Jedna třída, jedno auto. Co bych si dnes vybral?

Asi to znáte. Stačí se jen trochu motat kolem aut, prodávat je, servisovat, psát o nich nebo si jen pravidelně kupovat lesklý magazín v trafice či koukat na automobilový pořad, a automaticky se z vás stává „ten člověk na auta“. Ten, za kterým chodí rodina, kamarádi i vzdálený bratranec z druhého kolene s prosbou, jestli byste jim neporadili. Ideálně chtějí auto úsporné, prostorné, rychlé, levné, bezpečné, prémiové a samozřejmě aby moc nežralo. A vy tak nějak tušíte, že obvykle nejde o radu. Jde o razítko na jejich už vybraný nápad, který si přišli jen nechat schválit.

Před pěti lety jsem tu zkusil vybrat jeden model z každé značky a mělo to překvapivě slušný ohlas. Pět let je ale v automobilovém světě skoro geologická éra, takže je čas si to dát znovu. Tentokrát ale trochu systematičtěji.

Abychom zachovali alespoň základní štábní kulturu a celé to neskončilo jako volná disciplína podle momentální nálady, vezmeme to podle automobilových kategorií a tříd tak, jak je ve svých statistikách uvádí Svaz dovozců automobilů. Takže se klidně může stát, že Škoda Octavia najdete ve střední třídě a Škoda Superb ve vyšší střední. Ne proto, že bych si to tahal z klobouku, ale proto, že se držíme oficiální metodiky. Jen tak pro pořádek, aby bylo jasné, že v tom není žádná osobní revoluce proti zaběhlým škatulkám. Tak pojďme na to.

Třída mini

První zastávkou jsou minivozy. Dříve milované nákupní tašky, které jste zaparkovali kolmo i tam, kde jiní podélně vzdali boj. Jenže dnes je to kategorie na dietě. Přísnější bezpečnostní předpisy, emisní gymnastika a hromada povinné výbavy udělaly z jednoduchých aut technologicky nacpané krabičky, které se výrobcům přestávají vyplácet. A tak se klidně stane, že mini auto stojí víc než větší model o třídu výš. Nabídka prořídla a z původně širokého výběru zůstaly spíš stylové speciality.

Kdybych si ale měl dnes vybrat, sáhl bych po Hyundai Inster. Maličký elektromobil, který překvapivě chytře pracuje s prostorem a ve městě dává absolutní smysl. Elektrický pohon je tady doma a přesně takhle si představuji moderní městské elektroauto. Jen je potřeba počítat s tím, že cenovka je o něco výš, než bývalo u mini zvykem. U malých elektromobilů je to dnes prostě realita.

Třída malé vozy 

Přesouváme se o patro výš do kategorie malých aut a tady už je to úplně jiná písnička. Výběr je násobně širší, barevnější a místy i lehce schizofrenní. Vedle tradičních evropských stálic tu stojí čínské elektromobily, hybridy všeho druhu i klasické spalováky, které se ještě nevzdaly bez boje. Najdete tu stylové hračky, které si kupujete srdcem, i auta, která si pořídíte hlavou a tabulkou v Excelu.

Designové emoce umí krásně rozhýbat třeba Mini Cooper nebo novodobá interpretace legendy v podobě Renault 5. Na opačném konci stojí rozumné, racionální a dlouhodobě prověřené volby jako Suzuki Swift, Škoda Fabia nebo Toyota Yaris. A to je jen špička ledovce. Tohle je první kategorie, kde se mi výběr opravdu láme v hlavě, protože objektivně špatná auta tu prakticky nenajdete.

Osobně bych ale v tuhle chvíli, a možná je to i tím, že jsem ještě neměl možnost pořádně projet nové Clio, sáhl po jistotě jménem Volkswagen Polo. Aktuální Polo totiž dospělo. Už to není jen větší městské auto, ale plnohodnotný malý hatchback, který zvládne každodenní provoz, delší cestu po dálnici i víkendový výlet bez pocitu, že jste si koupili kompromis. Nabízí solidní kvalitu, jisté jízdní vlastnosti a výbavu, která by ještě před pár lety patřila o třídu výš.

A pokud si chcete trochu přisolit život, můžete sáhnout i po verzi s dvoulitrovým benzínem a rázem z toho máte malý, nenápadný hot hatch pro radost. Takový ten typ auta, které přes týden vozí do práce a o víkendu připomene, že řízení má být i zábava. Za mě tedy v kategorii malých aut palec nahoru pro Polo.

Nižší střední třída

Nižší střední třída je dlouhodobě jeden z největších evergreenů trhu. Taková ta zlatá střední cesta, kde pořád seženete rozumně naceněné spalováky, ale zároveň i technicky pokročilé elektromobily. Prostě od každého něco a pro každého něco. Osobně letos hodně vyhlížím novou Kia K4, která by mohla tuhle kategorii zase trochu rozhýbat. Jenže dokud se s ní pořádně nesvezu, nechci dělat předčasné soudy.

Z toho, co je dnes reálně k mání, bych ale sáhl po Honda Civic. Skvěle fungující hybrid, povedený interiér, výborné jízdní vlastnosti a cenovka, která ještě dává smysl. Civic je přesně ten typ auta, které nic nepřehání, ale všechno dělá velmi dobře.

Střední třída 

Pohled do střední třídy je pro mě tak trochu melancholická záležitost. Vždycky to byla ta ideální manažersko rodinná kombinace. Dost prostoru, pohodlí na dlouhé trasy, rozumné motory a pocit, že jste si koupili opravdové auto, ne jen dopravní prostředek. Jenže tahle kategorie se pomalu ztenčuje a nabídka tomu bohužel odpovídá.

Pořád tu máme klasickou německou prémiovou trojku v podobě Audi A5, BMW řady 3 a modelů od Mercedes-Benz. Skvělým autem zůstává i Alfa Romeo Giulia, která umí potěšit řidiče víc než většina tabulek s flotilovými slevami.

Já bych ale dnes sáhl jinam. Moje volba by padla na Subaru Outback. Auto, které si na nic nehraje, nabízí výborný vnitřní prostor, komfortní podvozek a poctivý pohon všech kol. Jasně, motor by mohl mít pár koní navíc, ale je to přesně ten typ kompromisu, se kterým se dá žít. V dnešní střední třídě by pro mě Outback dával největší smysl.

Vyšší střední třída 

Velmi podobně rozpačitý obrázek nabízí i vyšší střední třída. Nabídka do značné míry kopíruje střední třídu, jen je všechno o něco větší, dražší a papírově prestižnější. Dlouhodobě oblíbeným zástupcem je Lexus ES, který za relativně rozumné peníze nabízí skutečně prémiový pocit, tichý komfort a interiér, ve kterém se cítíte jako po přezutí z běžných bot do ručně šitých mokasín. Jenže aktuální generace se loučí a nástupce jsem zatím neměl možnost vyzkoušet, takže soudy si nechám na později.

V tuto chvíli bych tedy sáhl po Audi A6. Po nedávné zkušenosti s benzinovou verzí mám pocit, že jde o nejvyváženější auto své třídy. Skvěle naladěný podvozek, jistota ve vyšších rychlostech, kvalitní a ergonomicky zvládnutý interiér. A navíc pořád vypadá reprezentativně bez toho, aby působilo prvoplánově okázale. Pro mě je to teď nejlepší volba ve vyšší střední třídě.

Luxusní vozy

V kategorii luxusních automobilů je výběr překvapivě úzký. Prakticky se bavíme o pětici modelů: Audi A8, BMW řady 7, BMW i7, Mercedes-Benz EQS a Mercedes-Benz třídy S. Reálně se ale točíme kolem tří základních koncepcí. Audi A8 už působí lehce unaveně a netrpělivě čeká na nástupce. Třída S je pořád etalon, jenže letos ji čeká výraznější modernizace. A tak bych dnes sáhl po nejčerstvějším hráči, BMW řady 7. Design mi sice úplně k srdci nepřirostl, ale technicky i komfortem funguje výtečně. Volil bych plug in hybridní verzi.

Sportovní vozy

Překvapivě široká a pořád krásně pestrá je kategorie sportovních aut. Od dostupnějších kupé typu BMW řady 2 Coupé nebo BMW řady 4, přes exotičtější kousky značek jako Ferrari, Lamborghini či Aston Martin. Když se na to dívám čistě srdcem, vybíral bych mezi lehkonohou Alpine A110 a ikonou jménem Porsche 911. A protože jsem spíš typ na každodenní použitelnost než víkendový oltář do garáže, vyhrála by to devětsetjedenáctka. Tady hádám, že se asi s většinou čtenářů shodneme.

SUV-B

A teď se dostáváme k tomu, co dnes plní parkoviště obchodních center i statistiky registrací. Malé crossovery a kompaktní SUV jsou zkrátka mainstream. V kategorii menších crossoverů je výběr obrovský a najdete tu snad všechno od dostupných značek až po prémiovější kousky. Vybere si opravdu každý, ať už hledá styl, techniku nebo jen vyšší posez.

Já bych sáhl po Lexus LBX. Ve městě funguje výborně, hybridní pohon je úsporný a kultivovaný, interiér působí hodnotně a komfort rozhodně neurazí. Prostorově to není rekordman, ale jako městský parťák dává LBX velký smysl.

Kompaktní SUV

Kategorie SUV C je dnes něco jako automobilový švédský stůl. Najdete tu všechno od dostupnějších modelů typu Opel Frontera přes prémiovější klasiku v podobě BMW X3 až po lehce výstřední kousky jako elektrický Ford Mustang Mach-E. A aby toho nebylo málo, tabulkově sem spadne i poctivý offroad typu Jeep Wrangler, což je samo o sobě lehce úsměvné.

Vybrat tady jedno jediné doporučení je skoro nemožné, protože chutí a přístupů je nepřeberně. Ale slíbil jsem konkrétnost, takže ji dodržím. Sáhl bych po Hyundai Santa Fe. Aktuální lehce hranatá generace má výborně řešený interiér, spoustu prostoru, funkční hybrid a cenovku, která ještě úplně neutekla do říše snů. Pro rodinu i každodenní provoz velmi silná volba.

SUV-D

V kategorii velkých SUV, tedy toho, čemu statistiky říkají SUV D, už se bavíme o pořádných rodinných korábech. Výběr je o něco střízlivější než u menších tříd, ale pořád velmi zajímavý. Najdete tu třeba Hyundai Ioniq 9, který jsem nedávno hodně chválil, dál poctivý kus britské školy v podobě Land Rover Discovery nebo rodinnou jistotu jménem Volvo XC90. Se všemi bych dokázal bez větších řečí žít.

Pokud bych si ale měl vybrat jediné auto, sáhnu po nové Toyota Land Cruiser. Skvěle vypadá, schopnosti má pořád nadstandardní a působí jako ten typ auta, které vás s trochou péče přežije. Takový moderní nezmar do každé situace.

SUV-E

Vrchol nabídky mezi SUV pak tvoří ty opravdu luxusní kusy. Auta typu Audi Q8, BMW X7 nebo Mercedes-Benz GLS. Obrovská, reprezentativní, technologicky nabitá auta, která kombinují prostor limuzíny s vyšším posezem a pocitem neohroženosti.

Já bych ale v téhle třídě sáhl po ikoně. Po klasickém Range Rover. Ano, stojí nesmysl. Ano, servis není zrovna položka, kterou byste chtěli řešit při ranní kávě. Jenže ten pocit, ten komfort, ta aura vrcholu automobilového světa… To je něco, co se těžko vysvětluje a ještě hůř nahrazuje. Tady bych byl spokojený čistě srdcem.

A tím se dostáváme na konec našeho malého výběru podle tříd. Jasně, existují ještě další kategorie, pracovní pick-upy, užitkové vozy, osobní dodávky a podobné disciplíny. Jenže tam už si netroufám dělat chytrého. To je parketa kolegů, kteří řeší nosnosti, nákladové hrany a objem ložné plochy s větším nadšením než já. Takže tady si dovolím zůstat diplomaticky potichu.

Teď je řada na vás. Co byste si vybrali v jednotlivých třídách vy? Souhlasíte, nebo byste moje volby poslali do bazaru? Diskuze je vaše.