Opel Omega 2.5tds Caravan: O nepodstatnosti najetých kilometrů

Je třeba bát se najetých kilometrů? A musí být velké a vybavené auto drahé? O luxusu pro chudé vám leccos řekne starý Opel Omega…

Vojta Dobeš
16. 4. 2016, 07:22
35
Opel

V každém autě je malý oltář. Svatyně fanatické sekty, která vzývá svého číselného boha Odometruse. V očích těchto zéalotů rozhoduje právě jeho podoba o tom, je-li vůz hoden obětin v podobě peněz, paliva a náhradních dílů – to pokud má božské zjevení maximálně pět číslic, či nejvýše číslic šest, ale začínajících jedničkou – či jestli už nastal čas odeslat vůz na cestu přes automobilní Styx (to pokud platí, že ODO > 200 000 km).

Příslušníky této sekty najdete všude. Mezi svými kamarády určitě nějaké máte, nebo je potkáváte v servisech či v hospodách u piva. Bývají pro své přesvědčení zvláště oblíbenou kořistí predátora jménem bazarnicus stachivnicus, ale žijí v blahé iluzi, že božské číslo v rozmezí 120 000 – 150 000 je pro ojetinu ekvivalentem živé vody, která jí ochrání od všeho zlého a zajistí dlouhé, bezproblémové užívání.

Jak už to u příslušníků sekt bývá, i tito často končí hromadnými sebevraždami – obvykle před servisem a s účtenkou za opravy v ruce.

My jsme se proto rozhodli podívat, jak to dopadne, když budete boha najetých kilometrů ignorovat a pořídíte si automobil s nájezdem pro běžného smrtelníka přímo děsivým. Posledních pár týdnů jsem strávil za volantem kamarádova levného Opelu Omega, který byl právě nahrazen modernějším a pohodlnějším Volvem V70, a střádal jsem dojmy.

Na papíře je naftová Omega ztělesněním ideálů chudého, ehm, dieselheada. Nebo českého kutila chalupářského typu se zálibou v luxusu. I na poměry dnešních hypertrofovaných vozů je to docela velké auto, ale na rozdíl od nich kombinuje jeskyni podobný vnitřní prostor s poměrně primitivní technikou naftového turbodieselu bez moderních vychytávek přinášejících kultivovanost, ekologii, spousty výkonu a také dramatické servisní náklady. Co víc – řadový šestiválec od BMW (další plusové body!) je umístěn podél a na manuální převodovku navazuje kardan, roztáčející diferenciál na zadní nápravě. Takže zábava a dorifto!

A ještě – luxus! Vrcholný model Opelu se ve své době pokoušel (nutno říct že nepříliš úspěšně) bojovat s konkurencí od BMW, Mercedesu či Audi. Takže se tento špičkově vybavený exemplář, který před téměř 20 lety nepochybně sloužil nějakému důležitému německému průmyslníkovi k nízkým přeletům po Autobahnu, může chlubit nejen interiérem ze světlé kůže, ale také klimatizací, palubním počítačem nebo dokonce elektrickými vyhřívanými sedačkami. V podstatě to je všechno, po čem běžný motorista touží, za cenu o málo vyšší než průměrná hrubá výplata v ČR (inzerát najdete tady).

Když jsme se úspěšně zbavili zájemců o levný luxusní kombík, kteří už zběsile vytáčejí číslo z inzerátu, můžeme se podívat na to, jak takové auto odolalo zubu času a jestli je skutečně tak důležité sledovat číslovku nájezdu. Jinými slovy – je to krám před smrtí, nebo ne?

Pohled do svatyně boha Odometruse bude pro zaryté sektáře dostačujícím zdrojem informací k definitivní odpovědi. Číslo 370 000 kilometrů je pro běžného českého motoristu něčím naprosto nepředstavitelným. Takové auto musí být na samé hraně životnosti, potácející se před poslední cestou na vrakoviště, a jezdit s ním znamená permanentní obavu, že nedojedete. A to vůbec nemluvím o tom, že naftový kombík, který se dlouho pohyboval na českém trhu s ojetými vozy, mohl jen těžko ujít zásahu stáčečů. Skutečný nájezd může snadno přesahovat půl milionu kilometrů.

Vizuální kontrola milovníka vyleštěných aut s nízkým nájezdem nepotěší o moc víc. Na téhle Omeze je zvenku i zevnitř vidět, že neměla lehký život a nevyhnul se jí nějaký ten škrábanec či ťukanec zvenčí nebo popraskaná kůže a odřené plasty uvnitř. Kontrolky vyhřívaných sedaček svítí, ale nic nehřeje, na palubním počítači září pár chybových hlášek a dráhy řazení jsou poněkud delší, než by měly být.

Podvědomě budete očekávat nevyrovnaný chod motoru, spojku zabírající v nepřirozené poloze, rozviklaný podvozek, spoustu podivných zvuků či řízení vykazující přesnost opilého námořníka kráčejícího po molu. Když jsem s tímhle autem jel poprvé, dal bych vám za pravdu. Tak jako většina levných ojetin trpěla i tato Omega zanedbanou údržbou a pro leckoho by to znamenalo verdikt „zahodit”.

Stačilo ale pár návštěv servisu, při kterých byla dohnána ‚běžná údržba’, a vyměněna spotřebního materiálu a najednou je obrázek o dost jiný. Sen nadšeného řidiče to stále nebude – to naftová Omega nebyla ani jako nová a najeté stovky kilometrů ještě více ubraly preciznosti a sofistikovanosti jejího podvozku. Nemluvě o tom, že naftový motor s masivním turbolagem a řízení s přibližně třiceti otáčkami mezi dorazy nejsou pravým materiálem na jakoukoliv jinou zábavu, než je občasný drift na široké mokré silnici.

Ale při běžném použití auta coby dopravního prostředku z místa A do místa B mě Omega stále překvapuje tím, jak je i přes hrozivá čísla použitelná. Pokaždé nastartuje (necháte-li ji dobře nažhavit), nevydává pazvuky ani se z ní neline temný kouř, podvozek je překvapivě stabilní, řízení v rámci možností přesné, auto brzdí, řadí a funguje. Vlastně nebýt zanedbané vizáže, možná byste i uvěřili, že auto má najeto pro běžného člověka mnohem méně hrozivých 200 nebo 250 tisíc kilometrů. Navíc hlavní pozitiva velkého Opelu – totiž prostor, pohodlí a relativně slušná výbava – zůstávají nájezdem téměř neumenšena.

Pravda, asi by to nebyl vůz, který bych si vybral na cestu napříč Jižní Amerikou či jiný podnik kriticky závislý na tom, že nedojde k fatálnímu selhání žádné komponenty. Ale jsem přesvědčen, že ať už má tenhle Opel najeto 370, 500 nebo 750 tisíc kilometrů, pár desítek k tomu ještě dokáže přidat.

Jaké z toho plyne poučení? Nebudeme vám tvrdit, že máte najeté kilometry ignorovat. Ale nepřikládejte jim takovou důležitost, jak je u nás populární. Dostanete díky tomu šanci koupit si auta, kterých se běžný motorista okamžitě zděsí a která přitom mohou ještě dlouho věrně sloužit…

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.