Pět filmových představ automobilové budoucnosti

Snění nad budoucností se filmaři oddávají už od samotných počátků žánru. První snímky, jako například Cesta na měsíc (1920) se odehrávaly v poněkud skromnějších kulisách, po světových válkách se ale z vědeckofantastických filmů stává oblíbený a všeobecně příjmaný žánr s propracovanou výpravou a rekvizitami. Ačkoli si scénáristé představovali budoucnost v průběhu času různě, jen málokdy v ní chybí nějaký ten automobil, nebo jeho nástupce. 

V dnešním článku bych rád zavzpomínal na některá auta “z budoucnosti”, která mi utkvěla v paměti. Ať už šlo o tovární koncepty pro účely product placementu, zdařilé stavby mistrů rekvizitářů, nebo přebarvené koncepty z autosalonů. U některých filmových aut se nestačím divit tomu, jak dobře se scénáristé trefili do toho, jakým směrem se dnešní automobilový průmysl ubírá. A u dalších tiše doufám, že se nehezké předpovědi nevyplní.

Audi RSQ (Já, Robot) 2004 

Ve filmu odehrávajícím se na podzim roku 2035 řídí (nebo nechává autonomně cestovat) Will Smith speciální koncept, který pro účely filmu (a reklamy) postavilo Audi. Bílé kupé nese typické znaky ingolstadských vozů z té doby, jako například tvar světel a masky chladiče, přídává ale i pár velmi futuristických vychytávek. Nejvýraznější je asi nahrazení konvenčních kol koulemi skrytými za zajímavě tvarovanou mřížkou, za zmínku stojí i vyklápěcí “lambo dveře” otevírané v protisměru jízdy což je řešení nejen nesmyslné, ale i kromobyčejně nepraktické. 

Kulaté tvary, které frčely kolem přelomu tisíciletí už designově značně zastaraly a velké oblé plochy na RSQ působí v porovnání s dnesními trendy otyle. Přední světla s xenonovou výbojkou už také pomalu patří minulosti – dneska hrají prim diodové, nebo laserové světlomety. V přímém porovnání se současnými Audi působí RSQ nakonec jako podivná tuningová slátanina. A nahrazení kol koulemi zatím na pořadu dne taky není.

Lexus 2054 (Minority report) 2002 

Koncept pojmenovaný podle roku, ve kterém se Minority report odehrává je spíše než autem jakousi osobní přepravní kapslí. Plně autonomní vozidlo pohánějí vodíkové články, je zabezpečeno pomocí biometrických prvků a místo zpětných zrcátek je opatřené kamerami na ramenech, která zrcátka připomínají. Ve filmovém světě vznikají tyto Lexusy ve speciální plně automatizované továrně. Kromě hlavní role v Minority reportu si tento koncept (přelakovaný na modro) zahrál ještě krátkou vedlejší roli v akčňáku Michaela Baye Ostrov z roku 2005. 

I když, stejně jako předchozí Audi, trpí Lexus 2054 přehnanou kulatostí a přebytkem oblin, najdeme na něm pár prvků, které se povedlo předpovědět správně. Všimněte si třeba výrazných zadních blatníků. Ty najdeme, i když pravda ne tak výrazné, i na soudobém LC500. Poměrně trefná se zdá být i vize pohonu na vodík. Právě Toyota, pod kterou Lexus spadá, totiž v současnosti produkuje nejvíce vodíkových aut ze všech světových výrobců. A ta kamerová zrcátka na nepříliš vzhledných výstupcích už dneska také nabízí kdekdo. 

Starcar (The Last Starfighter) 1984

Přiznám se, že Starcar je pro mě tak trochu srdeční záležitost. Film The Last Starfighter (do češtiny přeložený jako Poslední hvězdný bojovník) je poměrně nevýrazné osmdesátkové sci-fi s očekávatelným dějem a trochu dětinskou zápletkou (Chudý klučina Alex vyhraje akrádovou videohru a zjistí, že to vlastně nebyla videohra, ale náborový software pro pilota vesmírné bojové lodi), když mi ale bylo kolem šesti let, byla videokazeta s nahrávkou tohoto “béčka” jedna z mých nejoblíbenějších. Samotné auto/vesmírná loď, kterým do ospalého kempu karavanů přijede postava Centauriho je ve skutečnosti laminátová stavba na podvozku VW brouka. 

Zdařilá ostře řezaná osmdesátková krabice se pak ještě mihne v jednom záběru Návratu do budoucnosti a pozorný divák si ho možná všimne i v Blade Runneru. Poté ale stopa Starcaru mizí a ačkoli se na internetu objevují občas fotky červené repliky, originál je pravděpodobně navždy ztracen. 

Jako u většiny osmdesátkových kreací na téma budoucnost tu máme spoustu hran, stříbrnou barvu a dveře vyklápějící se nahoru. Ještě donedávna bych tak mohl napsat, že vize Starcaru nemá se současnou realitou nic společného, leč představení Cybertrucku zamíchalo kartami (a také dokazuje, že Elon Musk vyrůstal v osmdesátkách a koukal na Sci-fi). Pokud je to první vlaštovka na cestě k tomu, abych si na důchod mohl koupit zachovalý Starcar, tak snad i vezmu Elona a ten jeho elektrický Disneyland na milost.

GEM E4 (Absurdistán) 2006

Zdaleka ne všechny sci-fi filmy ale vidí budoucnost automobilismu růžově. Komedie Absurdistán z roku 2006 (která poslední dobou čím dál více připomíná dokument podle skutečné události, což je trochu děsivé) líčí budoucnost plnou nepříliš chytrých lidí jezdících nevkusnými elektrokrabicemi. Základem pro stavbu těchto podivností na malých kolečkách jsou elektrovozítka GEM, která se používají hlavně na golfových hřištích a v hotelových komplexech. 

Budoucnost plná nepojízdných vraků spalovacích aut, která neumí nikdo opravit a hnusných golfových vozíků, které slouží hlavně státním složkám dnes působí sice přitažená za vlasy, elektrovozítka nevalné kvality na malých kolečkách se do našich měst plíživě snaží vkrást pod záminkou sdílené mobility pro každého. Zatím jde ale jen o kratochvíli pro pár masochistů, zbytek lidí raději jezdí tramvají. Nebo chodí pěšky. Nebo zůstává doma. Ale dost možná jde o první vlaštovku nenápadného přeroru – nakonec není kam spěchat, času je dost. Absurdistán se totiž odehrával až v roce 2505.

GM Ultralite (Demolition man) 1993

Až na jeden starý Oldsmobile jsou všechna auta objevující se v tomhle klasickém Sci-fi koncepty z dílen General Motors. Asi nejvíce slávy si tu užilo policejní auto, které hraje vůz nazvaný GM Ultralite. Jak už název napovídá, šlo o velmi lehké (635 kg) auto aerodynamických tvarů s karoserií z uhlíkových vláken. Díky nízké hmotnosti a odporu vzduchu stačil na pohon vozu malý dvoutaktní tříválec o výkonu 83 kW. Nechyběla ani automatická převodovka, diodová světla a zajímavě řešený nástup do vozu skrze dveře bez B sloupku. 

Ve filmu navíc zvládne Ultralite ještě autonomní jízdu a v případě havárie vyplní kabinu speciální pěnou, která zabrání zranění posádky. V hyperkorektních reáliích Demolition Mana (která opět působí v poslední době čím dál reálněji) dávalo úsporné nízkoemisní autíčko dokonalý smysl a s pár úpravami designu a několika bateriemi pod podlahou by se neztratilo ani na dnešních autosalonech. Takže už jen nějak vymyslet ty tři mušle a Sylvester se může směle probudit z hybernace a vyfásnout pár pokud za porušení morálního statutu.  

Jaká auta z věděckofantastických filmů se zaryla do paměti vám? A kam podle vás směruje automobilová budoucnost? Čeká nás dystopická vize jak ji vykreslil Mad Max, nebo Elysium, nebo naopak hypermoderní blahobyt plný ekologicky šetrných, leč dostupných aut?