Severní Amerika, tedy USA s Kanadou a Mexikem, je pro mě speciálním kontinentem. Je sice pravda, že svého kulturního vrcholu už nejspíš dosáhla, protože mezi svými mladými studenty vnímám čím dál tím větší inklinaci směrem k některým zemím východní Asie, ale minimálně já jako autíčkář ji stále považuji za velmi zajímavý kus planety.
O zdejším automobilovém světe by se daly napsat stovky článků. Můžou být o autech, slavných majitelích, závodních okruzích či nejlepších místech pro výlety. Já se ale dnes chci zaměřit na téma, které všechny zmíněné spojuje, neb má na ně značný vliv. Tím jsou americká světla.
Považuji je za jeden z nejzajímavějších důkazů, jak se náš a jejich automobilový svět liší. A poněvadž rád své dojmy sdílím, máte tu dva plus jeden rozdíl spojený s americkými světelnými zdroji. Ty první považuji za užitečné a vhodné pro inspiraci, ten poslední naopak za něco až nepochopitelně špatného.
Rozdíl hodný inspirace č. 1 - nefunkční semafory určující přednost
Začnu typem světel, které se nenachází přímo na autech. Semafory, jejichž historii nedávno ve svém článku krásně popsal kolega Lukáš, jsou v Severní Americe ta asi nejzásadnější dopravní věc. Často řídí i ty nejzapadlejší křižovatky a alternativu mají jen v legendárních malých kříženích se značkou stop na všech stranách.
I ony ale občas nefungují. Někdy je to dáno počasím, jindy chybou v systému, a často prostě jen tím, že nemají jaký provoz řídit, ostatně tak jako v České republice. Na rozdíl od naší země ale i v tomto neaktivním režimu pomáhají řidičům s orientací, kdo má před kým přednost.
U nás prostě jen blikají žlutá světla na všech stranách křižovatky. Přijíždějící řidič pouze vidí, že semafory nejsou aktivní a musí se tak soustředit na značky určující přednost, které je ale schopen zaznamenat až na relativně malou vzdálenost. Za velkou louží to funguje jinak. Tedy aspoň je to k vidění v New Yorku a v některých státech na středozápadě, ale domnívám se, že to bude jednotné.
Tady žlutá bliká pouze ve směru, který je v křižovatce hlavní. Řidič v tomto pruhu tak sice musí přijíždět opatrně, ale po přesvědčení se, že je to bezpečné, může nerušeně pokračovat. Vedlejšímu směru bliká červená. Auto jedoucí odsud musí zastavit a dát přednost. To mi přijde naprosto geniální, neboť je to vidět z veliké dálky a řidiči se díky tomu můžou dopředu připravit. Zvlášť v noci je to přímo k nezaplacení. Hned bych byl pro to, aby se to zavedlo i v ČR.
Rozdíl hodný inspirace č. 2 - poziční světla
V tomto bodě se už dostáváme přímo ke světlům na autě. Většina jich má stejné funkce jako v Evropě. Na amerických autech je ale sada čtyř dalších, které u nás (bohužel) nemáme. Jmenují se poziční světla, svítí intenzitou našich parkovacích a v souladu se svým názvem určují pozici daného auta.
Každé světlo se nachází v jednom bočním rohu karoserie. Ta signalizující pozici předních rohů jsou oranžová, zadních červená. Díky tomu je i v noci dobře vidět, jestli se z hlavní blíží malá nákupní taška (ano, i tady se vyskytují) nebo pověstný nákladní truck. Přední se obyčejně pojí i se svítícími blinkry nebo jejich funkci tyto suplují. Oboje jsou pak buď umístěné v nárazníku, nebo jsou přímo speciálními parabolami v lampách. A za mne je to super.
Jakože jasně, ono se dá orientovat i podle klasických světel. Ale to není totéž, hlavní zdroje v Evropě totiž do boku svítí jen odrazem, americké poziční září přímo žárovkou. Jsou tak ostřejší a podstatně lépe rozpoznatelné. Ostatně si to můžete i sami vyzkoušet, některá evropská auta mají tato světla taky, třeba první generace Volva XC60 před faceliftem. Až se k vám bude jednou blížit z hlavní, všimněte si, jak jeho konce díky těmto lampám lépe vnímáte.
Rozdíl, který není potřeba sjednocovat - sdílená žárovka pro brzdová a směrová světla
Kdybych měl ale vybrat jednu věc, která mě na amerických světlech fascinuje nejvíc, bude to tato. A, bohužel, na rozdíl od předchozích ji vnímám jako až děsivý přešlap. U nás musí mít každé auto vzadu speciální žárovky pro brzdová, obrysová a směrová světla a alespoň jednu pro zpětné a mlhové. Jistě, obrysovka a brzda může svítit ve stejné parabole, ale jinou intenzitou, aby se od sebe daly rozeznat.
V Severní Americe je to úplně jinak. Jednak tam nejsou povinné mlhovky. Už to je podle mne divné, i tam jsou mlhy. Hlavně je tam ale zcela legální používat pro koncový blinkr červenou barvu místo oranžové, čehož výrobci využívají a funkci brzdového a směrového světla jim v rámci snížení nákladů často plní jen jedna žárovka či sada diod. Ne, nemyslím tím dvouvláknovou žárovku. Jedno konkrétní světlo zároveň bliká jako směrovka a svítí jako brzda.
Je to neuvěřitelný nesmysl. Když před vámi stojí v křižovatce auto, které odbočuje doprava, tak mu levá lampa svítí jako brzdovka a pravá bliká jako blinkr. Ale dobře, to by mi tolik nevadilo, pořád je nějak vidět, co všechno že řidič dělá a chce dělat. Pravá sranda nastane, až začne používat světla výstražná. To potom dané auto o brzdovky zcela přijde. Dobře, novější vozy už často mají třetí, ale u těch starších prostě přestanou existovat.
A je to ještě větší sranda, protože v této části světa se výstražná světla používají trochu víc než u nás. V Evropě je to hlavně takový ten čudlík můžu si parkovat, kde chci. Za oceánem se ale často používají třeba při silném dešti na dálnicích, asi aby řidiči vynahradili chybějící mlhovky. Řeknu vám, je to vážně super jet při silné bouřce v pruhu tři ze sedmi, před vámi tak 50 aut, všechny blikají, ale skoro žádné nemá momentálně jak dát vědět, že bude zpomalovat.
Taky je potřeba dovysvětlit onen přístup výrobců, jelikož ten celou situaci způsobuje. Například takový postarší Dodge Caravan mi nevadí. Má vzadu prostě jen dvě dvouparabolové svítilny, které dělají všechno, svítí obrysovým i brzdovým světlem i blikají. Pořád mi to přijde zvláštní, ale spoří to peníze, což je u této značky vítáno, jednodušší na opravu to být nemůže a lampa je aspoň vizuálně čistá, takže za mne relativně v pohodě.
Nad čím mi ale oproti tomu opravdu zůstává rozum stát, je řešení k vidění například u aktuálního Chevroletu Equinox (viděno na ročníku 2017). Jeho zadní světla mají přímo dedikovaný prostor pro směrovku. Vyloženě tam je. Ale tato parabola je úplně prázdná a místo toho bliká brzdovka pod ní. Proč? Já vím, ušetří to peníze, ale dělat to zrovna tímto způsobem, ještě když tam to místo vážně fyzicky je?
A jen tak mimochodem, oranžově vzadu v Americe víceméně blikají jen Japonci. To znamená, že se tento problém týká i mnohých BMW, Audi a Mercedesů, tedy aut drahých, které takové šetření na podle mne nebezpečném místě opravdu nemají zapotřebí a navíc ve své evropské mutaci stejně mít oražnový blinkr musí. Mám dojem, že jenom Volva to dělají trochu jinak, ona taky blikají červeně, ale vlastní parabolou, která je oddělená od té pro světla brzdová.
Tím se dostávám na konec svého seznamu rozdílů, které mě na světelné technice v Severní Americe fascinují. Co si o nich myslíte vy? Stojí ty dobré opravdu za zvážení? Mám u špatného pravdu nebo to přeháním? A znáte nějaké další rozdíly mezi americkými a evropskými světly?
11. června 2022, 21:58
0
Vnimam to rovnako. Hlavne tie cervene blinkre mi pridu fakt odveci a videl som uz aj niekolko Amikov, ktori sa vyjadrili, ze europske standardy im pridu zrozumitelnejsie a tym padom bezpecnejsie.
12. června 2022, 08:34
0
Některé staré Felicie blikají také celou lampou. Jen to není záměr.
12. června 2022, 10:01
4
Felicie málokdy, ale Francouzi často.
12. června 2022, 12:01
0
Tak tak, na dobitém Scénicu je to skoro pravidlem.
12. června 2022, 19:18
0
Je fakt, že červený blinkry vzadu taky úplně nechápu. A obzvlášť u nás. Hodně to teda vidím na autech s DE značkama i na neamerických autech (hodně s tím potkávám různý bramboráky a VW).
12. června 2022, 19:40
7
U červenýho blinkru aspoň pochopím, co že se to snaží ukazovat. Co mě ale opravdu sere jsou tuningářský kouřový zadní lampy. Za tmy to není skoro vidět, za mlhy a deště to není vidět vůbec.
13. června 2022, 06:04
0
V tom s Tebou naprosto souhlasím.
14. června 2022, 12:06
0
Ad ransom:
Tuningove auta nepredpokladaju, ze sa k nim dokazes priblizit zo zadu a to ani v meste. Takze bud rad, ze tam namiesto svetiel nedavaju potrebnejsie veci ako napr. treti spojler alebo aspon dogitovat aerodynamiku.
14. června 2022, 20:41
2
Kvuli dilum z vraku jsem na fb v golf 4 klubu. A je to presne tak. Zadni lampy co nejvic zatmavit. Ale zaroven do couvacek LED zarovku at to pri couvani sviti vic nez normalni dalkovky.
Obcas jsem rad, ze jsem zamlada nemel na takove veci prachy a cas :-)
13. června 2022, 08:09
1
V Severni Americe maji navic predepsane u zadnich svetel nejen svitivosti, ale i minimalni plochy jednotlivych svetel.
Takze tam, kde si Italove a Francouzi davali decentni svetelka, musely automobilky s prodejnimi ambicemi v Americe instalovat mnohem vetsi lampy.
Znamy pripad byl treba Maserati GT z roku 2000 pro Evropu a pro Ameriku.
13. června 2022, 08:11
0
Jeste bych zminil to, ze i po otevreni kurfu musi auto svitit vzadu obrysovkama. To je treba duvod, proc ma Opel Insignia/Buick Regal v kufru dalsi svetla.
13. června 2022, 22:48
0
Tohle nařízení platí i v Evropě. Blinkr, obrys a brzda musí být na pevné části kastle, která se nevyklápí. Pokud nejsou, musí někde v kufru být další světla.
13. června 2022, 23:16
0
viz DS7
14. června 2022, 07:37
0
Ha! to jsem netusil.
13. června 2022, 14:33
0
Souhlas a ta jen zmíněná křižovatka se čtyřma stopkama je dost bizár. Na venkově alespoň ve státě NY jich bylo docela dost. To je pak sranda, když se na ní potkají ve všech směrech auta. Co se mi ještě líbilo, byla možnost odbočení na červenou doprava.
14. června 2022, 20:52
0
Pokud se za poslednich par let nezmenila legislativa, tak maji nejvetsi lahudku v prednich svetlech.
-leve a prave svetlo maji obe stejny tvar svetelneho kuzelu. V evrope sviti leve "dopredu" a prave "na krajnici"
-neexistovala legislativa pro svetelne asistenty, "zastineni" auta v protismeru zhasnutim nekterych LED, laserove svetlomety...podobne hi-tech veci. Takze se to na americkem trhu nenabizelo.
12. ledna 2023, 17:46
0
Protože jsi "autíčkář" (nic ve zlém!), tak autům, samozřejmě, vůbec nerozumíš.
" Přední se obyčejně pojí i se svítícími blinkry nebo jejich funkci tyto suplují."
"Svítící blinkry" jsou kardinální nesmysl, "svítící blinkry" se, případně, používají jako DRL, jako přední obrysové svítilny jsou příliš silné.
To není nějaké americké specifikum. Směrové svítilny tak, jak je známe, jsou americký vynález (Buick, 1939, ten je měl, tedy, jenom vzadu - blikaly mu brzdové svítilny), a to, že všecky směrové svítilny mají barvu autožluti a jsou co možná nejblíže straně vozidla, je původně britské opatření (1956), proto se do U. S., logicky, nedostalo. Britové, nicméně, v roce 1956 přišli se studií, která prokazovala, že nejbezpečnějším směrovým signálem jsou směrové svítilny, v barvě autožluti, a po stranách vozidla vpředu a vzadu, ovšem než se to stalo zákonným požadavkem, i v Evropě nějakou dobu trvalo.
Původně, totiž, fungovalo osvětlení tak, že mělo-li auto přední obrysové svítilny ve světlometech, přidala se další bílá svítilna někde dopředu na každou stranu, do ní 15 - 20W žárovka, a ta se spustila přes přerušovač. Pokud mělo auto zvlášť přední obrysové svítilny, tak se tam žárovka P3W, nebo P5W, nahradila žárovkou P15/5W, P20/5W, nebo tak něco, a do silnějšího vlákna se pustil proud skrze přerušovač. V té době nebylo obvyklé, aby obrysové svítilny svítily společně s potkávacím světlem, tedy, pokud nebyly světlomety daleko od vnějších okrajů vozidla, a to jak v Evropě, tak v U.S.; tento požadavek, sanující případnou nefunkční žárovku světlometu, přibyl až v 60. letech. Byť využití i historie předních obrysových světel se v U. S. a Evropě diametrálně liší, tak na sklonku 50. a na začátku 60. let toto bylo v U. S. i Evropě shodné.
Rozdíl je v tom, že zatímco předpisy ECE/UN striktně vyžadují, aby vozidlo kategorie M, N a přípojná vozidla za ně mělo všecky přední obrysové svítilny bílé, FMVSS 108 připouští pro přední obrysové svítilny i barvu autožluti (respektive Amber, jejíž světelné spektrum je trošičku odlišné od naši autožluti). Sloučení i sdružení předních obrysových a směrových svítilen je možné i v Evropě (má to, třeba, druhá generace Octavie po faceliftu, tuším), akorát, že "blinkr svíti" bíle a "blinkr bliká" v barvě autožluti. To je celý příběh svítícího blinkru.
"Jednak tam nejsou povinné mlhovky. Už to je podle mne divné, i tam jsou mlhy."
Co je na tom divného? FMVSS 108 řeší povinné osvětlení, a to se od jeho první verse z 3. února 1967 změnilo v tom, že přibyly povinné boční značky a CHMSL, nic víc, nic míň. Nejnovější americké auto může mít, naprosto legálně, sealed beam světlomety s wolframovou technologií, jako v roce 1939, a krom požadavku na EPLLA předních směrových, zadních směrových a brzdových svítilen a již zmíněných bočních značek, bočních odrazek a CHMSL, žádné novum není. ECE/UN předpisy dnes nepřipouští něco podobného, nové auto musí mít, minimálně, halogenové světlomety s jednotným evropským asymetrickým světlem (krom motocyklů a páru symetrických světlometů podle předpisu č. 113), CHMSL a zadní svítilnu do mlhy.
Zadní mlhová svítilna je vynález Hella, 1972, první SAE standard na systém zadních mlhových svítilen je ze začátku 90. let. Z povahy přístupu NHTSA je prostě nemožné, aby po "pouhých" 30 letech přibyly do FMVSS 108 zadní mlhové svítilny (když tam nejsou ještě přední, a to je Bosch, 1930).
"Nad čím mi ale oproti tomu opravdu zůstává rozum stát, je řešení k vidění například u aktuálního Chevroletu Equinox (viděno na ročníku 2017). Jeho zadní světla mají přímo dedikovaný prostor pro směrovku. Vyloženě tam je. Ale tato parabola je úplně prázdná a místo toho bliká brzdovka pod ní. Proč? Já vím, ušetří to peníze, ale dělat to zrovna tímto způsobem, ještě když tam to místo vážně fyzicky je?"
Abys mohl používat rozum smysluplně, musíš mít rovněž znalosti.
Že Tobě nad tím zůstává "rozum stát" neznamená, že to je opatření "nerozumné". Je to opatření naprosto nezbytné.
Na vině není nějaký "nerozum" ale skutečnost, že "dedikovaný prostor pro směrovku" nesplňuje legální požadavek na plochu EPLLA (Effective projected luminou lens area). Pro vozidla užší 80" je požadavek, aby každá přední směrová svítilna měla plochu EPLLA alespoň 2,200 mm2 a každá zadní brzdová a směrová svítilna plochu alespoň 5,000 mm2, přičemž skládá-li se zadní brzdová, nebo směrová, svítilna z více optických celků, pak každý celek musí mít plochu EPLLA nejméně 2,200 mm2. Pro vozidla o šířce nad 80" platí požadavek na EPLLA zadních brzdových a směrových svítilen nejméně 7,500 mm2, přičemž skládá-li se z více optických celků, každý jednotlivý optický celek musí mít plochu nejméně 7,500 mm2. Speciální požadavky na EPLLA pak platí ještě pro školní autobusy, ale předpisy o osvětlování školních autobusů jsou tak rozsáhlé, že se mi vidí redundantní je tady vypisovat. A speciální požadavek na EPLLA je na směrové svítilny motocyklů a brzdovou svítilnu mopedů (FMVSS 108, oproti CMVSS 108.1, nevyžaduje směrové svítilny na mopedech).
Požadavek EPLLA má zabránit oslňování brzdovými a směrovými svítilnami, které mají v U. S. povolenu větší intensitu osvětlení, než v rámci ECE / UN (až 300 cd a měří se to blíže svítilně, takže v reálu ještě víc).
EPLLA u osobního auta splní svítilna o rozměrech 5 x 10 cm a pro výrobce aut to znamená dvojí měření ve zkušebně (ekvivalent ke schvalovacímu procesu podle ECE/UN v U. S. neexistuje, nicméně svítilny, nebo auta, to stejně pošle do laboratoře, jistí se, a to stojí peníze), plus tam ta plocha musí být. Je jednodušší odzkoušet jedno brzdovo-směrové světlo, než zvlášť brzdové a směrové světlo.
To je celý příběh: EPLLA. v Evropě nic takového neexistuje.