KIA Stinger 2.0 T-GDI: Žák se stává učitelem

Konečně je jaro. Sedím na balkóně, v ruce třímám skleničku s lahodnou skotskou whisky Macallan. Nasávám poslední paprsky slunce, než zajde za obzor. Nejvíce si ale užívám pohledu dolů na ulici. Přímo pode mnou totiž stojí zbrusu nová Kia Stinger. Ve křiklavě žluté barvě. Bavím se tím, jak se jednotliví lidé zastavují, přecházejí silnici, aby se podívali z blízka a fotí si kanárkovou Kiu. Kdo by to byl ještě před pár lety řekl, že nějaká Kia bude budit takovou pozornost, viďte? Časy se mění. Jestli model Ceed ukázal před dvanácti lety, že Korejci dokáží vyrobit konkurenceschopný kompaktní hatchback a dali tím najevo, že se s nimi musí počítat, tak tohle je hotová facka do tváře zavedeným evropským automobilkám… 

Kia Stinger je žádaný vůz. Nejen mezi zákazníky, kteří zvládli nakoupit již 30 aut za zhruba 5 měsíců (u nás v ČR), což je poměrně hezký úspěch, ale také mezi novináři, kteří se přetahují o zápůjčky. Z toho důvodu jsme nemohli počítat se standardní týdenní zápůjčkou, nýbrž s trochu zkrácenou. O tom, jak funguje naftová verze, jste si mohli přečíst u nás již v lednu. Kolega Honza z ní byl velmi nadšený, a proto jsme se nemohli dočkat benzínových modelů, které měly v našich očích ještě větší potenciál. Nejsilnější šestiválcovou verzi dostal do svých drápů Vavris a já celý týden poslouchal, jak je to super a že to funguje skvěle. Těšil jsem se jak malý kluk na velikonoční svátky, protože právě tehdy jsem měl mít k dispozici základní přeplňovaný čtyřválec. Kupodivu mi ani nebylo líto, že mě vrcholná verze minula, protože pohon zadních kol, samosvor a 255 koní slibovalo, že tenhle prodloužený víkend bude stát za to. A taky že jo. Nicméně mé vnímání Stingeru se v průběhu testu trochu měnilo, takže vám popíšu každý den zvlášť, protože jedině tak vám dokážu podat jak se mi tohle korejské "žihadlo" vlastně líbilo. 

Velký pátek 

Je sváteční ráno. Dcera mě vytáhla z postele už před osmou hodinou ranní, takže přemýšlím, jak naložit s celým volným dopolednem. Nakonec se domlouváme s ženou, že vyrazíme na snídani někam mimo Prahu. Máme takovou oblíbenou malou kavárnu na Mělníce, takže to znamená, že už samotná cesta tam po okreskách dá první možnost na vyzkoušení schopností Stingera. Pokud vás zajímá otázka praktičnosti, pak vězte, že ani v této oblasti nemá největší Kia na evropském trhu problém. Velké víko kufru napomáhá snadnějšímu naložení kočárku, dětská autosedačka se usadí do auta velmi jednoduše i díky širokým zadním dveřím. Já jsem ovšem nejvíce uchvácen z pozice za volantem. Sedí se opravdu nízko a ten výhled přes dlouhatánskou kapotu je k nezaplacení. Od prvního okamžiku dává tohle auto najevo, že to není jen tak obyčejný sedan (nebo spíš liftback). Pravé GT každým coulem.

Krásným kovovým tlačítkem probouzím k životu pohonnou jednotku a pomalu se proplétám z našeho hlavního města. Po chvilce se dostávám na středočeské okresky a začínám se sžívat s rozměry vozu. Vzhledem k tomu, jaký poklad se sebou vezu, si ještě neodvažuji hledat limity Stingeru. Přesto začínám pomalu, ale jistě zrychlovat a získávat první dojmy. Ty však, navzdory očekávání, nejsou příliš pozitivní. Motor je takový zvláštně gumový, na přidání plynu reaguje značně letargicky. Ani převodovka, vlastní konstrukce, není z nejrychlejších. To trochu znesnaďnuje předjíždění. Od auta, které má téměř 260 koní, bych čekal rozhodně razantnější zátah a suverénnější přísun výkonu. Začínám trochu pochybovat, jestli počet koní není trochu nadhodnocený.

V praxi to vypadá asi takhle. Sešlapávám pedál plynu až na podlahu, převodovka přemýšlí, jestli bude lepší podřadit na čtyřku nebo rovnou trojku. Nakonec volí čtyřku, aby se vzápětí rozmyslela, že trojka teda bude ve výsledku lepší volba. Motor, i přes podřazení o čtyři kvalty a fakt, že by se měl právě nacházet v oblasti maximálního točivého momentu, reaguje velmi ospale. Poměrně těžký liftback se začíná neochotně sunout pomalu vpřed a já začínám pochybovat, zda-li předjížděcí manévr vůbec stihnu tímhle tempem. V okamžiku, kdy se chystám zařadit zpátky do pruhu a celou anabázi vzdát, se turbený čtyřválec z ničeho nic probudí, jako kdyby jej někdo polil živou vodou a katapultuje nás zběsilou rychlostí kupředu. Míjíme první auto, druhé a nakonec i třetí a bezpečně se zařazujeme před pomaleji jedoucí vláček okolních vozů. Přestože jsem měl pochyby, jestli vůbec zvládneme předjet jedno auto, nakonec jsme předjeli všechny. Nicméně takovýhle projev motoru, ve mně příliš důvěry nevzbuzuje.

Cestou zpátky volíme trasu přes dálnici a tam je Stinger jako ryba ve vodě. Směrová jistota je ohromující, aerodynamický hluk velmi nízký i pří vysoké rychlosti a ani od podvozku není slyšet nežádoucí zvuky. Jako dálniční křižník funguje bezchybně. Trochu rozmrzelý jsem ovšem ze spotřeby. Celé toto naše snídaňové kolečko vyšlo na nějakých 150 kilometrů a palubní počítač ukazuje spotřebu přesahující 11,5 litrů. Vzhledem k tomu, že jsme se víceméně pohybovali v rámci rychlostních limitů, mi to přijde opravdu hodně a čekal bych tak asi o tři litry nižší odběr. Večer se za mnou zastavuje kolega Jeník a Stingera si bere na vyzkoušení. Po dvou hodinách se vrací a společně lamentujeme, nad chladnoucím motorem, že je to trochu nevyužitá šance. Shodujeme se, že podvozek má obrovský potenciál, ale celé snažení zabíjí poněkud zmatené a nevyvážené pohonné ústrojí. Dneska se mi nebude usínat dobře… 

Design. Alfa a omega automobilů. Vzhled je to, co primárně prodává automobily. Kia si je toho dobře vědoma, a proto neponechala nic náhodě. Šefdesignér Kia Peter Schreyer odvedl mistrovskou práci. Stinger má ty správné proporce, které máme tolik rádi. Dlouhá kapota, kabina posunutá vzad a pozvolna klesající záď. Tahle Kia v sobě snoubí důstojnost, sportovního ducha a eleganci. Neudělá vám ostudu na důležitém obchodním jednání a bude vypadat dobře i na parkovišti před golfovým hřištěm. Přesně tak, jak se sluší a patři na velké GT.  Velká pochvala Kii patří také za odvahu s barvami. Dříve testovaná modrá i vínově červená jsou krásné, ale tahle žlutá, to je vyloženě magnet na oči. Dlouho si nepamatuji, že by nějaké auto budilo takovou pozornost. A to i Praze, kde jsou lidé zvyklí na výrazné vozy. Za design rozhodně palec nahoru. 

Bílá sobota 

I dnes mám poměrně brzký budíček, protože rostoucí zuby budí dceru již okolo šesté hodiny. Dneska mi to ovšem pranic nevadí, protože stráví den u prarodičů a já budu většinu dne za volantem. Rychlá snídaně a okolo osmé vysazuji malou u babičky. Sám vyrážím vstříc okreskám. Tentokrát se vydávám směrem na jih. Krátká cesta po dálnici mi potvrzuje včerejší poznatky, že tohle je přirozené prostředí Stingeru. Navzdory tomu však sjíždím u Benešova na místní okresky linoucí se okolo Sázavy. Přepínám volič jízdních režimů do polohy Sport a jsem zvědavý co Stinger dokáže na prázdné silnici. Motor v tomto nastavení ožívá a citelně se zlepšuje reakce na plyn. Přesto však nejsem úplně spokojen, protože dojem jisté gumovosti přetrvává. Po první sérii zatáček získávám čím dál větší jistotu. Otáčím tím zázračným kolečkem ještě o stupeň doprava a aktivuji Sport+. V kapličce přístrojů se objevuje hláška o omezení systému ESC. Tak se převeď chlapče, ukaž co v tobě je. Pádly pod volantem přebírám kontrolu na převodovkou. Přede mnou se otevírá má oblíbená pasáž. Vytočená dvojka se na výjezdu z táhlého oblouku hlásí o přeřazení, pravým pádlem odřazuji na trojku a Stinger dál zuřivě zrychluje. Blížím se do pravotočivé utahovací zatáčky. Jdu ostře na brzdy, podřazuji a posílám čumák žluté Kie k apexu. Ani náznak protestů či nervozity. Auto se ochotně pokládá do zatáčky a dodává mi na sebedůvěře. Citlivě přidávám plyn a cítím, jak mě zadní kola tlačí ze zatáčky, jak pracuje samosvor.

Celé je to neuvěřitelně klidné a poslušné. Krátkou rovinku pohltí jak hladový gepard svou kořist. V široké levotočivé ani není třeba ubrat, auto se jen lehce zhoupne na horizontu a pokračuje dál. Nadcházející sérii vlásenek prolétnu bez sebemenšího zakolísání a jen lapám po dechu: "Co to sakra…? Tohle, že má 1700 kg? To není možné…" Připadá mi to, jako kdybych odhodil, před odbočením na okresky, 300 kg závaží. Ano, tahle cestovní limuzína si svou obratností nezadá s nejlepšími kompaktními hatchbacky. Na žádné dlouhé přemýšlení však není čas. Rychle se blížím k pravotočivému vracáku. Brzdím trochu víc, než je třeba, ostře stáčím volant doprava a těsně před apexem přidávám plný plyn. Stinger se zhoupne, opře se do vnějšího kola a vykouzlí dokonalý a předvídatelný powerslide. "Oujé, tohle je dobrý, fakt dobrý…" Rychlé kontra srovná velký liftback zpátky a já vyrážím vstříc další kombinaci zatáček. S rohlíkem na puse od ucha k uchu. Zas a znovu si užívám poslušnost a hbitost této velké limuzíny. Je libo čistou stopu? Není problém. Máte chuť na hrátky s rozevlátou zádí? Ale jistě, jak je ctěná libost.

Po chvilce pubertálního bláznění zvolňuji a dávám vydechnout brzdám a pneumatikám. Zastavuji u oblíbené kavárny a nad šálkem výběrové kávy přemýšlím, co se to právě stalo. Veškeré pochyby ze včerejška jsou ty tam. Stinger má fantasticky vyvážený podvozek, který vám dovolí úžasné věci. Dokonce jsem se naučil pracovat i s pohonným ústrojím, které mi včera tak pilo krev. Motor ve sportovním módu ožije, a i když bych si dovedl představit trošku ostřejší mapu, není to vůbec žádná překážka nadšenému dovádění. Stejně tak převodovka funguje v manuálním režimu lépe, i když rychlost řazení není z nejlepších. Celé auto mě neuvěřitelně baví. Cesta zpátky bude mnohem delší, než by mohla být, ale hodlám si užít každý metr asfaltu… 

Slabým místem korejských vozů, býval vždy interiér. Nicméně Stinger cupuje na kousky i tyhle obavy. Začíná to samotný posezem v autě. Sedí se ve středu vozu, volant má skvělý rozsah nastavení a sedačky mě příjemně obepínají, přesně tak je potřeba, ale zároveň aby to nebylo nepohodlné. Architektura vnitřku je jednoduchá, účelná, ale zároveň efektní. Kožený dekor táhnoucí se napříč interiérem je kvalitní, nikde nic nevrže a vypadá to dobře. Radost mi dělají skvěle čitelné analogové budíky. A to říkám jako člověk, který má rád digitální displeje, kde si mohu navolit cokoli de libosti. Kia je klasické GT, kterému sluší klasické řešení. Téměř třímetrový rozvor poskytuje dostatek prostoru uvnitř kabiny. Dokonce i dozadu se posadí dospělý člověk, ani svažující linie střechy není problémem. Trochu víc místa by se šiklo snad jen v zavazadlovém prostoru, ale to už jsem opravdu hnidopich. Stinger si přece nebude nikdo kupovat kvůli litrům v kufru. Také bych asi uvítal, kdyby šlo ovládání infotainmentu obsluhovat pomocí kolečka po vzoru bavoráckého iDrivu, namísto patlání po displeji. Ale to už jsou vážně jen drobnosti. V oblasti interiéru nová vlajková loď Kie rozhodně ostudu neudělá. 

Boží hod Velikonoční a Velikonoční pondělí 

Tyhle dva dny se nesou již v klidnějším duchu a především ve znamení přesunů mezi rodinnými oslavami. Tady oceňuji druhou tvář Stingeru. Tu gentlemanskou. Podvozek umí být velice pohodlný, i přesto že dvoulitr není vybavený adaptivním odpružením, To je vyhrazené jen pro vrcholný šestiválec. Od osmnácti palcových kol se nepřenášejí žádné rázy a korejské GT skvěle izoluje svou posádku od okolního světa. Není to jízda jako na obláčku, jako to umí vozy na vzduchovém podvozku. Cítíte jistou tuhost, ale rozhodně to není nepříjemné. Poprvé také využívám všech jízdních asistentů, které Kia nabízí a ani v této oblasti se nedostavuje žádné zklamání. Adaptivní tempomat funguje výborně a v kombinaci s aktivním hlídáním jízdních pruhů mám občas pocit, že řidiče vůbec nepotřebuje. Skvělá věc pro cestování například po jižní spojce. Ani řízení neobtěžuje přehnanou tuhostí, naopak je celkem lehké, ale přesto velmi dobře vyvážené a přesné. Jediné, co mi trochu dělá starosti je spotřeba, která mi přidávala vrásky už první den. Ani při největší snaze (80 km/h na tempomat a plynulý provoz) neukazuje palubní počítač pod 8,7l. A to je dost. Běžně tak musíte počítat s hodnotou okolo 11l a když na to budete hodně šlapat, radši se na ukazatel spotřeby ani nedívejte. Ale je to jen malá kaňka na jinak úžasném autě. 

Verdikt 

Po rozpačitém začátku, který jsme spolu měli, kdy jsem si říkal, že předchozí nadšené recenze kolegů novinářů jsou výplodem fantazie, si mě Stinger omotal kolem prstu. Nabízí skvělou kombinaci přesně těch správných vlastností, které máme na cestovních GT toliko rádi. Jistě, není dokonalý a chybičky se najdou. Motor by mohl by mít údernější projev a hlavně mu chybí zvuk. Čtyři velké koncovky na zádi slibují na pohled velký audio zážitek, ale realita je opačná a vy slyšíte jen takové utrápené nic. Převodovka si zaslouží také vylepšit. Ale pak si poprvé vyjedete na oblíbenou silnici a všechny starosti jsou pryč. Jízdní projev vozu je natolik opojný, že na všechny nedostatky rychle zapomenete. 

Dlouho jsem také přemýšlel, co je vlastně pro Stinger konkurencí. Na první dobrou mě napadají auta jako Škoda Superb, VW Arteon nebo Ford Mondeo. Středně velké liftbacky mainstreamových značek. Jenže stačí ujet pár kilometrů ve Stingeru a zjistíte, že je úplně jinde. Společné mají jen čtyři kola, volant a typ karoserie, jinak je to zcela jiný sport. Nekonkuruje však ani zavedeným luxusním značkám. Přestože je svým charakterem podobný například BMW 4 GC, ani tohle se nedá považovat za přímou konkurenci. BMW je přece jen o kousek dotaženější v detailech, ale hlavní rozdíl je v ceně. Za BMW dáte víc. Mnohem víc. Jak počítám, tak počítám, jako nejpodobnější vůz mi vychází Alfa Romeo Giulia. A vůbec nevadí, že jedno je liftback a druhé sedan. Alfa nabídne obdobný pocit z jízdy, výrazný design a podobnou cenu. Dokonce i chyby mají skoro stejné. Nedokážu bez přímého srovnání říct, které je objektivně lepší. Bude záležet na čistě osobním dojmu. Já bych asi nakonec sáhnul přece jen po korejské novince, ale třeba moji kolegové Vojta s Honzou by si jistě vybrali Giulii. Ať tak nebo tak, chybu neuděláte ani s jedním. A co se Stingeru týče, já mu dávám velký palec nahoru. Korejci opět překvapili. A tentokrát ve velkém stylu.

Technické údaje

Motor: zážehový čtyřválec 1998 cm³
Výkon: 255 koní (188 kW) v 6 200 ot./min.
Točivý moment: 353 Nm v 1 400 – 4 000 ot./min
Převodovka: osmistupňová automatická
Maximální rychlost: 240 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 6,0 s 
Průměrná spotřeba (udávaná): 7,9 l/100 km 
Průměrná spotřeba (v testu): 11,4 l/100 km 
Cena s danou motorizací a výbavou: 1 099 980 Kč