Porsche 904 Living Legend: To nejhezčí Porsche, které nevzniklo

Ač dnes podstatnou část prodejů automobilky Porsche tvoří vozy typu SUV, stále je tato značka synonymem sportovních aut. A nejde jen o ikonický model 911. Ten samozřejmě tvoří naprostý základ image značky, ale postupem času se z malého a kompaktního sporťáku stalo už poměrně velké auto. Nechci naznačovat, že je to špatně, protože spolu s rozměry s každou další generací rostou také schopnosti těchto vozů, které jsou v některých verzích pro běžného smrtelníka občas až neskutečné. Jenže ten, kdo chtěl malý hbitý sportovní vůz na klikaté okresky zapadlé v lesích, začínal mít smůlu. U Porsche si této změny byli samozřejmě vědomi, a proto v roce 1996 přichází Boxster. Menší rozměry, menší váha, menší cena a stejně radosti za volantem. V druhé generaci přijíždí i jeho uzavřená verze s pevnou střechou pod názvem Cayman. Jenže co kdybychom chtěli auto ještě menší?

V roce 2013 to vypadalo, že by tu ta možnost byla. Pro správný začátek příběhu musíme ale ještě hlouběji, a to až do roku 2002 do Wolfsburgu. Právě tehdy se ve Volkswagenu rozhodují pro revoluci a chtějí vytvořit ultra futuristické a taky úsporné auto, o kterém jsme si tu několikrát povídali. Po několika experimentálních pokusech postupně přichází v roce 2011 Volkswagen XL-1. Byl tím nejlepším, co šlo z tehdy dostupných technologií vyrobit. Ultra lehká konstrukce, ultra aerodynamická karoserie a ultra úsporný naftový dvouválec slibovaly přepisování automobilových standardů. Nakonec se z proklamované spotřeby pod jeden litr vyklubaly spíše litry tři, cena auta srovnatelná s Pheatonem také nepotěšila a XL-1 postupně končí v zapomnění. Tohle ale víme dnes, po více než třinácti letech. Tehdy to vypadalo jinak.

Tím se dostávám k Porsche. I tam samozřejmě představení XL-1 pozorně sledovali. Základní myšlenka se jim vlastně zamlouvala – lehká a aerodynamická auta přece chtějí stavět taky, a tak dostali nápad. Co takhle vzít základ Volkswagenu a postavit z něj Porsche? Že by to byl nápad originální, říct nemůžeme, protože známe třeba Porsche 914, ale to teď nechme stranou. Důležité bylo, že XL-1 mělo lehoučký hliníkový rám, nízkou a širokou stavbu karoserie a motor vzadu pohánějící tu správnou nápravu. Ve Stuttgartu se tedy tým designérů dal do práce. Cílem bylo vyvinout minimalistický, kompaktní a efektní sportovní vůz s motorem uprostřed, který by byl hoden značky Porsche.

Po více než roce je projekt hotový a za mě dopadl prostě fantasticky. Styl karoserie má nakonec vzdávat poctu původnímu závodnímu Porsche 904 Carrera GTS, které se poměrně úspěšně prohánělo po závodních okruzích v polovině šedesátých let. Design je ale moderní a krásně kombinuje křivky a prvky ze soudobé 911,Caymana a maličko tam vepředu poznávám i Carreru GT. Nemůžu si pomoct, ale tohle je pro mě možná nejhezčí Porsche všech dob. To, jak těsně karoserie obepíná vytažená kola, jak přední hrana auta začíná snad někde u kotníků a jak krásně ladně a dlouho padá linka zadní části karoserie ukrývající motor je prostě úžasné.

A když jsme u motoru – tady samozřejmě nemohla zůstat naftová jednotka. Jedině benzín byl totiž (a stále ještě je) palivem automobilových nadšenců sportovních aut. Jenže i čtyřválec by byl pro tohoto prcka prostě moc velký. Proto byl mezi zadní kola zabudovaný motocyklový motor z Ducati 1199 Superleggera, který byl v té době nejvýkonnějším dvouválcem světa. Ten produkoval pěkných 200 koní až ve vysokých 12 tisících otáčkách. A jak to dopadlo s tou slibovanou lehkou konstrukcí? Nakonec se ručička na váze zastavila na 890 kilogramech. To nezní vůbec špatně.

Jenže jak už asi tušíte, protože 904 Living Legend nepotkáváte na žádném z okruhových dní ani na vyhlášených silničkách v Alpách, tento vůz byl pouze konceptem a vznikl v jediném exempláři jako ukázka možností. Ukázka toho, jak by mohl být svět krásný, kdybychom se mohli řídit pouze emocemi. Jenže je tu i finanční stránka věci. Samotný VW investoval do XL-1 neskutečné množství peněz a ač bylo každé z aut prodáno za horentní sumy, i tak hodně prodělával. Porsche nakonec použilo opravdu jen to nejzákladnější a vlastně by se tak minimálně polovina auta musela vyvíjet znovu za další kosmické peníze a i zákazníci značky, kteří jsou zvyklí utrácet více, než je obvyklé, by to už nemuseli přijmout. Tady proto náš příběh o malinkém baby-Porsche končí. Už navždy tak budeme moci obdivovat jen model auta, který je uložený v Austinu v Texasu jako jedno z dalších cvičení vývojového týmu. Škoda, tohle se vážně povedlo.