Konec jedné éry: Volkswagen zabíjí Touareg. A dává to smysl

Kupujte hned, už nebude – to je věta, která se pro prodejce značky Volkswagen stala v posledních měsících téměř mantrou. Na skladech zbývá posledních pár aut z řady Touareg, vrcholné řady SUV s poctivou technikou. Některé z nich čekají na svého majitele v unikátním provedení, označeném prostě Final Edition. Tohle je velké finále, tady končí nejen jedna modelová řada, ale celá jedna éra. A vlastně je to dobrá zpráva.

Když byl předloni představen nový Volkswagen Tiguan, nebyla to žádná velká věc. Jasně, globální model, důležité auto, ale všechno bylo tak nějak očekávatelné. Jedinou zásadnější novinkou bylo rozdělení řady, standardní Tiguan již nedostal své prodloužené provedení Allspace, jako v předchozí generaci. Místo něj přichází model Tayron, který se má stát největším modelem značky pro Evropu. A až tady se fandové německého koncernu probudili ze znuděného pospávání. Co to má znamenat? Kde je vrcholný Touareg?

Touareg je pryč a žádného nástupce již tohle auto nedostane. Konec. Historie modelu, táhnoucí se až do roku 2002, skončila. A spolu s ní končí definitivně celá jedna éra Volkswagenu. Éra, která dala světu nejedno pozoruhodné auto, éra, na kterou budou fandové značky vzpomínat jako na zlatý věk. Zároveň to však byla doba mnohdy absurdních rozhodnutí a nesmyslných plánů, které přivedly Volkswagen na pokraj propasti. A paradoxně právě veskrze obyčejná auta jako VW Tayron jej mohou zachránit.

Vraťme se ale v čase a podívejme se, kde tohle celé čtvrtstoletí Touaregu začalo. A tady si musíme připomenout jedno důležité jméno – Ferdinand Piëch. Tento muž patřil mezi automobilovou šlechtu. Však byl vnukem samotného Ferdinanda Porscheho. Pochopitelně se mu dostalo důkladného technického vzdělání. Začínal tedy ve vývoji, kde úspěšně vedl technické oddělení značky Porsche, aby následně odešel ke značce Audi. Jeho místo totiž bylo ve vedení.

Značku Audi přetvořil z okrajového výrobce na dnešního velkého hráče konkurujícího přímo Mercedesu-Benzu a BMW – to bylo do té doby nemyslitelné. Stál za pojmy jako pohon všech kol Quattro či legendou mezi motory, dieselem TDI. O životě a kariéře tohoto skutečného automobilového šlechtice by se dal napsat dlouhý článek a když o tom tak přemýšlím, bylo by dobré to udělat. Takže snad již brzy na Autíčkáři. Dnes se však podíváme na vrchol jeho kariéry, na rozhodnutí, která byla stejně brilantní, jako zároveň nesmyslná. Podíváme se na koncern Volkswagen na přelomu milénia.

Ferdinand Piëch přichází do vedení Volkswagenu v roce 1993 a firma na tom není vůbec dobře. Vlastně je na pokraji bankrotu. Aby působení ve vedení značky neskončilo dříve, než pořádně začalo, musel něco vymyslet. A to rychle. Začala tak velká přestavba celé struktury značky, a to od základů. Očekávalo se, že se Piëch zaměří na dodavatelské řetězce a bude tlačit na optimalizaci nákladů, aby se podařilo urychleně snížit výdaje a stabilizovat tak situaci. Jenže to by nebyl Ferdinand Piëch, takový postup by na něj byl příliš přízemní.

A tak se koncern vydal opačnou cestou. Místo úspor přišla expanze. Z už tak velkého kolosu se stal gigant, značky jako Seat či Škoda jsou začleněny do nové hierarchické struktury, Volkswagen ale nakupuje i další značky mnohem zvučnějších jmen. Tehdy se pod koncernovými křídly ocitá Lamborghini, Bentley a především Bugatti. Koncern Volkswagen totiž přichází s novou strategií – vyrábět nejlepší auta na světě. A vlastně – zní to celkem logicky, ne?

Obrovskou proměnou prochází i samotná značka Volkswagen. A tady se vracíme zpět k dnešnímu tématu a modelu Touareg. Volkswagen byl až do této chvíle tím, co stojí v jeho jméně – tedy výrobcem lidových aut. Piëch už ale měl své zkušenosti a věděl, že paběrkováním na hraně rentability tam, kde rozhoduje jen cena, je cestou do pekel. Ne, Volkswagen bude stavět auta možná o něco dražší, ale především lepší. Mnohem lepší.

A tak přichází Volkswagen Passat generace B5. Hezký čistý moderní design zaujme na první pohled, to důležité se ale ukrývá uvnitř. Loga sice jasně označují Volkswagen, auto je postavené jako Audi. Motor uložený podélně, konstrukce bytelná a poctivá, žádné šetření, žádná úsporná řešení, nic takového. A to je prosím pěkně teprve začátek. V roce 2001 přichází facelift modelu a s ním totální přerod obyčejného auta střední třídy v neobyčejné.

Najednou jsou tu výrazná kola, chromované lišty, propracované detaily, luxusní výbava a dokonce takové šílenosti jako osmiválec. Jop, osmiválec unikátní konstrukce W8 v Passatu! K tomu interiér vyvedený v krémové kůži a s dřevěným dekorem… Tohle byl docela jiný Passat. Není to ale jen Passat, přichází i nové modely. A právě tady přichází na scénu Touareg. Moderní SUV v kategorii, která se teprve rodí. A i tady na to jde VW se vší parádou, je tu veškerá myslitelná výbava včetně vzduchového podvozku, ale ani to nestačí. Pod kapotu se tak stěhuje mimo jiné i naftový desetiválec. Totální šílenství!

Vedle toho Piëch staví nový závod v Drážďanech, kde bude vyrábět luxusní limuzínu VW Phaeton v prosklené továrně se stromy a dřevěnou podlahou, auta tu vznikají v něčem, co připomíná spíše moderní luxusní vilu, která se trochu vymknula kontrole. V jiné továrně zas zatím tak trochu zapomenutá značka Bugatti staví Veyron – nejrychlejší a nejfantastičtější auto na světě. Je to všechno úplně bláznivé a náklady jsou zcela mimo dosavadní měřítka. Jenže v tom Piëchově šílenství je metoda. Ono to funguje!

Agresivní marketing dostává do ruky pádné argumenty. Ono se hned lépe prodává, když prodáváte nejlepší auto na světě. A ta kvalita tu prostě je. Z Volkswagenu se téměř přes noc stává prémiový produkt. Tady vzniká sebevědomý slogan „Das Auto“, kterým Volkswagen vpodstatě říká, že redefinoval automobil jako takový. Je to podobná cesta, jaká ve stejné době vynáší na vrchol značku Apple, logo VW najednou prodává. Motory TDI se stávají prakticky okamžitě legendou, všechno se daří a Volkswagen roste. Značka, která bojovala o přežití, najednou bojuje s Toyotou o pozici největšího výrobce aut vůbec.

Má to vůbec nějaký háček, nebo tady Ferdinand Piëch objevil byznysové perpetuum mobile? Jasně, že to má háček. Tohle technologické šílenství je drahé. Příšerně drahé. Jako cesta k získání reputace je to geniální tah, tady můžeme celý ten vývoj chápat jako promyšlenou investici, dlouhodobě ale opravdu nejde stavět auto jako Audi a následně jej prodávat jako Volkswagen.

Dobrá reputace značky umožňuje držet ceny výš než konkurence. Lidé si rádi připlatí, v Evropě je firemní flotila složená z vozů VW známkou úspěchu, v USA se dokonce Volkswagen stává i díky auře „evropského auta“ skutečnou prémiovou značkou. Jenže to nejde donekonečna. Na Volkswagen začaly rychle dopadat ekonomické následky jeho investic a teď už zavedená úspěšná značka se musí restrukturalizovat podruhé.

Obrovskou ránou je rok 2015 a aféra „dieselgate“. Netřeba asi zacházet do podrobností, komu se tahle story zatím vyhýbala, ten si o ní může něco víc přečíst ve svém volném čase. Stručně řečeno – Volkswagen podváděl při emisních zkouškách. Hvězdná aura dostala vážnou trhlinu, s prodáváním aut za horentní sumy jen proto, že je to přece VW, byl konec. Symbolem okamžiku je stažení sloganu Das Auto. Jedna éra právě skončila.

Jenže ona by skončila tak jako tak, emisní aféra celou věc jen trochu urchlila, známky přechodu zpět na normální produkci tu však byly dávno před tím. Ostatně takový byl plán. A tak se dostáváme až do současnosti. Byly to turbulentní časy, Volkswagen zažíval hvězdné chvíle i pořádné pády, celkově se ale mise podařila. VW je jedním z hlavních světových hráčů, drží si svou úroveň a je vnímán jako volba rozumu a kvality. Ne, už tu není žádný Passat W8 ani absurdní limuzína Phaeton. A asi už ani nikdy nebudou. Náročné zákazníky obslouží prémiové značky Audi, Bentley či Lamborghini.

A potom je tu VW Touareg. Poslední mohykán, poslední Volkswagen, který tu zbyl z té staré doby. Pod kapotou šestiválec, auto sdílí platformu s vozy Audi Q8, Bentley Bentayga, Porsche Cayenne či Lamborghini Urus. Rychle si ho kupte, protože už jen z této věty asi cítíte, že tohle už se nebude opakovat. Nemůže, nedává to smysl. Značka Volkswagen je značkou lidových vozů, a to nejen názvem. V nové době chce VW nabízet za rozumné peníze německou kvalitu, prémiové ambice ale nemá.

A nutno přiznat, že se to automobilce daří. Nové elektromobily jako ID.4 možná nejsou technologické klenoty, představují ale kus kvalitní techniky za rozumnou cenu. A totéž platí i o modelu Tayron, dvojčeti u nás tak milovaného Kodiaqu. Je to dobré auto, vážně dobré auto. Volkswagen Touareg je tak dnes už skutečně jednorožcem, je pozůstatkem jiné doby, doby, kdy VW bojoval o své holé přežití a do tohoto boje dal úplně všechno.

Nemohu tak říci, že by mě jeho konec nějak zasáhl. On prostě musel přijít úplně stejně, jako s koncem Studené války odešel Lockheed SR-71 Blackbird. Splnil svůj úkol, je pryč a s ním i jeho éra. Kdo ale nechcete utrácet za Audi a přesto zrovna hledáte nějaké poctivé SUV, auto, které neutahá ani těžký vlek či drsný provoz, auto, které zvládne i náročnější terén stejně dobře jako německou dálnici – běžte rychle ke svému lokálnímu dealerovi VW. Touareg už brzy zmizí z showroomu. Nadobro.