načítám data...

5 nejzajímavějších Kei náklaďáčků (a jeden větší)

Kei auta, tedy maličká auta s nižším zdaněním a miniaturními motory, jsou jedním ze symbolů Japonska. Věděli jste o tom, že takové existují i náklaďáčky?

zobrazit celou galeriiTopX: 5 nejzajímavějších Kei náklaďáčků (a jeden větší)

Japonsko je zemí, kde je spousta lidí na malých plochách. A aby to bylo možné, museli hodně optimalizovat, aby se na ty malé plochy vše nějak tak pohodlně vešlo. Jak lidé, tak doprava. A protože jsme na Autíčkáři, budeme se bavit o těch optimalizovaných autech. V roce 1949 byla v Japonsku ustanovena norma, která specifikovala záležitost zvanou keijidōsha. To v překladu znamená lehký automobil. Tato norma omezovala maximální rozměry automobilu, objem jeho motoru a také jeho maximální výkon. Na druhou stranu ale přinášela výhody v nižším zdanění a levnějším pojištění. A protože každý rád platí méně na daních a pojištění, stala se tato kategorie aut velmi oblíbenou a jejich prodeje v Japonsku tvoří více než třetinu všech dodaných aut. Některé vozy této kategorie vídáme i u nás, například Daihatsu Cuore či Suzuki Jimny. Ale dnes nás exportní Kei auta nezajímají. Dnes jsme tu kvůli náklaďáčkům.

Ačkoli první Kei auta se objevovala již od roku 1949, trvalo dalších deset let, než se na trhu objevilo první nákladní Kei auto. A pak už to šlo ráz na ráz a zanedlouho téměř všichni japonští výrobci vyráběli svoje vlastní náklaďáčky. Pojďme se podívat na ty nejzajímavější.

Kurogane Baby

Začněme hned u na začátku. Model Baby automobilky Kurogane, byl prvním prodávaným Kei náklaďáčkem na světě. Poháněn byl řadovým dvouválcem o objemu 356 ccm o výkonu 18 koní, který byl umístěn vzadu a spřažen s třírychlostním manuálem. Baby bylo 2,99 metru dlouhé, 1,28 metru široké a 1,6 metru vysoké a koupit jste si jej mohli jako valníček (slovo Valník by tady totiž znělo absurdně), či dodávku. Anebo taky jako valníček se stanem a druhou řadou sedadel. Bylo sice první, ale ne moc úspěšné. Cenou ho rozválcovali konkurenti, kteří se na trhu objevili v roce 1960. V roce 1961 byla ukončena jeho výroba a následovník už se neobjevil.

Daihatsu Hijet

Hijet byl jední z vozů, které způsobily zánik Kurogane Baby. Daihatsu na začátku vsadilo na klasickou koncepci, motor vepředu, pohon vzadu, později ale motorem šoupalo někde mezi předkem a prostředkem auta. V druhé generaci se poprvé objevila trambusová konstrukce a pak už to šlo ráz na ráz. V současnosti je ve výrobě už desátá generace, která se prodává nejenom jako Daihatsu Hijet, ale i jako bývalí konkurenti, například Subaru Sambar či Toyota Pixis. Stačí chvíli brousit po vyhledávání obrázků a najdete, že Hijet je k dostání například i s prodlouženou kabinou, což vypadá naprosto absurdně, tak třeba jako ‚deck van‘, tedy dodávka, která má vzadu kraťoučkou korbičku. Kromě absurdních karosářských variant se ale můžete pobavit i jejich názvy. Exportní a licenčně vyráběné verze občas dostaly vážně vtipná jména. Můj oblíbený je Asia Towner 800 Cargo. Říká to vše.

Pak tady máme ale ještě jednu zajímavost. Hijet totiž můžeme potkat i v Evropě v hávu, v jakém bychom ho nečekali. Jmenuje je Piaggio Porter. Nebo Innocenti Porter, podle toho, jakou verzi potkáte. Je to licencovaná varianta vyráběná v Itálii, která do vínku dostala nejenom malé benzínové motory, ale i nafťáčky, motory poháněné LPG a CNG a dokonce i elektromotory. Všechny Portery mají základ v sedmé generaci Hijetu z druhé poloviny osmdesátých let a vyrábí se dodnes.

Suzuki Mighty Boy

S postupem času se vyvíjela i norma pro Kei automobily. Do poloviny sedmdesátých let byl maximální povolený objem motoru 360 ccm, v roce 1976 byl ale zvýšen na 550 ccm. Tou dobou již neexistovalo užitkové Kei auto, které by nepoužívalo trambusovou konstrukci. V Suzuki se pak v polovině osmdesátých letech rozhodli, pravděpodobně pod vlivem Chevroletu El Camino, že by bylo cool vymyslet něco podobného na základě jejich modelu Cervo. A tak vzniklo Suzuki Mighty Boy. Maličká korbička o délce 60 centimetrů ovšem neposkytovala zrovna moc užitku a svým způsobem to byl tedy takový cimrmanovský krok stranou. A nezachránilo ho ani to, že nabízelo prostornou kabinu a pohodlný posez. A ani fakt, že krátkou dobu to bylo nejlevnější auto v Japonsku. Úspěchem se tedy nestalo, ale s odstupem času musíte i vy uznat, že vypadalo na svou dobu setsakramentsky cool. A pokud někdy v Japonsku budou točit jejich verzi ‚My name is Earl‘, pak už je jeho auto jasné.

Honda T360 Snow Crawler

I Honda se musela zapojit a v roce 1963 vypustila na trh svůj náklaďáček. I ten měl své konstrukční zvláštnosti. Například motor byl umístěn uprostřed, poháněl zadní kola a pokud jste se k němu chtěli dostat, museli jste odklopit lavici v kabině. Už tehdy Honda dělala točivé motory, a tak měl čtyřválec pod zadkem osádky maximální výkon 30 koní a červené pole v osmi a půl tisících otáček za minutu. K dostání bylo mnoho variant, nejzajímavější byla ale varianta Snow Crawler, která byla vybavena pásy na zadní nápravě. Na hory skvělé, ale v praxi se to bohužel neosvědčilo, a tak se u dalších modelů tato možnost pohonu už neobjevila.

Daihatsu Midget

V devadesátých letech se v Daihatsu rozhodli, že do jejich portfolia Kei aut by se hodil ještě jeden trochu menší model. Přiznám se, že je mi záhadou, co je k tomu vedlo, výsledkem ale bylo obvykle jednomístné miniauto s pohonem všech čtyř kol a klimatizací. Později pro velký zájem zákazníků přibyla i verze s dvěma místy k sezení. Stejně tak je mi záhadou, co tou dobou brali na vývojovém oddělení za drogy, ale musela to být jízda. Rezerva je umístěna na přední kapotě, přední světla nějak tak bokem a celé to tak trochu nedává smysl. O to víc, když jeho užitečné zatížení bylo 150 kilogramů. Údajně to ale nikomu nevadilo, Midgety byly nejvíce používány k drobným rozvážkám a nejoblíbenější byly u majitelů hospod. Do nákladového prostoru se prý velice dobře nakládají bečky.

+ 1 - Nissan S-Cargo

Poslední pozoruhodné auto už sice technicky vzato nespadá do kategorie Kei cars, ale… Já musel.

Nissan svého času jel v retro designu. Po boku modelů Figaro, Pao a Be-1 je označováno jako jedno z ‚Pike cars‘. V Nissanu prostě vzali design Citröenu 2CV Fourgonnette, přidali něco málo z Renaultu 4, špetku Mini a Fiatu, povařili a za stálého míchání do formy vylili S-Cargo. Inspiraci v Nissanu určitě nezapírají, protože i jeho název je tak trochu hrou se slovy. Se správným přízvukem to vyzní jako ‚escargot‘, což je francouzsky šnek. Vzhledem k tomu, že jej pohání 1,5 litrový čtyřválec o výkonu 85 koní spojený s třístupňovým automatem, tak by to mohlo být výstižné. Ale podívejte se na něj… Není k zulíbání? Vyrobeno bylo 8 000 kusů a všechny pouze pro Japonsko. Škoda.

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

Moses
11. srpna 2020, 11:53
12

Najlepsi KEI nakladacek je predsa Multikara :D

reagovat
Jakub Pospíšil
11. srpna 2020, 12:05
6

Ale tahle!

František Čáslavský
11. srpna 2020, 13:07
0

Moc široký, moc velkej motor. VEN! :D

Goldies
11. srpna 2020, 13:59
0

Kubo, tenhle normálně stojí v Rajhrade u Tesca :-D vždycky mě hrozně pobaví :-D

Nimrod
11. srpna 2020, 17:56
0

nejlepší? řídils to někdy? třeba bez posilovače řízení? řadicí páka kdesi skoro za zádama řidiče? neskutečnej rámus už na volnoběh, nedej bože při maximální 60-70km/h? a ten pohodlnej podvozek... ale jinak jako jo, jako čtyřkolka to vyjede úplně všechno :-)

PepaSFI
11. srpna 2020, 19:28
7

motor to má sice větší, tuším že to byl asi litr ale zato výkon to má asi jako skůtr, nějakých 15 koníčků. Rozměry by se asi vešly, šířka je asi jako větší motorka, myslím že Gold wing nebo Valkyria potřebujou větší parkoviště. Jízdní vlastnosti, no asi jako sekačka na trávu, rychlost zrovna tak. Na těch kolečkách to uvázlo kdekoliv, dokonce to mělo vzadu pod korbou kus betonu aby to získalo trošku trakce na zadní kola. Pohon 4x4 se dělal až u těch velkých a ještě málo a pozdě, naprostá většina je zadokolka. Nenaložený to zapadne i na suchým trávníku, na vojně jsme s tím jezdili po letišti, jak trochu sprchlo, po trávě to bylo hrozný. Určit směr, zašlápnout uzávěrku, rozjet a doufat. Startování je strašná procedůra, zapnout žhavení a žhavit, žhavit, pořád žhavit, éště pořád žhavit........jo pořád ještě žhavit a start! Chrchly chrchly kašl kašl ratata. Uvnitř to nese stopy Trabanta a Wartburga a nejspíš i IFY a možná i Simsona, populární odpadávající knoflíky vypínačů a elektroinstalace, ta stojí za zmínku. To se asi někdo ožral a vsadil. Často říkám že v Trabantu bylo asi tolik drátů jako v jedněch dveřích dnešního auta. V Multikrávě asi jako v šesti Trabantech. Mohutný svazek drátů byl pospojovaný ve svorkovnici přímo pod pedálama kde se po něm šlapalo takže každou chvíli něco upadlo.
Rychlost 70kmh? Leda při sebevražedném pokusu cestou do přehrady. Maximální snesitelná cestovní byla tak 50 a to vyžadovalo značnou dávku otrlosti. Napadá mě takové srovnání. Nasaďte si na hlavu plechový kýbl a ať do něj někdo půl hodiny tluče násadou od krumpáče.

Nimrod
11. srpna 2020, 20:01
0

já reagoval na mosese. tu, co dával kuba, jsem jen viděl (naposledy u kamaráda, zlehka ji zrenovoval :-)).
ty novější jsme měli dvě. jedna končila maximálkou fous pod 60, druhá uměla i těch 70. příjemný to nebylo, ale byla to sranda. ono to je celkově jinak sranda vozítko, třeba jsem jednou musel za jízdy držet dveře, jinak by upadly :-) osmdesátejdevátej rok, 4x4, lehce orezlá.... umřela na převodovku. a s umřelou převodovkou se furt prodala za tuším 50 000,-... nechápu. nicméně jak jsem psal, vyjela všechno, co bylo třeba vyjet, odvezla také všechno, co bylo třeba (dříví, hlína, kompost,..)... tohle se jí upřít prostě nedá, přestože jinak to je neskutečnej krám

Na
Napuram
11. srpna 2020, 20:09
0

Přátelé na té zelené jsem odjezdil celé léto u taty na stavbě. Prostě peklo. Manuální žhavení, topení prostě past, z nafty smradu. No a jak bylo zmíněno nahoře to řazení je opravdu za roh za zády. Pamatuji si první jízdu, když jsem to vyvážel z centra Brna na Veverskou Bitýšku. Na prvních světlech jsem tam místo dopředného kvaltu napálil revers (a věru dá se s tím rozjet o 1 až po 4) a borcovi v bavoráku za mnou málem vyskočily oči z důlku a pukla hercka. Prostě skok na jeho čumák. No každopádně to mělo strženou uzávěrku, která se spínala nožním pedálem, takže to zahrabalo i na kuřinci. No a motor to byl klenot sám o sobě. 2,5D čtyřhrnek IFA. Výkon nula a když to člověk dostal na 50km/h, už to bylo hodně přetočené. Ale každopádně na to léto v dobrém vzpomínám po těch létech...

Moses
12. srpna 2020, 09:04
0

Ja som na stvorkolke jazdil iba po zavode v BA, kde sme s tym organizovali bordel zo stavebnych strojov (valce, gredre) a celkom som sa bavil :D Bolo to v podstate jedno z prvych vozidiel, ktore som mal moznost soferovat. Bol to, samozrejme, riadny verkel a (spiatocka tam isla zaradit snad az na siedmy krat) ale bavilo ma to...

Nathan
11. srpna 2020, 13:35
0

Mě se ty kei cars líbí. Ideální pro drobné rozvozy, nebo poštu atd.

reagovat
custom1
11. srpna 2020, 13:58
3

Tohle je pecka: Daihatsu Mira Walk-through Van

reagovat
BonfireCZ
11. srpna 2020, 15:20
0

Já mám "skoro-kei" jako daily, a to jak je to malý a úzký je naprosto boží do města :D

reagovat
ratan groch
11. srpna 2020, 15:44
0

A kde je poziarne auto? A kde gulf wing? Toto su tie auta co hybu spolocnostou!!!

reagovat
František Čáslavský
11. srpna 2020, 15:52
2

Sem si nevšiml, že by AZ-1 byla náklaďák ;)

ratan groch
11. srpna 2020, 16:44
1

idem zohnat popol a budem si ho sypat na hlavu.
Som sa nechal uniest.
Davam si zakaz komentovat na 3 dni.

František Čáslavský
11. srpna 2020, 17:34
0

Budiž ti odpuštěno :)

Safa
11. srpna 2020, 15:53
3

Tohle mi tu prostě chybí. Kult!

reagovat
Safa
11. srpna 2020, 16:00
0

A ještě jedno...

František Čáslavský
11. srpna 2020, 16:13
0

Libero není Kei ;)

custom1
11. srpna 2020, 16:23
0

František Čáslavský: Je, ovšem jen na domácím trhu.

František Čáslavský
11. srpna 2020, 17:06
0

Na domácím trhu se prodávalo jako Sumo a ani tak se nevešlo. Sambar jo :)

Safa
11. srpna 2020, 17:07
0

Aha? Já měl za to, že ano. Tak to pardon, Fernie. Čím nesedí - objemem motoru?

František Čáslavský
11. srpna 2020, 17:10
0

Motorem a délkou.

Csaba
11. srpna 2020, 19:12
1

Já přidám něco z domácích luhů a hájů, navíc "jdoucí s dobou", na baterky...

reagovat
Adam Forman
12. srpna 2020, 12:54
6

Tohle jsem vždycky chtěl ukrást a dojet tím ožraly z vlakáče domů :-D

Tomáš Trýska
14. srpna 2020, 14:38
0

To byl sen asi každýho děcka :-D

sumy
12. srpna 2020, 12:42
0

Daihatsu Hi Jet jsme měli ve firmě. Nejlepší drift auto co může být :-D Přední pneu byly OK, ale zadní jsme měnili co 8tkm. A když kolega uvařil Nissana Trade, 18m³ furgon, tak jsme to tímhle krabicí od mlíka postavenou na bok přitáhli asi 50km. Karburator, sytič, žádný posilovač řízení... A přesto jsem tím jezdil hrozně rád. Jen si člověk musel dávat bacha, aby levou nohou nevykopnul predni světlo :-D

reagovat


Poslední komentáře

Poslední inzeráty

BMW Řada 5 E39 528i  1999
BMW Řada 5 E39 528i

1999 rok výroby
198 koní výkon
2 793 ccm objem

Cadillac SLS  1997
Cadillac SLS

1997 rok výroby
300 koní výkon
4 500 ccm objem

Lincoln Continental limouzine Bradford Coachworks 1978
Lincoln Continental limouzine Bradford Coachworks

1978 rok výroby
250 koní výkon
7 500 ccm objem

Dodge Charger Policejní verze 5.7 hemi 2012
Dodge Charger Policejní verze 5.7 hemi

2012 rok výroby
400 koní výkon
5 700 ccm objem

Ford Excursion 7.3 V8 TD POWER STROKE 4x4 8mí 2000
Ford Excursion 7.3 V8 TD POWER STROKE 4x4 8mí

2000 rok výroby
279 koní výkon
7 300 ccm objem