Se svítivou Octávií se na stránkách Autíčkáře setkáváte již podruhé. Zevrubně ji otestoval už redakční kolega Honza Křeček loni v létě. Mě zajímalo, jak se povedla její kombíková varianta, ideálně v “civilnější” verzi, než je vrcholná RS Challenge Plus. Jenže na komunikační trase mezi mým požadavkem a výsledným autem se cosi pomíchalo a já nakonec dostal do rukou prakticky stejný vůz jako Honza. Zářivě zelenou “mambu” na extra velkých kolech se sportovním výfukem.
V klasické recenzi bych víceméně jen zopakoval již napsané, proto jsem se rozhodl, že se dneska na “ereso” podívám z trochu jiné perspektivy. Octavia je totiž auto, na které má snad každý vytvořený nějaký názor. Zvláště kolem její “sportovní” verze se pak vznáší spousta klišé, univerzálních pravd a předsudků. Několik jsem jich vybral a rozhodl se, že exaktně ověřím, zda jsou pravdivé, nebo jde jen o hospodská moudra.
“Octavia RS je tvrdá a nepohodlná”
Tohle přesvědčení má svůj reálný základ vycházející ze zkušeností s první a hlavně pak druhou generací “eresa”. Kombinace větších ráfků a sníženého podvozku s tvrdě naladěnými tlumiči sice fungovala slušně v zatáčkách, ale patřila spíše na německý autobahn než na české okresky plné výtluků a záplat. Nové RS s adaptivním podvozkem naštěstí není tak tvrdé ani ve sportovním módu a v “komfortu” je i navzdory velkým devatenáctkám použitelné i ve městě plném kočičích hlav a kolejí, nebo na středočeských silničkách třetí třídy.
“Je to sportovní auto”
Bodykit, upravený podvozek i výfuk. Silný přeplňovaný motor. Snadno bychom na základě některých vlastnostní RS mohli propadnout dojmu, že jde o přímou konkurenci Golfu GTI, Focusu ST nebo snad dokonce Hyundai i30N. Realita je ale, a troufnu si říci, naštěstí jiná. Spíše než trackday tool pro čtyři se za dvěma písmeny skrývá výbavový stupeň, který sice přidá nějaké ty “závodní” vlastnosti, ale pořád je to hlavně pohodlné a prostorné rodinné auto s velkým kufrem. Tam, kde v “enku” překáží vzpěra mezi tlumiči, kvůli které nenaložíte sekačku, na vás zírá obrovská bezedná jeskyně. V místech, kde by vám “estéčko” vyklepalo plomby, se oktávka se žbuchnutím zhoupne. A to ani nezačínám o spotřebě a servisních nákladech. Na okruhu pak ale logicky dostane od výše zmíněných tvrdě naklepáno. Ne, sporťák to fakt není. ,
”Je to verze pro škodovácké nadšence” 
Vrchol potravního řetězce u Octavie opanovaly dlouhou dobu tři výbavové stupně. Dobrodružný scout, sportovní RS a luxusní Laurin&Klement. Osobně jsem měl z těhle tří nejraději právě tu poslední, nabízela nenápadný vzhled, ale zároveň tu nejlepší výbavu a zpravidla i nejpohodlnější sedačky. Což, přiznejme si, byla ještě vcelku donedávna achillova pata tohoto vozu. Jenže současnou Octavii už si v “Laurinu” nekoupíte, Scout už z konfigurátoru také tiše zmizel, a tak se z RS stala jakási “obvious choice” pro všechny, kdo chtějí “ovci v náloži”. Nabízela by se možnost postavit si pěkně vybavený Style, ale chyba lávky, do něj si nelze připlatit za spoustu důležitých prvků výbavy, hlavně pak za adaptivní podvozek. A to ani nezačínám na téma kožené sedačky nebo světlý interiér. Nedá se nic dělat, naštěstí je tu pořád osvědčený Superb.
”Je to budoucí klasika”
Tenhle názor se možná některým z vás může zdát skoro úsměvný, ale podívejte se do inzerce na ceny “eresa” první generace. Zachovalý liftback, ideálně v takové té světle žluté barvě z plakátů, se prodává za částky vysoko nad sto tisíci, v originálním stavu atakují jeho ceny klidně čtvrt milionu. Podobný trend pozoruji i u prvních kousků druhé generace v modré metalíze a zcela určitě se ho časem dočkáme i u “trojek” - tady si myslím, že budou nejžádanější pastelově šedé kusy. Zelené Mamby z edice Challenge plus sice nejsou limitovaná edice s předem omezeným počtem kusů, ale neprodalo se jich moc a mají našlápnuto stát se časem velice vyhledávaným artiklem. Velmi pravděpodobně jde totiž o vůbec poslední Octavie RS s čistě benzínovým motorem.
”Zbytečně provokuje”
Tady nejde než souhlasit. Zářivě zelená karoserie v kombinaci s černými doplňky a posvátnými znáčky působí na spoustu účastníků provozu jako hadr na býka. Během týdne s eresem se mnou měla spousta řidičů potřebu nesmyslně závodit, lepit se mi na nárazník, nepouštět mě v zipu, troubit a konat další život znepříjemňující věci. Takovýhle středověk v pražském provozu nezažívám ani s Mustangem. Octavia RS si s sebou zkrátka nese určité stigma a vlastně jsem byl docela rád, když jsem se po týdnu v ní vrátil za volant nenápadného obstarožního Volva.
Verdikt
Česká legenda se ve své čtvrté generaci drží odkazu předchůdců. Je to pořád hlavně rodinný kočár, ale přidává i trochu jakobyzávodnického koření. Já osobně bych ji ale bral raději bez něj. Výfuk s repro osmiválcem mě spíše rušil a hned jsem ho vypínal, sedačky s bočním vedením mi přišly zbytečně tvrdé a výrazný zevnějšek akorát provokoval závodníky a nervózní řidiče. Žel, pro umírněné povahy už, zdá se, v konfigurátoru Octavie zbývají jen verze s nižší výbavou. Ještě, že je tu pořád ten Superb…
Technické údaje:
Motor: přeplňovaný zážehový čtyřválec 1984 cm3
Výkon: 180 kW (245 k) v 5250 – 6500 ot./min
Točivý moment: 370 Nm v 1600 – 4300 ot./min
Převodovka: sedmistupňová automatická DSG
Provozní hmotnost: 1598 kg
Maximální rychlost: 250 km/h
0-100 km/h: 6,7 s
Kombinovaná spotřeba udávaná výrobcem: 6,7 l/100 km
Spotřeba v testu: 7,3 l/100 km
Cena (Octavia RS): 1 093 900 Kč
Verze Challenge Plus se již nedá objednat.
