načítám data...

(Opožděný) report z K&K Brno vol. 34

08. listopadu 2021, 16:25 20 komentářů Jaromír Soukup Kafe&Káry

Vzpomeňme ještě na dobu, kdy bylo venku teplo, letní vozy stály na ulici a ne v garáži. Jak se Jardovi líbilo na posledních letošních Kafe&Kárách?

zobrazit celou galeriiKafe&Káry: (Opožděný) report z K&K Brno vol. 34

Těžko se tomu věří, ale on je to opravdu už skoro měsíc, co proběhly poslední letošní brněnské Kafe&Káry. A vy teprve teď čtete report z této tolik populární akce. Bohužel, stalo se, trvalo to. Ale to nevadí, K&K mám ještě v živé paměti, takže to pozdější datum vydání nehraje roli. Čím to? Protože letošní poslední káry opravdu stály za to. Jednak nám na půlku října krásně vyšlo počasí, dále nám předem avizované kafe došlo až asi hodinu po začátku akce, takže se někteří lidé stihli i napít a pak hlavně bylo opravdu na co koukat. Asi to ovlivnil i fakt, že to bylo letos naposled, ale účast byla opravdu hojná a káry se nám sešly zajímavé.

Já se tedy musím ostudně přiznat, že jsem se zdržel jen asi na tu hodinu než došlo kafe, protože jsem musel ještě vracet testovací vůz do Prahy, ale i tak jsem byl nadšen. Ono nejde jen o to množství aut, které samo o sobě bylo úctyhodné, ale i o tu pestrost. Já se totiž musím ještě ostudněji přiznat, že to byly moje první K&K, neb já se tam ještě jako pouhý fanoušek Autíčkáře styděl jezdit, neměl jsem čím, měl jsem jen tu béžovou C4 co znáte z testu. Tudíž jsem nevěděl, do čeho jedu a tak trochu čekal, že tam budou desítky Miat, nějaké BMW nebo Audi a pak tak sto obyčejných aut přetvořených domácími kutily na “mistrovská díla individualismu.” Ó jak já se mýlil.

foto: Tomáš Strach

Miaty tam tedy byly, to je pravda, ale nebylo jich tolik, co jsem čekal a byly opravdu krásné, na rozdíl od té, kterou používá František, i čisté, opečovávané (to je i ta Františkova ale, to bych mu zase křivdil), a postavené vedle sebe jako na opravdové výstavě. Byla tam i mnohá BMW, dokonce se tam potkaly i dva stříbrné Compacty E46. Ano Davide, pokud tohle čteš, proto jsem odjel dřív než jsi přijel, myslel jsem že už tam jsi a jen Tě prostě nemůžu najít. Až u vjezdu jsem si Tě všiml jak přijíždíš a došlo mi, že jste dva. Ale já už spěchal. Také se tam přece jen objevilo pár domácích výtvorů, nicméně vkusných, nevšiml jsem si ničeho, co by mě nutilo odvracet zrak jinam. Ale hlavně, objevily se tam i káry, které bych vážně nečekal. A ty káry byly z hodně pestrého výběru, každý fanoušek motorismu si tam mohl najít to své. Protože by to ale bylo na knížku, kdybych měl psát o všech kárách, co stály za zmínku, popíšu jen tři auta, která mě překvapila a zaujala úplně nejvíc.

foto: Tomáš Strach

Teď asi čekáte, že budu mluvit o tom svítivém Ferrari 458 Italia v jediném správné odstínu, které přitahovalo pozornost jako magnet už z dálky. Jenže já nebudu, majitel mi to prosím odpustí. A nedělám to z toho důvodu, že to není potřeba. Vždyť je to Ferrari, samozřejmě, že každý koukal a obdivoval. O tom, že tam bylo, ví už půlka jižní Moravy i beze mě. A vám, kteří se to dozvídáte až na těchto řádcích, stačí zmínit že tam bylo a určitě si dovedete bez problému představit tu pozornost. A pak taky, ono koukat na stojící Ferrari je radost, ale ještě mnohonásobně lepší je ho pozorovat v pohybu. Nechce vlastník příště přijet na Track Day?

Ne, já vám popíšu jiné káry. Začít musím samozřejmě tou, nad kterou jsem se rozplynul už, když jsem ji viděl přijíždět. Ano, byl to Citroën. A byl to ale moc pěkný Citroën. Na K&K totiž přijela poslední opravdová limuzína tohoto výrobce. Mimochodem, jak tak ten vývoj značky pozoruji, už u toho nejspíš zůstane, neb DS9 mi pár dní před tím na chvíli půjčil Jeník a byť se francouzští inženýři a čínští dělníci snažili, tohle nástupce není. A hlavně, není to Citroën, že? Takže o čem mluvím? Ano, tušíte správně, o C6, která se objevila v té úplně nejsprávnější kombinaci s šestiválcovým motorem (to je tedy odhad dle počtu výfuků, čtyřválec měl, pokud vím, jen jeden, šestiválec dva) s koženým interiérem a černou barvou, které vkusně doplňují pro model tak přirozenou vzhledovou kombinaci velmi elegantní dlouhé a nízké siluety a ostrých, kubistických detailů, jež odbornou i laickou veřejnost fascinovala už při představení a bude fascinovat kdykoli znovu. Ach to byla radost.

Foto: Jarda Soukup

Taky musím tímto majiteli vyjádřit respekt. Proč? Víte, já to auto chci. Chci ho moc a chci ho už dlouho. A protože ho chci moc a moc dlouho, tak jsem si zjišťoval, jak reálné je ho udržet dlouhodobě při životě. Odpověď je prostá. Je to skoro nereálné. Na žádné karosářské díly neexistuje druhovýroba, všechno musí být originál. A stojí to šílené peníze. Jen přední nárazník se bez laku pohybuje okolo 70 000. Hydropneumatika je převzatá z C5, ale motory už jsou unikátní. Respektive, ony se do menší sestry montovaly taky, ale málokdo si je koupil. Dieselové V6 jsou problémové až hanba a benzínový třílitr je jednak raritní a pak taky na něj už Citroën nic nevyrábí. Jediná realistická volba je ta základní dva dvojka, ale kdo by chtěl v takovém autě naftový čtyřválec? Vlastník daného vozu má tedy u mě opravdové uznání, že je ochoten toto všechno podstupovat. Neb já to asi vzdal. Ale až budou K&K příště, třeba se osmělím a aspoň se zeptám, jestli bych se mohl podívat dovnitř i víc než jen okýnkem a dozvědět se o autě a životě s ním víc, moc bych chtěl.

foto: František Čáslavský

Další auto, které mě opravdu zaujalo, bylo mnohem starší a z úplně jiného kontinentu. Svou přítomností nás totiž poctil Cadillac Coupe de Ville toho nejlepšího ročníku vůbec, tedy 1959. Ten rok je nejlepší proto, že v něm opulence amerického designu padesátých let, upravovaná tradičně s každým modelovým rokem, dosáhla vrcholu. To ještě umocňuje fakt, že Cadillac je v Americe značka luxusní a drahá, což onu opulenci znásobilo. Coupe de Ville má tedy celou přední část chromovanou a celkem 8 světlometů, nejvíc co kdy tento model měl. Také má negativně prohnuté přední sloupky a panoramatické čelní okno. Ano, opět nejprohnutější a nejpanoramatičtější, co kdy tento model měl. A v neposlední řadě má také ty největší, nejvýraznější a nejopulentnější zadní ploutve ze všech. Samozřejmostí je pak benzínový vidlicový osmiválec o obsahu 390 kubických palců, tedy důstojných 6.4 litru a čtyřstupňová automatická převodovka.

Vždy když se mě někdo zeptá, co si myslím, že je to nejameričtější auto, jmenuji bez nejmenšího zaváhání Cadillac Coupe de Ville ročníku 1959. On totiž ilustruje Ameriku naprosto přesně. Je návykově pohodlný a nesportuje, což jsou Američané dle svého indexu obezity nejspíš taky. Je obrovský, což odpovídá americkým vzdálenostem a prostorovým možnostem. A v neposlední řadě je megalomanský, Evropané na něj hledí v němém úžasu. Čiší z něj víra, že možné je všechno, a i jistá nadřazenost. Což jsou typicky americké vlastnosti. Tedy, ony byly. Dnes, když mluvíte s Američanem, dozvíte se vlastně něco úplně jiného. Ale to on ten Cadillac ilustruje ze všeho nejvíc. Že dřív to tak bylo a šlo to. A to mě fascinuje. Až budou K&K příště, třeba se osmělím a aspoň se zeptám, jestli bych se mohl podívat dovnitř i víc než jen okýnkem a dozvědět se o autě a životě s ním víc, opravdu moc bych chtěl.

foto: Tomáš Strach

Poslední auto z mého adorovacího seznamu je věkem blíže tomu prvnímu a zase z jiného kontinentu. A je to auto, které mě upřímně úplně vyvedlo z míry, neb jsem absolutně neměl ani nejmenší tušení, že ho kdy uvidím, natož potom v ČR. Na K&K se objevila Toyota Century. Vážně. Objevila se ve své druhé generaci, která se vyráběla od roku 1997 do roku 2017, v temně modré barvě, osazená přepychovým dvanáctiválcem s obsahem čtyř litrů. K tomu všemu měla ta tolik typická japonská zrcátka na předních blatnících. Ta jsou geniální, škoda že naše auta je nemají a nikdy neměla. Ona jsou totiž díky své poloze podstatně víc v zorném poli řidiče než ta evropská a člověk na ně nemusí tolik přeostřovat zrak. V neposlední řadě měla volant na té správné straně, tedy vpravo. Ne, samozřejmě, volant má být vlevo, o tom žádného sporu, ale toto je auto japonské, a to prosím téměř výlučně. A v Japonsku se jezdí vlevo. Bylo by tedy zvláštní vidět Toyotu Century s volantem po našem.

foto: Tomáš Strach

A co je vlastně tak zvláštního na sice neobvyklé, ale pořád vlastně Toyotě, že tady o ní píšu? Znalí už odpověď dávno znají. Tahle Toyota je totiž japonským ekvivalentem britského Bentley. Vozí ty nejvyšší představitele japonské vlády včetně samotného císaře. Vozí ty nejúspěšnější majitele japonských firem. Také v ní prý jezdí nejeden člen jakuzy (něco jako mafie), ale to nevím, jestli je pravda. Každopádně, je to to neluxusnější auto, které se na tomto východoasijském ostrově vyrábí. A já mám z něj husí kůži v tom dobrém smyslu. Víte proč? Takhle si totiž představuji luxus v té nejryzejší, nejčistší podobě. Auto má velmi důstojný vzhled. Je prostý cingrlátek a kudrlinek, pracuje výlučně s proporcemi, jak celku, tak detailů. A oboje má vyvážené s naprostou přesností. V interiéru nepoužívá prvoplánově kůži neobvyklé barvy, ale ten nejjemnější semiš s vysokým vlasem. Proč? Protože to nejen skvěle vypadá, ale hlavně se na tom luxusně sedí ať už je venku jakkoliv, což kůže nabídnout nemůže. Dobře, mám-li být upřímný, některé detaily převzaté snad z Corolly dojem trochu kazí, ale to nevadí. Toyota Century nepotřebuje být okázalá, nepotřebuje prvoplánově ohromit. Toyota Century je střídmá a elegantní. A to je, podle mě, ten správný luxus. Až budou K&K příště, třeba se osmělím a aspoň se zeptám, jestli bych se mohl podívat dovnitř i víc než jen okýnkem a dozvědět se o autě a životě s ním víc, ani nedokážu říct, jak moc bych chtěl.

Toto je tedy můj výběr tří nejzajímavějších kár na K&K Brno vol. 34. Tyto kousky mě opravdu dostaly a přemýšlel jsem o nich vlastně celou cestu s testovací C4 do Prahy. Zároveň ale představují jen zlomek nabídky letošních posledních Kafe&Kár, neb jak píšu výš, účast byla hojná a každý tam měl co obdivovat, ať už je to jakýkoliv Autíčkář. Proto se v závěru chci zeptat. Jaká tři auta nejvíc zaujala vás a proč? Odpovědět můžete v diskuzi.                                                        

Nelíbí se Vám reklamy, ale líbí se vám články?
Podpořte nás, pořiďte si VIP členství a užijte si autíčkáře bez reklam.


Mohlo by Vás také zajímat

Pro přidání komentáře se přihlašte nebo registrujte

Komentáře

liška
08. listopadu 2021, 19:29
1

Mno ja byl taky poprvy a mile prekvapen, skvelej prurez automobilovou historii. Za me byl asi top bizarek ta Century a jeji babickovsky zaclonky za desitku, co sem tak zaslechl :) Primlouval bych se tez za nejakou recenzi tady na autickari.

reagovat
Trinom
08. listopadu 2021, 21:18
3

Jaro, určitě se nestyď a ozvi se, v Century tě rád svezu a povyprávím ti něco málo o ní.
PS: Ten dvanáctiválec má 5 litrů a ten semiš je pravá ovčí vlna :)

reagovat
Jaromír Soukup
08. listopadu 2021, 21:29
0

Skvělý, to bych byl opravdu moc rád. A díky moc za doplňující info, ten čtyřlitr se mi na 12 válců nezdál, ale holt věřil jsem internetu a na semiš vypadaly fotky. Ale vlna zní ještě líp!

Mechanik
08. listopadu 2021, 22:08
0

Ty zrcátka na přední blatníky se dávali na Tatru 603, jedno občas na Škodu 100, první Trabant to měl a pár západních aut taky, ale je fakt že po 70. letech se to přestalo používat.

Pólin
09. listopadu 2021, 06:18
3

A kdesi jsem slyšel, že kromě toho, že kůže není tak pohodlná, tak je do tohoto auta příliš "hlasitá" :D Jinak fantazie... to auto je plné fantasticky zvláštních detailů... a v Evropě je to fakt jednorožec... Jak se to dělá s náhradními díly? Je to nějak normálně dostupné, nebo se to musí objednávat z Japonska?

Irwinek
09. listopadu 2021, 08:45
1

Pomineme -li ty " sportovní " kapkovité, tak erko je původně mělo mít v chromu právě na blatníku.
Ale jinak je to century fakt jedinečné :-D Až se to dozví jeden nejmenovaný člen, bude mít Trinom asi na stole žádost o spoustu fotek :-D

Trinom
09. listopadu 2021, 08:57
2

Díly jsou dostupné z Japonska a překvapivě většina nestojí majlant. Tím, že se to auto vyrábělo do roku 2017, tak ani s dostupností není problém. Navíc spousta dílů je shodná jinými Toyotami z té doby, což Toyotě ušetřilo prachy a nám trápení.
Druhá věc jsou srandy z LHD série, co vyšla v roce 1998 (měla cca 100 ks), tam už je s díly problém. Osobně se mi třeba nedaří sehnat LP světlo, prostě už nejsou. PP se povedlo. Což je ale asi jediná věc, kterou bych potřeboval sehnat. Údajně většina LHD aut šla do UAE, takže možná se podaří časem něco najít někde na vrakáči aspoň.

Irwinek
09. listopadu 2021, 10:39
0

No, obdivuju Tě :-D já bych do toho asi nešel, a to mám rád auta, která nemá kdekdo :-D
tak ať to jezdí ;-D

PepaSFI
09. listopadu 2021, 17:34
0

zrcátko na blatníku měla i Škoda 1000MB, asi jak kdy a možná i jak kde. Podle obrázků co nabídne gogel bylo buď na blatníku, nebo na dveřích jako dnes, někdy i na dveřích nahoře a někde to skoro vypadá že bylo na A sloupku, neotvíralo se s dveřma. A někde dokonce zrcátko není. Kdovíkdy ten předpis vznikl, třeba to kdysi bylo jen na přání.
Zaniklo to nejspíš se změnami technických předpisů. Mám takový pocit že je psáno, že zrcátko musí být dívatelné buď bočním oknem nebo plochou očišťovanou stěrači. Což při tehdejší konfiguraci stěračů mohlo být obtížně proveditelné. Dnes by to problém nebyl, stěrač obvykle dosáhne až ke sloupku. Ale zas je předek obvykle nízko, hluboko pod výhledem řidiče, muselo by to trčet vysoko a byl by problém s chodeckou porážkou.

Frankie
10. listopadu 2021, 19:19
-3

Prosím a což takhle K&K v Ostravě? A proč? Prostě bo.

reagovat
František Čáslavský
11. listopadu 2021, 16:37
1

Bo neni čas, ... :-)

Frankie
11. listopadu 2021, 17:36
-3

Pokud by bylo potřeba tak bych i nějaký čas našel. Proč? Bo bych i pomohl, kdyby to bylo potřeba.

PepaSFI
11. listopadu 2021, 19:29
1

no dyť to není pod ničí licencí. Když najdeš místo kam se dá zajet a nikomu nepřekážet, vyhlásíš to, tak už bude jen záležet na tom jestli někdo přijede. Přinejhorším se může stát že tam budeš sám, však se zeměkoule nepřekotí. A když bude poblíž stánek s kafem, nebo to nějaká dobrá duše uvaří do putýnky, jako to dělá František abysme tam nepřešlapovali s prázdnýma hubama a my mu házíme drobáky do pokladničky aby nebyl škodnej, tak tím líp.

Frankie
11. listopadu 2021, 20:33
-3

Jo, i tímto směrem přemýšlím, a i nějaké tipy na místo by byly. Tak uvidíme co z toho do jara vyplyne.

František Čáslavský
12. listopadu 2021, 16:10
0

Jako, tohle je furt dokola. A proč to neuděláte tam a tam? Zcela logicky, protože tam asi nebydlíme a dělat si takhle z plezíru kafe a káry někde daleko... to nejde ;)

Frankie
12. listopadu 2021, 18:22
-3

Jasné chápu, zas na druhou stranu je to fajn akce, ale nevím, zda bych kvůli tomu jel na odpo jen tak do Brna. A proto se ptám. A líbí se mi i ta myšlenka, že toto pod tou značkou může udělat kdokoliv. Šel bych do toho, vím o place i se zázemím. No a pokud by to šlo, bylo by fajn, kdyby tam ta "záštita" autickare byla.

František Čáslavský
15. listopadu 2021, 10:58
0

Zastita si myslim neni problem, staci se o tom pobavit :)

FidoBlack
11. listopadu 2021, 14:17
0

To ružový kapůčo je boží, kde se jako dají sehnat keicars u nás česku? :D

reagovat
RRRampapapa
11. listopadu 2021, 16:30
1

Nepleteš si to s MX-3?

FidoBlack
12. listopadu 2021, 07:03
0

Ajo, no co, stane se. :D



Poslední komentáře

Poslední inzeráty

Chevrolet Suburban Z71 2002
Chevrolet Suburban Z71

2002 rok výroby
285 koní výkon
5 327 ccm objem

Plymouth Prowler  2003
Plymouth Prowler

2003 rok výroby
268 koní výkon
3 500 ccm objem

Ford F150  XLT 1994
Ford F150 XLT

1994 rok výroby
200 koní výkon
5 ccm objem

Chevrolet Corvette Stingray MANUAL Profi lak V ČR 1971
Chevrolet Corvette Stingray MANUAL Profi lak V ČR

1971 rok výroby
270 koní výkon
5 700 ccm objem

Dodge Charger 6,4 SRT  2012
Dodge Charger 6,4 SRT

2012 rok výroby
480 koní výkon
6 400 ccm objem