Evropana obvykle při slovním spojení "nezničitelný motor" jako první napadne naftový čtyř- a pětiválec od Mercedesu, o kterém jsme mluvili v prvním díle tohoto seriálu. Když se ale na totéž zeptáte Američana, zvláště pak nějakého dříve narozeného, bude asi nejčastější odpovědí Chrysler Slant Six. Na konci padesátých let nebyla po ropné krizi ani stopa a tak motor nespaluje nic jiného než benzín. Název Slant Six by se dal přeložit jako skloněných šest, tedy řadový šestiválec s úhlem sklonu válců 30°. Sklon válců měl za důsledek hned několik faktů. Nižší těžiště, celkově kompaktnější rozměry a také víc prostoru pro návrh sacího a výfukového potrubí. Jak sání, tak výfuk jsou na stejné straně hlavy, čímž konstruktéři získali dobrý přístup k svíčkám, rozdělovači a alternátoru na druhé straně motoru. Motor byl navržen pro výrobu jak z hliníku, tak z litiny, což vedlo k značnému předimenzování litinových verzí. Kovaná (pouze do roku 1976, pak litá) kliková hřídel byla sice jen čtyřikrát uložena, avšak s ložisky navrženými pro výrazně objemnější Chrysler Hemi V8. Slant Six v nejčastější verzi 225 cui (3,7 l) je se zdvihem 105 a vrtáním 86 mm typickým příkladem podčtvercovových motorů. Maximum výkonu položené ve velmi nízkých 3600 ot./min a točivý moment dostupný už těsně za volnoběhem z něj dělají ideální volbu pro využití i mimo osobní automobily. Mohli byste jej tak najít ve velkém množství užitkových vozidel, v traktorech, kombajnech, autobusech, obytných vozech, vysokozdvižných vozících, lodích a podobně. O průmyslovém využití jako generátor energie ani nemluvě. Říká se, že dobře udržovaný Slant Six byl schopen, aniž by zhasnul, točit 75 ot./min, tedy jen o něco málo víc než 1 ot./s.. Slant Six se dočkal úspěchu i v motosportu a hlavně také mezi fanoušky hot-rodů a dragsterů. Díky svému sklopení a sání i výfuku na stejné straně hlavy až démonicky svádí k instalaci turba, jehož potenciál se dá díky předimenzovanosti motoru plně využít. Bájnou nezničitelnost motoru podtrhují také různé divoké historky, jako například ta o majiteli co dolil vodu do otvoru pro olej místo do chladiče. Motor pak údajně několik týdnů běhal, aniž by si kdokoli něčeho všiml.
Slant Six se vyráběl až do roku 2000, tedy dlouhých 41 let, avšak z osobních automobilů se v průběhu osmdesátých let vytratil s nástupem předohnaných modelů. Ale stejně jako budeme ještě dlouhá léta potkávat na silnicích Mercedesy poháněné motory řady OM61x, nevyhynou hned tak ani nesmrtelné "řadové šestky", byť už bude většina jejich původních nositelů shnilá na prach…
21. listopadu 2011, 19:22
0
Opět zdařilý poučný článek. Mylně jsem se domníval, že nejspolehlivějši us agregát byl Chevyho small block. Těším se na další překvapení při pondělku.
21. listopadu 2011, 20:21
0
Taky jsem si pěkně početl, ačkoliv nejsem zrovna technický typ :D. I já se těším na další motor...
21. listopadu 2011, 20:59
0
A tim pokračovatelem pak byla AMC I6ka co je v Cherokee a spolnebo něco jinýho?
22. listopadu 2011, 07:38
0
Skvělé čtení, těším se na další...
22. listopadu 2011, 13:48
0
Vencos: Slant Six podle mě úplně přímého pokračovatele nemá, ikdyž by se za něj asi dal označit Chrysler LA V6, který ho vystřídal třeba v Dodge Ram. Ale např do předohnaných Dodge Aries (nástupce Dodge Aspen, který slant6 měl) se montoval čtyřválec Chrysler K series..
Motor od AMC v Cherokee se vyráběl i za života Slant Six, takže za pokračovatele bych ho neoznačoval.
26. února 2012, 11:51
0
Zdravím, článek jsem si se zájmem dnes přečetl, nechci být za rýpala, ale když píšu články o technice, tak bych doufal v to, že znám rozdíl mezi podčtvercový a nadčtvercový. 86 x 105 (Vrtání x Zdvih) znamená nadčtverec. To jen jako rýpnutí, jinak príma web.
26. února 2012, 12:06
0
v pořádku, kritika je na místě a nejsi první. Na svou obhajobu musím říct, že české termíny podčtvercový a nadčtvercový se neshodují se svými anglickými ekvivanlenty undersquare a oversquare ale jsou přesně naopak. Tedy český podčtvercový motor je anglický oversquare. Pravděpodobně vznikla chyba někdy v době když tento pojem v českém jazyce vznikal a já s tím teď už nic neudělám, protože to všichni znají naopak. Nezbývá než začít používat výraz dlouhozdvihový a nízkozdvihový (viděl jsem i výraz krátkozdvihový), což zní sice poněkud kostrbatě, ale alespoň nejde pochopit špatně :)
28. září 2017, 23:15
0
Ahoj, díky za prima článek. :- )
Když už si tu rýpnul kolega technik, neodolám ani já, jazykový purista: antonyma (slova s opačným významem) ohledně zdvihu motorů v češtině budou vždy dlouhozdvihový x krátkozdvihový a vysokozdvihový x nízkozdvihový. Musím říci, že už jsem slyšel všecko čtveré :- ).
Ad pod a nad čtverec - český výklad mi přijde logičtější, protože jsem si to vždycky představoval jako válec v řezu, tedy vždy čtverec, nebo obdélník s vodorovnou stranou vrtání a svislou stranou zdvih:
- Čtverec je jasný.
- Podčtverec = nízkozdvih = krátkozdvih = zdvih je menší než vrtání a opticky mi z toho vychází obdélník "naležato, tedy mu do čtverece "něco chybí" tedy je "podměrečnej" tedy podčtverec :- ).
- Nadčtverec = vyskozdvih = dlouhozdvih = zdvih je větší než vrtání, opticky obdélník "navejšku" tedy "kus nad čtvercem", tedy nadčtverec.
A koukám, ti lumpové amerikánský to maj navopak! To je teda nekázeň! :- )
Btw víte někdo genezi těchto pod a nad a čtvercových termínů. Krátko/nízkozdvih a dlouho/vysokozdvih je jasný, ale co ty čtverce pls?