Mercedes-Benz EQC: První rána kapitána nabitá

Elektrifikace modelového portfolia je věc zcela nevyhnutelná, minimálně bavíme-li se o evropském trhu. Ať se nám to líbí nebo ne, využití elektrické energie bude čím dál masivnější. Zatím se nemusíme obávat, že by nám někdo zakazoval spalovací motor jako takový. Elektromotor bude fungovat především jako podpora ve formě hybridů, ale tlak na větší rozšíření čistých elektromobilů bude čím dál znatelnější. Jednotliví výrobci tak nelení a pomalu, ale jistě představují své první, plně elektrifikované, vozy. Mercedes začal s elektrickými auty již v roce 2014, kdy upravil třídu B, to však bylo jen takové polovičaté řešení. Vzít auto se spalovacím motorem a předělat jej na elektromobil není nikdy ideální. Prvním skutečně elektrickým modelem Mercedesu (tzn. od počátku plně vyvíjeným jako EV) se tak stalo SUV EQC. A právě s ním jsme měli tu čest v týdenním testu.

EQC je prvním z řady elektromobilů s hvězdou na přídi, které by se měly objevit v příštích letech. Mercedes se nechal slyšet, že do roku 2022 by mělo být na trhu rovných 10, zcela elektrických, modelů. Uvidíme, jestli se jim podaří, zatím tu máme první vlaštovku. A mohu dopředu říci, že vlaštovka je to více než povedená. Možná jste zaregistrovali zprávy o tom, že je EQC komerčním neúspěchem, ale jak už to tak ve světě bulvárních zpráv bývá, není to celá pravda. Jasně, registrace nových EQC nejsou kdovíjak ohromující, ale je nutno podotknout, že se poněkud zdržel příchod modelu na trh. Teprve letošní rok měl ukázat, jak si elektrický Mercedes skutečně vede, jenže koronavirová krize, která paralyzovala automobilový průmysl hodila do všech plánů vidle. Uvedení na trh tedy nemělo EQC úplně jednoduché, ale soudit úspěšnost modelu v takovéto situaci je poněkud předčasné. Byla by docela škoda, kdyby si zákazníci toužící po elektromobilu k EQC cestu nenašli. Jedná totiž o opravdu dobrý elektromobil, jenž patří mezi to nejlepší, co je aktuálně na trhu. 

První, co mě na elektrickém Mercedesu upoutalo, byl jeho vnější vzhled. Ten je totiž poměrně dost odvážný a zároveň si zachovává přímou návaznost na konzervativnější modely značky. Ideálně tak spojuje jistou dávku extravagance a konzervatismu, což je poměrně ojedinělé. Hlavním poznávacím rysem je mohutná čelní maska, kterou spojuje pás LED světel. Skutečně originální řešení, díky kterému poznáte EQC na první dobrou. Taková světelná “show” mě baví. Boční profil Mercedesu pak hraje na jistotu a čisté linie dokonale zapadají k modelu GLC, což je spalovací ekvivalent pro EQC. Tady žádné kudrlinky a ztřeštěné nápady nečekejte. Zadní části pak opět dominují světlomety, tvořící jednolitý celek pomocí dlouhé červené linky. Mám rád tohle řešení a u Mercedesu jej dovedli k dokonalosti. Je to jednoduché, není to přeplácané a vypadá skvěle. Za vzhled EQC má Mercedes ode mne velkou pochvalu. 

V interiéru se hraje na konzervativnější notu o něco víc. I když, konzervativnější není asi přesně slovo. Spojení přístrojového štítu a displeje infotainmentu je sice celkem obvyklé pro Mercedes, nikdo jiný jej však nevyužívá. Jeden velký spojený displej vypadá velmi dobře a umožňuje designérům zachovat čisté a jednoduché tvary vnitřku vozu. Dovolím si ještě menší zastavení u obou displejů. EQC využívá systém zvaný MBUX, o kterém již básnil kolega Kuba v testu CLA. A já jen mohu jeho slova potvrdit. Tohle je totiž široko daleko nejlepší automobilový infotainment vůbec. Je perfektně intuitivní, graficky na výši a nabízí opravdu mnoho možností nastavení a individualizace. Ovládat jej můžete hned několika způsoby. Ten první je jasný, dotykem. Tohle jsem osobně využil jen jednou, abych vyzkoušel, jestli to vůbec funguje. Takže ano, jde to, ale já nemám rád upatlané obrazovky. Mnohem lepší je dotykový touchpad na středovém tunelu, který má ideální citlivost a integrované “tlačítka” zpět, domů a pro posun skladby. Jednoduché, funkční a bez připomínek. Ještě lepší volbou jsou však ovládací plošky na ramenech volantu, které máte okamžitě pod palcem. Skvěle reagují, procházení obrazovek (levé tlačítko ovládá přístrojový štít, pravé infotainment) je krásně intuitivní a svižné. 

Vůbec nejlepší je však hlasové ovládání. Mercedes EQC dostal do vínku pokročilého hlasového asistenta, který využívá umělou inteligenci a je to prostě boží. Chcete zadat adresu do navigace? Místo otravného a zdlouhavého zadávání písmenek jen stačí říct: “Mercedesi, potřebuji tam tam.” Hotovo vyřešeno, navigace spuštěná. Systém je plně lokalizovaný do češtiny a rozumí dokonce i povelům tříletého dítěte. Fascinující. Spektrum pokynů je vskutku rozmanité, skrze hlasové ovládání můžete nastavit klimatizaci, spustit masážní funkci sedaček či jejich výhřev (potažmo ventilaci), vytočit kontakt z telefonního seznamu, či vyvolat předpověď počasí. Dokonce umí vyprávět i vtipy, což je ideální způsob, jak zabavit na cestě děti. Opravdu smekám, protože vymyslet funkční infotainment není v dnešní době samozřejmost (jak nám ukazují někteří konkurenti). Mercedes nejen, že vytvořil systém, který je stabilní a nepřivádí člověka k šílenství. Nebojím se tvrdit, že Mercedes udělal hotovou revoluci v palubních systémech. MBUX by měl být brán benchmark pro ostatní. A abych nezapomněl, příplatkový audiosystém Burmester má natolik fantastický zvuk, že bych si dovedl i představit, jak chodím auta poslouchat jen hudbu. 

Přes veškerou chválu mám však k interiéru dvě menší výtky. Tou první je prostornost, konkrétně na zadních sedadlech. Tam bohužel není místa na rozdávání a subjektivně mi EQC přišlo na zadních sedačkách stísněnější než GLC (na test se můžete těšit zanedlouho také). Druhá výtka směřuje k dílenskému zpracování. Ne, nečekejte žádný velký problém alá Tesla. Povrzávání, ani vypadávání jednotlivých tlačítek se opravdu neděje. Zpracování jako takové je pořád velice nadprůměrné v rámci nejbližší konkurence, jenže mi chyběla taková ta větší pocitová bytelnost, na kterou jsme z jiných modelů značky zvyklí. Mercedes to prostě umí ještě lépe. 

EQC se řadí mezi ty výkonnější elektromobily. 400 koní a především masivních 765 Nm si pohrává s bezmála dvouapůltunovým SUV jak vítr s igelitovým pytlíkem. K dispozici máte několik jízdních režimů, které si můžete přizpůsobit dle vlastní chuti. A rozdíly mezi nimi jsou opravdu znát. Eko režim utlumí celý dynamický potenciál vozu až překvapivě hodně, zatímco ten nejostřejší dává své posádce poznat, jak by to asi vypadalo, kdyby se nechala vystřelit dělovou koulí. Budu se asi opakovat, říkám to v každém testu silnějšího elektromobilu, ale dostupnost výkonu a uživatelská přívětivost, kdy řidič nemusí čekat na správné otáčky, či podřazení převodovky, jsou skutečně rychlé návykové a opojné záležitosti, které vám spalovací motor nabídnout neumí. A úplně chápu, když si někdo koupí takové auto jen kvůli tomu pocitu, jak to jede. U elektromobilu však sledujeme ještě jeden důležitý parametr a tím je dojezd. Jak si v této oblasti vede EQC? 

Dojezd a dlouhé nabíjení bývá často hlavním argumentem odpůrců elektromobility. Z pohledu spalovacích aut je obecně dojezd elektromobilu na plné nabití opravdu slabší stránkou. EQC v tomto není žádnou velkou výjimkou. Akumulátor elektrického Mercedesu má kapacitu 80 kWh. Já osobně se běžnou jízdou, kdy jsem se nijak zvlášť neomezoval, pohyboval reálným dojezdem na hranici 350 km. Což odpovídá průměrné spotřebě cca 23 kWh/100 km (Palubní PC ukazoval po týdenním testu 23,4 kWh). Nutno dodat, že jsem měl asi ideální podmínky co do počasí, kdy nebylo potřeba kdovíjak využívat klimatizaci, či topit. Výraznější pohyb po dálnici znamenal pokles ke 300 km, vyšší podíl města a klidné jízdy po okreskách zase vyhnal dojezdoměr na 400 km. Pokud vypnete mozek a využíváte maximální potenciál pohonné jednotky, vystačí akumulátor na něco málo přes 200 km. Co z toho vyplývá? Vlastně vůbec nic. Pokud denně potřebujete ujet víc než 350 km, pak pro vás elektromobil vůbec není určený. Jestli se vejde s denním nájezdem do 200 km, pak si jej s klidným srdcem můžete koupit, neboť vás nebude v ničem omezovat. Co se dobíjení týče, tak EQC se umí nabíjet až 110 kW, což znamená, že do plna vám to bude trvat lehce přes hodinu (plus minus, v závislosti na podmínkách). Pokud tedy najdete dostatečně rychlou nabíječku, kterých je u nás velmi málo. Obvyklých 50 kW totiž vyžene dobíjecí čas poměrně vysoko. To je však chyba infrastruktury a ne auta. Trochu zamrzí akorát použití slabší palubní nabíječky na AC, která zvládá jen 7,4 kW. Kdyby uměla aspoň 11 kW, neřku-li 22 kW, bylo by to hned o něco veselejší. Tak či tak, na EQC jsem během týdne najel asi 1000 km a nemohu říct, že by mě dobíjení omezovalo, a to nebydlím v rodinném domě se zásuvkou, nýbrž v obyčejném paneláku. 

Co se samotné jízdy týče, nelze Mercedesu EQC příliš co vyčítat. Nízko položené těžiště zaručuje až překvapivou hbitost na zakroucených silnicích a zároveň podvozek umí zachovat dostatečnou míru komfortu, jak se sluší a patří na správný Mercedes. Potěší i skvělá funkčnost asistenčních systémů, kdy auto umí na některých typech silnic jet prakticky samo, jen s minimálními zásahy řidiče. Tohle je odladěné opravdu skvěle a v kombinaci s perfektním odhlučněním (a to nebývá u elektromobilů samozřejmostí) dokáže naprosto dokonale odizolovat od okolního světa. Prostě si tak drndáte ve vlastní bublině a je vám úplně jedno, co se děje za okny. Dokonce mi ani nevadila každodenní ranní kolona na jižní spojce. Prostě jsem to neřešil a užíval si božského klidu a pohody. 

Verdikt 

Mercedes-Benz EQC je nejenom skvělý elektromobil, ale především vynikající automobil, bez ohledu na pohonné ústrojí. Já vím, není to levné, nemá nejdelší dojezd, nabíjení může trvat i docela dlouho, ale i přes tohle všechno si umím představit, že něco takového vlastním. V nabídce dnešních elektromobilů je pro mě EQC asi tím nezajímavějším povozem na trhu a hledat primárně elektrické auto, jdu si pro něj do showroomu Mercedesu. Kombinace zajímavého vzezření, skvělého interiéru a vyladěné pohonné jednotky dává dohromady lákavý celek. V Mercedesu odvedli sakra dobrou práci.

Technické údaje:

Motor: dva synchronní elektromotory s permanentním magnetem

Výkon: 408 koní (300 kW)

Točivý moment: 765 Nm 

Maximální rychlost: 180 km/h

Zrychlení 0–100 km/h: 5,1 s 

Objem zavazadlového prostoru: 500l 

Provozní hmotnost: 2425 kg 

Průměrná spotřeba (udávaná): 19,7 -20,8 l/100 km 

Průměrná spotřeba (v testu): 23,4 kWh/100 km

Cena od (s danou motorizací): 1 966 870 Kč

Cena s danou motorizací a výbavou: 2 342 741 Kč