Peugeot Rifter + stan Hussarde Quattro: Ideál aktivní rodinky

Koncernová dvojčata Rifter a Berlingo jsme již v minulosti testovali. Jeník si vzal na paškál skromně vybaveného Peugeota a až na klasické nářky směrem k systému i-cockpit si vůz poměrně oblíbil. To Adam byl k Citroënu přísnější a doporučil potenciálnímu kupci, aby se držel dále od příplatkové výbavy. Oba si ale pochvalovali zastavěné naftové motory s tím, že do takového vozu jde o ideální volbu. Do třetice přijíždí k testu Peugeot Rifter s benzínovým tříválcem 1.2 PureTech našlapaný výbavou, navíc s jednou velice zajímavou aerodynamickou brzdou na střeše. 

Kříženci osobáku a dodávky z Francie křižují naše silnice už od dob porevolučních. Zatímco ale první kusy Citroënů C15D a Renaultů Express byly opravdu ryze užitkové vozy, s první generací Partneru a Berlinga přišel v roce 1996 zlom. Řemeslnické vozy ukázaly, že se mohou dost dobře hodit i pro přepravu osob a díky bohatému prosklení a vyššímu posazu se z nich staly oblíbená auta nejen dělníků, ale i zasloužilých matek. Čas plynul dál a z Partnera se stal Rifter. Trochu se nafoukl, dostal líbivější tvary a v interiéru ještě více “zosobákovitěl”. Stačí ale trocha pozornějšího zkoumání a dodávkový původ se objeví v celé své kráse. A to myslím jako kompliment. 

Pravidelné tvary zavazadelníku a nízká nakládací hrana pomáhají s logistickými operacemi všedního dne, všudypřítomné odkladací schránky a prostory schvátí všechnu myslitelnou cestovní výbavu, pevné a omyvatelné materiály se ctí vzdorují všem nečistotám a ostrým hranám. Tohle auto zkrátka jen tak něco nevykolejí. Narozdíl od svých předchůdců ale nádavkem vypadá docela hezky a nabídne i množství moderních technologií. Držení v pruzích, navigace, automatická dvouzonová klima, to vše tu je k dispozici a funguje poměrně spolehlivě. 

Dokonce i onen často kritizovaný i-cockpit – rozložení ovladacích prvků vozu, kdy jsou budíky přístrojové desky situovány nad malý volant – tady dává smysl. Možná dokonce větší, než v osobních modelech Peugeotu. Malý volant je umístěný nízko a díky tomu není příliš dodávkově naplocho, budíky nad ním jsou zarovnané s hranou předního skla a protože se tu sedí trochu jako na židli, pozoruje je řidič pěkně shora. Řadící páka s dlouhými a poněkud neurčitými drahami je pak po ruce poměrně vpředu ve vyvýšeném středovém tunelu, ruční brzda dostala podobu malého tlačítka a tak nepřekáží mezi sedadly. Díky tomu se sem nastěhovala obří schránka krytá dvěma shrnovacími roletami, která pojme bez problému třeba tři dvoulitrové pet lahve.

Už jen tato velká “jeskyně” mezi sedadly má pravděpodobně větší objem, než všechny úložné prostory v průměrném hatchbacku. Peugeot tím ale teprve začíná. Před spolujezdcem se nacházejí hned dvě velké uzavíratelné schránky, ve dveřích u spolujezdce a řidiče jsou samozřejmě také objemné přihrádky. Nechybí ani stojánky na nápoje v rozích palubní desky a dvě odkládací schránky pod rádiem. Další se nachází před přístrojovou deskou. A za obrazovkou navigace. Pod předními sedadly jsou pro změnu hluboké šuplíky. Po vzoru předchůdců se tu objevují i “pašerácké” skříňky pod koberci v podlaze – dokonce čtyři. Celým interiérem se pak táhne stropní konzole, ve které je schránek rovnou šest. No a nádavkem je ještě jedna velká vzadu – dokonce se šoupacími dvířky. Užívání Rifteru je zkrátka nekonečný hodokvas odkládacích prostor.

Samozřejmě se naskýtá otázka, jak si s vozem, kterému naplníme všechny odkladací přihrádky, velký kufr a pětici sedadel (na zadní lavici se vejdou bez problému tři dospělí, nebo tři autosedačky s ISOFIXem!), poradí nepříliš objemný benzínový tříválec. Když jsem obdobný agregát testoval v Peugeotu 308, nebylo mu v kombinaci s hydroměničem mnoho co vytýkat. Tady si ale musí poradit s o poznání větším autem, navíc je naladěn na výkon o dvacet koní nižší a plusové body mu nemůže nahrát ani dobře odladěný osmistupňový automat. 

Nebudu chodit kolem horké kaše – při cestách ve dvou s boxem na střeše a trochou výbavy v kufru těch 110 koní a 205 Nm stačí na pohodové cestování ve městě a po okreskách. Na dálnici lze sice dosáhnout maximální povolené rychlosti a při troše trpělivosti ji i o nějakých dvacet kilometrů za hodinu překročit, ukazatel okamžité spotřeby ale pak zobrazuje nehezky vysoké číslice a ryk tříválce spolu s aerodynamickým hlukem překřičí rádio i spolujezdce. Jakmile se ale na palubě octne pět cestujících a jejich zavazadla, je motor v některých situacích vyloženě poddimenzovaný, předjíždění je třeba plánovat s rozmyslem a ani tak není zrovna bezpečné. Základní benzínový tříválec není paušálně špatná volba – pro rodinu s dětmi, nebo rozvážkovou službu, jež přepravuje lehčí zboží, to bude naprosto dostačující agregát. Pokud ale plánujete Riftera zatěžovat, vyberte raději některý ze silnějších motorů.

Jak jsem již zmiňoval, modrý Peugeot tížil celý testovací týden velký střešní box. V něm se nacházel, jak je patrné i z obrázků, rozkládací střešní stan Hussarde Quattro. Ten v České republice nabízí firma Egoe za 87.120 Kč vč. DPH. To není zrovna málo peněz, pojďme se proto detailně podívat, zda za takovou cenu tato vychytávka stojí. 

Do stanu se dle výrobce vejdou až čtyři osoby. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že ve dvou je zde skutečně královský prostor, představa, že budu tento prostor sdílet s dalšími třemi osobami už působí trochu klaustrofobně. Podlahová plocha krytá měkkou matrací na míru totiž číní cca 200x200 cm. Velkou radost mi dělala výška stanu. Díky ní nepůsobí vnitřní prostor stísněně a dá se zde pobývat i během dne, hrát společenské hry a podobně. Stan tedy není pouze místem na přespání, ale příjemným příbytkem. Přísun denního světla pak zajistí dvojice trojúhelníkových oken. Za hezkého počasí je možné stan z obou stran otevřít a užívat si výhled. Právě lenošení na matraci v otevřeném stanu při západu slunce s chladným nápojem v ruce patří mezi nejpříjemnější momenty, které jsem za týden s Rifterem zažil.

Díky tomu, že je stan umístěn na střeše vozu, odpadají nepříjemné problémy s hledáním suchého a rovného podloží pro táboření. Jediné, co je třeba pro klidný nocleh udělat, je zaparkovat vůz vodorovně, povolit pětici spon na střešním boxu a přizvednout jeden z boků. O zbytek se postarají plynové vzpěry. Následně stačí jen spustit žebřík (který slouží zároveň jak podpěra) a to je vše. Celá procedura zabere asi tak minutu. Velkou výhodou je i to, že, na rozdíl od různých obytných vestaveb, není nutné na noc nijak upravovat interiér vozu jako takového.

Nabízí se samozřejmě otázka zatížení střechy vozu. V uživatelských příručkách zpravidla najdeme údaj o nosnosti střechy v rozmezí 50-100kg. Tato hodnota ale referuje o dynamickém zatížení, čili o tom, kolik unese střecha za jízdy. Počítá tak i s aerodynamickým odporem převáženého nákladu ve vysokých rychlostech. Statické zatížení je tak většinou několikanásobně vyšší. Není to ale pravidlem a proto je vhodné si tuto hodnotu vždy ověřit u výrobce vozu. Rychlým orientačním výpočtem jsem zjistil, že při plném obsazení stanu (4 dospělé osoby) působí na střechu vozu zatížení zhruba 230kg (část zátěže nese žebřík). Rifter s tím neměl žádný problém, u některých menších, nebo starších vozů už bych se ale takové hmotnosti trochu bál.

Cena, ale i praktičnost a rychlost vztyčení stanu napovídají, že nejde o řešení pro sváteční táborníky, kteří na cesty vyrazí jednou ročně o dovolené – těm mohu s klidným svědomím doporučit obyčejný stan postavený v závětří vedle auta. Pokud ale cestujete pravidelně a často přespáváte v autě, nebo vedle něj, bude pro vás tento střešní stan obrovskou pomocí a úlevou. Rychlost stavby a pohodlí, které poskytuje hraničí s komfortem obytných dodávek, které nakonec stojí násobně více.  

Verdikt

Peugeot Rifter ve vybavené osobní variantě s benzínovým motorem funguje velmi dobře jako rodinný osobák, leč role dodávky pro převoz těžkých věcí mu moc nesedí. Ač na něj někteří dští síru, systém i-cockpit tu dává skvělý smysl a usnadňuje řízení pocitově velkého auta. Vůz v kombinaci se střešním stanem Hussarde Quattro je pak nepřekonatelné cestovatelské kombo, které může být zajímavou levnější alternativou k obytným verzím osobních dodávek.

Technické údaje

Motor: zážehový přeplňovaný tříválec 1199 ccm 
Výkon: 82 kW (110 koní) 
Točivý moment: 205 Nm 
Převodovka: manuální šestistupňová
Maximální rychlost: 175 km/h 
Zrychlení 0–100 km/h: 11,7  s 
Průměrná spotřeba dle výrobce (bez střešního boxu): 5,5 l/100 km kombinovaná
Průměrná spotřeba v testu (se střešním boxem): 8,9 l/100 km kombinovaná
Cena (Rifter Allure 1.2 PureTech 110K MAN): 507.000,- Kč
Cena stanu (Hussarde Quattro – distribuce Egoe.eu): 87.120,- Kč