Po hodně dlouhé době jsem byl nakupovat v Kauflandu, a to dokonce v rizikovém čase kolem 15 hodiny a hned mi to připomnělo, proč tak moc nerad chodím do těch největších super/hyper/megamarketů – vadí mi vozíčkáři!
Teda, abyste mě špatně nepochopili, proti hendikepovaným lidem na vozíku samozřejmě nic nemám. Mám na mysli ty, kteří tlačí nákupní vozík (nebo spíš asi košík), což jsou dnes, i díky vládním omezením, vlastně všichni. Taky vnímáte plochu obchodu jako takovou pozemní komunikaci, na které všichni vymění svoje zaparkovaná auta za nákupní košíky?
U vchodu se trochu srovnají síly, protože jak „namakanej borec z velkýho eSÚVéčka za dvě mega“ tak důchodce s orezlou Felicií si za žetonek či pětikačku (ti v životě úspěšnější tam můžou strčit dokonce desetikorunu) vyzvedávají stejný „povoz“ na dalších pár desítek minut. A vyráží se do boje, kde startovní čára je často už před vchodem do obchodu. Dostat se totiž bez úhony přes úzké vchodové dveře není v určitých časech jen tak. Ale tím to všechno samozřejmě jen začíná.
Hned za vstupem do obchodu už se to začíná dělit na řidiče a ty druhé. Řidič se podvědomě se svým košíkem drží vpravo, a když se rozhodne vybočit z „hlavní“ uličky a vzít to do nějaké té „vedlejší“ nalevo, už koutkem oka sleduje situaci za sebou, aby ho nějaký rychlík zezadu nesejmul.
A co neřidič? Ten si jede podle svého a nic dalšího ho nezajímá podle hesla – teď tu nakupuju JÁ. Takže jede všude středem. Na začátku prodejny to ještě jde, všichni tu chodí jen dovnitř, ale za půlkou si už někteří pánové s přiděleným nákupním seznamem, nervózní maminky na mateřské nebo důchodci s Alzheimerem, začínají vzpomínat, že by se vlastně ještě chtěli pro něco vrátit a kolizních situací přibývá.
Další kapitolou, která tu prostě nesmí chybět, je odstavení košíku, když si něco vybírám. Řidič, logicky přemýšlející, dá automaticky košík ke straně, stejně jako by auto nenechal uprostřed parkoviště. Prostě se snaží nepřekážet. Pak se ale zpoza rohu objeví typická důchodkyně a začne si vybírat v regálu. Písmenka a čísla jsou malinký, takže to vybírání trvá déle, ale to nevadí. Co vadí je, že si při tom vždy jednou rukou drží košík, asi aby jí to podpultové zboží z hypermarketu někdo nevzal z košíku ještě před zaplacením. Soustředění se na akční cenovky ale způsobuje, že za ní jednou rukou držený košík vlaje všemi směry, a pokud už se někdy zastaví, tak je to snad nějakým kouzlem vždy napříč celou uličkou. Mně připadá, že na to ti důchodci mají nějaké tajné školení nebo co.
Následuje vyjíždění z bočních uliček na hlavní „estrádu“ a určitě už víte, co bude následovat. Řidič se opatrně rozhlíží a respektuje ostatní „na hlavní“, neřidič to tam bezhlavě pošle.
Po necelé hodině a poctivém naplnění košíku trochou potřebných věcí, a především velkým množstvím těch nepotřebných, nás čeká opravdová zkouška nervů. Pozor, blížíme se k frontě u kasy. Tady se pozná frajer s ledovým klidem od výbušného cholerika, který by nejraději stál ve všech frontách najednou, protože co kdyby se támhleta hnula rychleji. Je to stejné jako stát v koloně na dálnici před mýtnými branami na cestě do Itálie, kde auta pomalinku plynule popojíždějí. Vždy se najde někdo, kdo bude kličkovat mezi pruhy. Zde je důležité znát jeden z hlavních Murphyho zákonů – ta fronta vedle bude vždycky rychlejší než ta, ve které stojím já. Pokud se s tímto zákonem smíříte, tak už si stačí jen do jedné fronty stoupnout a pobaveně sledovat, jak si někteří myslí, že čekání ve frontě nějakým způsobem přelstí. Projížďka kasou je vlastně jako to projetí mýtnou branou, akorát že tady je cena pohyblivá. Odvíjí se od toho, kolik zbytečných cukrů a tuků jsem si to zas naházel do košíku.
Po tom, co se z obchoďáku konečně dostaneme ven a můžeme se alespoň trochu nadýchat „čerstvého“ vzduchu, nás čeká už jen poslední, ale neméně náročná část – parkoviště. Střetávají se tu dva rozdílné světy.
První skupinou jsou přijíždějící, kteří se snaží za každou cenu získat jakékoli volné místo blízko vchodu. Tady se odehrávají ty mikro závody a rozdílné taktiky soupeřících. Někdo zde poctivě otestuje zrychlení svého auta na první převodový stupeň, jiný zas hledá tu tenkou hranici, kdy auto jede krokem, ale ještě se nedusí.
Druhou skupinou jsou ti, kteří se po hodině postrkování v obchodu snaží vyčerpaně dostat ke svému autu. To je ten malý kousek jistoty na celém parkovišti, kam se můžou schovat. Po naložení nákupu a vrácení košíku následuje odjezd z parkoviště, kde máme možnost potvrdit si, že ten košíkový neřidič, kterého jsme v obchodě sledovali, jak do všech ostatních omylem strká, je neřidičem i ve skutečnosti, navzdory tomu, že řidičský průkaz (pravděpodobně) vlastní. Bezohledným vyjetím z parkovacího místa a ohrožením kolemjdoucích to začíná a pokračuje pohybem po parkovišti, kde se většinou musíme spolehnout na přednost zprava, kterou zná každý, ale jen asi polovina řidičů je schopna ji i dodržovat.
No nic, zas jsem si připomněl, že návštěvy těchto obchodů nejsou pro mě. Nechci říkat, že se tohle neodehrává i u menších obchodů (Lidl apod.), ale těch lidí je tam přece jen méně a díky menší prodejní ploše se čas v prodejně stáhne na polovinu. Asi konečně zkusím ten Košík.cz.
A jak to máš s nákupním košíkem ty? Snažíš se nepřekážet nebo to jen moc dramatizuju?
21. února 2021, 14:05
4
zrovna do Kaufhladu nejdu pokud nemusím, tam se dějou hrozný věci. K těm už popsaným jevům bych ještě přiřadil blokování křižovatek a s ním spojené hákování berlema. Prostě typicky tam kde se kříží dvě či více nákupních drah obvykle personál obchodu využije místa a místo zruší umístěním nějakého akčního hnusu doprostřed cesty. A kolem vznikne srocení které to úplně ucpe. A ještě vedle vznikají debatní kroužky, diskutující o tom co se komu povedlo uchvátit ve slevě, supermarketová útočná vozidla zaklesnutá do sebe coby vozová hradba ježící se příčně umístěnými berlemi. Obvykle nezbývá než volit cestu jinudy.
Pak ještě nedodržení bezpečné vzdálenosti. Já to nikdy nesnášel ale teď, v době koronaběsnění, kdy bych čekal že se ti důchodci budou držet zpátky, to je snad ještě horší. Všude nápisy že se má držet 2m odstup, no dobře, metr by stačil, jo i půlmetr bych nějak přežil. Jenže ty běsný baby by člověku nejradši vlezly až na záda. Sahám do regálu pro smrdutej sejra a najednou mi do ucha chroptí Darth Vader. Baba mi přes rameno sahá hned vedle a protože je menší, vypadá to skoro jak když Kaiser hrál klíště
Jo a vadí mi že ty vozejky mají všecky kola plandací. Nedá se to řídit, musí se to přetláčet a venku na parkovišti je to někdy boj udržet směr.
22. února 2021, 07:38
0
Díky za super komentář pokračující v duchu článku. Vidím to naprosto stejně. Nechtěl jsem to tam moc zmiňovat, držet se stereotypů a házet to konkrétně na důchodce, ale všem je snad jasné, kdo většinu těchto problémů způsobuje.
A „hákování berlema“ a „vozová hradba ježící se příčně umístěnými berlemi“ jsou TOP!, stejně jako „chroptící Darth Vader“. :D :D
21. února 2021, 14:43
3
Krásný Lexus LS400 :)
21. února 2021, 15:39
0
Teda ty máš oči :)
Ale je pravda, že tam svojí délkou pěkně vyčnívá.
21. února 2021, 15:14
2
Do kauflandů a globusů jedině mimo špičky. I bez korony se vždy v záplavě slevchtivých davů necítím dobře.
A doteď s vozíkem nepatřičně blbnu. Asi nikdy nevyrostu. Achjo.
21. února 2021, 21:19
0
Chodím do našeho blízkeho hyper alberta zásadne poslednú hodinu pred záverečnou, niekedy aj len poslednú polhodinu, ale to už je svojím sposobom športová aktivita, obehnúť to za tak krátku dobu. Tá hodinka je ideál. Býva tam fakt prázdno, stretnúť človeka pri rovnakom regále je zázrak.
Teraz fungujeme na striedačku albert a rohlík.cz cca po týždni, takže veľký nákup dva krát za mesiac a doplnenie zásob netrvanlivých potravín (+ špecifický rohlík sortiment) medzi tým. Len mám problém, že tie košíky by mohli byť trochu vačšie :( Že vraj "hyper" market.
Plánujem niekedy vyskúšať tesco, kde sa to dá online naklikať a potom len vyzdvyhnúť.
21. února 2021, 22:08
2
Já jsem asi divnej, ale nakupování mi vůbec nevadí. Nikdy, i když je v krámě plno, parkoviště narvaný a u pokladen fronty. Ideálně když jdeme z manželkou, to vymýšlíme bejkárny a děláme ostudu.
Jezdím jako řidič, předvídám, neřidiče ignoruju, překážející vozejk prostě šetrně odstrčím. Co mě ale dovede nasrat, a za co kdykoli kohokoli dost hrubě a neodbytně kázním, je dítě stojící v košíku . "Jste kurva normální? Lidi si do toho košíku dávají potraviny, a vy v něm necháte hamtat dítě v zašlapaných botách?" Občas mi prodavačky poděkují, že samy napomínat nesmějí...
Jednou jsem jednoho tatíka pronásledoval po celým krámu, až skoro došlo na násilí. Na tatíkovi, samozřejmě. Smrad za to nemůže, že si ho pořídil idiot. Možná je vlastně takové dítě ohrožené, protože mám neodbytný dojem, že právě tenhle typ rodičů nechává spratka stát v autě za jízdy mezi opěradly.
21. února 2021, 22:11
1
Osobně to nemám nijak. Jsem z těch, co dokážou prakticky jakýkoliv nákup odnést v rukách. Případně, když už je fakt nejhůř, tak si ukradnu nějakou krabici, do níž to naskládám. Jediný zádrhel obvykle nastává u auta, respektive nastává v případě, kdy si dám klíčky do levý, místo pravý kapsy, protože obvykle to na sebe skládám tak, abych měl pravou ruku alespoň částečne mobilní a pokud pak dám klíčky opačně, nastává ekvilibristika světové úrovně. A když už náhodou beru košík, tak pouze ten ruční, u nějž se dá vytáhnout držadlo, protože to je asi jediná věc, s níž mě baví driftovat.
22. února 2021, 13:03
0
V Kauflandu a podobně velkém supermarketu jsem nebyl několik let, v Lidlu letos jednou. Zatím si na vše vystačím se zdejší prodejnou na náměstí, kde zásadně chodím s košíkem do ruky.
Když dříve chodil častěji do Lidlu, vždycky jsem si sehnal krabici, do které jsem dal nákup a chodil bez košíku či vozíku. Nikdy s tím nebyl problém.
A to proto jen, že autor článku má pravdu! Raději jezdit deset hodin na silnici než hodinu v supermarketu!
22. února 2021, 13:05
1
Moc to prožíváte.
Osvědčilo se mi vrazit si do uší sluchátka, pustit si něco zajímavýho, nasadit výraz typu "jsem nasrán, nezačínej si se mnou" a moc nespěchat (protože za 5 minut to stejně nevyřeším a jestli tam ztvrdnu 25 nebo 30 minut, to už je lhostejné). Díky tomu moc nevnímám okolí, nikdo mne nesere, do nikoho se neseru já, maximálně se tak usměju na prodavačku, co někam táhne přeloženej paleťák a odpakuju se jí z cesty. Vůbec si nevybavuju, že by mi nějaký srocení důchodců či jiných stvoření nějak významně omezovalo a vlastně jsem vnitřně tak nějak v pohodě. Už jsem se několikrát nachytal, že je to pro mne takovej odpočinkovej chill-out a že při odchodu z obchodu jsem vlastně příjemně zrelaxovanej...
Parkoviště je -uznávám- jiná liga, tam je to občas o zdraví a naopak když už řídím, tak ohlídat všechny směry současně je taky hra pro velký kluky.
22. února 2021, 22:37
1
Moc pěknej článek. Prožívam to samý při nákupu. Jezdim po krámu skoro jako s autem, parkuju abych se neplet dávam přednost. No a pak narazim na pevnou hráz socialismu z důchodcovských košíků a je zle. Řidič ve mě se přepne do kormidelníka ledoborce a košíky rozrážim. Pokud se jich důchodci stihnou pustit mají vyhráno....
A pak je super fronta u kasy. Tam už pohár mojí trpělivosti skorem přetejká. Jedno postrčení košíkem do mýho pozadí většinou přejdu. Druhý už se otočim a nevlídně koukam čekajíc že se zamnous tojící geront dovtípí. Třetí postrčení.... náhodně upustim prachovnici pro kterou se okamžitě s vervou shýbám přičemž moje pozadí prudce uvádí do péohybu košík. Do teď zbraň ohrožující moje pozadí mění svůj cíl a nemilosrdně sráží geronta k zemi. Následuje moje nevinné promiňtejánerad. Pomáhám geronta znovu ztopořit kdy milým hlasem povídám něco ve smyslu že kdyby se na mě toliko nelepil tak by teď neseděl na prdeli na zemi.
Zda je to dostatečně edukativní nejsem schopen ověřit.
'
(pozor komentář obsahuje nadsázku)
22. února 2021, 22:43
1
Vozíky si moc neberu, radši ty malé tahací košíky, s těmi pak driftuju po celém obchodě a srážim vše co se mi plete do cesty;)))
-
Komentář upraven 22. 2. 2021, 22:44:18
23. února 2021, 08:14
2
S košíkem v supermarketu se snažím chovat podobně jako s autem na silnici. Neohrozit a co nejméně omezit. Ideálně aby si nikdo nevšiml, že jsem tam byl. Bohužel u kasy si mě nakonec všimnou vždycky...
23. února 2021, 11:20
-1
Ta fotka před tím Globusem hrubě ilustruje čím jezdí národ Český. Fckin sad. Srdcem západ vozem východ. Hlavně že si můžeme koupit vanocku Olz a toastovy chleba American Dream. Mimochodem všimněte si jak tam nestojí nic xtra, dupa, superb petrolheadskyho ani miaty ani 911tky. Je to tam sama paštika za 6 pětek. A asi to nebude tím, že jsme národ co má rád klasický auta a youngtimery. Já jen že to vysvětluje přesně to jak tady 80% lidi hejti nový auta. A když už mají zkušenosti s novým tak je to služební okyna ve stajlu. To jen tak btw. A ta agresivita ze silnic se jen přesune do toho marketu. Přitom obvykle ty nejagresivnejsi idioti když na ně jdete stejně agresivně volají první VB.
Jsem rád že se věnujeme tady osvětě. Doufám že aspoň půlka zdejších čtenářů potom inreal je ctnost a ohleduplnost sama. Ať už za volantem, nebo za držadlem vozejku.
23. února 2021, 11:36
0
Pro upřesnění – fotku jsem nefotil já, ale byla použita u nějakého článku v lednu 2018 a i v tuto dobu byla pravděpodobně stará.
Nechci říkat, že bychom na tom byli jako němci, ale vozový park v ČR na tom není tak špatné, jak by se z fotky mohlo zdát. Auta co dělají kilometry (takže nepočítáme hromadu těch vesnických felicí a podobně) jsou už poměrně mladá auta do deseti let max.
Na druhou stranu, srdce motoristy, který má rád youngtimery nad fotkou zaplesá. Kdy jsi naposledy viděl E30 u obchoďáku (ta bílá vedle košíků). Stejně tako vyjíždějící favorit (je jich tam víc) – kolik jich ubylo a ve větších městech už prakticky nejsou vidět. Lexus LS400 už byl zmíněný od Csaba. No a tyhle hranatý dodávky od Renaultu už v pojízdném stavu taky nejsou. Ale zbytek je nezajímavá nuda a šeď, to máš pravdu.
23. února 2021, 18:57
0
My jsme ná rod co má rád klasický a sportovná auta. Ale málo kdo na takový auta má. Stejně tak má kvanta lidí ráda fotbal (což nechápu) ale málokdo kope do meruny....
Ta fotka bude dobře přes 10 let stará. V běžnym provozu e30 fakíra nebo hranatý dukáto fakt už leta nepotkávam....
24. února 2021, 19:18
0
Občas posílám vozík do zatáčky bokem... No a odstavuju ho někde kde nepřekáží. A predjizdim a objíždí kde to jde a co možná nejrychleji. Jo a situace řeším raději pomocí zrychlení než brzdy.
K té hlavní uličce a vztah k autům. Jelikož tam nejsou značky, tak by měla platit přednost zpráva. Tzn. dáváš přednost těm co vyjíždí od regálů napravo...