Volvo S60 2.4: Zubařská pohotovost

Volvo se vždy vyznačovalo svou bezpečností, ještě aby ne, byla to první automobilka, která zavedla tříbodové bezpečnostní pásy na předních sedačkách jako součást základní výbavy. Těch inovací bylo podstatně víc, ale jejich výčet by vydal na samostatný článek. Tento text se má věnovat autu z přelomu nového tisíciletí, kdy vznikla nová platforma P2 (prvním autem na této platformě bylo Volvo S80, 1998) a Volvo se pod otěžemi Fordu chtělo stát trochu sportovnějším a zaujmout nejen zubaře a milovníky sucha a bezpečí. Tak vznikla S60. 

Poprvé se na trh dostala koncem roku 2000 jako modelový rok 2001 a zůstala ve výrobě až do roku 2009. O design se postaral maďarský designér Géza Lóczi, a i když dnes bychom řekli, že Volva vypadají usedle, v roce 2001 to oproti Volvu 850 a S70 musela být bomba. S60 byla zaměřena na mladší řidiče a měla začít konkurovat BMW E46. Povedlo se? Museli si zubaři začít hledat nudnější auto? A co američtí vysokoškolští profesoři?

K tomu, abychom mohli mudrovat, si nejdříve musíme vypůjčit testovací exemplář. Tím je černá S60 modelového roku 2002 s pětiválcem (čím taky jiným?) o objemu 2,4 litru a výkonu 170 koní. Nikde žádné turbo, ale zato pětistupňová převodovka. Na černé barvě je vidět sem tam nějaká oděrka z provozu a trochu v ní také zanikají prolisy auta, takže k obdivování zůstává jen zadek, který je vysoký (to aby bylo špatně vidět dozadu) a jeho horní část se proti bokům auta zužuje. Nevím jak vám, ale mně se ta zadní světla vážně líbí. Z boku vypadá masivně jako každé jiné Volvo, hlavně díky tomu vysokému zadku a masivní mřížce chladiče, která trčí dopředu. A co vnitřek? První věc, kterou si při pohledu dovnitř vybavím, je, že Volvo vlastně vyrábí i kamiony. A že S60 byla ve vývoji v době, kdy ještě Volvo nekoupil Ford, takže inspirace je jasná. Podívejte se na ten masivní středový panel! Je pomalu dost velký na to, abyste si na něj načtrtnuli dospělé šachové pole. Někdo na vývoji prostě jen přeběhl do haly ke kamionům, vytrhl jeden panel a doběhl zase zpět. Alespoň se na něj vejde pořádné nastavení klimatizace i všemožné nastavení zvuku. Stejný fígl jak s panelem nejspíš proběhl i u volantu, ale byl moc velký, tak použili menší věnec. Zní to, jako bych si z provedení interiéru dělal legraci, že? Ale není to tak, interiér je jinak vyvedený na svou dobu docela hezky, sedačky jsou pohodlné, vyhřívané, polokožené. Dokonce v něm ani nic nijak zásadně nevrže, což je na patnáctiletý provoz a 200 tisíc najetých kilometrů obdivuhodné. Jen ten volant a středový panel. Já tam prostě ten kamion vidím. 

Naštěstí se s S60 jako s kamionem nejezdí. Ve Volvu se vážně snažili udělat dobrý podvozek a povedlo se. I když je na přední nápravě relativně těžký motor, je to cítit mnohem méně, než byste čekali. Jasně, nejlépe se s Volvem jezdí pomalu a rozvážně, to pak máte příjemné auto, které je velice pohodlné, jen při delší cestě si nejspíš všimnete, že od zadních kol slyšíte víc hluku a musíte si dát rádio trochu víc nahlas. A pokud chcete cestovat po dálnici, tak vás nejspíš bude trochu rušit motor, pětikvalt je krátký. A co když náhodou trochu spěcháte? Když se vyskytne nutnost rychlé jizdy, nemusíte se bát, že by vás S60 zklamala. V zatáčkách se sice naklání víc, než jsem čekal, ale moc hezky drží stopu bez tendence sunout se čumákem ven. A ten motor! Jestli mě něco donutí mít to auto rád víc než jiné nudné sedany, tak je to on. 2,4 litrový pětiválec má sice 170 koní, což na váhu přesahující 1,5 tuny není nijak uchvacacující údaj, ale víte… ono to má maximální výkon v 6100 ot./min. Takže se stačí nebát a nechat ručičku otáčkoměru běžet, jak daleko dokáže. Odměnou vám bude trochu víc akcelerace, než byste čekali, a naprosto výjimečný zvuk. Ani nevím, jak to popsat. Ale je to moc pěkné.

Jaký je tedy výsledek? Jak asi tušíte, S60 pro E46 konkurencí není a zubaři tak mohou zůstat klidní. S60 je tak trochu auto dvou tváří. Na jednu stranu je to stále usedlé Volvo, kterému se nejvíc líbí cesty do ordinace, na chatu a zpět do vilky, ale když se objeví zubařská pohotovost a je třeba na to pořádně šlápnout, objevíte i druhé Volvo. A tomu se rychlá jízda snad i líbí. Přemýšlím nad tím, komu takové auto může vyhovovat. Jasně, lidem, kteří dbají na bezpečnost a chtějí ‘poctivá’ auta. A lidem, co chtějí kus poctivého a spolehlivého auta. Ale určitě jsou i lidé, kteří chtějí auto tak trochu jiné, jak pohodlné, tak zábavné. Auto, do kterého se vejdou dvě bečky piva a basa, kdyby náhodou došlo, a ještě se do něj sbalíte na víkend. Se složenou částí sedačky lze jednu bečku nahradit horským kolem. A takoví lidé by S60 měli zvážit. Určitě se jim bude líbit.