Mnoho lidí ho každé ráno využije, když si potřebuje někam odložit životodárnou tekutinu tmavého typu, kterou pak z termohrnku či kelímku nervózně popíjí po cestě do práce. Když se ale podíváme na automobily našich otců (Ano tati, já vím, že ve Fabii je kam si dát pití, a že stejně za jízdy kafe nepiješ. ;-) ) a dědů, pak často žádné držáky na nápoje neuvidíme. Kde a kdy se vzaly?
Samotná myšlenka toho, že by bylo super mít si v autě kde dát pití, je docela stará a nejstarší podomácku udělané držáky na nápoje najdeme už ve Fordech T. Byly to ale temné doby, kdy v případě potřeby najíst se a napít řidič prostě zastavil a šel se občerstvit. Hrůza. Až poválečný rozmach ve spojených státech přinesl záležitosti jako drive-in restaurace a drive-in kina, kde se ukázalo, co spotřebitel doopravdy potřebuje. A to mít si kam odložit svoje jídlo a pití. Zezačátku to bylo řešeno jednoduše. Za mírně povytažené okénko obsluha zahákla stoleček, ze kterého si osádka automobilu brala své jídlo a mohla si jej zde i odložit. Ale když prší, je to trochu nepraktické. Bylo potřeba vymyslet něco lepšího.
Prvními zlepšováky byly různé závěsné stolečky a držáky kelímků, které se zahákly k bočním oknům. Prvním patentovaným držákem nápojů byl ‚Automobile Seat Article Holder‘, který byl jeho stvořiteli B.W. Byfordovi patentován v roce 1953. A pak už se za nos chytili i výrobci automobilů a začali přicházet se svými nápady.
Už v roce 1957 byl Chevrolet Bel Air vybaven přihrádkou u spolujezdce, po jejímž odklopení jste měli kam odložit jak nápoj, jídlo, či jen kam házet slupky pistácií. Do autokina dobré, ale jako držák pití za jízdy se to stále používat nedalo. I tehdy si každý, kdo měl touhu po kávě, prostě zastavil a vychutnal si ji v klidu a pohodě. S šedesátými lety, rozvojem drive-in restaurací a celkovým zrychlením tempa světa došlo k rozvoji všemožných držáků, které jste si mohli dát na palubní desku, zavěsit za okna či na středovou opěrku. Na držáky pití, které by mělo auto už z továrny, si svět ještě musel několik desítek let počkat.
Čekání skončilo v roce 1983. Na světě se objevil nový segment automobilů, který s sebou přinesl i nové inovace. Ty byly možné i díky rozšíření použití plastů a jeho možnostem zpracování. Tím novým segmentem byly minivany a prvním, který měl standardně držáky nápojů byl minivan od Chrysleru. Držáky nápojů se pak postupně začaly objevovat všude, i když někde to ještě trvalo více než deset let. S jejich rozšířením přišly i všelijaké další inovace. Někteří výrobci přišli se sofistikovanými konstrukcemi a jejich držáky vyjížděly z palubní desky, jiní spoléhali na staré dobré díry ve středovém tunelu s packami, aby udržely i menší kelímky.
Zatímco v Americe je stále spíše prioritou mít kam si dát kelímek z McDonaldu, Evropa se po roce 2000 odklonila a pro spotřebitele začalo být spíše důležité mít kam si dát svou PET lahev než kelímky. A díky tomu se podstatně zvětšily kapsy ve dveřích. Lahev si přece průměrný Evropan otevře i za jízdy. Snad protože v Evropě není tak rozšířena mentalita „čím víc, tím víc“ nebo že jsou evropští zákazníci trochu střídmější, zde obvykle v autě najdeme dva až čtyři držáky na pití a mnohdy se stane, že tu namísto nich je místo, kde si můžeme odložit svou jedenapůllitrovou lahev. Teď se ale ještě podívejme do země neomezených možností na trochu té bizarnosti.
Čím víc, tím víc. To platí nejenom pro velikost silikonových implantátů, velikost kelímků s pitím a množství hranolek, ale i pro množství držáků na pití. Které auto jich má nejvíc?
Pokud hádáte, že to bude americké auto, jste vedle. Je to totiž Subaru. Je pravda, že je určené pro americký trh, ale i tak je vyrobeno v továrnách Fuji Heavy Industries. Jde o model Ascent, který jich má devatenáct. Což je víc, než by člověk potřeboval a také víc, než má Ascent airbagů. Na paty mu ale šlape další auto, které opět není od amerického výrobce. Hyundai Palisade modelového roku 2020 jich má osmnáct. Kdybychom šli dál sestupně, tak tu máme ještě Volkswagen Atlas se sedmnácti, Nissan Pathfinder se čtrnácti, Infiniti QX80 a Toyotu Tacomu se třinácti. A až u třinácti také narazíme na první doopravdy americké auto. Lincoln Navigator. I to mi ale přijde až až. Nevíte, k čemu je jim to dobré? Leda snad pro jejich psychické zdraví. Kulturní antropolog Clotaire Rapaille totiž vytvořil teorii, která říká, že tím, že máme nablízku teplý nápoj, se vrací naše podvědomí do brzkého dětství, kdy jsme byli v bezpečí matčiny náruče a jejího mateřského mléka. A na cestách s teplým nápojem se tedy citíme bezpečně. Hm… škoda, že ve svém roadsteru Malibu Spacy žádné držáky na pití nemám.
07. listopadu 2020, 11:40
1
Jak říká moje autíčkářstvím nepolíbená sestřenice. Dobré auto poznáš podle toho, že má dost držáků na nápoje na těch místech kde je chceš mít. A něco na tom vážně bude. Nedávno mi vadili u jednoho staršího auta i úzké malé kapsy ve dveřích a právě absence držáku na nápoje. Skvělý koupíš na MOLce dvě kafe, každými pití v plechu nějaký drobnosti. Sedneš do auta. A prosimtě dej to někam... A ono pořádně není kam. Jestli v něčem obecně mainstream cars udělali obrovský, tak v tomhle. Mám rád vystřelovací držáčky, díry na středovém tunelu, chlazené, ohřívané cokoliv... Hlavně ať to tam je.
07. listopadu 2020, 12:04
0
Přesně! Bez držáků na nápoje to nejde a lepší málo než vůbec.
V Buicku nejsou (nechápu proč) a strašně těžce to nesu. Auto pro šest a ani jeden cupholder. Naštěstí se dá sehnat originál vyklápěcí do loketní opěrky vpředu, ale i tak bude jen na dva kelímky. Ale lepší než nic...
07. listopadu 2020, 12:11
1
Jo jak říkáš i když alespoň jeden. Klidně ať jsou to takový ty vyboulený kapsy ve dveřích jakoby na "petku". Jako v Buicku to taky moc nechápu. Vzhledem k tomu že tj US lounge auto. Já pamatuju ještě tu dobu kdy spousta lidí z nouze vozila na dveřích takový ty háčky buď se to dalo koupit nebo to dával McDonalds. Ono to není úplně dávno, ale s naším stářím vozového parku. Přece jenom ani devadesátkový BMW, MB, AUDI o škodovce nemluvě nejsou nějaký přeborníci v tomhle... Sice ty improvizovaný držáky byly dost na hovno, ale mnohdy lepší než nic. Výhoda, že si to mohl nosit z auta do auta:)
07. listopadu 2020, 11:53
8
nejsem příznivce přehršle držáčků. Káva se má pít v klidu, relaxačním způsobem. Ne ve spěchu, v autě, kde polití řidiče může způsobit úlek a následně nehodu. Tohle "kafe na cestu" je příšerný zvyk převzatý z USA. Tam už ani moc nemají kavárny, kde si sednete, hoďku si s někým poklábosíte. Jen výdejny téhle "tekuté drogy". Děs.
07. listopadu 2020, 12:17
2
Hale a není Starbucks americkej řetězec? Tam se teda sedět dá asi skoro všude. Máš ale pravdu, že třeba na Floridě moc klasický kavárny nejsou. A souhlasím jako kávový specialista s tím, že se to má pít v klidu a v nějakém kulturním prostředí. Proto taky takový to kafe z benzínky nepovažuju vlastně ani za kafe. Je to stejný jako když si skočí nějaký dobrý šéfkuchař do KFC, protože pospíchá. Nijak se na to netěším, ale je to v ten moment praktický. Pak se držák na nápoj opravdu hodí. Nehledě na to, že když jedeš někam 8 hodin je bezpečnější mít láhev s vodou (nápojem) někde po ruce v držáku, než to hledat někde po autě nebo pokaždé na jedno napití zastavit...
07. listopadu 2020, 15:24
3
i s tím kelímkem z benzinkový kafilérie si sednu na lavičku a udělám si pauzu. Ke kafi patří relax.
Jinak pití v autě, jo nápoj musím mít ale za jízdy skoro nikdy. Když už potřebuju ovlažit hubu, tak obvykle někde na semaforech nebo u přejezdu nebo si někde zastavím na vyscání a protažení hrbu.
Držáky mám v autě tři a ani jeden nepoužívám. U zadních sedadel je jeden, v něm je hasičák. Vpředu jsou dva, je v nich rozličný bordel, žvejky, bonbony, klíče, flešky s muzikou. Kelímky za jízdy nepoužívám a stejně by se tam blbě dávaly protože vedle překáží vysílačka. Vlevo pod palubkou mám takový visací pytlík z Lidlu. Má to tepelnou izolaci a vejde se do toho půllitrová PET. Ale obvykle tam spíš dávám telefon, klíče nebo drobnosti z nákupu.
07. listopadu 2020, 16:02
1
mi přijde, že posezení v US Starbucks mají snad jen pro turisty a Afroameričany bez práce. Protože zaměstnaný Amík nabere kýbl kafe a hurá vytvářet hodnoty. Hlavně se nezastavit, protože to by znamenalo, že na něj ostatní nahlížejí jako na neúspěšného.
A i když jsem tu měl z US kamarádku, tak když jsme se zastavili "na kafe", tak řekněme "zírala", že kafe se fakt nebere s sebou, že je ho relativně málo, je v keramickém hrníčku, je na ni extrémně silné, má si dřepnout na zadek, má k tomu přisrkávat vodu, uvolnit se, dát si k tomu větrník, užít si ten krátký relax a jen se bavit. Tohle prostě neznala.
A fakt mě mrzí, že si sem tenhle zlozvyk "kafe na cestu" dobrovolně vnášíme. Vytrácí se pak ten požitek nad dobrou kávou. Funguje to jen jako taková berlička "jen si dám kafe, abych měl sílu ještě na tohle", "dám si kafe, abych ujel ještě dalších 200km". Pak z toho lidi kolabují. A to je ještě otázka, jestli denní konzumace kávy nesmaže její povzbuzující efekt.
Osobně v autě nejím, ani nepiji. Když už mám hlad, nebo žízeň, tak holt někde zastavím. Někdy na pumpě, někdy si zajedu do nejbližšího města, vesnice. Kolikrát jsem na těchto zajížďkách viděl něco zajímavého. Ne jen ubíhající dálnici a další spěchající řidiče.
07. listopadu 2020, 16:11
4
To si takhle sedíte ve velké kabině pohupujicí se na vzduchu ,pod zadkem 40tun ,z rádia hraje Pink Floyd ,vychází slunicko a pod kolama ubíhá dálnice ,jsou 4 ráno a nikde nikdo. Z hrnku pijete čerstvě mleté kafe a věřte nebo ne,ale je to relax.
Pak přejezdu díru a s hromadou nadávek vzpomínám na starého Mana TGX který měl úplně geniální držák na kafe :-D
08. listopadu 2020, 00:24
3
Elzyx: S tou kulturou pití kávy s tebou souhlasím. Rozhodně je to správně tak jak to popisuješ. Ideálně kulturně popíjet a odpočinout si. Má to být pohoda. A to pravda amíci fakt neumí a ty jejich rádoby XXXL kofein powa mají asi tak sílu jednoho úplně normálního kvalitního espressa. Já osobně sem hodně kavárenský typ a jako je fakt, že ty amarický řetězce významně nenavštěvuji. Do auta si teda kafe beru jak sem psal. To je ale fakt prostě asi jako s tou bagetou na pumpě. Je to hnusný vždycky nadávám, že si to koupím občas. Je to prostě z nouze. Pokud mám možnost dát si ve 12 kafe na MOLce, nebo o hodinu později v kavárně je volba jasná. Nicméně jelikože jezdim hodně tak v autě piju a často i jim. S tím že ani jedno není komfortní a dobrý, ale nutnost.
09. listopadu 2020, 14:13
0
Já si nedovedu představit cestu autem delší než hodinu bez usrkávání kafe. Mám kafe spojený s pohodičkou a rád si ho vychutnám, což mně jde líp samotnému v autě, než na benzince, kde si kolikrát ani není pořádně kde sednout a není tam klid.
07. listopadu 2020, 13:50
-2
Mít kam dát věci je vážně důležité. Těm ideální počet JE 4+ vepředu. Dvě kafe a pak máš třeba energiťák, birella, atd. Z použitých kelímku se pak snadno vyrobí přihrádka na drobný, cestovní příbory a vynikajicně to funguje na klíče, který v kapse nesnesu. No a jak jsou cupholders poměrně malý, tak to v nich ani moc nelítá!
Imho je rovněž důležité, aby palubní deska byla pokud možno rovná a šlo na ni stolovat.
Třeba teď, kdyby si ke mě přisedla žena, musí si dát kafe za klobouk. A až si budu chtít dát kafe v kelímku, protože moje lahodná z luxsárny došla, taky nebude kam :-)))
07. listopadu 2020, 17:00
0
Držák na termohrnek je úplnej základ, jak si ráno nemám kam dát hrnek s čajíčkem, tak skoro nemůžu jet do práce :D
08. listopadu 2020, 18:54
1
Držák je fajn, vychlazené plechovce nebo půllitrovce z ledničky v benzince občas neodolám. Co nechápu je vyžadovaná kapsa na 1.5l flašku. Z toho se za jízdy už bezpečně pít skoro nedá; zvlášť z těch, které nedrží pořádně tvar a promáčknou se.
Kafe se dneska už i na některých benzinkách dá pořídit docela přijatelné a pokud člověk vyrazí na výlet do Taliánska, tak vůbec není o čem mluvit. Ale v autě ho piju nerad. Raději to vysrkám na parkovišti a pak jedu dál.
09. listopadu 2020, 22:08
0
Jsou věci, které podle mého za volant jedoucího auta nepatří. Kupříkladu sledování filmu, čtení novin, felace či kafe. Takže nějaký cupholder neřeším. Kafe si dám na benzince, v cíli, nebo si někde prostě zapauzuju, sednu, a chlochním stydnoucí čurdu z termosky.
12. listopadu 2020, 08:55
-1
Autem jezdím od roku 1978. V životě ani jednou jedinkrát jsme neměl touhu kupovat si někde na cestě kafe... Nechápu ty lidi, pro který je tohle denní rituál a řeší, kam v autě dát kelímek...