Ford Tourneo Custom: Vysoká očekávání

Současná generace dodávek již dávno nepáchne rozlitým pivem a nešpiní ruce šmírou. Dnešní dodávky jsou pohodlné obýváky s jízdními vlastnostmi na dohled osobním vozům. O kvalitách konkurence z dílen PSA, VW  a Mercedesu jsme se v redakci už stihli přesvědčit, ale Transit na našich stránkách doposud chyběl. Pokud ze své kanceláře dohlédnete na silnici, naschvál chvilku sledujte, jaké dodávky se to po ní prohánějí. Z mého okna vidím hlavně všechny generace Sprinterů s ukrajinskými SPZ a z malých dodávek s velkým náskokem vede právě Transit. K užitkovému Fordu mám i osobní vztah, jelikož jsem jeho různé generace, počínaje dýchavčitým atmosférickým diselem druhé generace, řídil v každém z mých předchozích zaměstnání. Za rozměrný volant jsem se vždy sápal ochotně a těšil se na výborné jízdní vlastnosti, které byly vždy v dané třídě s náskokem nejlepší. Jenže doba se změnila, SUV ovládla trh a zákazníci, kteří velké auto skutečně potřebují, přesedlali z MPV na bázi rodinných kombíků právě do osobních dodávek. S novou generací Citroënů, Renaultů a především německých Transporterů a V-class nemá Transit vítězství předem jasné.

Testovaný vůz posloužil při přípravě Autíčkářova Trackadaye v Bělé a tak by se přímo nabízel test jeho užitné hodnoty. Po trati bylo třeba rozmístit stovky gumových bloků, rozvážet organizátory a my jsme zezačátku skutečně chtěli auto k tomuto účelu využít. Jak správně tušíte, slovo 'chtěli' má své opodstatnění. Testované provedení Tourneo Custom ve verzi Titanium je uvnitř tak hezké, že jsme prostě neměli to srdce naložit do něj hromadu špinavých pneumatik. A tak zatímco Kubajzova 323F tahá na své střeše stohy gum a Radek s gesty letištního navaděče určuje jejich rozmístění, pojďte se v mém doprovodu rozhlédnout po kabině. Přece nepůjdeme pracovat a špinit si ruce.

Zpracování je překvapivě dobré. Proč píši překvapivě? Ford měl v nedávné době poměrně rozsáhlé potíže s kvalitou výroby. Dojem z materiálů se lépe dařil i francouzské konkurenci, slícování mělo své rezervy, zkrátka to nějak nebylo ono. Tourneo sice stále má sem tam nějaký ten podezřelý plast, ale v dosahu řidiče a jeho očí  vše vypadá uspokojivě hodnotně. Slícování je také na velmi dobré úrovni a až opravdu mohutné lomcování výklenkem středového tunelu vyloudí rozpačité povrznutí. Co se v interiéru povedlo jsou jednoznačně odkládací prostory. Uzavíratelná schránka před řidičem má zásuvku, po ruce jsou držáky na kelímky i na lahve a ať už s sebou vezete cokoliv, vždy najdete nějakou tu chytrou kapsu, která vám rychle uvolní ruce, nebo nabídne kýžený předmět přímo pod konečky prstů.

Testovaná verze, jak už to u novinářských vozidel bývá, je přímo napěchovaná výbavou. Infotainment s navigací je snad ten nejzapomenutelnější kus elektroniky, který jsem kdy ovládal. A to myslím v dobrém. Funguje prostě jako nástroj. Všechny potřebné funkce nacházím na první dobrou, naskočí i zhasne přesně když to po něm chci a neobsahuje žádné zásadní chyby ani samoúčelné výstřelky. Když teď parkuji ve stínu a sleduji, jak mí kolegové pěkně pracují, zapalování je vypnuté, telefon připojený a z reproduktorů se line ruský folk. Zvuk je čistý, reproduktory nechrastí a srdnatě se snaží věrně podávat jak ostré drnkání balalajky, která rychlé střídá vysoké tóny, tak dunivé bekání fanfrnochu.

Jenže koho u dodávky zajímá jak funguje navigace a zní audio? Důležité je, jak se s takovým vozem žije. Nebo vlastně jak se v takovém voze žije. Prodloužený rozvor nabízí královskou zásobu místa a není problém naložit sedm spolucestujících, jejich zavazadla a navrch třeba pračku. Nebo průměrnou pražskou garsonku. Ani na zadních místech přitom nebudete mít pocit, že jste v nákladovém prostoru. Sedačky samotné jsou na můj vkus o malý kousek tvrdší, než by se mému pozadí líbilo a osobně bych se raději vyhnul kožence, která v zimě chladí a v létě pálí, ale jednoduchá údržba a dlouhá životnost mají své neoddiskutovatelné přednosti. Zde si dovolím upoutat vaši pozornost k systému nastupování na zadní řadu sedadel. Když bych měl v úmyslu válet se na třetí řadě, stačilo by jednou pákou položit opěrák na sedák a pak druhou překlopit sedadlo dopředu. Nastupování úplně dozadu je pak možné i pro starší či méně pohyblivé cestující. Navíc s překlápěním těžké sedačky pomáhá pár plynových vzpěr, takže celý proces jednoduše nemá chybu. Jenže mě se válení v druhé řadě líbí a tak tu zůstanu. Je tu totiž dostatek prostoru na šířku, když díky zmíněnému sklápění nemusí být vedle sedáku ulička a přes oboje otevřené dveře pofukuje příjemný vánek. Jedinou nepříjemností se jeví rozšířený levý zadní sloupek, který obsahuje topení pro zadní řady. Ne snad, že by nějak zásadně omezoval využití vozu. Spíš je tam tak nějak asymetricky 'navíc'.

Konečně se dostávám k tomu, jak nový Transit/Tourneo jezdí. Testované provedení s nejsilnějším vznětovým čtyřválcem je spojeno s hydroměničovým automatem a pohání přední kola. Zvuk motoru není příliš dobře utlumen a posádka o něm neustále bude vědět. Zejména studené starty řidiče po ránu probudí. Hlučnější projev však motoru rádi odpustíte po sešlápnutí plynu. Příval 405 Nm s vozem slušně cvičí navzdory prázdné hmotnosti 2,4 t. Nadšení silného srdce poněkud krotí automatická převodovka. Ačkoliv nemá žádné vyloženě hrubé nedostatky, na konkurenci ztrácí jak v plynulosti řazení, tak ve schopnosti předvídat úmysly řidiče. Projevu nepomáhá ani vyloženě otravný start-stop systém. Poslední výtku vůči pohonné soustavě pak musím směřovat na maximální hmotnost brzděného přívěsu, která u verze s automatem činí pouhých 1000 kg. Nabízí se tedy spotřebitelská rada (pro které jsme vyhlášení) a tedy, kupte si manuální převodovku a odtáhnete až 2,1 t.

Než jsem se rozvalil na zadní sedáky, byl jsem s Transitem na trati. Byť přes pět metrů dlouhé auto vypadá na klikatém rallyovém okruhu trochu nepatřičně, talentovaný podvozek dělá z celé té taškařice veselou zábavu. Nemusím nijak dlouho přemýšlet a směle mohu prohlásit, že Tourneo má s náskokem ten nejpovedenější podvozek ve své třídě. Agilita a ovladatelnost je zkrátka bez výtek. Pozice za volantem je v porovnání s francouzskou i německou konkurencí o trochu více dodávková. Můžou za to pedály, které je třeba 'zadupat' svrchu jako když šlapete víno a tak si sedák musíte přizvednout více 'na autobusáka'. Přesto je čitelnost chování rozměrné karoserie výborná a v každém okamžiku víte, co auto dělá, ale především co udělá když začnete brzdit, zrychlovat či zatáčet. Můžete namítat, že jízdní vlastnosti jsou u dodávky podružné, avšak nejdůležitější prvek aktivní bezpečnosti vozu je právě ovladatelnost, obzvlášť když máte na palubě dalších až osm lidí.

Jak jsem se v myšlenkách rozohnil nad skvělým podvozkem, málem jsem si nevšiml, že většina pneumatik je na svém místě. Trať je připravená na nápor účastníků a nás čeká večerní brainstorming. V kapse se choulí skvělé Éčko od Partagás a je načase rozhodnout se, jaká kapalina podpoří náročnou večerní poradu. Jo a chtělo by to závěr. Z Transitu/Tournea jsem vyloženě nadšený. Za cenu dobře vybaveného Mondea nabízí dobře vybavený dostavník pro osm cestujících. Bývalé potíže s kvalitou materiálů a výroby se očividně podařilo Fordu vyřešit a navrch opět přidat náskok v jízdních vlastnostech. Pokud netrváte na automatické převodovce, budete chyby hledat drobnohledem a dost možná marně. Jo a málem bych zapomněl, příplatková světla vážně skvěle svítí. A teď mě prosím omluvte, musím zjistit, kampak jsem asi dal gilotinku.

Technické údaje:

Motor: přeplňovaný vznětový čtyřválec 1 996 ccm
Výkon: 125 kW (170 koní) při 3 500 ot./min
Točivý moment: 405 Nm v 1 750 – 2 500 ot./min
Převodovka: šestistupňová automatická s hydroměničem
Objem nákladního prostoru za 2. řadou/ 3. řadou: 2,8 m³/ 1,9 m³
Užitečné zatížení/ tažná kapacita zabrzděného/nezabrzděného vozidla: 795 kg/ 1000 kg/ 750 kg 
Průměrná spotřeba (udávaná/ v testu): 7,1/ 8,3 [l/100 km]
Cena testovaného modelu: 1 149 137 Kč