Pět vydařených retro automobilů, které vás možná zprvu nenapadnou

Většinová společnost se momentálně ráda dívá do minulosti. Vzpomíná na dobu, která ještě dávala smysl a nedalo příliš práce ji pochopit. Takové pocity však nejsou ničím novým. Selektivní paměť nás nutí vytěsňovat špatné vzpomínky a naopak uchovávat ty dobré. Minulost se tím pádem vždy bude zdát lepší než současnost.

Na druhou stranu, těchto pocitů se dá krásně využít k prodeji nových aut. Stačí, aby něčím připomínala vozidla z oné doby, kdy byl svět ještě v pořádku, a najednou se daří udat i automobily nepraktické, nešikovné či jinak nedokonalé, a to dokonce často i za vyšší částky než u objektivně lepší, avšak zpět nehledící konkurence.

Jednou z nejpopulárnějších kategorií mezi automobilkami jsou tím pádem retro auta. Je ale potřeba přiznat si, že tyto dopravní prostředky ještě samy spadají do dvou kategorií. Jako všude jinde, i zde existují vydařená retro vozidla a nevydařená retro vozidla. Jistě, tentokrát to úplně nesouvisí se zmíněnou praktičností, ta se odpouští z přirozenosti, ale prostě někdy se vlastnosti původního auta na jeho moderní reinkarnaci převést povedou, jindy ne.

V tomto a následujícím týdnu se na takové vozy podíváme. Dnes to bude o modelech, u kterých se zadařilo. Jejich autoři ke svému úkolu přistoupili se ctí a vytvořili kousky, jež jednak neznevažují historické předobrazy, ale navíc jsou ještě poměrně dobrými stroji. Protože ale nechci mluvit o zjevných příkladech, neb všichni víme, že současná Mini jsou skvělá, R5 chceme domů a Mustang se v poslední generaci také náramně povedl, vybral jsem modely, které jsou také vlastně retro, ale člověk to v nich ne vždy zcela vidí na první pohled. Dejme se do práce.

Jaguar XK8 X100

Jak to myslím, je asi jasné už u prvního kousku. Ano, podařeným retro automobilem je v mých očích třeba Jaguar XK8 první generace označené X100. Jeho vývojáři ho zamýšleli jako poctu legendárnímu modelu E-Type a nadělili mu tradiční designové prvky, jež na něm bez přehánění dokonale sedí.

Stejně jako jeho prapředek má i XK8 nádherně dlouhou a nizoučkou kapotu s oválným otvorem pro nasávání vzduchu, štíhlý profil a krátkou elegantní záď. V interiéru se poté ve většině vyrobených kouscích opakuje jediný správný dekorativní materiál – leštěné dřevo.

Jaguar XK8 X100 návdavkem i jako správný otevřený Jaguar jezdí, jak jsem vám psal tady. Není vyloženě sportovním náčiním, slouží spíš na pohodlné překonávání dlouhých vzdáleností, i když klidně dynamickým tempem. E-Type o třicet let dřív poskytoval prakticky to samé. Jojo, XK8 se rozhodně kvalifikuje.

Citroën C6 

Ani druhé auto v mém výběru vás nejspíš hned nenapadne. Citroën C6 přece vůbec není retro automobilem. Naopak, byla to vrcholně moderní limuzína, která měla ukázat, že nejen automobilka, ale celá Francie umí udělat vážně wow auto, když zrovna chce. Jenže to byste se šeredně spletli.

Ano, C6 rozhodně byla hypermoderní. Ale o to přece u vlajkového Citroënu šlo vždy především. Všechny se snažily předběhnout svou dobou. A C6 se to se svým hydropneumatickým odpružením v nejpokročilejší verzi Hydractive III+ AMVAR, head-up displejem nebo třeba hlídáním nevyjetí z pruhu v roce 2005, jako poslední vlajkové lodi značky, povedlo.

K tomu se na ní dají najít i nějaké vzhledové retro prvky. Jen je potřeba chápat, že nevzpomíná na DS, leč na jeho přímého nástupce, řadu CX. Ta měla stejně splývavý tvar, ostře řezané světlomety, svislé koncové svítilny a konkávně prohnuté zadní okno. Já si myslím, že i tady si ty povedené vzpomínky obhájím.

Ineos Grenadier

Na rozdíl od prvních dvou aut toto třetí možná úplně neznáte, pokud tedy své dny volna (či práce, i to je možné) netrávíte zahrabaní v bahně. To však nevadí, já vám ho rád představím. Dalším báječným příkladem povedeného retro automobilu je v mých očích Ineos Grenadier, čili moderní, a přitom stále skutečně odolný terénní automobil.

Je nejspíš zjevné, že odkazuje na britský Land Rover Defender, který se v poslední generaci natolik zcivilizoval, že ho dnes lze s klidným srdcem považovat víc za nástupce Discovery 4 než onoho původního teréňáku. A přesně tento přerod britského vozu je důvodem Grenadierova vzniku. V chemickém konglomerátu Ineos si totiž řekli, že je to docela škoda, a tak postavili druhého Defendera, jenž má stejně pokročilé technologie, ale zároveň se nestydí se ušpinit a podřít v terénu.

Jistě, retro nátura jde zde tak daleko, že na rozdíl od Defendera se Ineos už ne zcela hodí na silnice. Ne, že by na nich byl vyloženě nepříjemný, ale potřeba neustálých korekcí směru, rámová konstrukce a velký hluk prozrazují, že patří opravdu spíš mimo vyznačené trasy. Jenže přesně to má dělat! Však i můj kolega David z něj byl ve svém testu úplně nadšený.

Dodge Viper Targa

Napadlo by vás, že i první generace Dodge Viper v provedení Targa může být báječným retro automobilem? Ne? Tak to byste se divili. Samozřejmě, že je. Svým tvarem i chováním odkazuje na jedno velmi specifické vozidlo americké historie. Že nevíte jaké? Ale prosím vás, vždyť jeho repliku jsme pro vás i nedávno otestovali. Jasně, je to Shelby AC Cobra.

Však vidíte tu předlouhou kapotu, plochou palubní desku a výrazný (jen i ke spolujezdci rozšířený) oblouk, ne? A víte přece, že se bavíme o autě mimořádně přemotorovaném, které osmilitrovou V10 spojuje s poměrně jednoduchým podvozkem bez jakékoliv elektroniky, že? O kolik víc důkazů byste chtěli? Pokud mi ale pořád nevěříte, tak vězte, že toto tvrzení není výplodem mé mysli, nýbrž že zaznělo při představení v roce 1992 přímo z úst představitelů značky.

To nejzajímavější pak na Viperu je, že už jeho předobraz — Shelby AC Cobra, jaké také trochu retro vozidlem, jelikož sám odkazuje na původní britský AC Ace. Jen ho vpravdě americkým způsobem vylepšuje. Takže Dodge Viper Targa je vlastně takový dvojitý retro automobil. Hehe, to se jen tak někomu nepoštěstí.

Fiat Multipla

Tak, a tady jsem se musel zbláznit. Multipla že je retro? Jaromíre, go home, you’re drunk! Akorát že vůbec. Fiat Multipla je báječný retro automobil. Stačí si uvědomit, že je toho jména už druhý. První Multipla vznikala mezi roky 1956 a 1967, stála na základech tehdejšího Fiatu 600 a splňovala vlastně ta samá kritéria jako novější model.

Počítejte se mnou: Velké auto na malém základě? Check! Schopnost převozu šestice pasažérů? Check! Extrémní vzdušnost kabiny? Check! Bublinovitý design, jenž se možná funkci podrobuje trochu moc? Check! Vidíte? Všechno sedí. Je to jasné, Fiat Multipla z přelomu milénia, to je retro automobil jako víno.

Návdavkem platí, že Fiat Multipla je i bez odkazů na minulost opravdu super. Všechno, co má dělat, dělá výborně. A to, že ji trh nepřijal, je výjimečně chybou trhu, nikoliv automobilu. Vždyť o tom už jsme se také bavili zde. Takže pokud ji máte doma, určitě buďte rádi, takové retro bych si klidně pořídil i já.

Toto je můj seznam pěti vydařených retro automobilů, které vás možná zprvu nenapadnou. Co si o něm myslíte? Uhodil jsem hřebík na hlavičku nebo jsem úplně mimo? A víte o dalších povedených retro vozech, stojících trochu mimo radar, jež jsem nezmínil? Pochlubte se v diskuzi.