načítám data...

Mercedes C220 CDI: Překvapivý zážitek

14. listopadu 2015, 20:20 6 komentářů Jan Machač Recenze & testy

Plánované servisování daily driveru je skvělá příležitost vyzkoušet něco nového. Co třeba ‚nudný‘ naftový mercedes se sportovním podvozkem a chipovaným motorem? Zábava může začít...

Recenze & testy: Mercedes C220 CDI: Překvapivý zážitek

 

Moje spotřební stříbrné Mondié potřebuje pravidelnou dávku filtrů, olejů, nátěrů a čepů, proto jsem jej odstavil do servisu a vysomroval zápůjčku Mercedesu C220 CDI z roku 1999. Jeho design, výstřední jako zámková dlažba, sice zdobí zuřivě zelená metalíza, automatická převodovka na druhou stranu naznačuje, že co do jízdních zážitků půjde o typický smradlavý dědkomobil. Leč historie tohoto konkrétního kusu je poněkud květnatější…

Předně má sportovní podvozek. Ano, někomu přišlo jako dobrý nápad dát do naftového automatického mercedesu sportovní podvozek. Výsledkem je simulátor kopajícího koně. Na jakékoli nerovnosti, kterou člověk pomalu přejede, auto zadrncá a za odměnu kopne do ledvin. Aby toho nebylo málo, došlo také na čip (pič?) tuning. Což má za následek časté ‚pády do nouzáku‘. V letošních vedrech stačilo ujet asi 100 metrů a motor management se rozhodl, že výkon nebude a basta.

Ale ochladilo se. Čtyřválcový chrochták má papírově 94 kW. Papírově. Odstranění všeho rozumného z elektroniky řízení motoru má za následek mohutnou turbodíru, pitoreskní kvílení turbíny a explozi výkonu následovanou šarmantními kouřovými efekty. Díky zadnímu náhonu a vypínatelnému protiprokluzu se dá projíždění utažených zatáček přirovnat k poslechu písní Rolling Stones (I can`t get no satisfaction) a Toma Waitse (Hold On), a to ve zcela náhodném pořadí. Někdy se merděděs rozhodne, že foukání nebude, a zatáčku propluží za trapného prdění předních kol, jindy se prkenně vzepře, hvízdne jako svišť a otestuje rychlost řízení (pomalé). Pedál plynu je v tomto dění jen jakýmsi prostředkem vyjádření tužeb. Je to spíše o modlitbě k bohu a očekávání věcí příštích než o spojení jezdce a vozu.

Hrozné, že? 

Ne tak docela. Byl jsem celým přístrojem ze začátku značně znechucen. Bolela mne záda, jet rychle jsem se bál, protože turbodíra někdy vyvolávala nechtěná nepředjetí a věčný strach z toho, že to zase zastávkuje a já pojedu po D1 devadesátkou do kopce, mě naplňovala nervozitou, vztekem, nebo naopak apatií.

Ale pak jsem si začal hrát. Začal jsem hledat způsob, jak si objednat správné množství výkonu na správné datum. Zjistil jsem, že pokud se na hrbolech nebrzdí, automobil se změní v kladívko a cestu změní v chaotickou změť pouze malých nerovností, zjistil jsem dokonce, že je to pohodlnější než Mondié v pravém pruhu D1. Vrátil jsem se do svých mladých let, kdy jsem musel nad ovládáním auta přemýšlet, bavil jsem se tím, jak v mém mozku balancují tři myšlenky na ostří nože – strach z bojkotu a pádu do nouzáku, snaha o maximum rychlosti a bolest z drásání podvozku.

Uvědomil jsem si, že to, co hledám na klasických vozech – nedokonalost, složitost, obhroublost, charisma –, se zde naprostým omylem dostavilo. 

Pokud nemáte peníze na klasický sporťák a chcete něco, co vás donutí u řízení přemýšlet, projeďte se potuněným krámem. Jen si dejte pozor na image. ;-) 

 

 

 

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

St
Stefan
14. listopadu 2015, 21:31
0

S tím nástupem výkonu to myslíte vážně? Chci video! ;)

reagovat
Ja
James
15. listopadu 2015, 00:31
0

"Pedál plynu je v tomto dění jen jakýmsi prostředkem vyjádření tužeb." a "Začal jsem hledat způsob, jak si objednat správné množství výkonu na správné datum."

To mne rozesmálo, to je přesně to co zažívám s většinou obyčejných aut s kterými denně jezdím. Už to ale považuji za normu.
Nedávno jsem na chvíli přesednul do svého starého povozu s karburátorem ovládaným lankem od plynového pedálu, a protože jsem s tím dlouho nejel, po celou dobu jízdy jsem měl problém se škubáním a sehráním rozjezd-plyn-spojka-přeřazení. Problém mi dělala ta okamžitá reakce na pohyb plynového pedálu, na jakou jsem už odvyknul.

reagovat
PepaSFI
15. listopadu 2015, 18:08
0

nejhorší je že si na to člověk zvykne a pak se toho nemůže zbavit. Já to zažil když jsem měl vadnou škrtící klapku. Dalo se s tím celkem v pohodě jezdit, jen se nesmělo chtít zrychlovat. Jak se trošku šláplo na plyn, rozsvítila se kontrolka motoru a bžžžžňňňňň, přestalo to reagovat na plyn. Předjet traktor byla loterie, jízda jak s nákladním vlakem. A ještě dlouho potom jsem při zrychlování dostával křeč do nohy a hypnotizoval kontrolku.

reagovat
M P
15. listopadu 2015, 18:56
0

Stejný problém jsem měl s půjčeným Subaru WRX STI po přestavbě motoru. Bylo mechanikem zakázáno jít nad 0.5 Bar boostu, takže to byla jízda jak s olověným psem:D a ještě to bylo omezeno otáčkama, takže téměř žádný boost a jen do 3500 rpm:D

Ni
Nickson
17. listopadu 2015, 08:40
0

Výborně napsaný a pobavilo! :-D

reagovat
Hy
Hynek
17. listopadu 2015, 09:14
0

Presne :) vcera to same, za rakousko nemeckyma hranicema mi rupla hadice od turba, takze jsem celou cestu zpet hypnotizoval budik tlaku protoze jakekoliv prekroceni znamenalo okamzity trest :) se starejma autama je proste sranda...

reagovat


Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Ford LTD Ford LTD Coupe 5,7 Brougham 72 1972
Ford LTD Ford LTD Coupe 5,7 Brougham 72

1972 rok výroby
180 koní výkon
5 721 ccm objem

Mercury Marquis  1977
Mercury Marquis

1977 rok výroby
123 koní výkon
6 600 ccm objem

Pontiac Firebird  1978
Pontiac Firebird

1978 rok výroby
320 koní výkon
6 600 ccm objem

Chevrolet Corvette C3 Stingray 1970
Chevrolet Corvette C3 Stingray

1970 rok výroby
350 koní výkon
5 573 ccm objem

Ford Mustang Fastback V8, V ČR 1966
Ford Mustang Fastback V8, V ČR

1966 rok výroby
210 koní výkon
4 700 ccm objem