Druhá světová válka dala světu Jeep. Tohle americké lehké terénní vozidlo se ukázalo natolik užitečným a univerzálním pomocníkem, že jej brzy začaly více či méně otevřeně kopírovat výrobci po celém světě. Auto, které zvládne i nějaký ten středně obtížný terén, se totiž ukázalo jako naprosto geniální stroj. A to nejen pro armádu, své využití našel Jeep i v zemědělství, lesnictví, na horách i na stavbách.
Zásoby válečných přebytků techniky však postupně začaly slábnout a bylo na čase se poohlédnout po něčem novém. Svou interpretaci Jeepu si postavili s velkým úspěchem Britové, když dali vzniknout legendárnímu Land Roveru, ale zdaleka nebyli jediní. Svůj projekt chystali i další výrobci a to včetně našeho domácího automobilového závodu.
Psal se rok 1961, když byl schválen projekt Škoda typ 998. Studená válka si však žádala utajení úplně všeho. Nebo alespoň všeho, co by mohlo připomínat armádní projekt. Aby bylo všem hned jasné, že vůz v žádném případě není určen pro armádu, dostal přízvisko Agromobil. Tím zcela jistě soudruzi zcela zmátli nepřátelské živly, špiony z imperialistických zemí a další nepřátele míru a socialismu. Vývoj tedy mohl vesele začít.
Kromě mladoboleslavského AZNP se na vývoji podílela i Česká zbrojovka Strakonice, kde se vůz měl též vyrábět – ale to si západní špioni jistě nespojí. Je to Agromobil pro zemědělce a basta. Již v roce 1962 byly postaveny tři prototypy. Kompaktní vůz s délkou menší než 3,5 metru využíval řadu komponent z produkce AZNP, což zjednodušilo práce a zlevnilo vývoj. Oproti konkurenčním vozidlům byla zvolena jiná koncepce, typ 998 byl spíše dodávkou, než běžnou napodobeninou Jeepu. To mělo celou řadu výhod, především co se do přepravní kapacity týče.
Za dvoumístnou kabinou pokračovala samonosná karoserie korbou o délce dva metry. Sem se vešlo lecos, třeba osm mužů v plné polní (jak jinak, když jedou na pole, protože tam se s Agromobilem jezdí, žejo..). Celá karoserie byla otevřená, ale samozřejmě tu byla možnost zakrýt posádku i náklad zemědělských potřeb včetně odpovídající munice plachtou. Sklopné bylo i čelní sklo, to pro ty zemědělce, kteří by potřebovali svůj Agromobil přepravovat třeba transportním letadlem. Na přátelskou výpomoc zemědělcům v jiných zemích například.
Pod kabinou pracoval čtyřválec OHV o výkonu 45 koní původem ze Škody 1202, uložený podélně za přední nápravou. Díky němu se zemědělský pracant dokázal rozvášnit až na 90 km/h. Výkon se na cesty necesty přenášel přes čtyřstupňovou převodoku na všechna kola. Ta byla na obou nápravách zavěšena nezávisle a odpružená zkrutnými tyčemi.. Pro lepší vlastnosti v terénu byl Agromobil vybaven také redukcí a uzávěrkou diferenciálu zadní nápravy. A samozřejmě nechyběla hřídel vyvedená vzad pro pohon různých zařízení pro práci na poli či v lese.
Díky této technice a také díky kompaktním rozměrům (rozvor pouhých 1900 mm) a hmotnosti pod hranicí jedné tuny se vůz osvědčil při zkouškách v terénu. Světlá výška 290 mm a nájezdové úhly vpředu i vzadu 45° umožnily Agromobilu hravě překonávat překážky. Při testování najezdily prototypy desítky tisíc kilometrů. ČZ Strakonice přitom prováděla srovnání s vozem GAZ 69. Snad proto, že GAZ nebyl určen přímo pro zemědělství, jej Agromobil při jízdních zkouškách v terénu hravě předčil.
Agromobil byl možná oproti GAZu 69 lepší při jízdě v terénu a na silnici, celkově byl však přesto lepším strojem GAZ. Byl totiž sovětský. A sovětský byl lepší. Vždycky. Navíc byl GAZ již zařazen mezi standardní vybavení armád Varšavské smlouvy, což mezi zemědělci znamenalo hodně.
Ford při představení svého modelu Ford Mondeo využil kouzla filmu, když tehdy ještě nepředstavenou novinku svěřil do rukou agenta 007 v bondovce Casino Royale. Dávno před ním ale stejný trik použil AZNP, když dvojici prototypů Agromobilu zapůjčil filmařům pro natáčení snímku Kdyby tisíc klarinetů. Vojenské komando tu za pomoci těchto strojů pronásleduje Jiřího Menzela.
Film měl úspěch, Agromobil ne. A tak nakonec celý nadějný projekt skončil těmi třemi prototypy. Jeden z nich se dodnes nachází ve sbírce muzea Škody v Mladé Boleslavi. A to je konec příběhu. Škoda Agromobil se tedy nakonec nedočkala ani jedné jediné sklizně a zůstává jen raritou v historii naší domácí automobilky.
06. listopadu 2020, 18:53
3
Paráda díky za článek. Nevím jestli v sobě najdu morál pustit si Kdyby tisíc klarinetů a najít tu scénu. Ale při čtení jsem si vzpomněl na už klasický vtip.
Na sovětsko-čínských hranicích napadla skupina čínských tanků sovětský, klidně orající traktor. Tento palbu opětoval, a po zničení všech tanků odjel zpět na základnu.
Tak příští článek by mohl být o tom jak se během WWII z jeepu stal Jeep.
06. listopadu 2020, 19:49
2
Jo jo. Taky vtip, jak se stupňuje přídavné jméno dobrý:
1. stupeň: dobrý
2. stupeň: lepší
3. stupeň: nejlepší
4. stupeň: sovětský
06. listopadu 2020, 19:58
3
a v Sovětském svazu měli nejrychlejší hodinky a největšího trpaslíka. Ale beze srandy, mám starou knihu Učebnice řidiče motocyklu a tam je na začátku trocha teorie o pokroku v technice a motorismu a to jsou věci! Všecko vymysleli sověti, něco dokonce už za cara ale zkostnatělý feudální režim nepřál pokroku.
Vozidlo zajímavý, kdesi jsem měl o něm článek v nějakém starém časopise. Mohl to být pěkný užitkáč, takhle jsme měli na všecko jen š1203 která se moc nehodila jaksi na nic.
06. listopadu 2020, 23:19
-23
Všechny komentáře se dají ocenit tím, že duté hlavy hovoří! I ten článek o agromobilu hodnotí výrobu automobilů dnešními měřítky. Škody po 2. světové válce se odstraňovaly do začátku 70. let. Byl nedostatek všeho. Nebyla automatizovaná výroba, bylo embargo a hlavně nebyla čínská nad výroba! Víte na příklad, že potravinové lístky byly ve Velké Británii zrušeny až v roce 1956! Při tom Československo je zrušilo o celé 3 roky dříve! Jak jsme pracovali? Při tom v roce 1947 nebýt Sovětského svazu, tak jsme měli hlad!
V první řadě pro výstavbu byly potřeba nákladní vozidla. Při tom byl hlad po osobních automobilech. V době, kterou popisuje tento článek, tak se dá říci, že se do Mladé Boleslavi vozil materiál a většina součástek se vyráběla v jedné továrně. Na příklad, když naši lepšolidé darovali ŠKODU do německých rukou došlo přestavbě továrny na montovnu! Na příklad se zrušila nástrojárna a výdejna nářadí. Místo toho tam vybudovali výrobnu mražených jídel pro celý koncern WW: Sám jsem tam pracoval jako soukromník pro americkou firmu YORK, která tam stavěla mrazící zařízení!
Tak bych vám doporučil vytáhněte hlavu s proti ruské propagandy a začněte používat znalosti, pokud je máte. Když ne tak mlčte! Mělo by vám dojít, že všechno toto špinění a hovory o zašlapaných projektech má jediný cíl. Zničit národy východní Evropy a hlavně Ruska. Vždy šlo o nerostné bohatství Ruska a o práci slovanských otroků!
Tyto komentáře svědčí o nulových znalostech pisatelů. kteří mají v hlavách pouze propagandu, lži a nenávist! Už v roce 1848 prohlásil BISMARK (nepamatuji si jeho citát doslovně): "Chcete-li zničit Rusko, odtrhněte Ukrajinu a poštvete Slovana proti Slovanovi. Máte vítězství jisté!" A co dělá dnes Erdogan otevřeně? Zdraví vás Vlk z Kvítkova
07. listopadu 2020, 00:41
12
Soudruhu, pokud já vím tak lístky v Británii skončili v roce 1954. Možná proto, že Británie platila skoro celý svůj válečný dluh narozdíl od poražených, kterým byly dluhy z velké části odpuštěny. O škodách na Britském území způsobené Luftwaffe asi nemá smysl pochybovat.
U nás to bylo v 53' spolu s měnovou reformou (obrovská zlodějna). Jak se pracovalo? Političtí muklové (vojenští hrdinové) chcípali nejen v uranových dolech. Nejhloupější šmejdi rozkulačovali kulaky. Jeden z důvodu nedostatku potravin.
A taky můžu použít "kdyby", kdyby spojenci nezásobovali Rusáky tak by žádný SSSR neexistoval. Pokud se budeme dívat na obnovu zničené země (což nebyl úplně náš případ), tak přijmutím Marshallova Plánu evropské obnovy by se toto elegantně vyřešilo.
Co tam máš dál?
07. listopadu 2020, 00:50
7
Nebýt Sovětského svazu, tak bychom přijali Marshallův plán a neměli bychom hlad. Samozřejmě, že doba byla jiná, ale pokud Velká Británie zvládala vyrábět Land Rover, tak my bychom tohle zvládli vyrábět taky. A kdyby to tady komunisté nezplundrovali, tak by Škoda nikdy nebyla prodána Volkswagenu. Před 2. světovou válkou byl český automobilový průmysl na vrcholu, Tatra 87 byla asi nejmodernější auto tehdejší doby, Škoda, Praga a další rovněž dělaly kvalitní auta. A po 40 letech komunismu vyráběla Tatra v podstatě to stejné auto jako před válkou, jen s hnusnější karoserií. Škoda 120 byla na západě jen pro smích. A když pak představili Favorita, což byl mimochodem velký úspěch, že vůbec v takových podmínkách něco takového vzniklo, tak to na západě byl low-cost, něco jako dnes Dacia Logan. A protože jsme před válkou byli vyspělá průmyslová země a v roce 1989 to tady vypadalo tak, jak to vypadalo, tak z toho logicky vyplývá, že se něco muselo pokazit. A to, co se pokazilo, bylo to, že tady 40 vládli komunisté. Takže můžeme být ještě rádi, že Škoda dopadla tak, jak dopadla, protože nebýt Volkswagenu, tak by Škoda zanikla a v té továrně by se vyráběl Renault Twingo nebo nějaký jiný okrajový model.
07. listopadu 2020, 09:22
12
nestačím žasnout! Tady padne pár dobových vtípků na adresu už neexistující velmoci a pan Vlk tady hlásá ohnivě cosi o protiruské štvanici. Jestli ono to nebude to příslovečné zagágání potrefené husy. Nechme politiku být, tohle je historie automobilismu a průmyslu. To že se direktivně v rámci východního bloku rozdělovaly úkoly je realita. Tak jako si dnes koncerny určují kde se co bude vyrábět, totéž dělal Sovětský svaz se svými guberniemi. Že se furt překračoval plán kdečeho a v obchodech nebyl ani ten hajzlpapír je taky realita. Ano, jsem dost stár abych si to pamatoval a ještě málo senilní abych to zapomněl.
Mimochodem, nejsem si jistý jestli za Bismarcka vůbec existoval pojem Ukrajina. Ony se často různé tendenční "pravdy" připisují známým osobnostem.
07. listopadu 2020, 14:44
3
Ten cintat je samozremje lez, viz
https://citaty.net/citaty/262729-otto-von-bismarck-sila-ruska-muze-byt-podkopana-jenom-jeho-oddelenim/
Klasicka proruska propaganda.
07. listopadu 2020, 19:38
8
Nejhorší je, že Ivo už se tu neukáže. Odbyl si svůj slovní průjem, nečeká reakci, má svou pravdu a dialog nepřipouští. Místo toho raději pátrá v jiných zákoutích internetu, kde by mohl opět svým výkřikem do tmy zachránit svět.
08. listopadu 2020, 00:13
3
Ivo podle mě ani neexistuje. Jestli opravdu ano jde na mě hrůza. Spíše to ale vidím, že jak je v popředí COVID, tak kluci na IT oddělení Ruské ambasády v Praze se prostě nudí, tak mají jako přes víkend najít nepřátele CCCP kde se dá. Jinak ty bludy, co káže jsou úplně mimo. Naopak Jenda to napsal velmi vtipně a zároveň citlivě. Aniž by přímo napadl tehdejší totálně zvrácené postupy jak Sovětů tak loutkové socialistické vlády. Byla ovšem jiná doba takže s citem. Ten projekt je zajímavý a jen potvrzuje, že lidé tu schopní byli. Akorát pod vládou neschopných idiotů kázajících vodu a pijicích víno a absolutní politiky vše je všech a taky nikoho. Tak se ukázalo, že žádný strom neroste do nebe a skončilo to. Jak všichni víme, co bylo dál je jiná písnička.
Jediný co teda můžu tehdejším LIDEM nee režimu přiznat. Tak že mnohé věci v rámci východního bloku tady byli vlastně ještě docela skvělé. A i ta debilní Š120 vlastně a 613 byli vlastně zázrak, že to vzniklo. A Favorit to vyloženě klobouk dolu.
07. listopadu 2020, 20:03
2
Takže podobný príbeh, ako Škoda Babeta... Ale veď "boli sme samostatní, všetko sme vedeli vyrobiť!" Len škoda, že väčšinou to bolo napriek režimu, a nie vďaka nemu..
08. listopadu 2020, 00:17
3
Jo jo vyrobit a taky prodat doma a případně v zemích jako Iran a podobně. Čest věcem jako Remoska který se prosadili protože prostě byli dobrý. Díky lidem a ne díky režimu. Kdyby tu byl režim alá Rakousko, tak dneska jsme max desátá nejbohatší země světa a teoreticky pořád federace.
08. listopadu 2020, 15:53
0
Tak nakonec jestli nebyla chyba rozbít starou dobrou c.k. monarchii, že? Kdyby pak při troše štěstí vcelku přežila válku, mohli jsme dnes být všichni občané evropské velmoci, skutečně účinně spolurozhodující/soupeřící s Německem a Francií ve spojených státech evropských. Ne chudí příbuzní bez reálného vlivu.
08. listopadu 2020, 16:58
0
V historii se sice na kdyby nehraje ale rozbití Rakouska-Uherska za pomoci podvratné organizace Maffia podporovanou Spojenými státy má všechny znaky i současných amerických barevných revolucí, kdy k základním strategiím americké zahraniční politiky je rozbití konkurujících mocenských uskupení a to buď pomocí sruktur v těchto státech nebo přímou vojenskou intervencí.
Takže Wilsonovi se Masaryk a jeho Maffie za Velké války hodil. Přestože císař Karel měl připravené spolkové uspořádání Rakouska-Uherska došlo převratem v českých zemích a vystoupením Uherska z unie 31.10 k rozdrobení mocnářství s 53 milionama obyvatel.
Je otázkou jaký vliv měla tato událost ná následný vývoj v Evropě po uchopení moci v Německu neúspěšným malířem z Rakouska. Jistě by nedošlo k anšlusu Rakouska, ale o vzájemné zahraniční politice Německa a Litavska lze jen spekulovat. Podepsala by se smlouva o vzájemné hospodářské i vojenské pomoci, nebo naopak by bylo mezi oběma spolkovými zeměmi nevraživost a napětí, třeba i podporované národnostní otázkou v českém pohraničí?
08. listopadu 2020, 18:44
0
Těžko říct, .....
Však i ten Masaryk a jeho parta, kdyby tušili k čemu všemu může v Evropě dojít jen o ca. 20 let později, by se k tomu nejspíš postavili trochu jinak řekl bych.
Ale semlelo se to jak semlelo a tak jsme dnes tam kde jsme. Mohlo by to být lepší, ale jistě i horší.
I tak je zábavné fabulovat ve stylu coby kdyby, že?
Takže: Carpe diem !
08. listopadu 2020, 18:51
1
Ale no tak. Silne izolacionistické USA, ktorým sa ani do jednej z vojen veľmi nechcelo, ktoré nemalo v tej vôbec silu byť mocenským hegemónom, že riešilo rozbitie Rakúsko Uhorska?