Volkswagen Grand California 680: Ideální auto pro dva

Nikdy jsem nebyl člověkem přijímajícím výzvy, nikdy jsem se nerozhodl překonat sám sebe a spát v dešti v lese, nejsem romantik, který by chtěl stavět stan každý večer na jiném místě, mám prostě rád teplo, měkko, sucho a prošívanou deku.

Na druhou stranu kopce, hory a jízda na kole směrem dolů mě vždy bavila. Takže když se ozval natěšený kamarád se zánovním bicyklem, že pojedeme na Klínovec, řekl jsem, proč ne. A pak se nám ozvali z VW, že by byla volná Grand California. Jaké to štěstí! Oznámil jsem tedy, že provedeme takový vřelejší test spojený s výletem a přespíme hezky na kopci. Poté, co jsme propočítali potřebnou velikost kohezního fondu Pilsner Urquell a ujistili se, že umíme koupit propanbutan do topení jsme se tedy rozhodli naložit prošívané deky a být za hrdiny.

Grand California váží natankovaná 3 158 kg. To je ten důvod, proč je otypována jen pro dva pasažéry, jinak by se do Evropských škatulek nevlezla a byl by z ní náklaďák. Ostatně už název napovídá, že tady se míří poněkud opačným směrem. Američtí kolegové si tedy mohou užívat prvního patra, více bezpečnostních pásů, skleněné střechy a to bez toho, aby se z nich stali kamioňáci. PR u VW je z toho asi trošku nervózní, protože jsem dostal takovou malou zkroušenou lekci na téma, jak by byli rádi, ale vono to nejde, jenže: V tom autě je stejně vlastně jen jedna dvoupostel a pokud by člověk chtěl hlavně hodně postelí, nějaký ten na míru stavěný pojízdný domeček bude přeci jen lepší. I když tak jako tak stísněnější.

Ono to není sranda, naskládat ledničku, vařič, sprchu, skříň, záchod, nádrž na vodu, bojler, nezávislé topení, dvoupostel, kufr, dvě PB bomby, jídelní koutek, poličky na pivo, volant a rádio tak, aby se nedošlo k nějakým kompromisům. Grand California je obří, skoro sedmimetrová dodávka, ale jednoznačně ukazuje, proč je každé pořádné obytné auto otylé, široké, krabicoidní a aerodynamicky odporné. Po umístění minimalistické koupelničky se sprchou a záchodem v podstatě nezbývá místo, kam umístit druhou postel bez nadzvednutí střechy. Když se zamyslím nad tím, proč mi přišlo Vito Marco Polo o tolik praktičtější, došlo mi, že prostě a jednoduše nemělo tu koupelničku. 

Inu… Pokud chcete na co nejmenším půdorysu auta realizovat co nevíce postelí, kupte si stan.

A pokud se někdo bude ptát, proč si tedy nekoupit rovnou nějaký ten aerodynamicky šílený "bydlík", stačí se s tou třítunovou věcí projet. Nejde ani tak o to, že by auto bylo živé a sportovní, jde o to, že je z něj vidět, nenarušená karoserie zajišťuje nádherný jak teplotní, tak akustický komfort a to nejen proto, že se kolem auta netvoří nějaké drastické turbulence, ale také proto, že pevnost té karoserie znamená, že se nic nikde neklepe. Teda neklepe, je to pořád bydlík a kovové příbory jsou kovové příbory, ale narozdíl od jiných bydlíků je i zvuk při cestě po panelech podobný spíše interierovému hluku rolující 747, než řízené demolici skladu kovového nářadí.

A to mě přivádí k jízdnímu projevu. Vzhledem k faktu, že díky Camaru můj mechanik žere prášky na depresi a Cadillac nedobíjí, byla tahle garsonka na pár dnů mým jediným vozem. Je z ní krásný výhled, i starší palubní výbava od VW funguje krásně a je v klidu použitelná, ale tři tuny jsou tři tuny. Ani 130kw naftových valachů nemá šanci na okresce s touhle věcí nějak svižně předjíždět. Celé se to dá popsat slovy "Dlouhé, nejede, nejde zastavit". Nejde o ovládací prvky, nebo poddimenzovaný motor, jde o ty tři tuny, šílenou výšku a podvozek jednoznačně postavený na vyšší, než homologovanou zátěž. Není nepohodlný, ale je primárně funkční a připravený na velké díry, než aby se nějak mazlil se sportovním feelingem. Jenže jako auto pro dva jsem to byl pořád schopen používat jako osobák pro ježdění po městě a až na to, že hledáte vždy rovnou dvě parkovací místa, s tím není větší problém.

Navíc se to auto dá v klidu rozkutálet na nějakých tuzemsky nemravných 160 a jet po dálnici kopec nekopec. Je sice cítit, že strojovna má plné ruce práce, ale dlouhý rozvor, setrvačnost velkého auta a automat, který nemá šanci cukat, z toho nakonec tu relaxační jízdu udělají. A na okreskách nějakému tomu tatínkovi s rodinou taky uvisíte, takže pohodička. Jen lednička není jednoduše dostupná v případě, že jsou oba obyvatelé připoutáni.

Prostě to jede jako velká naložená dodávka a to bohapustě k radosti stačí. A dokonce i s mou olověnou nohou jsme se při pojížďkách po Praze a kolem Klínovce dostali na spotřebu kolem dvanácti litrů, což považuju za velice solidní výsledek. Zrcátka jsou jako z autobusu, nikde žádné převisy a ani trčící markýza nechrastí a nepíská.

Měl jsem ale trošku strach z té noci a hlavně ze zimy. Zima, to je nepohodlí a to nemám rád. Nakoupili jsme tedy plyn a pivko, večer zapnuli nezávislé topení, pustili si film a přišli na zásadní problém: Nikde v autě není měnič na 220V. Počítá se s tím, že se jednoduše připojíte na elektřinu v kempu. My však nebyli v kempu a tak jsme holt notebook s hloupým barevným filmem vybili a druhý den bychom už pak propadli trudomyslnosti. Ale tak měnič stojí pár drobných, holt si ho dokoupíte.

Také jsme nevyzkoušeli koupelničku, protože jsem nechtěl riskovat manipulaci zejména s tím, co vznikne při použití trůnu a tak jsme tu místnost používali jako větranou šatnu pro ty naše zapatlané hadry z kola. A co se bicyklů jako takových týče: Vlezly se po rozebrání pod postel. Ale je tu háček. Ještě nikdy jsem při nakládání do auta kolo tak pečlivě nebalil, ale i přesto se nám podařilo poškodit jeden plech a šedivé obložení "technických" skříněk v zádi vozu. Tady trošku chybí odolnost kufru obyčejného auta. Ale tak… Nerozpadlo se nic a holt bude spotřební automobil trošku dříve opotřebovaný. Mě to mrzelo hlavně proto, že tenhle kousek měl najeto jen 4000 kilometrů a celý jeho bílý interier byl skutečně příjemným místem k živobytí.

A tím se konečně dostávám k tomu, proč si myslím, že je to auto pro dva lidi. Podívejte se na krásné skříňky "jakoby" z letadla, nejsou nejpraktičtější, ale potěší. Koupelničku možná nechcete používat jako primární koupelnu, ale je hezké ji mít. Další postel by se vlezla, ale vědět, že je v autě dost prostoru, aby se ráno nemuselo balit nijak složitě je uklidňující. Ano, můžete si koupit auto, do kterého se vleze více lidí a věcí, ale California je tak nějak akorát rozmařilá, aby vám nabídla dostatek prostoru pro naprosto luxusní nicnedělání v přírodě. A německy precizně umístěný zahradní nábytek v zadních dveřích už je jen třešnička na dortu.

Verdikt

Grand California je ideální auto pro mladý pár a jejich pohodlně-dobrodružné cestování. Jen je škoda, že já jel s Tomášem. Aspoň že to topení makalo a nemuseli jsme se tulit…

Technické údaje

• Délka: 6 836 mm
• Rozvor: 4 490 mm
• Výška: 2 840 mm
• Celková hmotnost: 3 500 kg 
• Motor: 2.0 TDI, 130kw
• Převodovka: 8 stupňů, automatická
• Cena: Od 1 520 018 Kč, cena testovaného kusu cca 2 000 000 Kč