načítám data...

Suzuki Ignis a Valašský Eko-race 2018

Automobiloví pisálci obvykle nevynikají v úsporné jízdě. Jak to tedy dopadne, když se takový namotivovaný pisálek účastní eko rally? To vám poví přímo účastník sám!

zobrazit celou galeriiAutíčkář na cestách: Suzuki Ignis a Valašský Eko-race 2018

Někdy večer v půlce října mi přišla zpráva od našeho spřáteleného dealera Suzuki, Canocar v Brně, že prý se pojede nějaká eko rally s vozy Suzuki a zda bych neměl zájem. No, zájem jsem měl, a protože jsem člověk soutěživý a současně spořivý, odpověděl jsem kladně. O necelé dva týdny později jsme se už s mým dlouholetým kamarádem Pecou řítili za časného sobotního rána po dálnici D1 směrem Holešov, potažmo Fryšták, ve vypůjčeném Suzuki Jimny. Neměli jsme tušení, do čeho jdeme, ale veškeré myšlenky přehlušilo Jimny uhánějící na plný plyn vstříc nízko položenému slunci…

Eko rally, eko race, závody na spotřebu, to nezní nadšenému motoristovi příliš lákavě a já to dokážu pochopit. Jenomže zrovna mě tento druh podniků docela láká. Zaprvé, na spotřebu jezdím rád, a nemusí to nutně znamenat, že se člověk loudá. Mám takovou svatou trojici parametrů, podle které hodnotím své cesty. Plynulost, rychlostní průměr a spotřeba. Zatímco plynulost se měřit moc nedá, hraje klíčovou roli, protože plynulá jízda je prvním krokem k jízdě hospodárné. Protože ale hrajeme současně na rychlostní průměr, nesmíme se loudat. Všechno souvisí se vším a jezdit svižně, plynule a úsporně je vyšší dívčí. Redakční kolegové na to většinou kašlou, ale já, chudý vesničan přebývající v Brně, se musím na spotřebu soustředit. A také se s ní rád chlubím. Dovézt velké Discovery z Prahy do Brna s průměrem 98km/h a spotřebou 5.7litru na sto? To byl úspěch. O rok později, ta samá cesta, stejný průměr a bylo to lehce nad 7. Auto? Maserati Ghibli o výkonu 430 koní.

Není divu, že jsem byl namotivován. Navíc jsme měli přislíbené velmi úsporné auto, totiž Suzuki Ignis. Suzuki je vůbec docela pyšné na to, že jsou jejich auta úsporná, ostatně proto vznikla i tato soutěž. Původní nápad uspořádat motivační klání pro zaměstnance přerostl v akci přístupnou i zákazníkům, současně má akce skvělý marketingový potenciál, protože ukáže, že i běžný řidič je při minimálním úsilí schopen jezdit velmi úsporně.

Zatímco jsem hnal Jimny po dálnici, diskutovali jsme strategii. Jet opravdu co nejpomaleji a nejúsporněji? Nebo se na to vykašlat, jet normálně a doufat, že malý lehký Ignis prostě nebude žrát? Případně celou akci pojmout jako fajn sobotní dopoledne, trasu proletět co nejrychleji a zbylý čas využít ke konzumaci řízků a rautu? Nemohli jsme se dohodnout a někde v koutku duše byla touha tuhle soutěž vyhrát. Ukázalo se, že to nebude jen tak, a taky že nebylo. 

První vidle do našeho snažení hodili sami organizátoři, protože vybrali trasu tak kopcovitou, jak to jen šlo. Dealer SimCar sídlí ve Fryštáku na Zlínsku, a trasa vedla převážně západně od tohoto malebného městečka, to znamená do kopců na Vsetínsku. Tohle přece nemohli myslet vážně… ale mysleli a měli pro to důvod. Šlo o důkaz reálné spotřeby v reálném prostředí. Jezdit osmdesátkou po dálnici mezi Kroměřížem a Hranicemi by možná znamenalo, že spotřeba bude úžasná, ale o čem to vypovídá? Takže se jelo do kopců…

Závody na spotřebu mohou mít nejrůznější podoby. Největší komplikací se stává situace, kdy se sjede různorodá skupina vozů. Jak pak měřit nejlepší výsledek? Docela snadno, stačí měřit odchylku od udávané kombinované spotřeby. Pokud se navíc startovní pole skládá z vozů jednoho výrobce, je práce o to snažší. Samozřejmě byly vozy rozděleny podle stáří, ale jinak jeli všichni spolu, a samozřejmě byla vyhlášena cena za nejnižší absolutní spotřebu. Náš maličký Ignis měl tedy nevýhodu, neb jeho papírová spotřeba je nízká, ale náš cíl byl ještě nižší. Nebo vyšší. Zkrátka a dobře, po debatách s organizátory byl cíl zajet pod 3.77 litru na sto, přesně totiž dosáhli organizátoři ve stejném autě v rámci příprav trasy. Na letních pneu. My měli zimní. Výzva přijata.

Obdrželi jsme detailní itinerář spolu s vytyčenými kontrolními body, kde bylo nutné se vyfotit, nebo vyfotit auto na důkaz průjezdu. Doplnili jsme tekutiny, najedli se, vyzvedli si svačinu a mohli jsme vyrazit. Tedy až po dotankování a zapečetění nádrže. Moje nervozita se projevovala množstvím vykouřených cigaret a vypité kávy, až jsem se sám divil, jak vážně tuhle soutěž beru. Zpočátku jsem tedy zvolil tak uvolněné tempo, že se za námi vytvořila kolona asi dvaceti vozů. Takhle ne, to by tedy nešlo. Nicméně jsme dorazili na první checkpoint se spotřebou 3.5 litru, což bylo lepší, než jsme očekávali a vzhledem ke skutečnosti, že palubní počítače vozů Suzuki dle zkušeností spotřebu obvykle nadhodnocují, začali jsme si myslet na přední příčky.

Jenomže to bylo trochu brzo. Jakmile začala trasa stoupat, bylo zapotřebí motor více zatěžovat, navíc jsme neměli výhodu domácího prostředí, a tak jsme se všemožnými prostředky snažili odhadovat profil trasy alespoň pro nejbližší kilometr, dva, abych věděl, kdy zvolnit, kdy vyřadit, kdy přidat. Ale pořád jsme se loudali, až nás nakonec předjel i divoký Nissan Patrol GR, který následně přeletěl železniční přejezd takovým způsobem, že z něj odletovaly kusy plastů. Nervozita začala narůstat a jakmile spotřeba skočila o desetinu nahoru, měli jsme zkažený celý den a bylo jasné, že tažení na vítězství je v troskách. Náladu nám lehce vylepšilo předjetí Favoritu s vlekem, ale nic se nevyrovnalo okamžiku, kdy spotřeba zase skočila o desetinku dolů a na palubě vybuchlo bujaré veselí. 

Navigátor Peca se dostal do tempa, já se snažil najít kompromis mezi rychlostí a spotřebou a trochu se uklidnit. Zhruba v půlce trasy jsme zhodnotili, že současným tempem stíháme časový limit naprosto v pohodě a taky byla objevena jistá chyba v palubním počítači, kdy rychlostní průměr naprosto neodpovídal času a ujeté vzdálenosti. Až pak jsme přišli na to, že nebyl vynulovaný. Netrénovanému člověku pak způsobí stres i taková prkotina.

Jakmile se stres zmírňoval, byla příležitost ohodnotit i maličký Ignis. Přijeli jsme Jimnym, takže jsme si opravdu hodně pochvalovali prostornost a pohodlí, a že jimi Ignis oproti teréňáčku doslova hýří. Zkušební trasu jsem navíc o několik měsíců projel takřka do puntíku přesně s Citroenem Cactus a nezdráhal bych se Ignis označit za pohodlnější a jistější, přitom k tomu nepotřebuje žádné frikulínské tlumiče, které ještě navíc fungují jak kdy. Jistota podvozku se také hodila, protože v rámci úspory a zachování kinetické energie jsme se dohodli, že prostě nebudem brzdit. Když už bylo potřeba zpomalit, podřadil jsem o dva stupně. Takže nakonec nebyla nouze ani o dramaticky působící rychlou jízdu. 

Zrada nás čekala v poslední třetině trasy, protože cesta ze Vsetína zase začala stoupat a situace, kdy přímo za obcí začíná prudké stoupání a vy to nemáte ani příležitost trochu rozjet, vás prostě nepotěší. Nezbývalo než doufat, že se vše zase v dobré obrátí a přijde klesání. Přišlo, bylo dlouhé, velmi rychlé, a palubní počítač zase ukazoval hezčí cifry. Cesta do cíle už pak probíhala klidně, bez provozu a my se těšili na dobrý výsledek, myšlenky na bednu samozřejmě byly na místě. Jenže…

Vzpomínáte, jak jsem říkal, že palubní počítače vozů Suzuki ukazují vyšší průměrnou spotřebu, než je ta reálná? Tak o Ignisu to až tak neplatí. Ten totiž podměřoval. Takže místo 3,4 litrů na sto to bylo 3,76. Čímž jsme sice překonali pokus organizátorů, ale vzhledem k naší nízké normované spotřebě to na vítězství nestačilo. Nicméně i tak byla naše kombinovaná spotřeba téměr o 28% než hodnota udávaná výrobcem. A pak, že to nejde. Půlka startovního pole zaznamenala oproti udávaným hodnotám rozdíl minimálně 20%, a to při rychlostních průměrech okolo 50 km/h, což v daných podmínkách není vůbec zlé. Největší zlepšení bylo přes 33%. Výsledek? I v reálných podmínkách se s trochou rozmyslu dá jezdit velmi úsporně. 

Jediný náš problém během cesty se týkal zamlžování oken. Samozřejmě jsme s ohledem na spotřebu vypnuli klimatizaci, jenomže vlhké a chladné počasí soutěžního dne mělo za následek, že se nám často mlžila okna. Takže klimatizace přišla ke slovu zejména v momentech brzdění motorem z kopce, kde nebrala cenné palivo. V reálném životě nemá smysl tu trošičku paliva šetřit a raději mít okna vždy průzračně čistá.

Ještě jednou se vrátím k Ignisu. To auto je naprosto skvělé. Měli jsme sice k dispozici dobře vybavenou verzi se čtyřkolkou, která je na Valašsko ideální, ale něco mi říká, že bych možná oželel infotainment, digitální klimu a různé další systémy a šel si pro ten nejzákladnější model. Ten totiž váží asi 850kg, 90 koní točivé jedna-dvojky s ním nemá moc práce, jezdí velice úsporně a do města se hodí nejen díky svým malým rozměrům, ale také velmi pohodlnému podvozku. Jediné, co bych vytknul, je poloha za volantem. Moc se mi nedařilo se ideálně posadit, velkou měrou k tomu přispívá volant, který je nastavitelný jen v jednom směru. Ale jinak? Základní auto, které si na nic nehraje a je s ním legrace. 9/10 z Matějů, milovníků malých městkých vozů, doporučuje Suzuki Ignis.

Jak celý podnik shrnout? Zaprvé jsem rád, že jsem byl pozván a pracovníkům fryštáckého dealerství Suzuki Simcar děkuji za organizaci celé akce. I přesto, že se jednalo o první pokus, celá akce byla hezky vymyšlená, organizovaná a velmi zábavná. Trasa závodu nás provedla krásnou krajinou Zlínska a Vsetínska, vzájemná soutěživost mezi týmy nenarušovala přátelskou atmosféru celého podniku a všechno se odehrávalo ve velice příjemné náladě. Ani to ošklivé počasí neškodilo. Nikdy jsem si nemyslel, že by mě mohla bavit jízda na spotřebu, ale nakonec jsme se i s navigátorem pobavili opravdu dobře. Od té doby přemýšlíme, že se přihlásíme i na další podobný podnik. Pokud se tak stane, určitě vám podám zprávu.

 

 

 


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

MartinCoupe
11. listopadu 2018, 09:15
0

Dobrej PR článek. Ukazatel průměrné spotřeby taky sleduju, pod 18l to moc neleze. A taky žiju :-D

reagovat
Matěj Podhorský
11. listopadu 2018, 09:27
4

A tak já bych to za PR článek neoznačoval, nicméně děkuji. Každému co jeho jest, já mám rad když daily auto nežere více, než je nezbytně nutné :)

beastar
11. listopadu 2018, 13:09
0

Jo, jo. Taky si občas užívám 15l. Průměr. Co k tomu říct. Je to v dnešní době úplně zbytečný číslo. A asi tak stejně užitečný jako kouřit máčka v počtu 50 kusů denně... A všude říkat já to neřešim;)

MartinCoupe
12. listopadu 2018, 10:44
0

Souhlas, 18l je pozérství, ale stejný jako se modlit k 3,4l. Jinak jde to i hůř, na benzínce mi v sobotu jeden lehce sjetej borec s G-Klasse říkal, že mu to žere 35l... Takže záleží... :-D

Matěj Podhorský
12. listopadu 2018, 13:14
0

Tak víš co, když je tou smyslem soutěže, chlubit se tím budeš... normálně prostě jezdíš a tankuješ, když je třeba.

beastar
12. listopadu 2018, 14:15
0

35 s géčkem je demence. Dojezd 399 na plnou fakt nepotřebuješ. Navíc ona teď nafta stojí to stejný co benzín a v zásadě je úplně jedno jestli 15 nebo 18 to už ani nepoznaš rozdíl. Stejně jako je jedno 3.5 nebo 4.33. Pokud to teda neni smyslem soutěže:) Jako tady na Shitzuki.

MartinCoupe
12. listopadu 2018, 16:50
0

Tak spotřeba 15l je na V12 celkem good. :-D

beastar
12. listopadu 2018, 18:09
0

J to je slušný. Ja mam 15 na v8. A to jezdí lehká noha auto bez řidiče.

krab
11. listopadu 2018, 10:30
0

Náhodou Ignis bude šikovný autíčko. Taky na tom původním Ignisu fakt dobře závodil Martin Prokop ve třídě S1600.
A že to váží i ve verzi 4x4 jen 945 kg pohotovostní hmotnosti, to je super.

A jet za 3.7 teda je docela umění. To jsem nedal nikdy ani s hybridem...

reagovat
beastar
12. listopadu 2018, 14:18
1

Já dal kdysi z nutnosti 3.6 dle bc s naftou. Nebyla pumpa a jít 40 km pěšky nechceš. V noci:) Taky sem dal 55 ale to je jiná písnička.

beastar
11. listopadu 2018, 13:11
0

Tvl nevstával bych... Jinak Ignis je auto který na fotkách působí dobře. V reálu to vypadá poněkud jinak. Trochu hnusně. Akce ale pěkná s dobrým poselstvím. A věřím že jste si to kluci ušatý dost užili

reagovat
PepaSFI
11. listopadu 2018, 17:15
3

hlavně ten zadek je trochu divný, pod tím bočním okýnkem je trochu moc plechu a vypadá to že to má menší kolečka než to má. Ale mě se to celkově dost líbí, i některé ty divné barvy co to mívá tomu jaksi sluší. Prostě trošku praštěný auto. Dovedu si představit že bych s tím jezdil. Lepší než nějaká hra na seriozní šedivku, stejnou jako všecky ostatní.

beastar
11. listopadu 2018, 18:41
0

Rozporovat ti to nebudu. Když pominu ceny jsou na trhu mnohem hezčí malý auta. Naživo vypadá hůř, než foto to je celý. U hodně aut je to opačně. Jsou v reálu hezčí.

Bavoraczech
12. listopadu 2018, 07:25
0

Mně to přijde strašně hnusný už z fotek. Taková futuristická krabička z minulosti. Ale může to bejt dobrý, jen já bych se za tím asi nikdy neohlídl a možná bych se za to trochu styděl.

beastar
12. listopadu 2018, 14:23
0

No je to paskvilní. V reálu to působí ještě o chlup hůř. Kde jsou ty časy kdy se dělali auta jako první Mini, starý dobrý 500, nebo třetí fiesta.

Oh!Gust
11. listopadu 2018, 15:59
0

Pokiaľ som ešte nemal vodičák, pozeral som na takéto podujatia cez prsty. Zapamätal som si iba Gerharda Plattnera, pravidelného spotrebového rekordmana (ale s najnižšími číslami :D).

Pred viac než rokom som si kúpil túto knižku. Po jej prečítaní mi slová ako 'jazda na vysoký priemer' a 'plynulosť' prestali byť až tak cudzie. Keď na ne počas jazdy pamätám, zvykne mi z toho vyjsť aj fajn spotreba. Je tam však aj hromada iných užitočných poznatkov. Odporúčam ju každému, predovšetkým začiatočníkom ako ja!

Mimochodom, neviete náhodou niekto, či sa podobné akcie nekonajú inde v ČR alebo na Slovensku?

reagovat
Oh!Gust
11. listopadu 2018, 16:00
0

ospravedlňujem sa, nevšimol som si veľkosť obrázku :D

PepaSFI
11. listopadu 2018, 17:07
0

jé tuhle knihu jsem si před časem koupil na burze. Mám rád staré technické knihy z dob kdy se věci zbytečně nekomplikovaly a občas komplikovaly aby to bylo hezčí. Moc mě pobavila kapitola o nástrahách na silnici. Pan Treybal měl už v padesátých letech názor na cyklisty stejný jako my teď. Vůbec nic se nezměnilo, pořád je to obtížná havěť která nerespektuje vůbec nic, ani vlastní pud sebezáchovy. A o té úsporné jízdě, to potvrzuju. Kniha pochází z doby kdy auta neměla výkonu nazbyt, jezdilo se po mnohem horších silnicích a benzín byl nedostatkový, takže trocha rozvahy a umění se vyplatila. Dnes většina řidičů nedokáže ani předvídat že pravoúhlou odbočku do kopce fakt na šestku neprojede, s rachotem otloukaného dvouhmoťáku a kašláním podtočeného dieselu skoro zastaví napříč v křižovatce.

tazzz
12. listopadu 2018, 14:27
3

Podtáčení motoru je asi nějaká česká tradice.Lidi si nejspíš myslí, že když mají nízké otáčky, tak jedou úsporně a nafťáky, které táhnou odspoda, je k tomu příno vybízí.Ale tam to není o spotřebě, ale přímo o ničení motoru, nemluvě o tom, že podtáčením se z dobrého auta stane líná herka.
Mám kamaráda, který před každou zatáčkou brzdí (prý si ji odbržďuje či co) a na semaforech flekuje.Oba máme stejného golfa, s ním nikdo nechce jet, mění kotouče a destičky 2x častěji než já a každou chvíli mu odchází nějaká cívka na válci, lambda sondy apod., protože jede na doraz i ze studeným motorem. Já se držím pravidla, že brzda je na zastavení a pokud se nestane něco neočekávaného, tak jí na dvacetikilometrové trase do práce použiju 5x a to jedu přes dvě vesnice, po okruhu a přes 3 kruhové objezdy.Kdybychom oba vyrazili např. z Tábora do Prahy, tak on tam bude při dnešním provozu maximálně o pět minut dříve a jeho spolujezdci pojedou zpátky raději vlakem.
Takže, v jízdě na spotřebu a v současné době i na přežití bych nehledal žádnou vědu - zásadní je plynulost, raději vyšší než nižší otáčky a předvídat chování řidičů před sebou, proti sobě a dvou aut za sebou, protože ichtlů, kteří hrdinně předjížděli kolonu jsou plné hřbitovy.

dom
12. listopadu 2018, 06:58
0

Bydlím na Vsetíně a do Fryštáku jezdím denně do práce.
Do Bystřice se nemělo jet přes Holešov, ale přes Lukov, Kašavu a Chvalčov. To by potom byl náročný terén na ECOrally.
Jinak z bodu 5 do END jezdím s i30 1,0 za 4,1. S Toledem 1,2 TSI to šlo za 3,8.

reagovat
peca
12. listopadu 2018, 08:29
3

Slibuji, ze do priste zhubnu a tim padem to stahnem pod tri :-D

reagovat
martin_100
13. listopadu 2018, 00:16
0

Tuto je asi jediný současný auto co bych snad i rád vlastnil... Samozřejmě ve 4 kolce.

reagovat


Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Cadillac Escalade ESV 6,2L V8 426 HP  2015
Cadillac Escalade ESV 6,2L V8 426 HP

2015 rok výroby
426 koní výkon
6 227 ccm objem

Ford F250 Lariat XLT 1986
Ford F250 Lariat XLT

1986 rok výroby
235 koní výkon
6 900 ccm objem

Ford Mustang 3,7 V6 Kabrio 2014
Ford Mustang 3,7 V6 Kabrio

2014 rok výroby
309 koní výkon
3 731 ccm objem

BMW Řada 1 116i 2005
BMW Řada 1 116i

2005 rok výroby
85 koní výkon
1 568 ccm objem

Oldsmobile Cutlass 1972 V8 5,7 1972
Oldsmobile Cutlass 1972 V8 5,7

1972 rok výroby
200 koní výkon
5 700 ccm objem