tomu patří a zejména, těmi katastrofickými trohrnky co to teď do toho montují. Podle mě to může mít podvozek i z Arielu Atom ale jak to nemá pořádný motor tak to je akorát pro využití do Autoškoly, rozvoz pizzy nebo tak něco. Tím navrhuji zahájit hromadný stud za to, co dokázala EU provést s našimi naivními představami jak to tady jednou bude vypadat. A když budu parafrázovat onen klasický příměr o učení jazyků tak napíši, že optimisti kupují ty nové plastové srágory, pesimisti si drží svá vyfluslá TDíčka a realisti shánějí poslední zbytky vskutku normálních aut z období přelomu tisíciletí. A s tím koresponduje i statistika dovozů mot. vozidel ze zahraničí.

Pravdu diš příteli, když se pokaždé zeptám někde v Asii taxikáře, co to je sakra za auto , že tak pěkně jede a má při tom na tacháči 650.000 km s úsměvem mi sdělí Corolla pane a zatím bez problémů! Je ale fakt , že se tam ale nejezdí tak divoce jak u nás.

Potvrzuji, že Calibra je super auto ale nedají se v ní jezdit delší trasy pokud ho máš trochu upravené na vzhled. Mě postačí obvyklých 200km, aby jsem kurvovál jak stará žena. Jinak krásná je furt a lidičky se zase začínají otáčet, jednak ti co ji vidí jako potencionální šrot a jednak ti co v ní vidí potencionální super youngtimer.

Nechci tady opakovat kolegu ale největší radost mi dělá moje stará ale repasovaná atmosferická Primera P11 advantage, skoro ve fullce a vychází mi z toho jediné rčení: Zkusíš-li ty Japonce, vysereš se na Němce. A obecně lze říci jediné. To co tady jezdí po cestách mi dělá akorát náběh na zvracení. To nejsou auta, to jsou přibližovadla . Nicméně mám dvě radosti a to nová NSX a človíček jménem Chose, jeho entuziasmus a jeho blog na You Tube, který dokázal za pomoci Fru Frua majitele Kageki Racing předělat levostraného Nissana Silvii S 15 do takového super stavu až by se brečet chtělo. Nicméně ji najivně půjčil nějakému blbovi a ten mu ji pomačkal. No nic snad na jaro bude prý zase ve formě.

Ano jedná se o dobrý nápad ale chtělo by to i něco jiného resp. inovativního. Celé roky jsem při vyhledávání pracoval s inzertním serverem Autoscout24.de, kde mě vždycky fascinovala možnost širokého výběru různých serepetiček jež se mají v autě nacházet. U mě je konkrétní úchylka , že pokud auto nemá šíbr můžete si ho nechat, byť by to bylo zánovní Porsche za 5000 éček. No ale co by bylo vhodné do vašeho inzertního serveru doplnit je možnost prohlédnout si jakási katalogová data k tomu , kterému vozidlu. V autoscoutu to celé roky bylo a teď už to asi 2 měsíce není!!! Bylo to zřejmě propojené s nějakým autokatalogem jež obsahoval údaje o původních technických datech ke konkrétnímu vozidlu, typu, motoru a motorizaci, včetně původních cen na německém trhu. Je to smělý dotaz? Myslím , že když to šlo tam , šlo by to i u nás. Díky za reakce.

Nechci opakovat co říkají Junior a Krab ale už mě štve jak se o 1.9TDI, neustále mluví jako o vlhkém snu našich taťků chatařů. Žel doba v půli 90. let byla taková, že se ještě kradlo kde se o co se dalo a totáč přežíval v myslích velmi hluboce a do toho todle auto, které "překonávalo" Golfa , nesplnitelný sen té generace ,zejména česky vychcaným sloganem o větším autě za stejné prachy, byť to byla katastrofa na sezení(vzadu vůbec), ježdění a hlučení jak v kamionu značky LIAZ. Nicméně se to nekazilo, táhlo to vocpoda a nafta se dala vyšmelit za nějakých 8,-Kč vole a vo tom to je. Takže žádný sen ale ojebávka a čórkařina a to vždycky byla a dodnes je hlavní motivace dízl sráčů.

Problém nebude ani tak ve zdražování vámi zmiňovaných krasavců ale v tom, že ECB chrlí týdně na trh miliony Euro a tak znehodnocuje všem úspory a výdělky a zákonitě zvyšuje tlak na ceny a tudíž i na ceny ojetin , které mají nějakou historickou hodnotu. Youngtimery se navíc staly zatím ne velmi využívaným nicméně docela jistým způsobem ukládání volných financí, samo pokud víte do čeho jít, anebo pokud nejste číňan a nekupujete zemědělskou půdu.

Nekupuji auto tak často, tak možná jednou za sedum let. A proč? No proto, že toho moc nenajezdím a mé město je menší, na skoro rovině a tudíž víceméně dosažitelné všude na horáku. Ano já vím, nemají ze mě pánové od chrličů novodobých křápů radost. A navíc mám úchylku na auta jež bývala ještě nezmršená katováním kostů(výraz to DFENCE) a to znamená max do roku výroby 2003. Už asi jiný nebudu, neboť dřív umřu nebo mě vezmou řidičák pro senilitu. Takže k jádru pudla. Asi před dvěmi měsíci uplynula ona sedmiletá doba a já se rozhodl nakupovat. Musela to být klasika, nejlépe japonská, benzínová a nejlépe s řetězem a šíbrem, jiné auto u mě nemá šanci. A ono došlo i na toho prodejce, i na tu větu a i na ten smích přes slzy a pomyslnou kudlu v kapse. Bylo to od soukromého dovozce s podivně znějícím nečeským jménem ale mě to bylo fuck. Vyřídil vše, udělal STK a dovezl mě to ve "100%" stavu s německýma papírama až před barák. Již když vystupoval z mého budoucího vozidla oháněl se tím , že už to neudělá a že nikomu auto vozit nebude a že to nemá zapotření a že mu neustále vyzvání telefón s nabídkama a bla bla bla, a že chce cenu minimálně o tisíc zvýšit. Protože nejsem úplně slepý, zjistil jsem záhy , že se jedná o úspěšně domestikovaného Slovenského róma s vyvinutým obchodním talentem. Ale to mě ani tak nepřekvapilo. Překvapil mě naopak stav onoho vozidla jež mělo právě čerstvou STK. Na první pohled byl vidět rez všude tam kam se člověk blíže podíval , což původně z fotek nebylo vůbec patrno a Déžo skálopevně tvrdil: že pánko šak je všecko v porádečku. Už když jsem mu tento rozpor naznačil a připomenul a nesměle mu sdělil, že fáro je zdravé na odpis, rozčílil se způsobem jež neměl daleko k výstupu Somálce na Maďarském hraničním přechodu. Já, vědom si své občanské povinnosti, jsem ho uklidňoval, s tím že jsem to tak nemyslel a že vůz je jinak celkem v "pořádku" ale on byl evidentně asi rasově uražen a hulákal abych mu okamžitě vrátil klíče, které jsem už držel v ruce a že jede domů do Prdele pod Bradlom. Měl jsem z toho velmi zvláštní pocit hanby a protože nejsem rasista rychle jsem ho doplatil, vypakoval a sdělil jsem mu , že jsem více méně velmi spokojena to jen aby byl klid a celý výstup neviděli sousedé a občani. Ten chlápek se nakonec dal do klidu a ještě zdáli na mě zakřičel :" A nevolejte mi jestli bude na blatníku škrábanec a radši si to zatřete. " Až po delší době jsem pochopil míru jeho drzosti a schopnosti se bavit na účet jiných blbějších gádžů. To bylo tehdy , když mi můj mechanik sdělil, že nejlépe bude mému povozu na blízkém šroťáku! No nakonec uznávám , že po úspěšné nicméně velmi závažné opravě u veteránistů(auto bylo kompletně shnilé) se mi teďka jezdí celkem dobře. Ale na ten ďábelský úsměv, resp. škleb onoho Deža do smrti nezapomenu. Takže důvěřuj ale prověřuj.

Dlouho jsem po prvním přečtení tohoto článku přemýšlel co mi v životě , pominu-li roky, uteklo a to i z aut, které jsem chtěl mít. Teď mi muška našeptávačka připoměla, že asi před dvěmi třemi roky bylo v Praze na prodej BMW M5 E 34 z roku 1989 ve velmi zachovalém stavu za bratru 58.000,- Kč. Vzhledem k tomu , že jsem líný, tak jsem chlápkovi co prý odjížděl do zahraničí ani nevolal a samozřejmě to bylo do večera pryč. Takže přeji všem větší rychlost v rozhodování

Tak já tedy asi nebudu znalec, podle toho co tady čtu. Nevystřídal jsem mnoho aut a největší vzrůšo v životě jsem zažil se Škodou 100, nicméně vím co by slušelo mé duši rockera , sportovce a nezávisláka. Pánové a dámy bylo by to Lambo Murcielago s fofr klackem. Mé ego by však ponejvíce pohladil BMW E 24 a sám používám Calibru ve stavu jak sjela z výrobního pásu a vůbec mě neštve, že tomu říkají auto německých zedníků. Pokud mohu hodnotit svůj styl tak se nejlépe cítím v mé Marlboro man kožené bundě ale Ameriku bych nechtěl, přijde mi to už skoro jako úchylka .