Zimní šroubování

Venku hnusně, jezdit se nedá, navíc ani nepadá drift. Furt ten Covid. Prostě není pořádně do čeho píchnout. Co s tím? Je ideální čas na to, pustit se tradičně do nějaké údržby a úprav. Člověk to chce mít na ty prosluněný dny připravený, aby se s tím pak nemusel patlat na poslední chvíli. Jen tak mezi námi, letošní silvestr skýtal vskutku parádní počasí, solidních dvanáct stupňů. Nechystat párty, tak bych to na férovku vytáhl provětrat. Leč i moje priority jsou občas jinde než na dvou kolech.

Tož začneme tou údržbou. Pokládám tak nějak za slušnost vůči tomu stroji, každý rok vyměnit olej. Včetně filtru, i když předpis u Suzuki tvrdil, že stačí jeden filtr na dva oleje. Jakoby, je to kilo nebo dvě navíc, to mě nevytrhlo. U Triumphu uvádějí obojí, prostě jsem ho koupil ze zvyku, bez dohledávání. Olej dle předpisu stačí tentýž laciný Castrol 10w-40, co jsem lil do SV. Pro lepší pocit „upgraduju“ aspoň na plnou syntetiku, což brutálně zvedá cenu zhruba o pětikorunu na litr, ale jinak nemá cenu vymýšlet kraviny. V Coventry tvrdí že to stačí. Motor spolkne zhruba 3,5 litru což mi přišlo celkem dost, více než HTP (2,8l). Již tradičně, po vypuštění oleje zjišťuji, že se mi zase podařilo zapomenout na novou měděnou podložku pod výpušťák. Recyklační trik s jejím nahřátím a příslibem „příští rok už teda ale URČITĚ!“ funguje z osmdesáti procent na sto procent.Taktéž jsem byl zvyklý každoročně měnit svíce, i když manuál tvrdí něco o pohodových dvaceti tisíci kilometrech. Případně dle lidového moudra: „až to začne blbnout“. Byly potřeba jen dvě a na Véčku je to dost snadné. Podivování některých kolegů, nad tím že to přece musí jít úplně debilně vůbec nechápu. Zvednout nádrž, to jsou dva šroubky, zadní válec hotovo. Vyvěsit chladič, tři šroubky, trochu krkolomnější přístup, ale i tak přední válec hotovo. Všechno důležité smetí, je totiž veprostřed toho V, takže vám tam nic nezavazí.

Naivní a plný ideálů, jsem si letos pořídil o svíčku víc. Jak těžké to může být, že? Takže to máme zvednout nádrž, demontáž horní půlky filtrboxu, sacích trumpetek, spodní půlky a už vidím svůj cíl. Ono ale vidět a mít hotovo není totéž. Zjišťuji, že vzduchový filtr je bavlněný od BMC a vypadá, že by teda zasloužil vyprat a znovu naimpregnovat. Bohužel nemám příslušné propriety, a tak se mu prozatím dostává alespoň „pisoárové údržby“ (dvakrát oklepat). V přístupu k bočním svíčkám mi trochu překáží rám, ale hlavně krycí plast na každé straně, zkonstruovaný snad pouze k tomu, aby překážel přesně při tomhle. Ani to nedělá pořádně, tváří se, že s použitím lehčího násilí bude možné se tam dostat, ale nejde to, leč chybí milimetry. (To je to co řekla) Takže plasty dolů. Prostřední ale musí být pohoda, ne? Tam není rám ani plasty, zato je tam lanko plynu a hadice odvětrání klikové skříně, obojí musí pryč. Úkon zakončuji úspěchem, ale mám tušení, že Triumph si v kolonce svíce, v mé osobní servisní knize, vysloužil status „jednou za dva roky stačí“ nebo až začne blbnout.Následuje důkladná očista a namazáním řetězu. Opět s dobrým pocitem upgradu v této oblasti údržby. Jal jsem se sám sebe edukovat chytrým videem na internetu. Obyčejný petrolej a mazadlo na řetěz z Lidlu v akci nahrazuje to nejlepší co se dá pořídit, za rozumnou cenu, nebo tak něco. (Motorex + Motul myslím, zapomněl jsem to) Ono je to stejně jedno, mnohem důležitější je čistit a mazat často. No a to jakoby já zas tak moc nedělám, protože je to docela otrava. A řetězovka je stejně spotřební díl. Nicméně i v této oblasti jsem se posunul o úroveň výš. A sice jsem si zakoupil servisní stojan, kterým si motorku zvednu a ze starosti o řetěz bude radost. Teda to asi ne, ale bude mě to míň srát a bude to mnohem rychlejší sraní.

Tak to by bylo k údržbě asi zatím všechno. Velice pravděpodobně proběhne ještě jedno kolo, které se bude týkat především onoho ošetření vzduchového filtru a výměny brzdovké kapaliny? To už jsou jen takové dodatečné radosti, momentálně jsem jakž takž připraven na první jarní den. Opoměl jsem něco zásadního? Ještě leda pořešit ten prasklý budík, ale na něj to nejezdí, leda by mi kvůli tomu došel benzín. Hmm .. dvakrát za minulou sezónu. No dobrá.

Přesuneme se k těm vylepšením. To už je dneska taky jedna velká radost, stačí zasednout k příslušné aukční stránce s vysoce kvalitními čínskými díly a objednat turbo. No dobře, takhle to úplně nevypadalo. Postrádal jsem hlavně dvě konkrétní věci: tankpady a padáky. Tankpad, když to řeknu úplně jednoduše, je kus gumy s hrubým povrchem, co se lepí z boku na nádrž. Slouží to k tomu, aby se jezdec snáze zvládl udržet v sedle a mohl se soustředit na důležitější věci. Nekloužou vám kolena, kterými svíráte nádrž, zejména pak při prudkém brždění. Měl jsem je i na předchozí motorce a po přesednutí mi dost chyběly. Volil jsem průhledné provedení, abych si pořád mohl užívat tu radioaktivní zelenou. Akorát je to na novější model, 2013+ a ten má trochu jinak tvarovanou nádrž, takže to nesedí úplně korektně. Nevadí, nebudu to říkat nahlas a snad si nikdo nevšimne.Padáky jsou pak pasivní bezpečnostní prvek, slouží k tomu, aby když už to člověk položí, zmírnily škody a uchránily důležité (čti drahé) části motorky před poškozením, zejména motor samotný. Montují se na rám a je to prostě dodatečná deformační zóna. Skutečně to funguje, už jsem vyzkoušel i na vlastní kůži. Takže když mi nová motorka zaparkovala v garáži bez nich, věděl jsem, že je budu chtít. Bylo potřeba se rozhodnout jaký typ. Lze pořídit nebo si nechat vyrobit v podstatě cokoliv, od obvyklých univerzálních „hříbků“ až po rámy kaskadérských rozměrů. Hříbky jsou levné, univerzální, nenápadné, případně v mnoha barvách, takže design top. Jenže jejich ochranný přínos může být slabší a v případě nehody ve vyšší rychlosti se (údajně) může stát, že se v průběhu klouzání o něco zaseknou a pošlou motorku metat kotrmelce a mít rozmlácený obě strany motorky je horší než jen jednu. Rámy jsou v tomhle mnohem lepší, nabízí více ochrany, ale nejsou moc hezké na pohled a můžou v běžném životě dost překážet. Obecně se používají hlavně u jízdního stylu či motorek, kde se předpokládá hodně pádů, spíše v malých rychlostech, taby o šlo hned sebrat a jet dál. Nejvíc je využijí stuntrideři, gymkhaneři, ADV dobrodruzi. Já jsem se pokusil strefit výběrem tak nějak doprostřed? Nakonec jsem zvolil takový přerostlý slider od české firmy SW-Motech. Teda české, no … vyrábí se to tady kousek na jih od Brna. Ten snad bude mít jen samá pozitiva, ale to zjistím až časem anebo ještě lépěji doufám že ne.V dalším kroku jsem měl v plánu se podívat na podvozek, i když je pocitově po přesednutí vážně dobrý, měl jsem v plánu nějakou preventivní údržbu, možná výměnu pružin v předních vidlích na mou váhu. Vlastně jsem ještě pořádně nevěděl, co chci. Takže jsem se stavil k místnímu profíkovi přes podvozky na změření a radu. Dostal jsem pochvalu za zadní tlumič, že je vážně super (to jsem věděl), ale je to tak trochu i prokletí. Doporučení bylo, že spíš než se zabývat nějakou údržbou a olejem, vzít to z gruntu a přikoupit aftermarket cartridge (vnitřek vidlí), který by korespondoval s oním tlumičem, ten by pak dostal jen repas a bylo by to naprosto perfektní. Kdo by nechtěl perfektní podvozek, že? Nejspíš tušíte, že tahle sranda není zadarmo a tahle úprava by se až moc snadno přehoupla přes 20 tisíc a dál. Váhal jsem, neříkám že ne, ale nakonec jsem odmítl. Čekaly mě totiž nemalé investice ještě do oblečení. Prý není žádný problém kdykoliv přijet, i v sezóně, a za 2 dny (po předchozí objednávce dílů) můžu mít dokonalost. Uvidíme, třeba vyměknu nebo podvozek vyměkne.

Nakonec se dostávám k tomu, co mi zabránilo v podvozku, ale bylo to víc potřeba. Zánovní kombinézu od RST, jste už v průběhu roku viděli i na fotkách z testů, tak tu úplně nepočítám. Novou helmu jsem zvažoval již delší dobu. To že v ní byl hluk dodatečně řešily špunty do uší, ale krom toho, že už byla dost vymačkaná, se mi pomalu začala celá rozpadat. Náhradou mi bude HJC, řada RPHA. Na výběr je z mnoha designů, ale na to si já moc nepotrpím, takže volím matnou černou. Ta se hodí ke všemu, případně časem na tom můžu projevit svou kreativitu, a hlavně je o litr levnější než ty barevný. To se hodí, protože byla celkem drahá. Někdo se mě ptal, proč jsem dal za helmu tolik, když jde pořídit i levněji. Jde no, ale už jste určitě slyšeli nějaký ty moudra o nešetření na brzdách a pneu. Tohle mi přijde dost podobné, snad i důležitější. V korporátu se tomu říká analýza rizik. Ostatní věci máte po dvou, ruce, nohy, to je jenom vata. Jenže ta hlava, i když je z velké části dutá, bez ní to nejde. Výhoda šetření na helmě zas může být, že už to pak člověka nemusí zajímat. Povedlo se mi s ní stihnout jednu kratší prosincovou projížďku, těsně před zazimováním. Rozdíl jako noc a den, vůbec nechápu jak jsem mohl jezdit v té co jsem měl doposud. dobrej pocit z vyhozených peněz. Boty jsou docela pohodlné, jenže poměrně „vycházkové“, po pádu jsem navíc zjistil, že bych chtěl vyšší. Vyšší je lepší, doporučuji. Na bazoši se mi podařilo ukořistit zánovní SMX-6 od Alpinestars, s trochu odrbaným suchým zipem, ale jinak perfektně funkčních, za příjemnou cenu. S rukavicemi od RST jsem byl velice spokojen, leč se mi je podařilo někde ztratit a jejich narychlo koupená nejmenovaná náhrada se mi asi po měsíci začala sama od sebe párat. Což není ok. Co to asi udělá až je jednou budu dřít o asfalt? Na podzim se mi povedlo je úspěšně vyreklamovat. Tady ještě úplně jasno nemám. Pravděpodobně se vrátím k některému modelu od RST, protože byly jedním slovem prostě pohodlné.

Tak to je zatím vše. Už se těším a vyhlížím první jarní dny! A co vy? Pečujete o svoje stroje přes zimu? Ne?  Tak aspoň ten olej vyměňte a buďte dobří.