O poutu k technice, terapii nářadím a dalších věcech, která stará auta umí líp, než ta nová.
Před domem mi parkuje služebák na operák. Voní novotou, má Apple CarPlay, výkonu víc než potřebuju, spoustu automatických systémů a mojí jedinou starostí je, abych každých 30 000 kilometrů dorazil na výměnu oleje a jednou za půl roku do pneuservisu. Aby toho nebylo málo, pravidelně se u mě střídají novinářské testovačky a tam je té moderny ještě víc. Jsou to většinou objektivně skvělá auta. Technicky v bezvadném stavu, vyčištěná, bez chybičky.

A přesto mi na zahradě nechybí ne jeden, ale hned několik vehiklů, co mají najeto něco kolem tří set tisíc a jejich design už značně zastaral. V interiéru jim místo displeje svítí tlumeně zelené podsvícení tlačítek, která by dneska působila zastarale i v kamionu. Ekonomicky už to pomalu nedává smysl. Časově je to katastrofa. Z hlediska automobilových potřeb by dávalo mnohem větší smysl pořídit ke služebáku nějakou dvouletou Toyotu a mít klid a spoustu času. Ale pouto ke starým plečkám je vyšší, než chuť po bezstarostné přepravě. Proč vlastně?

Možná proto, že stará auta jsem musel mít rád, nic jiného mi nezbylo. U nás doma se nová auta nekupovala. Ne proto, že bychom byli ekologičtí vizionáři, ale prostě na ně nebylo. To ale neznamená, že by se k nám nedostaly hezké vozy. Vždycky to ale byla auta, která už měla nejlepší roky za sebou. Když jsem si pak v osmnácti dělal řidičák, moje finanční realita mě poslala přímo do náruče strojů, které ostatní považovali za zralé do šrotu. Tenkrát to byla nutnost, dneska je to možná trochu nostalgie. Je v tom kus té klukovské radosti, že jsem to auto „ukořistil“ a udržel při životě.

Nebo proto, že jde o vozy z dob, kdy značky měly svůj charakter. Dneska sednete do pěti různých SUV a nebýt loga na volantu, po deseti minutách zapomenete, v čem sedíte. Všechna jsou stejně dobrá, ale právě proto i stejně sterilní. Stará auta? Ta byla svá. BMW bylo jiné než Mercedes, Saab byl úplně z jiného vesmíru, italská auta provokovala nesmyslně vyumělkovanými detaily a francouzské auto jste poznali podle toho, že se po silnici neslo s typickým houpáním. Ta rozdílnost mě baví. Tolik zajímavých detailů, drobností, nad kterými se před dekádami dlouho někdo zamýšlel a snažil se je vyrobit co možná nejlépe. Těžko se to popisuje, ale zatímco současná auta na mě působí jako určitý efektivní monoblok, dříve působily jako mnohem složitější křehce vybalancované skládačky mnoha celků. A díky tomu se stávalo, že se v nich objevily zoufale neefektivní a na první pohled zbytné detaily. Právě ty jim ale dodávaly onu osobitost.

Baví mě tyhle detaily vnímat všemi smysly. Moderní auta dělají všechno pro to, abyste vlastně zapomněli, že někam jedete. Jsou to tiché klimatizované bubliny. Staré auto vás do děje vtáhne násilím. Cítíte vůni starého veluru, kůže a specifické aroma mechaniky. Slyšíte, jak cvakají relátka, jak si motor odfrkne po ubrání plynu. Hmatem vnímáte textury, které dnes nahradil recyklovaný plast s „soft-touch“ povrchem. Nové auto s vámi mluví hlavně přes displej, v tom starém je to koncert pro všechny smysly. Patří k tomu věci příjemné i ty, které jsou k naštvání. Olupující se kůže na volantu, sešlapaný kobereček, prasklá žárovka v podsvícení topení, kam se strašně blbě leze i vrzající palubní deska.

Ale to všechno patří ke specifickému dialogu, který se starým autem musíte udržovat. Staré auto na vás totiž neustále mluví. Nemyslím tím ani tak moc takové to sportovní komunikativní řízení, nebo čitelný podvozek. Ale spíš jakýsi rozhovor vedoucí k empatii k technice. Staré auto je potřeba poslouchat a vnímat. Naučit se, kdy je třeba trochu zvolnit, jaké otáčky mu nesvědčí, jak s citem pracovat s pedály, kde je třeba opatrně mačkat nalomený vypínač, aby ještě vydržel, protože nový už se nedá sehnat. Jak zařadit dvojku, aby to neodnesl ten načatý synchron, nebo kdy už je ohřáté natolik, aby se s ním mohlo trochu do otáček. Je to vztah založený na vzájemném respektu: já tě nebudu trápit a ty mě dovezeš domů.

A s takovým respektem k technice se mi pak příčí auto vyhodit a neopravit, když na něm něco funguje hůře, než dřív. Nejsem žádný militantní ekolog, ale bytostně mi vadí dnešní spotřební kultura. Proč vyhazovat věci, které by ještě mohly fungovat? Mám nářadí po dědovi, seberu každé prkno, které se někde válí, protože co kdyby se z něj dalo ještě něco vyrobit. Sbírám a třídím staré šroubky a vruty. Trochu se bojím, abych na stáří nedopadl jako takový ten shránčivý důchodce, co má doma vyšlapané cestičky mezi hromadami nepořádku. Staré auto mi do toho všeho zapadá. Je to kus poctivého inženýrství, který někdo vyrobil, aby sloužil. Udržet ho v provozu důslednou údržbou mi přijde tak nějak správné.

A ona údržba je svým způsobem terapeutická. Když se mi v novém autě rozsvítí kontrolka „Check Engine“, znamená to automaticky návštěvu servisu. I kdybych snad měl odvahu se do opravy pustit doma, diagnostika to pozná, napráší mě na garančce výrobci a ten mi nebude držet záruku. Když něco nejde ve starém autě, můžu jít, vzít nářadí a…no dobře, to trochu předbíhám, první bod je googlení a hledání návodu na youtube. Ale pak většinou dojde i na to nářadí. Ten pocit, kdy něco vlastnoručně opravíte a stroj zase ožije, je v dnešním digitálním světě nenahraditelný. Protože pracuju v IT, kde je většina problémů a jejich oprav do jisté míry „neviditelných“, je to pro mě strašně příjemný odpočinek.

A pak, zatímco nové auto je produkt, staré auto je v určitém smyslu charakter. Má své nálady, své vrtochy a je unikátní. Někdy se mu ráno nechce vstávat, někdy z něj lezou strašidelné zvuky, aby o den později dělalo jako by nic. Je v tom něco těžko popsatelného. A jak s autem zažíváte věci, ukládají se do něj vzpomínky. Jen vy pak víte, proč je odřený volant tam kde je, jak se dostala do mezery mezi sedačkou a kobercem lego kostička, co nejde vyndat, proč se musí občas ťuknout do světýlka v kufru, aby se rozsvítilo, kdo nalepil samolepku na zadní okna, nebo jak se to stalo, že je jedna z hlavových opěrek trochu světlejší než ty ostatní. Tyhle malé příběhy dělají z auta něco víc než jen stroj. A čím je auto starší, tím více jich sebou nese. Vzpomínky na ty, kteří autem jezdili před vámi, na místa, kam jste se podívali.

A tak, ačkoli se časy mění a auta už nejsou tak cool jako dřív, zůstávám zastydlým obdivovatelem zastaralých pekáčů, které by obecně vzato už měly dávno skončit někde na vrakovišti. S tím, jak se jaro přehouplo do období, kdy už nehrozí sníh a sůl na okreskách denně vidím, že naštěstí nejsem zdaleka sám. Dělá mi radost, když vidím ta zastaralá nemoderní a místy i trochu rozbitá auta, ve kterých sedí ti, co si tuhle cestu zvolili sami a s radostí. Není nás vůbec málo a to je fajn. Tak ať to jezdí.

afro-r1
Me oblibene uslovi zni; chci byt tak bohaty, abych mohl jezdit starymi auty. Mysleno samozrejme daily, ne vikendova ulozenka.
Jimi
Samozřejmě jsou peníze až na prvém místě, ale opravdu oceňuji lidi, který dokážou dát dokupy starší zajímavé auto a normálně s tím jezdit. S tou chtěnou mechanickou vazbou, bez cirkusu s displeji a spolehlivým ústrojím s krásným zvukem.
martin_100
Jsem tak chudý, že musim jezdit ve starých autech. Teda spíš jsem tak lakomej. Zaprvý mi nedava smysl vybaložot statisíce za věc která mi bude sloužit uplně stejbě jako stavajici věc v aktualni hodnotě 15 tisíc. Taky mě děsi kdyz skyšim majitele zánovných když vyprávi jaky desitky tisíc je zase stál servis. Tak mě nebaví, ze bych dal statisice za věc kterou za 10 let neprodam ani za pár desitek tisiců. Prostě novy auta jsou pro bohatý. My chudý a lakomý musime mít starý auta. Ale zase máme styl.
afro-r1
Tak on uplne stejne slouzit nebude. Bez onech investovanych nekolika desitek ci stovek tisic to bude po dvaceti letech pojizdny vrak na jizdy kolem komina. Moc dobre znam z okoli. (delnici do prace, matky samozivitelky, studenti...)
martin_100
Afro tak to vysvětli moji fabii po dědovi. Za 24 let jsme do její údržby fakt stovky tisíc nenacpali. A furt vypadá nadprůměrně zachovale. Dily na to stoji pár facek. Když skyšim jaky částky nechává soused v servisu se zánovnim superbem a kodyjakem..... no musim se smát.
Autíčkový Jelen
Ad martin_100: Ono je taky nutné porovnávat porovnatelné.
1) Typ vozidla: Juniorku bych srovnával s dnešní základní Fabií, a tam bych řekl, že to 1.0 MPI bude mít podobně nízké náklady na údržbu do budoucna. Možná i lepší vzhledem k tomu, že ho netrápí věci co trápily ranná HTP (a ještě je u toho o půlku výkonnější). Srovnávat třeba se Superbem je mimo mísu, to auto dokáže hodně věcí o dost líp. A některé mu budou sedět hůř, proto je důležité si vybrat auto vzhledem k tomu na co ho chceš používat.
2) Typ údržby: Znám lidi co utopili hromadu peněz za servis i u velmi jednoduchých starých aut. Záleží co si schopný si na autě udělat. Určitě je na těch moderních leccos o dost složitější, ale u těch jednoduchých to stále půjde, podobně jako u Juniorky.
V tvém případě tedy není problém udržet za pár korun jednoduché auto, které nemá extra nájezdy, je ale nutné brát v potaz i jiná využití a jiná (komplexnější a "lepší") auta.
afro-r1
Fabie po dedovi zni jako ona vikendova ulozenka. Daily je u me kazdodenni provoz, dalnice, dest sul a rekneme 15tkm rocne. Tj. po 24 letech by mela 300tkm, druhy podvozek, treti brzdy, presitou sedacku ridice, nejake to vyvarovani, lakovani a tak podobne.
martin_100
Prej uloženka 🤣 Uložená v změ pred bytovkou v létě na trávě u chaty. Jezděna v zimě v kétě. Najeto ma 170 a posledni 4 roky jezdí denně do práce bez ohkedu ba počasí. Ano má asi 3. siletbloky a čepy. Má několikáty ložiska a nepočitaně kotoučů. Po 17 letech dokonce odešel zadni dil vejfuku a střeďá sem měnil loni. Včera se odporoučely,uhliky v altíku (původním) Ono když s autem nejezdí dobytek a trochu se o to stará tak i daily kára může bejt v dobrym stavu.
martin_100
Jelene je to juniorka s prvnim HTP . Ze avyho okoli znam békolik htp se kterýna jejich majitelé nalitali 3 kila a ty motory furt fungujou spolehlivě. Jedna dokonce ty 3 kila nalitala na plyn a loni jela na dovolenou do itálie.
A co myslis použitim auta? Je to věc na jezdění. To dost jasně určuje jeho využití. Jasny pokud s nim zkusíš plavbu nebo litání pak to dojebeš. 🤣
Woyta
Ja bych, řekl, že spíše napoka začíná dávat větší smysl. Pasivní bezpečnost se posledních 20 let moc neposunula. Víceméně jen armáda asistentů. Technika je komplikovanější a méně odolná. A se starou atmosférou se jezdí příjemněji, než s malým turbem podobného výkonu. Přesouvání funkcí na dotykový displej považuji za velké zlo. Popravdě mi ani displech nechybí. Navigaci když tak nosím v kapse a radio má bluetooth. A vzhledem k rostoucímu průměru věku aut, bych řekl, že brzo budeme národ veteránistů.
Bernard L.
Na tohle ja krásný výraz: ano, ale jen v naší sociální bublině.
Manželka je učitelka cizího jazyka, o auta se nezajímá a vůbec jim nerozumí.
Pro ní "auto s televizí" je lepší než to "bez televize". Strašně se divila, že mobil lze spárovat s autem přes bluetooth. Když jsme vybírali nová auta, tak integrovaná navigace prý "must have", když jsem jí ukázal Android Auto a že integrovanou navigaci nepotřebuje, tak tahle funkcionalita pro ní byla taky novou a dobrou.
Inteligentní asistent rychlosti je prý hrozně fajn pomocník a nevěděla (ani u Kie, kde to pípání bylo obzvláš otravné) proč ho jako vypínat. Držení v jízdním pruhu (ano, jela autem kde to fungovalo bez problémů) okomentovala "to je super funkce" na můj dotaz: "Super? A co když se budeš muset náhle vyhnout a nestihneš použít blinkr, se to s Tebou bude prát?" mne řekla, že to jen trochu tlačí a je to fajn, ale přeci drží ona volant.
A trochu se obávám, že takovýchto "uživatelů dopravního spotřebiče" je také dost.
Auto hodnotila dle designu, barvy a velikosti obrazovky a grafiky parkovacích senzorů. A třeba díky tomu se nemohla pořídit Kia EV3: Prostě to auto je hnusné a nedělají na něj pěknou barvu (je pravda, že mne se taky nelíbila, dokud jsem se do ní neposadil a nezjistil jsem, že se mne perfektně sedí za volantem).
Woyta
Ale taky máš hromadu lidí pro které jsou technologie otravné. Určitě znáš někoho třeba s vypnutým start stop. Nemluvě o tom, že velká část lidí kupuje ojetá auta. Ty současná jsou plná systémů. které bude drahé udržovat v chodu a jak se zdá, tak EU bude trvat na tom aby vše fungovalo. Tohle stáří vozového parku moc nepomůže.
sheogh
Myslim, ze jsi to 100% trefil - ze je dneska skoro jedno v cem sedis a vypada/jezdi to vsechno stejne. Pak taky troska te nostalgie, a ano, taky me vadi vyhazovani funkcnich veci, byt starsich.
Dalsi vec je, ze za cenu uplne obycejnyho novyho auta koupis o nekolik trid lepsi a zabavnejsi stroj (rozumej vetsi a drazsi past)...
A dalsi vec, ze mam dost problem si vybrat,, protoze ze vseho uz je crossover a ja ty zvyseny auta fakt nerad (vyjma offroadu, to je jina zase hracka)
mariov8
To je krásný článek. Dost se v něm vidím. Byť já se i toho posledního starého auta zbavil, ale bojím se, že my to dlouho nevydrží. Ano, služebáček co stojí před barákem je luxusní kára, ale ta mechanická vazba, ten stroj s charakterem my trochu chybí...
Jasně, hromada lidí to má jako spotřebič pro dopravu z místa A do místa B za cenu C, ale tak tohle je web s názvem "Autíčkář", že jo?!
sheogh
Driv byly v reklamach na auta slogany, jak to skvele jezdi a nebo ze je to bezpecne. Dneska je hlavni slogan "novy svetelny podpis" a maximalne "vyhodne financovani". O technice se skoro nedoctes ani na strance danyho modelu.
mariov8
A také katalog vysvětloval, co je na motoru skvělé a jak je řešen podvozek i co to posádce přináší. Dnes jsou tam různi barevně oděni frikulíni či podivné (ne, moc hezké často ne) slečny a ty cingrlátka co zmiňuješ, ale jak a proč to tak funguje se člověk nedozví...
Stirling82
Ja pouzivam momentalne 6 rocny mini cooper a rodinne mondeo 14 rocne diesel, rozdiel je skor ze mondeu je vidiet vole na podvozku a jazdne vlastnosti uz nie su co byvalo. Obe auta funguju, a su servisovane pravidelne, ale vzdy ked som mal starsie auta 10 rokov + podvozkovo a volami uz to bolo citit ze to nie je take pevne ako za nova. 20+ rocne auto to mi pride uz len ako vikendovka.
Janus
Otázka bezpečnosti: Teď mi kamarád, který auty žije, ale na jiném finančním levelu, než já, nasadil brouka do hlavy: Pořád jsem si říkal, že naše daily Audi A2, kterým žena po Praze vozí děti, je super. On tvrdí, cituji: “tvl, je to +20 let starý, to Ti nezáleží na dětech? Auta za těch 20 let poskočily, kup na denní ježdění něco novějšího, hazarduješ s jejich životy!” Pro úplnost dodávám, že děti pak vozím ještě kabrioletem, kterému táhne na 40ku a na dovolenou americkým vanem, co mu je 30. Tak nevím. Třeba Fiat 500 Riva se mi líbí. Myslíte, že má z hlediska bezpečnosti smysl takový krok? Nebo třeba BMW i3, když už moderně (koupil jsem do firmy, říkám tomu vysavač, jako auto mi to vadí, ale jako spotřebič pro ženu by to fungovalo)? Nebo něco úplně nového? Co? Má to vůbec smysl, takhle přemýšlet? Jakože: “je ten posun v technologiích takový, aby ospravedlnil vyměnit opravdovou, na svou dobu přehnaně dobře udělanou věc (A2) za umělé, pouze později kusem dřeva opatřené cosi, čemu se také říká auto (F500 Riva)”
-
Komentář upraven 30. 4. 2026, 17:52:22
Bono_
Jestli to kamarád soudí podle EURO NCAP, tak buď v klidu a zůstaň u čeho jsi.
Kastle jako takový jsou na tom plus mínus stejně jako před 20ti lety, někde líp, někde hůř. Vyšší, falešnej pocit bezpečnosti vzbuzující, počet hvězd u nových aut je díky použití asistentů, který si pak stejně povypínáš, protože ve městě jsou většinou neúnosně otravný.
V první řadě je vždycky hlavní bezpečnostní opatření sám řidič (dnes povětšinou nefunkční část), pak pár (to jsou dva) asistenti, co umí udělat něco co ty ne - ABS a ESP, a pak je to bytelná karoserie pro případ, kdy první dvě věci selžou. Když si zkazíš odpoledne/večer a koukneš na auta po nehodách - jiných než je normovaný nárazý pro EURO NCAP (pro který jsou některý plechovky vyloženě optimalizovaný) - zjistíš, že v podstatě v tomhle pokrok zaručenej fakt neni.
Taky jsou lidi, co si koupili "bezpečný" auto se 4 hvězdama (za asistenty, ne za náraz), kterýmu se akorát teda utrhne sedačka s řidičem.....protože si přece nekoupí krám co má jen jednu hvězdu (za nárazy, žádnou za asistenty). Jenže v tom krámu s jednou hvězdou nejen že přežijou, ale třeba z něj i sami vystoupí.
"Starý" auto ve slušným stavu neni bezpečnostní hendikep, koukni co všechno se dělalo před 20-25 lety. Byl to vrchol mechaniky v automobilismu. Od tý doby se to v podstatě táhne cestou softwaru.
Rozdíl může bejt i taková blbost, jako vyztužená střecha kvůli šíbru - najednou si i to malý auto udrží tvar... Stejně tak tě ve "velkým bezpečným" SUV někdo narve kolmo na dveře a neuděláš už nikdy nic. S bezpečností bych se fakt zaměřil na řidiče, ten má moc vyřešit 95% problémů klidně i než vzniknou.
Bernard L.
S Bonem souhlasím, ale fakt v rovině: úroveň pasivní bezpečnosti byla před 20 lety stejná jako dnes a k velkému posunu zde nedošlo.
To že 95 % je o řidiči, je pravda také (ale ne tak, že 95 % jsem schopen jako řidič vyřešit, ale je to rozdělené na cca. 45 % já a 40 % někdo druhý).
Ale otázka zní: Je pasivní bezpečnost u 20 let starého auta stále stejná? Nedegraduje s tím autem? Prostě ty věci (a materiály) stárnou a to je problémem - proto 20 let stará auta (i když v době vzniku třeba špičková) v mých očích nemohou současným autům konkurovat.
A NCAP je vlastně super počin. Super je tam i ta snaha "neustále se vyvíjet", jen teda nevím zda vývoj do asistenčních systémů je správný směr (raději bych měl vývoj ve směru : "zvyšuje se počet čelních srážek s překrytím 10 % havarujících vozů, pojďme testovat i to".
Bono_
Pokud neni napadený kovomorkou na špatným místě, zásadní změna tam neni ani po těch dvaceti letech.
S těma procentama u řidiče..🤔..asi by se to dalo poměrově upravit..🤷♂️
..ale jako člověk, kterej víc jak půl života jezdí na motorce, jsem se naučil číst situace a řidiče - a udělá to fakt hodně moc. Jezdit v režimu "každej tě chce zabít" je zdaleka nejlepší a nejefektivnější "asistent", jakej můžeš mít.🙂 Nejen na motorce.☝️ Sledováním okolí máš moc ovlivnit fakt hodně věcí.
A EURO NCAP mi přijde jako taková normální věc s EURO v názvu... Myšlenka byla dobrá, ale dopadlo to jako vždycky.🤷♂️
Kdyby šli cestou jakou píšeš, bylo by to rozhodně pro bezpečnost lepší, než lidi chlácholit zázračným softwarem.
Bernard L.
Tak OK, ten motorkovej pohled nemám, spíše ten druhý extrém (autobus nebo náklaďák), kdy si raději uberu, protože s tímto druhem šoféra bych to nemusel ubrzdit/vybrat/popadat lidi/poškodit náklad, ...), ale chápu - na motorce to jistojistě musí být ještě větší "adrenalin" v tom, že chyba toho druhého Tě zabije (což u toho budu či náklaďáku je fakt míň).
A ta kovomorka na špatným místě: souhlas! Ale zase já jsem takový, že všechny "špatný místa" nedokážu odhadnout (pak kde se mění pojem povrchová rez na hloubkouvou, ... ) a oprava je zase zásah do (samonosné) karoserie a novými sváry/navařeninami budu zase měnit mechanické vlastnosti při nehodě.
Rozumím a chápu, ale opět mám pocit, že teoreticky ano, ale reálně (technicky) to bude jinde.
Bono_
Jezdim náklaďákem, autem i na motorce a to přizpůsobení jízdy u všeho dle motorky je podle mě základ. Akorát pak strašně nadávam, že když to zvládnu já, proč to nedělaj i ostatní.🤔 Asi nejezdí na motorce nebo co..😁
Jo kovomorka je mrcha...schovává se, maskuje se...😁
U 20-25ti letých aut už by se o kovomorce na špatným místě vědět mohlo, když to byla nějaká běžná chyba, tak ty auta už tu spíš vůbec nebudou.
Neni to jednoduchý, taky kolem toho chodíme vždycky v hloučku a špekulujem jak moc je to dobrý nebo špatný.
Ale najdou se kousky i starý kousky bez kovomorky. Tady jedem už strašně individuální varianty - vyměněnej práh na jedný straně může, ale taky nemusí mít vliv při nehodě, nebo to z jinýho úhlu může zase auto pomoct roztrhnout, nebo ty sváry když jsou poctivý můžou i pomoct..kdo ví co se povede.. Nehodě se nepřizpůsobíš...🤷♂️
Je to asi spíš o vnitřnim nastavení každýho soudruha.🤝🙂
Já prostě na základě aktuálních zkušeností nevěřim softwaru a radši budu mít auto, který je sice starší, ale nerozptyluje mě v nevhodných chvílích náhodnýma oznámeníma a ušetřený peníze dam radši do prevence nebo boje s kovomorkou.😊
Janus
Děkuju všem za reakce. Si teda tu A2 necháme:) … one je to btw. fakt velmi příjemné auto… i na dálnici, když už se ta jeho 1.4ka rozjede, tak to je totálně stabilní, člověk v tom má pořád pocit jako v o třídu větším voze… pár dotazů a upřesnění:
- on šíbr fakt auto zpevní? Myslel jsem si to opačně.
- problém kovomorky chápu, u všech našich dalších aut se jí bojím, ale A2 by měla mít to svoje “Audi Space Frame” z hliníku, tak klid, ne? Nebo to taky nějak degraduje? … urezlo mi tam onehdá rameno na předku, to dělají z plechu…
- Přemýšlím o tvaru kastle: vlastně ten dovolenkový Chevrolet Express, kterej má rám žebřiňáku a pokud nás netrefí kamión, tak to bude vždy náraz zdola, je vlastně asi dobrá volba…
- absolutní souhlas s tím, jak člověka vychová motorka, dovede k té zdravé paranoii…
Bono_
U mě nemáš zač, já slohovky píšu rád.😁
A2 předběhla dobu a pěkně dozrála. Na dnešní dobu je to elegantní a tak trochu i technická zajímavost, a když funguje...🤷♂️🙂 Tak teď popořadě..
- Šíbr jo, stahovací střecha ne (kabrio). ☝️🙂 V drtivý většině případů se se šíbrem oproti klasický střeše přidávaly výztuhy kolem dokola, aby bylo 1. kam dát mechanizmus a celou tu těžkou věc, a 2. aby byl pořád funkčí na otevření/zavření/zasunutí i v případě nějakýho kroucení karoserie.
Některý auta pak už měli střechu samu o sobě tak vyztuženou, že tam klasickej šíbr dodělat ani nešel - buď z výroby nebo nic - protože by se musely řezat střešní výztuhy pevný střechy a to nechceš. Střecha je to co dává karoserii tuhost v krutu. Kabriolety dělaný z aut původně se střechou jsou všechny jak z gumovejch medvídků(jsem si trochu zapřeháněl...😁), a to ikdyž naberou strašnou váhu na přidaných výztuhách ve spodní části karoserie. Jediný co funguje s otevřenou střechou je auto od začátku vyvíjený jako auto bez střechy, nebo auto na rámu.
Dobrá ukázka je krabička od sirek, když jí zkoušíš zkroutit. Celá je jako auto se střechou, vysuň vnitřek se sirkama a zkus kroutit jen s tou "vaničkou". Pro šíbr potřebuješ vyztužit už tu pevnou variantu.
Jak je na tom moderní kompletně prosklená střecha jsem nějak moc nezkoumal, ale pokud to neni čelní okno protažený až do střechy, očekával bych, že mechanizmus na posouvání velkých skleněných ploch bude dost robustní konstrukce, která tuhosti pomůže taky. 🤔
- Zjistil bych, co všechno neni z hliníku a to bych na tvým místě hlídal. Jinak bych se nebál. Já teda.😁
- Jo a ne...jako vždycky záleží na druhu kolize.🤔 S většinou osobáků z fyzikálního hlediska budeš mít v takovým autě navrch díky velikosti, rámu v ideální vejšce a hlavně hmotnosti.
Na druhou stranu:
1. kolize s rámovým autem většinou vypadají v cajku, v menších ťukancích i jsou v cajku na rozdíl od osobáků, ale větší kolize můžou na první pohled vypadat v cajku, ale rám po pohlcení energie nárazu zpravidla projde nějakou deformací, ne vždycky opravitelnou.
2. po větší ráně z nepřirozených směrů nebo pohybem po větším rameni vzhledem k vyššímu posazu v některých případech způsobí vyšší auto oproti nízkýmu autu fatální zhoršení zdravotních následků kolize. To jsou převážně kolize z bočních úhlů a převrácení "přes boudu".
Rada: Když budeš vědět že budeš bourat a jak, vyber si podle toho vhodný auto..🤷♂️😁
- Zdravá paranoia je skvělej výraz👍😁 a naprosto výstižnej.