Mercedes Benz Marco Polo 300d RWD: Nejrychlejší baráček na silnici

V posledním roce či dvou se doslova roztrhl pytel s obytňáky. Nechápu, že se ve zprávách pořád řeší bytový deficit, protože podle počtu obytňáků a karavanů na silnicích nejmíň polovina populace dávno byty nepotřebuje.  Pro samé digitální nomády brzy nebude k hnutí na plážích, v horách ani na lesních mýtinkách. Plesnivý laminát pod rukama zručných kutilů ožívá do tisíce podob malebného retra a malé chatky na kolech jsou skutečně plnohodnotnými domovy, zejména chcete-li naučit své potomky troše střídmosti.

Staré dobré dodávky, které poskytují jen skromný příbytek a místo, kam hlavu složit, stojí v téhle hipsterské mánii na druhé koleji. Co naplat, když na stellplatzu zaparkujete mezi Mercedes L608 a osmdesátkové Ducato, je těžké udělat dojem. Jenže by byla velká škoda nevyužít potenciálu, který právě skromná dodávka nabízí. Jestli jste zvyklí na dovolené s obytkou, doporučuju vám vyzkoušet si i tuhle variantu – lehčí, rychlejší a flexibilnější. Nemusíte mít strach, zas tak moc skromnosti potřebovat nebudete…

Marco Polo patří k tomu nejlepšímu, co dneska na trhu s obytnými dodávkami seženete. Zvenčí vypadá jako ‚obyčejné‘ Véčko, jen lišta s markýzou a výrazný dekl na střeše bystrému pozorovateli prozradí, že není tak úplně obyčejné. Červená barva sice budí dost pozornosti, což při kempování na divoko moc neoceníte, ale auto v ní vypadá fantasticky. A kempování na divoko nejspíš stejně nebude jeho doménou. 

Začnu kvalitami, kvůli nimž si nejspíš Marco Polo primárně nikdo nekupuje, ale které na něm nakonec každý ocení nejvíc. To auto je superkomfortní, rychlé a skvěle jezdí – zkrátka jako Véčko. Kabina je k nerozeznání od normálního osobáku, samozřejmě kromě vyššího posezu. Přední část je vlastně starší Céčko, kterému jen přidali rychlý MBUX, na přístrojovce zůstaly klasické budíky s rychloměrem a otáčkoměrem. Sedačky se ovládají manuálně, protože musí být zároveň otočné, ale nastavují se dobře a k sezení si lze těžko představit něco pohodlnějšího. Carplay tu máme pouze drátový, konektivita však funguje bezchybně a nekonají se žádné záseky. V infotainmentu jsou taky jednoduše přístupné funkce obytné části, například topení, osvětlení nebo stav vody. Žádné zbytečné komplikace, všechno přehledné a snadné. Úplně jsem se nesžila jenom s touchpadem, ale vynahrazuje mi to displej, který má opravdu perfektní odezvu. 

Trochu archaicky tady působí startování klíčkem, pak už naskočí naftový čtyřválec s dvoustupňovým přeplňováním a člověk musí uznale pokývat hlavou nad jeho kultivovaností. Nehlučí, nevibruje a při sešlápnutí pedálu umí auto rozpohybovat s nečekanou svižností. Takže zatímco s klasickým obytňákem musíte na dálnici buď trpět v pravém pruhu s kamiony, nebo s bolestí sledovat volný pád rafičky palivoměru, s Markem pojedete tak, jak jezdíte normálně. Když to bude hodně jako čuně, vezme si kolem deseti litrů nafty, dokáže si ale vystačit i s nějakými sedmi osmi. Ani nemluvím o točitých okreskách, kde jsou skříňové vehikly úplně za trest, protože zatáčejí jako… no jako skříňové vehikly. Véčko je známé jako obratná dodávka se skvělým podvozkem, což potvrzuje i tento konkrétní kus. Odpružení Airmatic taky dělá svoje. Kupodivu se na jízdních vlastnostech nijak zásadně nepodepisuje ani obytná vestavba. Ještě si vzpomínám na květnové cestování s plnotučným kamperem a zvuky, které se při zatáčení ozývaly ze zadní části vozu, mě straší ve snech dodneška. Pokud v Mercedesu něco drnčí nebo klepe, znamená to, že jste něco v poličkách nebo lednici blbě uložili, a za to auto nemůže. Takže i když máte s sebou postel, pracovnu i jídelnu, můžete jezdit jako s běžným autem. Vejdete se do každé uličky, na každé parkoviště, dokonce i do většiny podzemních garáží. A to je fakt paráda. 

Teď se pojďme podívat, jak to vypadá, když se rozhodnete někde přenocovat. Volba místa zásadně předurčí míru komfortu, protože narozdíl od obytňáku s sebou nemáte záchod a koupelnu. Koupelna je problém částečně řešitelný. Nádrží na vodu totiž auto disponuje, stejně tak má dřez použitelný coby umyvadlo a pod víkem kufru nabízí přípojku na sprchu. Pokud tedy natankujete plnou, můžete se jakž takž ošplouchnout v teplé vodě. Ohledně záchoda však zůstanete odkázáni na veřejná zařízení, lopatku a les nebo přenosné chemické WC, které si povezete s sebou. Jelikož jsme cestovali civilizovaným krajem severního Saska, řešili jsme problém variantou A, tedy přenocováním na vybavených stellplatzech nebo v kempech. Jakkoli mi kontrast rozvalování v kožených sedačkách a sprchování v trávě připadá svým způsobem atraktivní, nechtěla jsem naleštěného Marka táhnout cestou necestou a taky jsem se bála přísnosti německých orgánů, kteří kempování na divoko moc rádi nemají. To už je však na uvážení každého táborníka. 

V případě potřeby se v autě vyspí čtyři lidé, dva ve střešním stanu, dva na spodním lůžku vytvořeném ze zadní řady sedadel a přídavné matrace. Jakožto dvoučlenné posádce nám stačil pouze stan a osobně hodnotím tuto konfiguraci jako naprosto ideální. Ve čtyřech by nám v autě bylo těsno. Nejde ani tak o lidi, ti by se vešli. Ale s lidmi naroste množství bagáže, se kterou se pak musí každý šibovat, aby se upravilo spodní spaní. Ne že by to nešlo, ale úplná pohodička už to nebude.

Vnitřní prostor je fakt dobře vymyšlený. Přední sedačky se otočí o stoosmdesát stupňů, čímž vznikne sezení kolem stolku. Pod oknem v řadě najdeme dost velkou ledničku, sporák a dřez, dole pod nimi šuplíky a skříňky s posuvnými dvířky. Všechny úložné prostory jsou docela dobře dostupné, stačí jen občas posunout se stolkem či sedačkami. Jediné, co mě trochu zarazilo, je jedna jediná nalezená zásuvka na 230. Když už se člověk v kempu připojí na elektřinu a potřebuje si dobít všechny přístroje, hodilo by se jich víc. Druhou výtku mám ke krémovému tapecírunku nad sporákem – nechci si představovat, jak bude vypadat za pár let. Naopak super je výklopná střecha, která s sebou nahoru umí vzít i matraci, takže se pak dole pohodlně postavíte. Manipulaci s ní navíc zvládne i holka. 

Celá večerní příprava na spaní i ranní příprava na odjezd je fantasticky rychlá. V tomto ohledu nemá dodávka s vyklápěcí střechou konkurenci, alespoň mezi možnostmi, které jsem zatím měla možnost vyzkoušet. Určitě v tom hrál roli i fakt, že jsme nejeli nabalení jako kočovný cirkus a nepořádali jsme žádné opulentní hody, tím pádem jsme měli vždycky uklizeno jedna dvě. I tak mě ale rychlost evakuace překvapila. 

Verdikt

Nebudu vám lhát – pokud pomýšlíte na digitální nomádství, dodávka, byť takhle luxusní, je hodně úsporná varianta. Ale pokud chcete cestovat, nezůstávat déle na jednom místě a zdolávat dlouhé štreky v co nejkratším čase, není lepší prostředek než Marco Polo. Ve stanu se parádně vyspíte, ráno si uděláte kafe, třeba i chvilku popracujete, když si to okolnosti žádají (auto může mít vlastní Wi-Fi), a pak už tradá k další zastávce plánované nebo i neplánované trase.  

Technické údaje:

Motor: přeplňovaný vznětový čtyřválec 1 950 ccm 
Výkon: 237 koní (174 kW) ve 4 200 ot./min
Točivý moment: 500 Nm ve 1 600 – 2 400 ot./min
Převodovka: devítistupňová automatická 9G-TRONIC
Maximální rychlost: 214 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 8,6 s 
Průměrná spotřeba v testu: 9,5 l/100 km 
Cena modelu Marco Polo od: 1 383 000 Kč
Celková cena testovaného vozu s příplatky: 2 021 992  Kč bez DPH