načítám data...

Koncepty versus realita: probuzení ze snů

30. května 2021, 19:08 15 komentářů Honza Stacha Historie, TopX

Historie již tolikrát potvrdila, jak moc se sériová auta mohou lišit od koncepčních studií, které je předcházely. Bohužel, většinou k horšímu. Vybrali jsme pět, kde byly rozdíly největší, nebo je jejich změna nejbizarnější.

zobrazit celou galeriiHistorie, TopX: Koncepty versus realita: probuzení ze snů

Asi to znáte. Viděli jste koncepční studii, která byla – prostě skvělá. Po nějakém čase přišla ještě skvělejší zpráva, že „dostala zelenou“, což je v žargonu motoristických médií informace, že tohle auto se bude skutečně vyrábět. Jupí! Po mnoha debatách, jak by skutečně mohlo vypadat, čemu konkurovat a nakonec nějakých dejme tomu dvou, třech letech, to přišlo: konečně se ukázal sériový potomek. Nadšení? V těchto případech většinou ne. Spíše nehezké vystřízlivění to bylo… Cestou od nadějného konceptu se totiž něco pokazilo. Někdy zasáhli nemilosrdní účetní, jindy se automobilka rozhodla změnit zaměření chystaného modelu a jsou i vzácnější případy, kdy nadějné plány zhatila nehezká finanční situace automobilky či rovnou její nový majitel. Anebo byl koncept prostě jen moc nereálný, což je případ, který ještě může vyústit ve skvělé auto. Jen předtím nevidět ten koncept…
 

Alfa Romeo Brera

Studie krásného červeného kupé s osmiválcem Maserati o výkonu 400 koní a pohonem zadních kol se stala zřejmě největší hvězdou ženevského autosalonu ročník 2002. Giorgetto Giugiaro opět ukázal, že umí a Alfa Romeo Brera se dostala na titulní stránky většiny motoristických časopisů. Reakce byly nadšené, tohle byla po dlouhé době velkosériových předokolek ta pravá Alfa, jak z nejlepších dob značky. A vypadala prostě skvěle! To mohu jen potvrdit, měl jsem štěstí a mohl si do koncepční Brery sednout v muzeu studia Italdesign, když se zde představovala modernizovaná verze Alfy 156. Automobilka pak vypustila skvělou zprávu, že se tohle auto bude od roku 2005 vyrábět. To splnila a o tři roky později se opět v Ženevě představila skutečná, sériová Brera.

Nadšení vystřídalo rozčarování. Jistě, skutečně sériovou Alfu s karbonovou karoserií, koncepcí tansaxle a drahou technikou Maserati mohli čekat jen snílci, prodejní hit by to vzhledem k výsledné ceně rozhodně nebyl. Ostatně, taková auta dělaly v koncernu Fiat značky Ferrari a Maserati. Jenže bylo hůř. Elegantní Breru nahradilo stejnojmenné auto s podivnými proporcemi blížícími se spíše nižšímu hatchbacku než kupé, dlouhými převisy a stejnou technikou, jako měla Alfa 159. Tedy s nemastnými neslanými motory původem od koncernu GM, respektive bloky z australských Holdenů a hlavami motorů Alfa Romeo, nebo dieselem. A hlavně s pohonem předních nebo všech kol. Vrcholem nabídky byl šestiválec 3,2 litru, který vynikal spíše žíznivostí než výkony či dříve obvyklým zpěvným zvukem a s těžkým kupé měl spoustu práce. Ano, jeden z nejlepších motorů historie V6 Busso již Brera nedostala. V tomto případě se sériová verze od konceptu hodně vzdálila. Bohužel tím špatným směrem…
 

Mini ACV30, Spiritual a Spiritual Too

V devadesátých letech se hledala podoba nástupce Mini. Původní model s kořeny v padesátých letech již značně přesluhoval a různé edice situaci zachránit nemohly. Byla to doba, kdy společnost Rover/MG přecházela do rukou svého nového vlastníka, koncernu BMW. Roku 1997 se tak představil ne jeden, ale rovnou tři koncepty ještě britského původu, a to hodně nekonvenční. Prvním byl lednový Mini ACV30, připomínající třicáté výročí vítězství Mini Cooperu v rallye Monte Carlo. Auta, které podle tvůrce původního Mini Alece Issigonise nikdy závodit nemělo. Nová koncepční studie Mini ACV30 (Anniversary Concept Vehicle) použila techniku MGF, takže měla čtyřválec 1,8 litru uprostřed a pohon zadních kol.

Pak se na jaře v Ženevě představily další dva koncepty Spiritual a Spiritual Too, na pohled úplně jiná auta. Leč první dojem může mást. Šlo o taková miniaturní MPV, ne o moc větší než původní Mini. Zde je třeba si uvědomit, že je dělily téměř čtyři dekády, ve kterých se auta plíživě, ale jistě zvětšovala. Přitom podle svědků nabízely podobný vnitřní prostor, jako soudobé BMW řady 7. I Spiritualy měly stejnou koncepci, podobnou třeba Smartu, tedy motor vzadu-uprostřed (čti pod zadními sedadly) a pohon zadních kol. Tohle už byla tříválcová osmistovka s výkonem 60 koní, tedy motor Rover K-series který používalo MGF, ale obraný o válec. Auto se mělo začít vyrábět roku 2001, a to v obou verzích. Nakonec to ale dopadlo úplně jinak. Ve stejném roce se sériová verze skutečně představila, s koncepty z devadesátých let však neměla společného skoro nic.Byl to klasický hatchback dynamičtějších proporcí, s motorem vpředu a pohonem předních kol. Tvarově se inspiroval původním Mini, které o více než půl metru přerůstal a místo řešení masové přepravy byl spíše takovým sportovnějším stylovým hatchbackem, mířícím na lépe zajištěné mladé kupce. Nový majitel BMW jej prosadil proti lidem z Roveru, kteří chtěli zůstat u původních verzí. A jezdil fakt dobře, až byly stížnosti na jeho příliš tvrdý podvozek. Naopak motorističtí novináři jej s takřka kolektivní oblibou přirovnávali k motokáře a otrlejší psali, že „jede jako po kolejích“. Takže to nakonec dopadlo možná ne tak originálně jako mohlo, zato dobře. Více než dobře. Z Mini se stal fenomén jedenadvacátého století, říkejme mu třeba „prémiové malé auto“, který se pak více značek snažilo zkopírovat, protože to bylo ziskové. Díky němu přišla auta jako nový Fiat 500, který se prodává dodnes a další zisky generuje různými speciálními edicemi. Každá značka si tohle dovolit nemohla, třeba Opel Adam byl vyloženě propadák. Zamítnutí původních konceptů Mini mělo své důvody, až by se dalo říci vizionářské popření vizionářství. Tehdejší šéf BMW Bernd Pischetsrieder pak jednou prohlásil, že se mu studie od Roveru líbily, ale přišlo mu, že o deset let předběhly dobu. Nejspíš udělal dobře. Nebo by se vám více líbily původní koncepty s motory vzadu?

Subaru WRX

Tenhle koncept na autosalonu New York 2013 docela překvapil. Tak dynamicky tvarované auto od značky Subaru nikdo nečekal. WRX a STi byly skvělé stroje, ale jako krásné je neoznačovali ani jejich majitelé. Znám jednoho, který mi k tomu řekl, že to není důležité, protože „na auto se díváš zevnitř“. Asi to byli veskrze pragmatici. První generace rychlého Subaru, kterou byla ve skutečnosti Impreza GT, byla docela úhledná, ale druhá již s názvem WRX udivovala svými podivnými broučími světly a následující dva facelifty to úplně nezachránily. Koncept WRX sice nebyl prezentován jako prototyp, nýbrž studie „ukazující příští designový směr, kterým se bude ubírat další generace WRX“. To znělo nadějně.

No, neubrala se jím… Místo dynamického křížence sedanu a kupé, s klínovitým profilem, svažující se střechou a svalnatými blatníky se začal prodávat zase další podivně tvarovaný sedan. Ve srovnání se studií zklamání, ale i tak na něj rádi, dnes bohužel již jen vzpomínáme. Bylo to poslední sériové auto odvozené od rallyeových speciálů, s přeplňovaným motorem a efektivním pohonem všech kol, které se na okreskách, pro něj ještě lépe kluzkých, dokázalo postavit mnohem dražším sportovním autům. Mám ho rád, i když se mi moc nelíbí. Ale mohlo být ještě lépe.

Pontiac Sunfire

Tohle auto na našich silnicích potkáte jen těžko, není k tomu žádný objektivní důvod. Ale nešlo ho sem nedat. Ukazuje, jak obrovský rozdíl může být mezi konceptem „auta snů“ a stejnojmenným modelem. Roku 1990 se představil poměrně kompaktní, o to však efektnější koncept auta pro mladé, Pontiac Sunfire. Studie měla u soudobých amerických konceptů tak oblíbené hladké aerodynamické tvary a přestože vypadala skoro jako kupé, byla „čtyřdveřová“. Proč ty uvozovky? Dvojici předních dveří doplňovala další zhruba poloviční, otevíraná opačným směrem proti směru jízdy, umožňující pohodlnější přístup k zadním sedačkám. Ve své době šlo o takřka revoluční novinku, kterou pak začaly používat spíše pikapy a zřejmě jediné podobné auto Mazda RX-8 o 13 let později. Snad jsem tedy nezapomněl na něco podobného z rané automobilové historie. Studie Sunfire vypadala spíš jako kupé 2+2, čemž odpovídal i zamýšlený název budoucího sériového potomka Sunfire 2+2 a také futuristický interiér, ve kterém byly věci jako ovládání spousty funkcí na volantu, telefon a dokonce i HUD displej, promítající údaje na čelní sklo. V roce 1990… Počítalo se také s otevřenou verzí. A dál?

Když se o čtyři roky později ukázal koncept Sunfire Speedster, bylo jasné, že bude zle a z původního konceptu toho moc nezůstane. Realita však mizerné vyhlídky dalekosáhle předčila. Tvary druhého konceptu se inspirovaly silnější verze Firebirdu Trans Am a sériový Pontiac Sunfire, představený roku 1994, měl s původní studií společné jen jméno. Byla to rádobysportovnější verze nuzného Chevroletu Cavalier, unylého kompaktního kupé nebo sedanu pro ty nejchudší Američany. Zkrátka dokonale zapomenutelné auto, v tomto případě spíše „výrobek“.
 

Renault Captur

Francouzská značka už za svou dlouhou historii ukázala hodně více či méně „ulítlých“ konceptů, takže ani Captur zas tak moc nepřekvapil autosalon Ženeva, ročník 2011. Byl to hladce tvarovaný koncept kombinující tvary sportovních aut s vyšším podvozkem křížence. Jeho střecha byla ve skutečnosti hardtopem, takže šla sundavat a dveře se otevíraly „motýlím způsobem“, tedy směrem vzhůru a od auta, jako u nějakého supersportu. Také interiér nebyl konvenční, spíš hodně oranžový a s různými nápady. Například čalounění sedaček částečně zastaly provázky, připomínající závěsnou síť. Tehdejší šéf koncernu Renault-Nissan Carlos Ghosn popsal Captur jako „ideální auto pro mladý pár k objevování světa“.

 

Realita? O dva roky později se začal prodávat stejnojmenný kompaktní kříženec Captur, technicky vycházející z malého Renaultu Clio, ve kterém moc mladých párů objevujících svět asi neuvidíte. Spíše strhané matky, vozící své uřvané děti do škol a zpátky. Ne že by Captur vypadal špatně, na svou kategorii šlo o relativně originální auto, které mohlo hýřit barvičkami. Navíc úspěšné, Capturů jezdí po silnicích hodně. Ale ve srovnání s nereálným konceptem to tak nějak není ono…

Tak tohle byla první várka. Dalších pět aut, která se od konceptů změnila takřka k nepoznání, nebo nějak jinak zajímavě, čeká v druhém dílu. Již brzy…

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

Avex
30. května 2021, 19:22
0

Popravdě mě koncepty akorát serou, hlavně když se nedostanou do výroby ani v předělaný podobě. Proč tohle GM a Chrysler zařízli?! A to se ani nebavim o Škodovce Tudor, ta byla dokonce tak pěkná, že Němci výrobu ani nedovolili...

reagovat
Jakub Pospíšil
31. května 2021, 10:38
6

To s Tudorem je takový rozšířený urban legend, ale četl jsem rozhovor se Zdenkem Cibulkou, což byl šéfdesignér, a ten jasně řekl, že od začátku šlo o cvičení a věděli, že se to auto nebude nikdy vyrábět. Nemělo dořešených spoustu věcí - například stahování oken, ventilaci, topení...
Kromě Tudoru postavili při tomto cvičení ještě další tři kousky - Fabii pickup, Octavii kabriolet a Superb MK1 kombi.

Opelfahrt
31. května 2021, 13:09
2

A navíc si myslím, že na velký kupé od Škodovky ani nebylo dost zákazníkú, co by to kupovali. V té době se v té velikosti prodával MB CL, BMW 6er a nic víc mě nenapadá.

Bigg.I
30. května 2021, 19:53
0

Mercury MC4 concept... i tohle byla možnost, jak mohl vypadat luxusnější Ford Cougar. Aktuálně prý funkční koncept vlastní Ralph Lauren.

reagovat
Bigg.I
30. května 2021, 19:54
0

Nebo Cougar-s
Prý byly i natisklé brožury a pak nic :(

ransom
30. května 2021, 20:32
2

Řada konceptů mi vždycky přišla jako vidiny toxikomana. Potkat něco jako tady toho Caprura na ulici, asi bych se polekal, že mi hráblo a že ožily ilustrace Jaromíra Zápala z Neználka ve Slunečním Městě.

reagovat
PachezZ
30. května 2021, 22:48
0

jinak ty dveře á la sunfire měl třeba Saturn SC 3door - jen na jedný straně... no a pak Saturn Ion3 quad coupe, o víc nevim :D

reagovat
BigBen
31. května 2021, 08:48
4

Kdyby MINI koncepty šly do výroby, asi bych si je nekoupil. Je to takové divné :-)

reagovat
af
afro-r1
31. května 2021, 15:03
0

Hodne peknych datailu zarizne stret s realitou.
Treba tenke skorepinove operadlo sedacky - pri narazu zezadu by si ridic telem oddaloval operku hlavy, misto aby se zaboril do pruzne site a k operce naopak priletel blize.
Alfy byla skoda. Posunout na bocnim pohledu obe kola 30cm dopredu, byl by na ni mnohem hezci pohled. (motor by pak musel byt podelne uprostred, za predni napravou, jak se na sportak slusi)

reagovat
FidoBlack
01. června 2021, 10:11
1

Mě popravdě naštvali i koncepty naší domácké Škodovky.. například Joyster (koncept roomstera) a nebo třeba Vision RS (Scala)
Vím že je to automobilka pro masy ale z celkem hezkých konceptů se stalo to co vždy... klasická česká konzervativní nuda.

reagovat
Jakub Pospíšil
01. června 2021, 11:32
3

Tak zahradní skalka vypadá plusmínus stejně, jen má použitelný kola, kliky a míň tuningových doplňků, aby měl Milotec co vyrábět.

va
vasek87
03. června 2021, 14:26
1

Jestli se nepletu, tak Joyster nemá s Roomsterem nic společného. Roomster předcházel koncept stejného jména. Mám dokonce pocit, že když se Joyster vystavoval, tak už se Roomster i prodával.

togi
01. června 2021, 10:32
2

Jsem jedinej, komu se víc líbí sériové subaru než ten koncept?

reagovat
Berzelius
11. června 2021, 23:19
0

Ne, nejsi:-)

Moses
02. června 2021, 17:30
-2

Toto ma stve prave na novej Supre. Koncept vyzeral naozaj ako supercar a vysledok je taky lepsi Hyundai Coupe...

reagovat


Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Ford Gran Torino GT fastback 1972
Ford Gran Torino GT fastback

1972 rok výroby
250 koní výkon
5 700 ccm objem

Chevrolet Camaro Targa 1978
Chevrolet Camaro Targa

1978 rok výroby
180 koní výkon
5 000 ccm objem

Ford Thunderbird  1971
Ford Thunderbird

1971 rok výroby
500 koní výkon
7 000 ccm objem

Dodge Ram Charger  1982
Dodge Ram Charger

1982 rok výroby
105 koní výkon
5 200 ccm objem

Cadillac Coupe deVille  1973
Cadillac Coupe deVille

1973 rok výroby
210 koní výkon
7 729 ccm objem