Ve víru elektronů - trip po západní Evropě

Tenhle blog nebude vtipnej ani zábavnej, protože o EV se nežertuje – jen suchá čísla a alternující fakta, vy nerdi! Ale kdo chce trochu poťouchlého humoru, může zkusit moji stezku odvahy.

Kdo pravidelně čte mé výžblepty ví, že nejsem zrovna nabitý elektro nadšenec se zářivkou v ruce a 48V LiFePo4 v ledvince velikosti prasete za pasem “just-in-case”, ale chtěl jsem zkusit EV a praktickou použitelnost (nabíjení, dojezd, spolehlivost).

Kam na dovolenou a čím

My pracující buržousti obyčejně volíme mezi lýržetem a motorovou jachtou, což vede na Letiště Praha a Côte d'Azur (či pro pokročilé socky nebo začínající lobisty Lago di Garda). Letos mají dekadenti olympiádu (někdo tomu říká volympiáda, ale asi jen jiná výslovnost) a já mám doma hafo 18650 baterek. Takže bereme Teslu Model S 90 ve fázi ne/pokročilá oprava (tzn. dobitá a pár chyb někde v počítači) a jedeme Praha – jih Francie. Z Práglu razíme s magickou “100pro” na tacho, což signalizuje nějakých 400 km na silnici… a co pak???

Pro cestovatele: Mnichov (Báwo, beer fest) – Lucerne (koupačka v hezkém rybníku) – Bern (draho a uklizeno) – Annecy (kopce) – Grenoble (pořád kopce) – Montpellier (začínám se potit, vidím moře) – Perpignan (jakože jih Francie, ulička na fotce je trochu extrém, ale hned za rohem je policejní stanice a v několika vchodech do bytů jsem viděl na zemi opravdu vše)

Carcassonne (famous hrad, stačí vidět na fotkách) – Albi (najz město, doporučuji projet trasu v příloze)

Most Villau (fancy most) – Marseille (čímž jsme zvedli procentuální zastoupení rodilých Evropanů o 50 %, to co se tam odehrává na silnicích tady fakt nechcete)

Cannes (jak se tam opičí po našem KV film fesťáku) – Nice (kam trefí ti Američané, kteří neví, že Paris je hlavní město Fr) – Fossano (krásné It město, tajný tip)

Lago Maggiore (protože u Gardy je každý) – okolo Vaduzu (jak se s námi pořád chtějí soudit kvůli nějakému Benešovi) – Lindau (takové Nice Bodamského jezera) – Ravensburg (pozor, rozřežou vám tam každý obrázek na puzzle) – Regensburg (De, takže déšť) – a Prágl.

Na palubě je panímáma, 2 teroristi, paddle board, kemping stolek s židlema, spacáky, karimatky, 2 kočárky, stan, plážový stan, 2 ikea tašky hraček, lednice, bágly s hadrama, kávovar (nesmát se, malý Nespressovač a balení kapslí vás zachrání před pokusy na lidech), plyn vařič, uni 1/3 fáz nabíječka… a moje plavky, šortky, 3 trička a flipflops. Tesla funí, upouští elektrony a hrne se do Němec…

Jak to krmit po cestě

Naše odbočka od baráku je víc než dojezd škodné na jednu nádrž, takže buď na dlouhou prodlužku, generátor do kufru nebo heknout nějakou tu zásuvku cestou. Po zkušenostech s Vestcem a Kamenným Újezdem jsem chtěl preventivně přibalit dětem šlapky a dynamo, ale realita “tam venku” je naprosto odlišná od naší středověké zemičky.

V kostce – De průměr, Ch nepřekvapí vyššími cenami jak za kW, tak za jídlo, Fr je levná, It je jako De. Na SC (Tesla SuperCharger) jsem nečekal nikdy/nikde, a krom jedné destinace v De (málo aut a přesto tragická rychlost – tzn. pořád vyšší než v ČR) to frčelo exaktně.

Pro představu, co která krabice umí – V2 má max. 145 kW (dělený mezi 2 auta, CCS a Type 2 pro starší před 2022 Model S a X). V3 & V4 jsou 250 kW s jedním CCS. Jaký máme v Čechách asi vidíte :-) Hledat alternativní poskytovatele jsme neměl potřebu, navíc jsem experimentálně zjistil, že ten kabel od nabíječky do uni wallboxů nepasuje, takže bych musel mít přechodku či další kabel. Imo zbytečné, možná u nás, venku fakt stačí SC.

Ve Fr jsou běžně i tzv. průjezdové SC (na titulní fotce, několik stanic mělo celoplošné zastřešení FV panely, což na jihu Evropy dává smysl) – v případě vleku jej nemusíte odpojovat (cestou jsme pokecali s pár majiteli, jeden měl Y se středně velkým obytňákem a krom cca ½ dojezdu si nestěžoval). Na modernější CCS konektory musíte mít redukci, kterou nosí každý správný majitel staré S/X na krku (má snad kilo).

Kolik stojí Elonování

Teď přijde čas na matematické a statistické porno… not! Sorry, nebaví mě sledovat každý halíř, takže jsem si moc přesně nenapsal výchozí a koncové km, rovněž výdaje za dálnice jsou odvozené z karty, něco může chybět (bo keš apod). Chápu, že anal_yticky zaměřené neuspokojím, ale alespoň jsem jim udělal tabulku a nějaké chabé průměry. K tomu ještě připočíst bůra na dálničních poplatcích (Fr a It) + litr,- za Ch a 250,- na At známku. Žádná láce, ale kdo má na Chorvatsko, zvládne i západ :-)

Na palubáku je zachycena min. 14 a max. 344 Wh/km spotřeba během trasy (nepřekvapivě přes Alpy) – cestou dolů skutečně dobíjíte baterii. Jednou jsme si střihli etapu přes vrcholek s cca 4 %, což některé z posádky trochu vyděsilo, ale cestou dolů se požírač proudu dobil a v poklidu dojel k SC dle proklamace s 3 %. Jinak jsme samozřejmě nabíjeli kolem 20 % SOC do nějakých 77-83 dle situace.

V Nice se mi stal fail jiného typu – zaparkoval jsem v podzemních garážích (venku bylo 30+, tak ani v garážích extra horko ze spalovacích motorů tomu nějak nepomohlo, orientačně bych to tipnul na “40 ve tmě”), takže se Tesla snažila chladit baterii, zatímco já se smažil venku na pláži. Po příchodu tedy namísto očekávaných 13 bylo pouhých 7 % a cesta k SC vedle přes kopec. Oj! No nic, jedeme, blíží se vrchol stoupání, 0 %… auto průběžně hlásí, že to nedáme, chvilka napětí (z US forums vím, že lze jít do mínusu, ale nechávám si tuhle info pro sebe, manželka má ráda tajemno – asi jako každá žena)… dýchám na pedál a dojedeme k SC s krásným “-1 %”. Uff :-) Na foto nevšední fasáda moderní budovy divadla v Albi (jaká tam performují dramata netuším).

Jak jezdí EV na dovolené

• okamžitý a lineární zátah (jak je to jinde oproti spalováku vám dojde až po přesednutí po delší době),
• 2-3 hod cykly s 30-45 min dobíjecí pauzou jsou pro cesty s dětma ideální,
• sedačky jsou příjemné i na delší trasy (mám 80 kg a netuším, kterak se do nich může vlézt průměrný Američan),
• ticho bez vibrací je balzám na duši,
• spouštění klimatizace/topení na dálku (Tesla app) je něco, co fakt chcete,
• klidnou jízdou na limitech to žere mezi 15-20 kWh (dálnice 18-20),
• díky nízkému těžišti se dá celkem letět do zatáček, řízení je příjemně tuhé, brzdy ok.

Co mě prudí

AutoPilot a ACC – aneb fantom braking… zkusím nechat nastavit radar v odborném servisu, ale stěžuje si na to víc lidí. Nastavení automatických stěračů je rovněž úsměvné, když vezmu v potaz, že stejný autor válcuje NASA v letech/konstrukci zařízení do vesmíru, ale tady nezvládli u jiných brandů 20 let vyřešenou kapitolu. Prosklení střechy je dle Elona stejně účinné v redukci prostupu tepla jako plechová střecha, já bych klidně tuhle fíčuru oželel, ani děcka z toho nijak uchvácený nejsou. Absence “telky za jízdy” je už jen můj nářek, ale jinde se to legislativní omezení dá hacknout (populární odblokování VIM – Video in motion) a můžete dětem něco pustit na monitoru i během přesunu (aneb zkuste vysvětlit dvouleťákovi, že ta mega telka mu nic za jízdy kromě špaget v navi nepustí).

(Buď mám po crash-testu rozladěný systém AutoPilota (AP, nicméně je funkční, kalibrace proběhla) nebo jsou má očekávání moc velká. Adaptivní tempomat (ACC) nezvládne plynule dobrzdit do nuly, rozjezd je také moc náhlý, občas se sám vyděsí a provede emergency braking (což ocení ti za vámi, protože pak mávají z oken hnědým spodním prádlem a křičí radostná hesla). V AP modu, což by teoreticky mělo umět samo jet dle trasy navigace do cíle (haha), si v podstatě neodpočinete, protože buď drkáte do volantu v intervalech cca 30 s (jakože kontrola, že nespíte) nebo se snažíte přejet mezi pruhy bez vypadnutí systému (dáte blinkr, auto čeká na váš impulz, ale nesmí být moc velký). Snaha “katovat kruhák” mi také nepřišla úplně safe :-) Na točité okresce to zvládne jet, ale divně, pomalu. Utlumil jsem v nastavení reakce a povypínal asistenty, ale pořád velký špatný. Německé značky jsou imo někde jinde, staré Bmw e92 2006 s ACC dá 650 km lyže v Itálii s 1-2 varovnou hláškou (typicky kamion na úzké It dálnici jedoucí na hraně pruhu nebo kamenný domek ve vesnici v Alpách 30 cm od cesty), zatímco Tesla se dramaticky rozeřve u relativně normálních situací (některé ne-US-ready zúžení, čudný EU most, podezřele malé evropské auto… co já vím). Nejhorší je nepředvídatelnost.)

Jel bych v EV road-trip znova?

Určitě, pro náš případ (děti 2 a 4 roky) dokonalý timing co tak vydrží “v sedle” (oba jsou sice cestovatelé, ale 4 hod je beztak max). V autě je spousta místa (pro posádku i bagáž), ticho a pohoda. Stres z dojezdu je imo mimo mísu, prostě dáte do navi kam chcete jet a víc neřešíte (min. teda v té elektorozvinuté části Evropy na západ od nás). Cenově mi to nepřijde nějaké drama (jakože Kč na km), ikdyž musíte zůstat z nějakého důvodu během nabíjení v autě (jakože třeba venku fest leje a děcka zrovna spí), pořád můžete koukat na Netflix, Youtube či poslouchat hifi hudbu, klima jede dál. Jako must have jsou sluneční clony do všech oken, jednak pak podstatně lépe vidíte na displej a druhák se auto tolik nehřeje (a odcloníte okolí). Ostatní lidi na nabíječkách jsou v pohodě a většinou komunikativní, čekací čas za celou dobu 0 minut.

Pro info – ceny ubytování jsou dle vkusu každého soudruha, ale počítejte za obyč rozumný standard bez snídaně 2tis/noc, přičemž ve Fr u moře je poněkud bizár zvyk vozit si své ložní prádlo a uklízet po sobě (jinými slovy nulová práce ze strany pronajímatele a poněkud nižší standardy obecně – popisuju ubytka v soukromí přes booking, aby tu nevzniknul nějaký flame). Kempy vyjdou kolem litru-15kil (spali jsme u jezer v Ch a v It), ale mají vybavené a čisté zázemí (teda za tu cenu, samo doporučuji nejdříve projet recenze). Btw – v It bylo hafo Enyaqů řízených Holanďany, někteří i s vleky. Na foto níže Ch jezero po ránu.

Jedna plně obložená Tesla z kempu u jezera Maggiore (bazény se skluzavkami pro děti, několik perfektně uklizených sociálek, restaurace, shop, 2 bary). Asi to nejhorší na cestování s dětma je spaní ve stanu (protože milují kemping… takže kua vedro, komáři, řev ostatních děcek)… a no sex :-)

Jak to vidíte vy  – přejde vlna EU elektro nadšení a budeme dál vesele lomozit v dieselech na Jadran?