Mercedes-AMG EQE 43 4Matic: Na prahu budoucnosti

Víte, číst marketingové brožurky jednotlivých modelů je někdy zábava. Na 20 stránkách se jednotliví copywriteři předhánějí v tom, jak vznešeněji a košatěji popsat, jaký si přesně zážitek si máte odnést z toho daného auta. Co na tom, že to málokdy odpovídá realitě, to je ještě ta lepší varianta. Občas si totiž marně lámu hlavu, co tím chtěl básník vlastně říct, protože to prostě nemá hlavu, ani patu. Nic proti copywriterům, chápu a plně rozumím, proč tomu tak je, beztak jen plní zadání. A ve výsledku se člověk aspoň pobaví, když nic jiného. Přesto si někdy říkám, jestli by nebylo lepší zvolit méně složité řešení. Přece se říká, že v jednoduchosti je krása, ne? Zkusím toto oblíbené tvrzení ověřit na vás. Tak schválně… Aufrecht, Melcher, Grossaspach Motorenbau und Entwicklungsgesellschaft mbH. Že vám to nic neříká? Tak to zkusme zjednodušit. AMG. To už je lepší, že? Stačí vyslovit tato tři písmena a přesně víte, na čem jste a co vás čeká za volantem takového vozu. Víte, že to bude v každém případě velký zážitek, který vyvolá emoce. Zůstává tu jen jedna jediná otázka. Platí to i v případě elektromobilu?

Ano, už je to tak. Tato tři, pro někoho až posvátná, písmena se dnes pojí i s čistě elektrickým autem. Už slyším to brblání, že je to svatokrádež a podobně. Chápu, co tím myslíte, avšak asi nesouhlasím. AMG se vždy snažilo prozkoumávat všechny možné cesty, proto také postavilo i dieselový motor, nebo třeba hybridní systémy. Tohle je prostě jen způsob, jak v AMG pracují. Nám to může poskytnout takový malý pohled do budoucnosti, jak mohou vypadat sportovně laděná auta v blízké době. Ať se nám to líbí nebo ne, bez elektřiny to totiž nepůjde. A vůbec, tohle ani není první elektromobil, který nese výsostné znaky AMG. Tím bylo totiž kupé SLS už asi před deseti lety.

Konec řečí, pojďme se konečně podívat na to, jak vlastně nové EQE vypadá. Právě vnější vzhled totiž bude něco, na co bude potřeba si trochu zvyknout. Nevím jak vy, ale já osobně mám zafixováno, že aby bylo auto krásné, potřebuje k tomu štíhlý profil, dlouhou kapotou a dozadu posunutou kabinu. Co na tom, že z praktického hlediska takové uspořádání vlastně nedává moc smysl. Je to prostě hezké. A tady narážím na problém. EQE má totiž všechno naopak. Krátká kapota (logicky, když tam nemusí být velký motor), kabina natažená přes větší část vozu (logicky, aby bylo více místa uvnitř) a vyšší stavba karoserie (logicky, aby bylo kam dát akumulátory). Vím, že to má své opodstatnění, ale asi mi bude chvíli trvat, než si na podobný způsob ztvárnění zvyknu. Zatím v tom vidím takový lehce ocucaný bonbón, ale možná je to jen můj problém.

Uvnitř vás už žádné velké překvapení ani drama nečeká. Pokud jste někdy seděli v novém Mercedesu, pak tady budete jako doma. Jeden displej místo budíků, druhý velký na středové konzoli. Oba mají skvělou grafiku i rozlišení a nabízejí spoustu možností. Klasikou u Mercedesů je velmi povedené hlasové ovládání, na které když si zvyknete, tak už se vám nebude chtít ovládat infotainment jinak. V každém testu této stuttgartské automobilky tvrdím, že je to asi nejlepší systém, který si v dnešních vozech můžete dopřát a EQE není výjimkou. Pokud by vám to však bylo málo, můžete si připlatit za tzv. Hyperscreen, který vám natáhne displej až k místu spolujezdce. Máte na výběr. Pochválit musím sedačky, které mají velmi příjemné boční vedení, jsou tak akorát tuhé a zároveň dostatečně komfortní. Na vnitřní prostornost si též nelze příliš stěžovat, snad jen opravdu vysoké osoby mohou mít trochu problém s místem nad hlavou na zadních sedačkách.

Postěžovat si ovšem musím na dvě věci. Tou první je dílenské zpracování. U Mercedesu za více než tři miliony bych asi očekával kruhové výdechy ventilace v kovovém provedení, plast se tváří poněkud lacině. S tím se pojí i takové nepříjemné drnčení kdesi v palubní desce, ale to byl možná jen problém konkrétního kusu. Druhým problémem je celková stavba interiéru, který je až nezvykle vysoký a mohutný a menší člověk se v něm může cítit lehce utopený. Já měřím 184 cm a přišlo mi to tak na hraně. Pod 180 cm už leckdo může zažívat mírně klaustrofobické pocity. Abych však nekončil tento odstavec negativně, musím zmínit projekční světla s označením Digital Light. To je totiž vychytávka, která mě nesmírně bavila. Mercedes totiž umí kreslit světly po silnici. Ukáže vám, když jste příliš blízko vozu před sebou, nebo když se blíží práce na silnici, tak vás upozorní malým bagříkem. Je to super a vážně mě to bavilo.

O pohon EQE 43 se starají dva elektromotory, takže se jedná o čtyřkolku. Ve sportovním režimu tak na všechna kola putuje až 476 koní a 858 Nm. Pokud by vám to však z nějakého důvodu nestačilo, můžete si koupit ještě silnější EQE 53, které přidá další dvě stovky koní a až 150 Nm navíc. Osobně však nevím, k čemu je to dobré, protože už tahle 43 jede víc než dostatečně. Abych byl přesnější, start z místa se může zdát leckomu až drtivý. Zkuste si maximální zrychleni na třech semaforech za sebou a budete to fyzicky cítit. Dynamika tohoto modelu je skvělá a naprosto hodna označení AMG. Elán EQE neztrácí ani ve vyšších rychlostech, byť maximální rychlost ve výši 210 km/h asi není zrovna něco, co by současné majitele AMG oslnilo. Každopádně co se jízdních výkonů týče, je EQE 43 právoplatným členem rodiny AMG. Malý háček tu ovšem je. EQE totiž všechny tyto výkony a schopnosti servíruje poněkud bez emocí. Není tu hurónský řev zuřivého osmiválce, nepálí to zadní pneumatiky na vyžádání, je to možná až příliš chladné představení. To jsou přesně věci, které bych od AMG podvědomě možná očekával. Chybí tomu takový ten lehce bláznivý dojem. Ale možná je to tak správně a já jen nejsem ta správná cílovka.

Podvozek, společně s brzdami, je (na rozdíl od pohonného ústrojí) skutečně z dílen AMG. A je to poznat. Navzdory vysoké váze oplývá EQE nadprůměrnou jistotou. Tenhle dvouapůltunový cvalík se nechá i po zakroucených silnicích vodit až nečekaně snadno a přesně. Nebudete se s ním prát při nájezdu do zatáčky, a když nebudete příliš hrr, projedete ji klidu a nebudete mít ani dojem, že se snaží vyklouznout ven. Prostě jako když krájíte dobře nabroušeným nožem. Rychle, čistě a snadno. Pozitivní vliv na stabilitu v zatáčkách má jistě i zadní natáčecí náprava. Navzdory vzduchovému podvozku však nečekejte nějaký velký komfort. EQE je tuhé a je to cítit. Ne, že nějak drasticky mlátilo na nerovnostech a natřásalo nevhodně posádku, to zase úplně ne, nicméně celkovou tuhost nezakryje. Pochválit musím brzdy, na které je opravdu spolehnutí a na elektromobil se velmi slušně dávkují. To úplně nebývá zvykem.

Verdikt

Mercedes-AMG EQE 43 (ano, čtete správně, Benz chybí) je poměrně zajímavým vozidlem, kterým automobilka vystupuje ze své komfortní zóny. Neumím si totiž představit, že by si tento vůz utíkali koupit všichni stávající majitelé AMG modelů, protože nabízí trochu jiný typ zážitku. Umím si však představit, že naláká nové a jiné zájemce, kteří ocení technologie uvnitř a drtivou dynamiku. Osobně jsem velmi zvědavý na prodeje, protože absolutně nejsem schopen predikovat, jak se může či nemůže zalíbit. Rozhodně bude také zajímavé sledovat, jak se jednotliví výrobci poperou s nástupem elektromobility do třídy sportovních aut. Tam se totiž hraje na emoce víc, než kdekoli jinde a něco mi říká, že nebude úplně snadné tam ty emoce přenést. EQE 43 je takovou první vlaštovkou, jak by to mohlo vypadat. Myslím, že vykročilo správným směrem, ale do cíle mu ještě velký kus cesty schází. Nezbývá než doufat, že z té cesty nesejde a neztratí se. Je to totiž v zájmu nás všech, kteří máme rádi sportovnější auta.

Technické údaje

Motor: synchronní elektromotory s trvalými magnety, uložené vzadu (dvě vinutí po třech fázích) i vpředu 
Kapacita akumulátoru: 90,6 kWh (využitelná)
Výkon: 350 kW (476 k)
Točivý moment: 858 Nm 
Pohon: všechna kola
Maximální rychlost: 210 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 4,2 s 
Dojezd: asi jako každé AMG
Spotřeba: asi jako každé AMG
Základní cena (AMG 43): 2 847 130 Kč