načítám data...

Semafor: vynález, který změnil dopravu

14. března 2022, 21:30 16 komentářů Lukáš Naske Historie

Dnes to nebude o žádném autě, spáleném benzínu nebo projetých kilowattech. Dnes to bude o vynálezu, díky kterému máme šanci projet křižovatkou a přežít.

zobrazit celou galeriiFoto:   Archiv: pixabay.com; nationalmuzeum.org; weimarberlin.com; ny1920.com; metro.cz

Semafor je dnes naprosto běžnou součástí silničního (a nejen silničního) provozu. Červenou, oranžovou a zelenou vnímáme už podvědomě a tyto barvy se přenáší i do běžného života (červená – nebezpečí, zelená – bezpečí). Semafor ale samozřejmě nevznikl hned v podobě, jakou vidíme dnes. Vedla k tomu dlouhá cesta, kterou bych vám chtěl dnes odhalit.

Takže kdo byl první?

První semafor podobný tomu, který známe dnes, byl instalován v roce 1868, a to přesně 10. prosince na křižovatce před londýnským parlamentem. Měl pouze červené a zelené světlo a ramena – podobně jako tehdejší železniční semafor, ze kterého vycházel (na železnici semafory fungovaly již od roku 1841). Světlo vytvářely plynové lampy s barevnými filtry, které měly stejný význam jako dnes. Červená znamenala Stůj a zelená Jeď. Byla tu ale i obdoba dnešní oranžové – světlo svítilo sice stále zeleně, ale ramena se ze svislé polohy posunula mírně nahoru. Z dobového informačního letáku je to jasně patrné.

Zdroj: nationalmotormuseum.org.uk

Důvod pro instalování semaforu byl jednoduchý. Již v té době byl provoz koňských povozů tak hustý, že se britští zákonodárci těžko dostávali na druhou stranu silnice. Tento semafor samozřejmě ještě nebyl automatický a jeho obsluhu musel celý den i noc zajišťovat obratný policista, který ručně přepínal mezi polohami a světly. Semafor tak nebyl o moc efektivnější, než kdyby zmíněný policista rovnou řídil dopravou na konkrétním místě. Mimochodem řízení dopravy policistou je poprvé zdokumentováno již v roce 1722 a bylo to také v Londýně.

Jenže první semafor se velkého úspěchu nedočkal. Již po necelém měsíci – 2. ledna 1869 – explodoval přívod plynu k jedné z lamp a obsluhující policista byl popálen tak, že zraněním nakonec podlehl. Zařízení bylo ihned po nehodě demontováno. Kvůli této události semafory nezažily raketový rozmach a na svou „slávu“ si musely počkat.

Větší rozšíření nastalo až na začátku 20. století. V roce 1908 v Toledu v americkém státě Ohio zkoušeli semafor obdobný tomu z Londýna, ale místo plynových lamp použili kerosinové. Semafor s elektrickými světly byl poprvé instalován o dalších šest let později – v roce 1914, také v Ohiu, jen o pár mil vedle ve městě Clevelandu. Každou změnu barvy světla tu ohlašoval i zvukový signál. Systém stále vyžadoval obsluhující personál, ale byl už navržen tak, že nebylo možné spustit špatnou kombinaci světelných a zvukových signálů. O tři roky později řídil dopravu v Salt Lake City systém propojených semaforů, který usměrňoval provoz hned na šesti křižovatkách současně.

Semafor na 5th Avenue. Foto 1922. Zdroj: ny1920.com

Semafory se třemi světly – červeným, oranžovým a zeleným, jak je známe dnes, se objevily až v roce 1920 v New Yorku na známé 5th Avenue. Byly ještě stále ovládány „dopravním důstojníkem“, který ovšem seděl ve vyvýšeném (o 12 stop = 3,66 metru) stanovišti uprostřed křižovatky a měl tak přehled nad dopravou. Už o rok později bylo těchto věží sedm. Každá z nich byla vysoká 24 stop (7,3 metru), vážila pět tun a byla postavena z masivního litého bronzu na těžkém ocelovém rámu. Věže měly na severní a jižní straně elektronicky synchronizované hodiny a 350 librové (160 kg) bronzové zvony.

Obdobný systém se začal v Evropě poprvé používat 15. prosince roku 1924, a to na křižovatce Potsdamer Platz (Postupimské náměstí), které bylo nejvytíženějším místem Berlína. Tvůrci původně sledovali zařízení z jiných měst – Paříže, Londýna, a právě i New Yorku. Věže na Páté Avenue je nakonec zaujaly nejvíce. Byla tak postavena 8,5 metru vysoká pětiboká věž s kabinou v horní části. Jednotlivé barevné signály byly umístěny nad kabinou a barvy byly vodorovně vedle sebe, stejně jako v New Yorku. Semafor ručně třípolohovým pákovým spínačem ovládal policista sedící v kabině. Prostřední světlo bylo původně bílé a až později se přešlo na dnes obvyklou oranžovou. Tou dobou zde projíždělo 26 tramvají, pět autobusových linek a 20 tisíc aut. Jenže další velkou část tvořili ještě stále povozy tažené koňmi, cyklisté a chodci. Celkem se zde za den pohybovalo 83 tisíc cestujících. První rok byl provoz věže jen v čase 8:30 – 12 hodin dopoledne a 15 – 18 hodin odpoledne. Už po roce byl však provoz vyhodnocen jako úspěšný, doba použití byla prodlužena a zároveň se začaly podobné věže stavět i na dalších dopravně důležitých bodech. Tato věž byla v provozu 13 let a poté byla nahrazena semaforem zavěšeným na ocelových lanech. Při výstavbě berlínské zdi po druhé světové válce byla zmíněná křižovatka zrušena. Po sjednocení Německa v roce 1990 bylo ale rozhodnuto o restaurování věže, v roce 1997 byla obnovena a stala se historickou památkou, na kterou se můžeme podívat i dnes.

První semafor v Berlíně. Foto 1925. Zdroj: weimarberlin.com

Prvním automaticky ovládaným semaforem se stal ten v britském Wolverhamptonu (severní část Birminghamu) v roce 1927, který měl pevně dané časové intervaly.

Pojďme teď ale k nám. V Československu se poprvé začal provoz řídit v Praze dne 2. září roku 1919. Na Můstku a dalších čtyřech nejrušnějších křižovatkách řídil uprostřed křižovatky dopravu strážník s gumovým obuškem.

První semafor se pak objevil v roce 1927 v Hybernské ulici u Masarykova nádraží (na křížení s ulicemi Havlíčkova a Dlážděná), který ještě stále ručně ovládal strážník. Zajímavé je, že Hybernská byla pouze jednosměrná. První automaticky řízený semafor byl spuštěn v roce 1930 na Václavském náměstí mezi ulicemi Vodičkovou a Jindřišskou. Už v té době tímto místem projelo skoro 19 tisíc aut denně. V roce 1967 bylo v provozu pouze v Praze 33 světelně řízených křižovatek – dnes jich můžeme napočítat přes 700.

Semafor v Praze, Václavské náměstí, kolem roku 1939. Zdroj: metro.cz

Podle dobových zpráv se ale lidem semafory silně nelíbily. Nemohli pochopit, že jim někdo může přikazovat, jak se mají chovat na křižovatce, a ještě k tomu to není strážník, ale jenom stroj. Mysleli si, že je semafor jen zdržuje. Někteří tak světelnou signalizaci ignorovali a nakonec byli strážníci nuceni zavést pokuty za jízdu na červenou. Nastavili pokuty (prý) velice nízké – jen 2 koruny, ale už za rok 1931 se jen na nich vybralo 24 000 korun československých. Semafory a dopravní značení celkově pak zasáhla i povinná změna jízdy zleva doprava, která nastala 26. března 1939 po okupaci německými vojsky. Co nejrychleji bylo nutné přemístit přes tisíc dopravník značek. Celé se to stihlo během jednoho týdne a byla zaznamenána pouze jedna smrtelná nehoda – opilec prý z tramvaje vystoupil na špatnou stranu.

A zajímá vás, kde vznikla takzvaná zelená vlna? Bylo to v roce 1953 v Mnichově. Jak všichni víme, jedná se o koordinované zapínání světel (tedy těch zelených) tak, aby bylo při konstantní rychlosti možné projet plynule všemi křižovatkami na hlavní ulici. Sníží se tím spotřeba pohonných hmot, tedy i množství vypouštěných oxidů všeho možného, čímž se pomáhá životnímu prostředí. Druhým efektem je i plynulejší, rychlejší a tišší doprava na vytížených místech.

Zdroj: gettyimages.com

Tak to vše začalo. Takhle vznikla ona tři světla, na která nadáváme, když zrovna pro náš směr svítí červeně a stojíme před nimi dlouhé minuty a někteří i hodiny denně.

Jak to máš se semafory ty? Dáváš na křižovatce přednost semaforu nebo kruhovému objezdu? A co si myslíš o možnosti odbočit doprava na červenou, jak to funguje třeba v některých státech USA?

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

RadekZak
15. března 2022, 07:33
0

Za prvé bych chtěl podotknout, že z pohledu našeho zákoníku se jedná o žlutou, nikoliv oranžovou.
Nicméně co se semaforů týče, nemám s nimi problém, nicméně US styl se mi líbí daleko více. Umístění semaforu za křižovatkou je super a odbočení doprava ještě lepší. Nicméně k tomu odbočení doprava je v ideálním případě nutný vlastní odbočovací pruh, aby to mělo nějaký valný smysl a to nevím, zda by v evropských podmínkách bylo realizovatelné.

reagovat
S.
S.h.I.t.
15. března 2022, 10:20
3

Ano, umisteni za krizovatku bch dost kvitoval. Protoze neni nic blbsiho, nez semafor poveseny tak, ze pokud stojis tam, kde podle car mas, ze na nej pres svou vlastni strechu nevidis...

sp
spooon
17. března 2022, 08:10
1

A proto je nejlepší vždy miata :-D

Samozřejmě každý auto bez střechy vyhovuje, ale to by nebylo tak vtipný.

af
afro-r1
18. března 2022, 15:28
1

V Nemecku si clovek rychle zvyknul na semafory z OBOU stran ulice. V Cechah mi najednou cosi chybelo.
Co mi naopak nechybelo bylo mnichovske celonocni fungovani semaforu ve spojeni s cervenou vlnou. Ten pocit, kdyz je clovek ve dve rano sam v cele ctvrti a na kazde krizovatce si vystoji sve dve minuty. (kvuli moznym kameram radeji neriskuje projeti)

Černá Vovce
15. března 2022, 08:12
0

Jen bych chtěl podotknout, že změna směru jízdy nebyl výmysl neměcka, ale byl už plánován za ČSR a němci to po okupaci posunuli jen asi o tři měsíce, než bylo plánované datum.

reagovat
af
afro-r1
18. března 2022, 15:30
0

Pekne to bylo ve Svedsku - nakladni auta zacala jezdit vpravo o tyden drive, nez auta osobni.

vojtacz
15. března 2022, 10:23
3

Odbočení doprava na červenou jako mají v USA je super. Co je ale ještě víc super je semafor až za křižovatkou, ne před jako u nás. Nebolí z toho za krkem, autem se dá skutečně stát až v křižovatce a celé mi to přišlo tak nějak líp vymyšlené.

reagovat
PepaSFI
15. března 2022, 17:27
0

nerad bych se mýlil ale to odbočení do prava v USA není všude ale detaily nevím. Mám pocit že je to v různých státech různě, někde na to je označení. Taky prý to je občas i v Německu ale upravené značkou. Vedle semaforu je plechová zelená šipka, podobně jako u nás bývá do prava pomocná svítící. A samozřejmě to neznamená "volno" v plném rozsahu, což platí i pro tu naši svítící zelenou.. Jo, s tou plechovou šipkou by to klidně mohlo na spoustě míst fungovat, akorát že by trvalo asi 10 let a půl milionu nabouraných aut než by se lidi naučili jak to používat, viz případ "absolutní přednosti" chodců nebo jízda cyklistů jednosměrkou protisměrem.
Semafory naproti přes křižovatku, jo to bu se hodilo. Většina městských křižovatek je na omezeném prostoru, všecko je to blízko u silnice. Někde to mají pořešené dalším semaforem na levé straně ale většinou je to na hlavu ve volantu. Jenže to by byla moc velká změna, jak technicky, tak zvykově. V jednom videu z nějaké jižní země, už nevím jestli Španělsko nebo Portugalsko nebo možná nějaké ostrovy, měli pod normálním semaforem ještě takový malý, umístěný asi 1,5 m vysoko. Prý to je hlavně pro skůtry, které zastavují hodně vpředu a vpravo, blízko u sloupu, takže na semafor špatně vidí. To by bylo řešení technicky snadné a dokonale funkční.

reagovat
sp
spooon
17. března 2022, 08:15
0

Sice i u nás platí omezení při odbočení při svícení zelené šipky, ale co jsem četl, tak nikde v ČR při zelené šipce doprava nemá kolidující směr zelenou. Je to už teda pár let, tak nevím, jestli to nezměnili. Ale předpokládám, že by o tom byla alespoň nějaká kampaň, aby se hromadně nebouralo.

S.
S.h.I.t.
17. března 2022, 08:45
0

@spoon: ale jo, par takovych krizovatek je, kde je zelena sipka na kolizni smer. Neco je v Ostrave, v Tabore... a jeste jinde.

ransom
17. března 2022, 21:57
0

Ty malý přídavný semafory bývaly i v Praze.

Mi
Michal Lenc
17. března 2022, 08:44
2

Dobrej článek. Zaujalo mě, jak hezký byly ty první semafory. To by se člověku na nich čekalo hned o trochu líp.
Btw, poslední dva roky nemám po cestě do práce jediný semafor. A nevěřili byste tomu, jaká je to duševní pohoda. Až teď zpětně jsem si uvědomil, jak moc mě po cestě vytáčely.

reagovat
beastar
17. března 2022, 09:27
2

Já mám z toho taky záchvaty vzteku. Zejména večer když je minimální provoz.

wdave_t
17. března 2022, 11:26
0

Díky za zajímavej článek. Praha v 30. letech vypadala jak město ve hře Mafia. Líp než dneska, speciálně hezčí auta a i ty semafory.

reagovat
ransom
17. března 2022, 18:49
0

Pokud si chcete vyzkoušet odbočení doprava na červenou, nemusíte kvůli tomu cestovat za oceán. Stačí do Litvy.

reagovat
Ko
Kostinen
27. března 2022, 08:42
0

K nezvyklým experimentům je fajn taky Polsko, kdy na zelenou šipku doprava mají zelenou nejen chodci za rohem, ale i ti přímo před autem.



Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Fiat 128 Sport Coupé 1100 L 1973
Fiat 128 Sport Coupé 1100 L

1973 rok výroby
65 koní výkon
1 116 ccm objem

Renault Scénic Nová STK,po servise,klima, 2001
Renault Scénic Nová STK,po servise,klima,

2001 rok výroby
93 koní výkon
1 400 ccm objem

Chevrolet CK1500 Cheyenne 1989
Chevrolet CK1500 Cheyenne

1989 rok výroby
150 koní výkon
5 000 ccm objem

GMC Sierra 1500 4x4 TRUCK V8 KING CAB 1997
GMC Sierra 1500 4x4 TRUCK V8 KING CAB

1997 rok výroby
350 koní výkon
5 733 ccm objem