Prémiové vozy. Vzestup a pád.

Kategorie prémiových automobilů je tak trochu věc, kterou oslavují hlavně seriózní automobilový novináři. Dnes zejména na internetu kdysi dávno v temných časech v plátcích jakým byl Svět motorů. Respektive oni tuhle kategorii tak nějak dostali do podvědomí lidí a napomáhají tak mnohdy tvorbě kultu. Bohužel ne v dobrém slova smyslu jako je to třeba v případě Porsche 911. Nýbrž naopak jako je tomu například u BMW. Nutno podotknout že dnes nemusíte mít jen prémiový vůz. Můžete k němu obléct i padnoucí oblek od prémiové značky a zapít to třeba prémiovou kontušovkou. Pravá akademická debata nastává, v ten čas kdy se prémiový automobil má definovat. A to tak aby celou věc pochopil i člověk světem aut nepolíbený tedy klasický uživatel. Když se taková věc podaří, je potom dobré si nastínit, co vůbec nabízí takový prémiový stroj oproti konkurenci. U nás v Čechách a vůbec v celém malebném okolí si v souvislosti s prémiovou značkou v oblasti výroby aut všichni představí Německou trojku. Pracně pracující už dob poválečné obrody na tvorbě čehosi jako je pověst. Je to parta Mercedes-Benz, BMW a podstatně kratší dobu v partě působící Audi. Ano, pravděpodobně i vaše blonďatá přítelkyně, bude vědět, že kdo má BMW, dělá prostě velký prachy. Většina lidí chápe, že logo Mercedesu na čemkoliv značí příznačnou Velkoněmeckou pořádnost a kvalitu. Jistě možná tomu už tak pár let není, ale co na tom sejde. Audi představuje vrchol vrcholů pro ty, kteří kupují, nebo fasují techniku koncernu VW. Proč? Prostě tak. A taky samozřejmě jejich auta dostanou tu nejlepší dostupnou techniku, kterou VW disponuje. Prý to zařídí náskok.

Potom tady máme spoustu dalších mnohem dražších prémiových aut. Z dalších částí Evropy. Jaguar, Bentley, Maserati a tak dále. Nicméně to už se ve větší míře dostáváme cenově někam, kde už ani typický kupec prémie z Německa nevidí. Na určitém pomezí, se pohybuje, celé roky třeba Volvo kdysi sem teoreticky patřila i Lancia, nebo svým osobitým způsobem Saab. Prostě i v prémiových vodách je z čeho vybírat. Přestože to před lety bývalo lepší. Takovým zlatým obdobím, kdy obdivovatelé “prémiových“ strojů prožívali extázi, byl počátek devadesátých let. Přesně ta doba kdy se dotáhlo sprintem do těchto zlatavých vod i Audi. Příběh o tom jak se z Audi 100 stala A6 a tak dále znají všichni. Minimálně ti, co svorně tvrdí, že to před tím jsou poslední dobré audiny. Dnes si popíšeme, co tak asi mohou nabídnout dnešní prémiové vozy. Z nižších cenových pater. Dneska Rollse i Royce a věci jako Lamborghini Urus nechám v garáži. Někteří tvrdí, že vlastnictví prémiového vozu nedává smysl. My si však dnes řekneme tipy a pár triků pro chytré hlavinky. Proč se právě vlastnictví novotou lesknoucího se plechového oře vyplatí. Pokud by snad někdo myslel, že jde jenom o to ukázat značku. Měl by možná trochu pravdu.

Totiž tady se dostáváme k věci, která by vydala na samostatný článek, blog. Prémiové vozy tehdy a dnes. Skoro se mi chce citovat kus skladby skupiny PSH … čas letí i my se změnily, ale děláme svoji věc… Bohužel pro prémiovou trojku to úplně neplatí. Nedělá svoji věc, ale částečně samozřejmě i pod tlakem okolností. Zatímco kdekoliv jinde se maká na tom, abychom sakra už byli skoro jako ta prémie. Ti, na které se ti jiní snaží dotáhnout, sedí na rybníčku jako kachničky. Čekajíc na den kdy se konečně někomu podaří dotáhnout tuhle božskou metu a být tam. Tak a tady přichází červená karta pro všechny kritiky. Ono se to totiž přes veškerou snahu nikomu nedaří. Otázka je proč? Že by vlastně ta prémie opravdu nabízela něco navíc, měla svoje kouzla. Už to tady jednou bylo, kdy jsem se s jedním z místních “fellas“ nasmál. Když jsem v diskuzi o prémiových vozech používal další parafrázi z jiné skladby těch stejných PSH. Až člověka překvapí, kolik příměrů starý dobrý Český rap z dřevních dob nabízí. A ta zní.  Času ste měli dost a nikdo nepřišel tak lámu hůl a ředim kapky na kašel sedim si v křesle a observuju vaše hra jde mimo mě ja si svoji hraju. Často to i při pohledu do ceníků jednotlivých modelů tak vypadá. Stejně jako pan interpret Orion si prostě BMW a další hrají svou hru a zbytek trhu je vlastně ani nemusí moc zajímat. Jsou opravdu o tolik lepší, než vozy takzvaného mainstreamu. Hlavního proudu kde tedy zákazník neudělá takový dojem na co? Na koho? V případě ojetých automobilů vše platí také. A jak praví klasik nic není lepší jak pořádně ojetá prémie. Pořád se bavíme o autech a automobilkách. Tak jdeme na to….

I jako IMIDŽ (image, pro ty, jež touží po anglicismech)

Hlavní a často primární motivace k tomu jít do prémiového vozu. Provařené heslo, imidž je nanic následuj instinkt, tady prostě neobstojí. Tady dlouhá léta budovaná klišé a zakořeněné polopravdy dostávají velký prostor. Každá z automobilek nadále své nejlepší legendy o hrdinných závodnících a velkých vítězstvích přiživuje, jak se dá. Těžko jim to zazlívat. Protože každý přece ví, že Mercedes v naftě najede milion kilometrů úplně v pohodě. BMW je orientované na řidiče. A Audi to je přece náskok díky technice. Otázkou je jak dalece to platí u dvacetileté staré  E- klasse. Nebo kolik ze své super ovladatelnosti v sobě ještě má sousedova vypelichaná pětka. Nicméně u nových vozů je zde atribut druhý. V dnešní době zásadní. Přestože si to neradi přiznáváme. A to jsou peníze.

P jako prachy (bez nich to nejde, ale s nima je to taky těžké)

Jelikož vozy prémiových značek jsou lepší. Alespoň tak se to léta prezentuje tak je to pravda. Jsou samozřejmě oprávněně dražší. Logicky za kvalitnější zboží si musíte připlatit. Však majitelé produktů od slovutné společnosti Apple by mohli vyprávět. Stejně tak vědí své šťastní majitelé vozidel nové éry automobilismu. Nové aristokracie. Totiž vozidel TESLA. Ono otázka peněz je citlivá. Nicméně základní premisa celé věci je jednoduchá. Když má prostě to nový “bávo“ je to vatař. Každá správná slezsko-pražská modelka pozná BMW, AUDI a dokonce i medvěda na dálku. To prostě patří k základní edukaci zlatokopek. A tyhle slečny jsou speciálně cvičené na hledání peněz, drog zdarma a chlastu na podnik. A co z toho vyplývá? Pokud chceš minimálně vypadat jako vatař musíš si koupit auto prémiové značky. A dámy a pánové. Kdo z vás to má? Jak kdysi prohlásil hrdinně Jiří Paroubek. Pro ty z nás, kdo považujeme nákup prémiového vozu, úplně nového za hloupost jsou tady samozřejmě plné bazary ojetin. Kde se můžeme přesvědčit o další vlastnosti, kterou prémiová auta disponují.

PH jako propad hodnoty (ne PH 5,5 což je prý ideální PH vaší pokožky neplést s předkožkou)

Je to vlastně negativní vlastnost, ale to že si to můžete dovolit, to z vás dělá krále. A automaticky si vychutnáváte minimálně v očích okolí ty dvě zmíněné věci výše. Skvělou image a určitě máte velký peníze. Ono vidět jak se z vašeho klenotu na kolech během splácení leasingu stává skoro bezcenná šunka. To nedokáže úplně každý. Je zde i jakási perverzní úměra, že čím větší motor a víc výbavy tím rychleji se celá věc děje. Majitelé anebo spíše již bývalí majitelé. Věcí jako VW Phaeton, Audi A8, BMW 750i či Maserati Quattroporte jistě vědí. Skoro jako podnikání v letecké dopravě. Zaručeně udělá i z miliardářů milionáře. Tak vlastnictví vozu za například dva miliony korun. To se během pár let promění na vlastnictví nechtěného černého Petra v hodnotě možná půlky milionu. Naštěstí jsou tady lidé. Nesoudní blázni srocující se na divných místech plácající cosi o charakteru a duších. A ti tyto vozy rádi kupují, aby na nich řešili poměrně časté poruchy nejen “nadčasové“ techniky. Mimochodem i tohle poměrně řádná výhodná proti mainstreamu. Ten, kdo může nechat autoservisu desítky tisíc za servis staré vrány, ten musí mít prachy a ještě srdce na správném místě. A zase je tady imidž. Taky je ještě dobrý koupit si zlatý řetěz a tepláky UNCS. To se v téhle partě teď docela nosí.

D jako daně (daně a smrt jediná jistota)

Někdy může být vysoká cena i vysoká výhoda. Proč bych měl narychlo kupovat do firmy pět obyčejných aut pro prostý lid. Jedna pořádně prémiová Panamera udělá v účetnictví to stejný. A přece jenom ono to Porsche udělá lepší službu. Minimálně v tom, že vám potom chodí každý měsíc pokuty z Rakouska v řádech stovek Euro. To je ale příběh z jedné nejmenované firmy. Když jsme u toho Porsche. Tak kromě samotného faktu vysoké pořizovací ceny je zde ještě pěkná spotřeba benzínu a horentně drahý servis. Nicméně i to se hodí a počítá se to do prémiové rovnice. Když by náhodou nevycházela tak se na to koupí pneumatiky i s ráfkem z originální nabídky výrobce. Může se to zdát jako banalita, ale takové naše milé DPH… Z nějakého toho melouna už udělá své i u jiných kolibříků. Další důvod k pořízení pravé prémie v kontextu firem a nejen jejích představených je repre.

R jako reprezentace (#luxury)

Každý z nás má někdy v životě nějakou událost, kde chce vypadat hezky. Případně jinak ale většinou dobře. Ať už tedy rozvážíte děti do kroužků, nebo jedete před váš lokální obchoďák dělat donuty(žrát a hulit jednu od druhý, u auta) Tak chcete reprezentovat. Proč se snažit být nějak zvlášť progresivní a originální když správné logo na kapotě otevírá srdce nejen přítomných dam. Jasně potom jsou tady ty věci, které nákup například BMW ospravedlní i u manželky. Nemůžu přece vypadat na obchodní schůzce jako nějaký buran. Paradoxně já se poslední dobou nejčastěji setkávám s tím, že na schůzky se jezdí metrem, prostě MHD. Přijít v Praze včas je totiž dneska daleko větší prémie. Než nové Maserati kdesi v garáži obchodního centra. Nicméně ne každý si žije tak skvěle jako my v nejmenším velkoměstě světa. V chudších regionech se vracíme tedy na začátek. Reprezentace je prostě důležitá. Tady hraje tedy prim okázalý design prémiových vozů. Od těchto potom ostatní výrobci kopírují a přebírají trendy. To ale bez nadsázky opravdu funguje v módě stejně jako v designu automobilů. Pokud vlastníte prémiovou káru, vkus nepotřebujete. Máte to ostatní.

K jako kvalita (tímto slovem se dnes obecně plýtvá. Ideálně potom ve spojení se slovem Německá)

Nicméně. Kvalitu v jistém slova smyslu prémie nabízí. Otázkou vždy zůstává, kolik oné kvality dostanete za své peníze. A tohle se rok od roku zhoršuje. Auta jsou možná trochu levnější, než kdysi. I když i o tom lze úspěšně pochybovat. Navíc ti dole makají skoro jako pan premiér Babiš. Tedy tak nějak pořád, ehm že. Ono nelze tvrdit, že velká trojka nedělá auta kvalitně. Jen ten kontrast oproti konkurenci již není zdaleka takový jako před nějakými dvaceti léty. Tlak na cenu zasáhl i do nejvyšších pater a nakonec dnes už zákazník nechce ve svém Mercedesu jezdit deset a více let. A tenhle trend mluví jasně. Dělejme to kvalitně tam kde je to vidět. Zbytek nás moc nemusí zajímat. Protože druhý a další majitel vozu. Ti nejsou z pohledu výrobce nikterak významní. Za nějakou výraznou kvalitu už si dneska připlatíte jako šejkové. Na to je i běžná prémie příliš krátká. Dokonce i ve verzi long. Nechci tvrdit, že dříve bylo nutně lépe. Kontrast mezi prémiovými auty a obyčejnou produkcí byl ale více vidět. A vyzníval absolutně ve prospěch prémiových výrobců. Dnes již v mnoha srovnáních a detailech můžeme úspěšně pochybovat o trvání těchto poměrů.

T jako technika a technologie (stejně ta A8 sama řídit nemůže)

Po sérii videí kolujících po internetu od majitelů vozidel Tesla s polovinou mozku. Kde se spí na zadních sedadlech, provádí orální sex na sedadle spolujezdce, případně za jízdy vaří guláš. To vše za jízdy v plných rychlostech. Tak jsem došel k závěru, že některé moderní technologie by se mezi lidi dostat neměli. Avšak největším nositelem pokroku v oblasti osobní mobility jsou právě automobilky vyrábějící léta prémiové vozy. Díky efektu rychlého propadu ceny těchto aut se silné motory a Carplay dostane i k dementům. A pak že svět je nespravedlivý. Spravedlnost a krásný svět pro všechny přece jen existují. I Karl Marx by měl radost. Avšak menší radost by měl z toho, jak každý rok vidíme přesun z pokroku v oblasti pro vozy důležité úplně jinam. Motory jsou čím dál složitější a menší zatímco displeje jsou jednodušší a větší. Až se někdy cítíte v některých strojích jako u tabule. Jen ta houba chybí. Armáda asistentů už dnes nikoho nedojme a umí ji dodat i auta z nižších pater. Co tedy prémie přináší navíc? Zase jen pokrok. Větší, delší, dražší, modernější. Víc, výš až ke hvězdám. Někdy si říkám a co potom až se jich dotknou. Každý rok je čím dál více i u opravdu hodně luxusních aut. Hodně, hodně, že jsme tam, odkud se už velmi špatně jde nahoru a výš jak ten zbytek. Velké věci nejen v očích věrných fanoušků Japonské produkce dokázal Lexus. Za poslední roky vyšplhal do stejných výšin jako Němci. A naplňuje poměrně dobře původní myšlenku katogerie prémiových vozidel. Luxus, výjímečnost, střídmost, technologie. Jen ten design není pro každého stravitelný.       

Vyplatí se tedy prémiové auto? Věc, která se nazývá prémiovou, protože se to tak sluší a patří. V době kdy se prémie drží jako pověstný Řím. Na základě historie a marketingu. Na tom stromě sedí pár vyvolených. Otázka je jestli stále zaslouženě a kdo je může shodit. Vyšplhat nahoru se zdá být poslední roky více, než jen možné. Udržet se tam může být problém. Tuto cestu nastoupilo Volvo. Ono nahoře s těmi ostatními sedí. Ukázkou strmého pádu je Itálie a Alfa-Romeo. Samotný výrobce si myslí, že jsou snad prémie, ale vše mluví proti nim. A pro ně snad jen ceník. Jak by řekl jeden zdejší čtenář.

Život je o prioritách.