Legendy rallye: Peugeot 205 T16

Skupinu B jsme opustili v roce 1983, kdy si na palubě Audi Quattro dojel pro pohár řidičů Hannu Mikkola. Pohár konstruktérů sice tehdy vyhrála Lancia s nekompromisní zadokolkou 037, avšak k vítězství jí spíše než výkon a trakce dopomohla spolehlivost a technické obtíže konkurence z Ingolstadtu. Sezóna 1984 vypadala pro Audi nadějně. Technické mouchy byly z větší části vychytány a nic nemělo legendární čtyřkolce způsobovat neklidný spánek. Ke smůle německých inženýrů se však uprostřed sezóny objevil na startovacím poli zdánlivě nenápadný hatchback moderních tvarů. Svojí koncepcí měl nad Audi navrch, výkonem nešetřil a jeho nízká váha srážela ovladatelnost Quattra do hlubin pásových obrněných prostředků. K potupě Němců to byl ještě ke všemu Francouz!

Ať to vypadá jako hatchback!

Jak se vůbec dostal Peugeot na výsluní rallye, když ještě před začátkem osmdesátých let vyráběl nejnudnější formu automobilové konfekce? Celé to začalo plánem ovládnout trh dnes nazývaný ‚supermini‘. Předchůdce, model 104 z počátku sedmdesátých let, začínal zastarávat a francouzská automobilka zakoupila zkrachovalou evropskou odnož Chrysleru s dnes již zapomenutým názvem Talbot. Pokud jste pilně četli některý z mých předchozích článků, pak je vám název povědomý. Talbot již vlastnil pohár konstruktérů světového šampionátu a tak měl potřebné zázemí a know-how. Když se Peugeot rozhodl masivně zpropagovat designově výrazný model 205, poohlížel se po vhodné reklamě. Vzhledem ke značnému nárůstu sledovanosti Světového šampionátu v rallye po zavedení skupiny B měli v marketingovém oddělení rychle jasno. Představuji si to asi tak, že nejvyšší šéf koncernu pod který Peugeot spadal, odložil doutník, zvedl telefon a vydal jasný příkaz: Postavte mi to nejlepší rallye auto, které kdy svět viděl. Je mi jedno, kolik to bude stát, hlavně ať to po pár skleničkách vína nejde rozeznat od obyčejné 205. Možná si domnělé prohlášení šéfa Peugeotu trochu romantizuji, ale právě tak celý podnik nakonec dopadl.

Motor doprostřed, pohon všude

Zajímavostí vývoje modelu 205 T16 je použití standartního šasi ze sériového vozu. Tedy sem tam panel chybí, například aby na místo c-sloupků mohl proudit k motoru vzduch, a v podlaze je pár boulí a děr navíc, ale kdesi na začátku výroby každého závodního i homologačního kusu bylo panenské šasi, netušící nevyhnutelné násilí. Stejně tak i pohon vyšel ze sériových dílů. Základem se stal blok určený pro mazut spalující motor (nadsázka pro dieselovu strojovnu řady XU), avšak nad jeho válci se usadila šestnáctiventilová hlava připravená na až tři bary plnícího tlaku. Aby se pohonná jednotka vešla na místo, kde se původně měla nacházet zadní sedadla, bylo třeba trochu prostorového cvičení. Původně měl být celý propletenec hřídelů, spojek a diferenciálů umístěn podélně, avšak krátká záď dvouprostorové karoserie a zvýšené servisní nároky spojené s rychlou údržbou nakonec promluvily ve prospěch příčného uložení s převodovkou za řidičem a samotným blokem za spolujezdcem. Dalším příkladem koncernové recyklace bylo použití převodovky z dechberoucí vlajkové lodě Citroën SM . Samozřejmě, že muselo dojít ke značnému vylepšení vnitřností postarší skříně, vždyť původních 170 koní šestiválce Maserati mělo nahradit 350 koní rallyového speciálu. Za převodovku se nastěhoval samosvorný centrální diferenciál s viskózními spojkami a na středu každé z náprav sídlil samostatný mechanický samosvor. Mechanické orgie, chytré využívání již existujících dílů a především dokonalá znalost pravidel zařadila vůz do kategorie 2-2,5 litrů objemu po započtení koeficientu pro přeplňování. Tato skupina umožňovala vozu vážit pohých 910 kilogramů a v druhé evoluci dosáhnout poměru 2.0 kilogramů na jednoho koně výkonu.

Těžko na cvičišti…

Přes recyklaci používané techniky i nasazení zkušeného týmu se Peugeotu nepodařilo stihnout začátek sezóny 1984. Homologace byla T16 udělena až 1. dubna, takže se přeplňovaná krabička objevila na startu až na pátém podniku. Francouzská etapa byla plná zakroucených serpentin s kvalitním asfaltem, a tak se na prvních příčkách objevila Lancia 037 s klasickou koncepcí a příkladnou ovladatelností na zpevněném povrchu. Doposud nenápadný Peugeot vystrčil růžky až ve Finsku. Tým Audi zápasil s technickými potížemi příznačnými pro komplikované Quattro a jezdci Lancie se těšili na snadné vítězství. Jak nepřijemné pro ně nakonec bylo sledovat pár zadních svítilen kapesní francouzské rakety, se můžeme jen domnívat. 205 se zakousla do žebříčku vítězů s apetitem věčně hladového galského hrdiny a nakonec se objevila na stupních vítězů ještě dvou dalších etap. Peugeot se v sezóně 1984 dostal na třetí místo poháru konstruktérů, což není vůbec špatné na značku, která sotva začala závodit– navíc až v polovině sezóny.

Volím si tebe, Turbo!

Nejen příznivci animovaných zvířátek se těší na každou další evoluci. Nebyl by to soutěžní speciál skupiny B, kdyby s každou následující sezónou nenabíral na síle. Jenže u 205 se to tak trochu vymklo z rukou. Asi tak, jako když se banda velmi tradičně smýšlejících zemí rozhodne zcela zlikvidovat právě vzniklý stát a přijde přitom o strategický přístav, nějaký ten poloostrov a perfektní post pro dělostřelectvo. Peugeot se nejprve věnoval vylepšení aerodynamiky. Je sice žádoucí, aby vozy určené k propagaci ohromovaly média zběsilými skoky přes terénní zlomy, avšak řidiči v čele s jakýmsi Ari Vatanenem trvali na alespoň částečné možnosti ovlivnit místo přistání. Proto první evoluci jasně odlišíte podle masivních klapek na předním nárazníku a několika dalších vylepšení.  Později došlo také k přebudování celé zadní části z upraveného sériového šasi na trubkový prostorový rám. A jen tak na okraj přibylo i 200 koní výkonu. Raketová myš nyní disponovala 550 koni na kolech a začínala děsit i nejotrlejšího kocoura Röhrla. Výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat a 205 si v roce 1985 dojela jak pro pohár konstruktérů, tak i pro pohár řidičů. Legendární a zdánlivě neporazitelné Audi si ten rok dojelo pro své poslední vítězství v etapě WRC, když Walter Röhrl v italském Snaremu předvedl nadlidský výkon a porazil Peugeot o 6 sekund.

Věříte v život po lásce?

Zde si dovolím nastínit, že sezóna 1986 byla pro Peugeot 205 T16 poslední. Existuje velmi dobrý důvod, proč dnes nemáme Hyundai skupiny B, a s trochou sebekázně se na našem serveru brzy objeví článek o pádu říše B. Co si tedy počít, když jste investovali miliony franků do nadupané hračky a zlí rodiče vám zakáží hrát si doma? Vyrazíte přeci na pískoviště! Dosavadní rallyové týmy se rychle přeorientovaly na Pikes Peak a udělaly z něj legendu právě díky technologiím ze světového šampionátu v rallye. Druhá evoluce T16 dostala masivní křídlo, pár dalších aerodynamických vychytávek a vyrazila sbírat vavříny do Colorada. Nebýt porouchané svorky na sání a úniku plnícího tlaku, překazil by Peugeot pátý titul Audi. Takhle dojela 205 T16 E2 PP (Turbo 16 druhá Evoluce Pikes Peak) až druhá. A třetí. A čtvrtá. Myslím, že později už ty sponky vychytali, a pokud mě paměť neklame, jistá 405 T16 se ve spojitosti s tímto závodem celkem proslavila.