Ferrari 288 GTO vs. Porsche 959: Odložené hračky

Ale začneme trochu zeširoka. V roce 1982 mělo pár lidí ve vedení FIA nápad. Rozhodli se trochu upravit pravidla. Celý svět motorsportu se měl do budoucna vměstnat do čtyř základních kategorií – skupina N (normální auta), skupina A (cestovní auta), skupina B (speciální cestovní auta) a skupina C (prototypy). Pro skupinu B stačí 200 kusů produkční verze a i vaše auto může na start. 200 kusů šílených petrolheadů, kteří sobě zakoupí 200 kusů trochu šílených sporťáků, to se vždycky najde. Tak začalo šílenství, na které dnes vzpomínáme jako na skupinu B.

A teď se posuneme do roku 1985. Attilio Bettega umírá po ráně do stromu. A to je jen začátek, ještě nás čeká rok 1986. Joaquim Santos nezvládne řízení Fordu RS200 a vjíždí do davu diváků. Čtyři z nich to stojí život, mnoho dalších je zraněno. A ve stejné sezóně Henri Toivonen vyletěl na Korsice ze silnice, on i jeho spolujezdec byli mrtví dříve, než se vrak auta opět dotkl pevné země. Zdá se vám to příšerné? Ve skutečnosti je zázrak, že to dopadlo ‘jen’ takto a obětí nebylo daleko víc. 

Závodní auta skupiny B se za těch několik let proměnila v monstra. Trocha trubek, spojených se zběsilým motorem, to vše ledabyle schované pod co nejlehčí karoserii. A pohon všech kol, samozřejmě. Výsledkem je stroj, který dokáže zrychlit z nuly na sto kilometrů v hodině za 2,5 vteřiny. Na šotolině. A ta šotolina je obklopená diváky tak těsně, že ani není pořádně vidět, uskakují těsně před auty, která se jen letmo dotýkají země. Tohle prostě nemohlo dobře skončit. Pro rok 1987 byla skupina B zrušena. A pro ostatní roky taky. Šmitec.

Po skupině B zůstalo v motoristickém světě pár aut, která najednou ztratila smysl života. A teď se nebavím o připravovaném nástupci Lancie S4 či Audi Quattro, dnes tu máme úplně jiné kousky….

Bylo to už v roce 1984, dávno před událostmi, které vedly k pádu skupiny B. Itálii ve světových soutěžích rally zastupuje už v té době především Lancia, zálusk si však dělá i legenda motorsportu, nad jakou na světě není – Ferrari. Skupina B totiž zdaleka neměla znamenat jen šotolinu, bláto, prach a úzké lesní cesty, auta dle pravidel skupiny B měla mít i svůj okruhový seriál. A okruhy – tam Ferrari nesmí chybět. V Maranellu tedy připravili model 308 GTB pro okruhy, ale pořád to tak nějak nebylo ono. A tak auto opět zatlačili do dílny, aby o pár měsíců později vyjeli ven s něčím senzačním.

To v Německu bylo všechno trochu jinak. Ve firmě Porsche se vše točilo okolo poslední verze slavného Volkswagenu ‘Brouk’, tedy okolo Porsche 911. Legendární sportovní auto se postupným vylepšováním dostalo do situace, kdy se konstruktéři začali trochu nudit. Už zkrátka nebylo co dál vylepšovat. A z nudy se jak známo rodí ty nejšílenější nápady. A přesně to se stalo, když Helmuth Bott, šéf vývoje Porsche, přišel do kanceláře vedení s inovativním nápadem. Proč nepostavit Porsche s pohonem všech kol?

V roce 1984 vyjíždí Ferrari 308 z dílny ven. Jen už to dávno není Ferrari 308. Teď je to speciál, Ferrari 288 GTO. Osmiválec 2.9 litru dostává dvojité přeplňování, poháněná zůstávají zadní kola, výkon se však posune na hranici 400 koní. To znamená zrychlení z nuly na sto za čtyři vteřiny. A to teď mluvíme o civilní verzi. Barva byla k dispozici jen jedna – červená (ba ne, abychom byli přesní – jeden kus byl černý). Tohle auto nebude mít na okruzích konkurenci!

Pohon všech kol pro 911? Proč ne, to je výborný nápad, jak nabídnout zákazníkům něco navíc a zároveň zabavit vývojové středisko, zabývající se nesmysly jako Porsche 924. Ale musí se to udělat pořádně. Nejprve by měl být postaven testovací vůz. Taková mula, která ponese nový typ pohonu a ukáže jeho kvality v nějakém náročnějším prostředí. A jak by mělo vypadat takové prostředí, aby bylo pro Porsche 911 náročnější? Skupina B? Es wird funktionieren….

Jenže ouha, okruhové závody skupiny B nějak váznou na přípravě. FIA stále více času věnuje protestům zoufalých pilotů rally speciálů, kteří už přes diváky vůbec nevidí trať, rychlost aut díky přeplňování a pohonu 4x4 začíná představovat velké riziko. Na nějaký okruhový seriál teď nemá nikdo čas. Začíná být jasné, že z celé věci nic nebude. Všechna vyrobená auta se začínají přestavovat na civilní verze. Nakonec jich bude 272. Zkratka GTO (Gran Turismo Omologato) sice svým významem vzala za své, nicméně výsledek byl i tak fantastický. Maximální rychlost přesáhne 304 km/h, což z 288 GTO dělá jen tak mimochodem nejrychlejší silniční auto své doby.

A tak bylo postaveno Porsche 959. Auto, postavené vlastně jen pro testování pohonu všech kol. Motor je umístěn tradičně vzadu, tentokrát je ale chlazený kapalinou a přeplňovaný. Dvakrát přeplňovaný. Karoserie klasické 911 je rozšířena a dostává se jí i nějaké té chytré aerodynamiky. Když se auto roku 1986 představí světu, přebírá štafetu nejrychlejšího osobního auta planety. Jaká náhoda, že mu štafetový kolík předává 288 GTO, jehož výroba právě končí. Skupina B zdá se plodí jednu legendu za druhou. Porsche je ale technologický klenot. Pohon všech kol tu není realizován jen tak, systém PSK (Porsche-Steuer Kupplung) si sám určuje, kolik výkonu na kterou nápravu pošle, a to podle aktuálních podmínek. Fantastické auto! Jenže stejně jako Ferrari, ani Porsche nemá štěstí. Skupina B končí. 

Ferrari 288 GTO sice nenastoupilo do jediného závodu, stalo se však i tak snem všech kluků, velkých i malých. A nejen to. Nadšení ze stavby GTO se v dílnách a kancelářích Ferrari nedá zastavit. Síla přeplňovaného motoru, moderní lehké materiály, všechny ty chytré věci použité při stavbě 288 GTO je potřeba nějak využít. Vznikla sice ještě miniaturní série speciálů 288 GTO Evoluzione s výrazným bodykitem a zběsilým výkonem 650 koní, v té době se však již pracuje na něčem docela jiném. Na autě, jehož tvary se 288 GTO Evoluzione možná trochu podobají, na autě, které zná každý malý kluk. Na druhém přeplňovaném Ferrari. Na autě, které sesadí Porsche 959 z trůnu nejrychlejšího cestovního auta. Na Ferrari F40.

Konec skupiny B znamená pro Porsche naprosté rozbití plánů. Kde se teď bude testovat jeho nový pohon všech kol? Mezitím se typ 959, ta povinná série pro homologaci, nutné zlo při práci na pohonu 4x4, stává naprostým hitem. Přináší podobný šok, jako o mnoho let později Bugatti Veyron. Auto je neuvěřitelně rychlé, vlastně nejrychlejší, jaké můžete mít – a přitom je tak civilizované. Uvnitř je to stále Porsche, pohodlné, odhlučněné, slušně vybavené a komfortní. Ale cestami po městě a Autobahnu se pohon všech kol testovat nedá. A protože skupina B je pryč, vyráží Porsche do Dakaru. A v roce 1986 skutečně obsadilo Porsche 959 první a druhé místo slavného pouštního závodu. Ve stejném roce Porsche 961, což byla kruhová varianta 959, vyhrálo i 24h Le Mans. Takto se testují komponenty Porsche.

Ferrari 288 GTO odstartovalo tradici speciálních modelů, která nám později přinesla kromě F40 i modely jako F50, Enzo či LaFerrari. A pohon všech kol se Porsche rozhodně povedl. Ostatně i dnes nabízí Carrera 4 jízdní zážitky téměř nerozeznatelné od rwd verzí, přidává však lepší ovladatelnost a univerzálnost. A tohle všechno začalo auty, která vlastně nikdo nepotřeboval. Auty, která nám tu zbyla jako pohrobci skupiny B. Odloženými hračkami.