Škoda Fabia I 1.4 MPi ELEGANCE: Český recept na lidový automobil

Aáááá! Už to slyším: „Na Autíčkáři nemají o čem psát, tak píšou i o prachsprosté Fabii!“ (zase). Chápejte si to, jak chcete, faktem však je, že tenhle kousek se na nějakou dobu ocitl u nás doma v naší pomyslné garáži (v té skutečné spí Volvo) a pro mě to byla v té záplavě švédských korábů docela změna. Navíc neuškodí vrátit se nohama na zem, do něčeho, což už je staré, dávno překonané, naprosto obyčejné a hlavně na dnešní poměry pomalé. Jak řekl David: „OMG, ono to nejede!“.

Nebyl jsem však sám, kdo byl ve výsledku rád, že se mohl opět svézt s jedničkovou Fabií. Pro mého kolegu to byl Návrat do autoškoly Jaromíra Soukupa. Ba co víc, Jarda byl ve skutečností znatelně víc nadšený než já (první Fabia je super, ale nikomu neříkejte, že jsem to uznal. :-D – pozn. Jarda). A to si prosím oba ujíždíme na úplně jiných kategoriích vozidel, než je výsledek české produkce městského vozu.

Kdo by ji neznal?

Někteří s ní brázdí silnice doteď, někteří na ní začínali a někteří ji zažili jako horkou novinku. Při svém uvedení na trh v roce 1999 znamenala nový, svěží vítr do nabídky automobilky Škoda, avšak stále setrvávala v duchu svých předchůdců, respektive předchůdce.

Ano Felicie byla sice zastaralá již při svém uvedení do prodeje, protože se vlastně jednalo o modernizovaný Favorit a Forman, přesto po těchto modelech Fabie podědila nějaká ta pozitiva. Pro mnohé se stala skvělým kompromisem v přímce cenové dostupnosti, vysoké dávky spolehlivosti a praktičnosti. Zejména kombi verze, kterou tu mám pro vás dnes, nabízela slušný zavazadlový prostor, který se navíc dal ještě zvětšit sklopením zadních sedaček.

Krom kombíku tu byl samozřejmě i krátký hatchback… a pak sedan, který by většina lidí raději nikdy neviděla. Ne, vážně, tohle násilné aplikování batohu na záď vozidla je horší, než co vzniklo u Renaultu Thalia. Ve hře byla i varianta pick-up, která byla hojně rozšířena u Felicie (kde snad všem prohnilo zadní uložení tlumičů), ale tady zůstalo jenom u tří kusů prototypu.

V první generaci nevznikla žádná edice nebo variace, která by byla něčím extra zajímavá nebo vzácná, jako tomu bylo například u předchozí „Feldy“. Za zmínku ale určitě stojí RS, která dalo vzniknout prvnímu českému hot-hatchi, navíc lehce netradičně s naftou pod kapotou. Ale povedlo se. Fabia RS se těšila a vlastně stále těší se velké oblibě, zejména u části automobilových nadšenců.

Vzácnost tak musíte hledat v kombinacích různých karosářský variant, barev a motorizací. Jednu dobu pobláznily internet, respektive Facebook, tzv. Pistácie. Z nějakého důvodu začali lidé „lovit“ Fabie v odstínu Fantasy Green (taková ta mužná vybledlá hráškově zelená), čehož jsem se účastnil svého času i já sám (mám rád recesi). Narazit na „pistácii“ a vyfotit si ji dělalo (a vlastně stále dělá) řadě lidí radost, hlavně pokud dotyčný narazil na vzácnou variaci sedan, nebo druhou a třetí generaci modelu, protože automobilka tento odstín zelené dlouho ponechávala v příplatkovém vzorníku barev, po které přeci jenom určitá hrstka jedinců sáhla. Teoreticky jste si mohli koupit i pistáciového trojkového Superba.

Ale abych nemluvil jenom o barvě, tak raritní je hlavně atmosférický benzín o objemu 2.0 litru (85 kW). Moc se jich neprodalo, takže dnes jich je jako šafránu. Společně s variací RS nebo dobře vybaveným kombíkem s 1.9 TDi jste se s ním mohli dostat i na dvojnásobek ceny základního modelu, což byl ochotný udělat jen málokdo. Protipólem byla docela hojně rozšířená Fabia Junior, která si často nese označení „absolutní socka“, pro svou absenci rádia, posilovače řízení, kastlíku u spolujezdce, nebo plata v kufru, pro nelakované nárazníky a hlavně pro nejslabší motorizaci 1.0 MPi s výkonem pouhopouhých 37 kW, později 1.2 HTP 40 kW.

Nenadchne, ale neurazí

Já už si ale dovolím odstoupit z mého průletu historií tohoto modelu a něco vám povím o stříbrném kousku, který můžete vidět na fotografiích.

Košatá slova, spousta metafor, vznešená přirovnání… To dokáže člověk u zajímavého, exkluzivního nebo z principu netradičního auta každý. Ale popsat design první Fabie přece nejde, že? UNO Reverse!

Ano, je to šeď a nuda… až na ty obrázky na budově v pozadí! Za to se s tímto vozem stáváte na cestách naprosto anonymní, nikdo vám nic nezávidí a ve výsledku je vám jedno, jestli s tím vezmete třeba železný sloupek u nákupního centra. I v tom je to kouzlo.

Design vozu je typický pro domácí mladoboleslavskou produkci té doby – jednoduchý, ale snadno rozeznatelný. Fabie má typickou přední masku Škoda, kterou disponovaly již faceliftované Felicie. Tu pak doplňují ostře řezané přední světlomety, které všsk zároveň nenarušují zakulacený celek přídě, respektive celého vozu.

Celkově oblé tvary dodávaly Fabii vizuálně větší pocit robustnosti a tím i bezpečí. Na bocích vozu toho člověk moc nenajde. Bacha, designový prvek! U kombi varianty snad jenom zaujme horní rámeček nad bočním oknem kufru, který vizuálně navazuje na horní část rámu bočních dveří, podobně jako to měla i Octavia.

Vzadu naprosto jednoduchý design pokračuje. Jediným prvkem je hrana linky vedoucí nad prostorem pro umístnění SPZ, která v případě kombi (a sedanu) plynule navazuje na vrchní hranu koncových světel. U hatchbacku byly zadní lampy krapet jiné a ona linka zde navazuje až na horní část bílého prostoru pro směrovky.

Jinak tady konkrétně koukáte ještě na předfacelift, který se od modernizované variace liší především hranatými mlhovkami vepředu, které přímo, bez přepážky, navazují na mřížku mezi nimi. Vzadu mají svítilny bílá pole pro blikač a zpátečku menší a disponují znatelným červeným ohraničením.

Vyčerpávající…

Většinu lidí tohle celé vážně asi určitě nenadchne, ale myslím, že přijde doba, kdy se počet kusů rapidně sníží a někteří možná dojdou s úsměvem k závěru, že je tohle auto svým způsobem na pohled milé.

Uvnitř praktičnost, prostor a něco málo navíc

Zvenku to ještě jde, ale popsat vnitřek je už opravdová výzva. Nebo snad…?

Jedničkovou Fabii potkáte snad asi na každé ulici, takže svým popisem exteriéru ve vás žádné pocity nevyvolám. Nicméně na pomyslnou strunu nostalgie mohu zdrnkat těm, kteří v ní dlouho neseděli.

Pro mě je to místo, které docela dobře znám, ale roky jsem v něm také nebyl. Palubka je plochá, strohá, šedočerná… Žádná linka, žádný ozdobný prvek. Přesto se ale v Mladé Boleslavi snažili dát najevo, že nezapomněli na emoce a tak dali většině interiéru „funny“ dekory vnitřku dveří a sedaček. Což je i promítnuto zde – panáčci, kteří nejspíš utekli z jeskynní malby. Tento pohled mě dříve dost iritoval, dneska se nad tím musím pousmát.

O prémiovosti materiálu se tu nemá vůbec cenu bavit, avšak všechno působí docela solidně a bytelně. Hlavní prim tu ale hraje jednoduchost – volant je čistě jenom na zatáčení, případně troubení, vše je analogové, tlačítka velká, popisky „technickým písmem“.

Sedačky nabízejí i nějakou tu kapku měkkosti, ale obláčkový zážitek nečekejte. Doby, kdy jste chtěli s touhle Fabií, naloženou po strop zavazadly, jet do Chorvatska, jsou ty tam. Vzorec popisu posedu platí i pro zadní řadu sedadel. Tam se navíc budete ve třech plnohodnotných lidech mačkat jako sardinky.

Teď ale všichni prosím zbystřete. Epesní emblémy na bočních blatnících světu říkají, že toto není jen tak ledajaká Fabie, ale nóbl ouřední ELEGANCE. To znamená jediné, tady si i někdo připlatil za nějakou tu výbavu. Největší „wow“ tady rozhodně udělá tlačítko klimatizace, která zde k tomu vážně funguje! Někdo inhalátor…?

Pokud jste u článku vydrželi doteď, tak si můžete i všimnout, že jsou zde všechna okna v elektrice (opět všechna po letech funkční) a navíc tento samochod disponuje i elektrickými zrcátky s výhřevem! Možná se teď někdo směje, ale tohle vážně nebyl standard, rozhodně ne u tehdejší Fabie.

Český národní poklad pod kapotou

Jak nám psal jeden fanoušek k našemu instagramovému příspěvku, tento motor je natolik skvěle vymyšlený, že se někteří kantoři na VUT stále chlubí, že se podíleli na jeho vývoji a mnozí stále vymýšlí zlepšováky v rámci dizertačních prací. I to je důkaz, že se jedná o český národní poklad.

Navíc staré moudro praví: „Proč měnit něco, co funguje?“, čehož se drží i tahle motorizace. Atmosférická čtrnáctistovka s rozvodem OHV má svůj původ ještě v době, kdy sjížděly z výrobní linky v Boleslavi Škody 1000 MB.

Pokud něco ztělesňuje jednoduchost a spolehlivost, tak je to právě tato pohonná jednotka. Ano, pro sportovní zážitek si musíte zajít jinam, od toho tu 1.4 MPi není. Vytočit se nechá, auto rozpohybuje, ale jenom svým tempem postarší muly. David měl dokonce problém předjet cyklistu! Navíc zahlásil, že to zní jak stará „sto-dváca“, což je pravda, protože na volnoběh si agregát pod přední kapotou pocinkává stejně, jak to dělali i jeho předchůdci.

Co je ale na druhou stranu asi největším tahákem motoru, je jeho tzv. blbuvzdornost, která je daná jednoduchostí celého systému. A kdyby se náhodou něco pokazilo, tak ani peněženka nebude mít problém něco ze sebe vyplivnout.

Pozorné oko si určitě všimlo, že se uvnitř nachází fofrklacek. Ona pětistupňová manuální převodovka není opět kdovíjaká, ale za to je věčná. Souběžně jsem testoval nové základní VW Polo a hádejte, s čím jsem se tam setkal? Ano s úplně stejnou. Zpátečka – zamáčknout, k sobě a dopředu. Navíc chod řazení je stále stejný, na střídačku z dráhy kvalt – neutrál – kvalt se několikrát po sobě střídá menší a větší odpor drah. Opět se musím pousmát nad skutečností z tohoto auta, ale ono to vážně pořád takřka neúnavně funguje.

Už zase houpu přes hrboly

Úsměv mi navozuje i samotná jízda. Na dnešní poměry to vážně není nic moc. Nějakou jistotu v řízení máte, ale ne moc velkou, je to spíš celé takové rozevláté. Za to si ale Fabča vesele pohupuje přes nerovnosti a je jí doslova jedno, jak bezohledný jste a jakou nerovnost po cestě vezmete. Auto se jenom zhoupne, co nepobere samotný podvozek, to vám vstřebají gumy s vysokým profilem a jede se dál směrem, který jste si vytyčili.  S padesáti kilowattovým motorem to bude sice chvilku trvat, do prudšího kopečka se lehce zadýchá, ale to vám vlastně bude jedno.

Ve finále není moc kam spěchat. Celému hnacímu ústrojí a podvozku totiž „zdárně“ sekundují stejným stylem i brzdy. Doporučuji o něco větší rozestup. Náběh je znatelně horší, než na co je běžný motorista zvyklý, tak ať nemáte v kritický moment nohu až na podlaze, oči na čelním skle a modlitbu na duši.

Jenom si slova o přespříliš klidné jízdě zase neberte úplně k srdci, abyste se nestali brzdou provozu a pak exemplární ukázkou na jedné FB stránce. Ve finále i to MPi umí jet rychlostí nad zákonné limity naší dálnice.

Volba rozumu a rozpočtu

Až se někdo zeptá, co si koupit jako levné a nenáročné auto, tak mu poraďte Fabii 1.4 MPi. Ne, vážně. Stojí sice na každém rohu a pokud uděláte nějaký kiks, tak nejspíš skončíte zvěčněni v satirické facebookové skupině Zase ty Fobie, ale pokud tyto dvě skutečnosti překousnete, tak nejspíš nebudete mít čeho moc litovat. Minimálně co se týče finanční stránky a celkové udržitelnosti. Sám jsem dostal záchvat smíchu, když jsem se díval na výčet věcí na nákupním seznamu při poslední údržbě tohoto kusu a v nejdražších položkách figurovala voňavka.

Jediné, co vás může trápit a vlastně trápí podstatnou část produkce, je koroze spodků předních blatníků a prahů. Opravná plechařina je ale opět poměrově dostupná záležitost, navíc kdo chce, aby jeho náklady na opravu byly levné a levnější, tak lze koupit čistě jenom spodní část blatníku.

Motorizace 1.4 MPi je už sice, lidově řečeno, stará bréca, ale když to funguje, tak proč do toho kopat? Tato pohonná jednotka je vážně jednoduchá, nic moc nechce a na drtivou většinu servisních zásahů máte hromadu prostoru.

Navíc na to, že se jedná o poměrově malý vůz, najdete uvnitř poměrně dost místa, s kombíkem i slušný kus kufru. Však proto také vznikla varianta Praktik jako taková „mini dodávka“.

Tak proč ji nemít? I byť jenom třeba na začátek vaší řidičské kariéry….

Technické parametry

Motor: 1.4 MPi – atmosférický čtyřválec
Výkon: 50 kW
Točivý moment: 120 Nm 
Převodovka: manuální 5 st.
Maximální rychlost: 164 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 15,8 s
Provozní hmotnost: 1100 kg 
Tabulková průměrná spotřeba: 7,2 l/ 100 km
Pořizovací cena nového vozu (2009): 454 815 Kč
Aktuální cena bazarového kusu: 20 000 – 35 000 Kč

Fotky v článku jsou z mé vlastní tvorby, kterou najdete na instragovém profilu @_mr.fear44_, nezapomeňte však dát hlavně odběr na profil Autíčkáře. :-)