Ford Puma už není malý sporťák. A je to tak dobře

Použití staršího zpravidla v minulosti úspěšného jména pro nový produkt jsme v posledních letech svědky již poněkolikáté. Říká se tomu „marketing nostalgie“ a je to jednoduché. Zkrátka představíte lidem něco, s čím se už v minulosti setkali a díky čemuž to lépe prodáte, většinou. Já se to snažím pochopit i z pozice výrobců, a přestože má účast v rozvášněných davech s vidlemi a pochodněmi je velmi vzácná, musím uznat, že některé příklady už i mi takříkajíc hnuly žlučí.

V tomto případě jsem zůstával klidným, ale stejně jsem se neubránil jistým předsudkům. Malý roztomilý sporťáček nám nahradili poněkud oteklým hybridním crossoverem; coby nadšení Autíčkáři máme povinnost alespoň utřít slzu. Vidle se fasují vedle. Utírám a zapaluju druhou svíčku, ta první je za Mitshubishi Eclipse, které potkalo doslova totéž. Tak mi to sem teda dejte, ale už dopředu vím, že to nebudu mít rád!Tedy musím uznat, že zepředu se mi to dokonce i líbí. Na světlech je vidět, z čeho to vychází. Jenže směrem dozadu už je to jiná písnička, ale tady tomu v mých očích škodí právě onen marketing. Tam, kde postaru očekávám svažující se víko kufru, jsou z nějakého důvodu další dveře a záď prostě moc neklesá. Původní Puma vůbec byla designově dost originální. Nemusela se vám vyloženě líbit, ale s jiným autem jste si ji jen tak nespletli. Dneska ani nevíte, jestli máte forda nebo maserati. Předek je sice zajímavý, ale zbytek je prostě… crossover. Na tom snad ani nejde nic zajímavého vymyslet, nebo se pletu a jsou to jen mé předsudky?Uvnitř je tu a tam poznat, že se šetřilo. Na dnešní poměry je to totiž vlastně levné(?) auto. Jenže tak nějak chytře. Příjemná pohodlná sedadla, hlavice manuální řadicí páky z opravdového hliníku (fakt, po ránu studí), osvětlení pod nohy, místo na dveřích, kam si odkládám loket při pohodové jízdě, je polstrované. Točítka klimatizace na sobě mají indikátor, abyste věděli, o kolik máte otočeno. Tohle všechno je příjemné. Odezva a reakce radiomapy jsou trošku ospalejší, ale prý v normě. Občas mi vypadává rádio, ale později odhaluji, že nějaké divoké šelmě zachutnala anténa. Trochu jsem bojoval s pozicí za volantem. Buď se mi dobře držel volant, nebo jsem dobře viděl ven, ale snad nikdy ne obojí. To bude spíš o zvyku.Vzadu je docela dost místa, ale jako první dojde na prostor pro hlavu. Dvoumetrového figuranta se mi tam sice povedlo pod pohrůžkou usadit, avšak projížďku odmítl a já takto vzrostlým lidem ze své pozice o moc víc vyhrožovat nemůžu. Konfekční postavy do metru osmdesáti se vlezou v pohodě. Vzadu mě pak pobavilo ještě miniaturní boční okénko u C sloupku, které je reálně naprosto k ničemu a kdyby tam nebylo, tak by výrobce ještě nějaké ty drobné ušetřil. No a v kufru nás pak čeká jedno „simply clever“ překvapení! Pod podlahou kufru je schovaná plastová vana, která má dokonce na dně špunt. Za příplatek tam teda můžete mít dojezdovou rezervu, jenže to je pěkná nuda, tu má kdekdo. Potřebujete domů převézt vánočního kapra? Rybičky do akvária? Zasypat kastl piv nebo kýbl krevet ledem, aby zůstaly do příjezdu na piknik čerstvé? Víc příkladů nemám. Také jsem ze zadních sedaček, kdykoli tam někdo byl, neustále poslouchal „nějak to tady hučí“, protože není nijak odhlučněná a kufr je oddělen pouze tenkým kusem látky.Mně osobně samozřejmě nejvíc zajímá, jak auto jezdí. Zatím na mě působilo jako poskakovadlo do města, takže jsem mírnil svá očekávání. I když na to poskakování bylo trochu tužší, nikoli nepohodlné, ale přemýšlel jsem, proč? Jenže ta nostalgie, pořád je to Puma, pamatujete? Já si teda pamatuji, konkrétně hlavně na video Tiffa Needella, kde ji prohání po letišti a ukazuje všem puberťákům, jak správně rozbít mámino auto!

Teď už přijdou hereze: ono to jezdí vážně docela hezky. Kdybych byl markeťák, tak řeknu, že má skutečně „reflexy Pumy“ nebo podobnou ptákovinu. Ale ano, na povely volantem reaguje hbitě a zatáčky žere ochotně. Dokonce se nezdráhám říct, že jsem se za volantem i bavil víc, než bych čekal. Akorát se nám tady do toho tlačí ty crossoverové geny. Je to prostě vysoké a když se s tím hodně blbne, tak se auto díky vyššímu těžišti hodně kymácí. Chybí tomu taková samozřejmá jistota. I přesto mi přijde, že si s tím naladěním pohrál někdo, kdo v minulosti jezdil i originálem. Vážně se snažil a je to příjemné, ale s korporátním rozhodnutím o tom, že to musí být vyšší, pak následně s fyzikou tohoto jevu už nic moc dělat nemohl. Po sundání nohy z plynu to díky rekuperaci celkem dost brzdí samo o sobě, dá se s tím pokoušet o řízení jedním pedálem, teda dvěma, je to manuál.  Brzdy samotné by pak snesly o něco lepší dávkování, na můj vkus jsou až zbytečně přecitlivělé. Jo a moje oblíbené: nic tu nepípá, když zatáhnete ručku za jízdy.​Pro posun vpřed jsem si musel vystačit pouze se základní litrovou motorizací o výkonu shodným s originálem (92 kW). Musím říct, že tři válce docela stačí, když turbo a mildhybrid tlačí. Do města či na okresky naprosto dostačující, na dálnici jsem pociťoval jistou dýchavičnost, jenže to bylo až ve vyšších rychlostech, což nemá být pro toto auto jeho teritorium. Teď si prosím všichni připravte rajče nebo vejce, pokud nemáte, tak alespoň kámen. Prostě to dobře zní, ten motor, ten litrový tříválec, ano. Dobrý, házejte.

Ne vážně, nad čtyřmi tisící prostě začíná parádně vrnět, tak trochu nazlobeně, je to roztomilé, jak když na vás vrčí štěně. Mně se to vážně líbilo. Nejprve jsem nevěřil vlastním uším, že se to děje. Hrál jsem si s plynovým pedálem, procházel jsem menu, zkoušel jiné jízdní režimy – je jich tu celkem pět (úplně zbytečně, akorát otupují/přiostřují reakci plynového pedálu) a ve všech, včetně „ECO“ to prostě zní stejně.

Verdikt:

Zase jsem si vzpomněl na debatu s panem Soukupem o tom, jak hotheče zapomněly a už nejsou jako dřív. Zde: přední světla, výkon, manuál, bubny vzadu, vše stejné či věrné originálu, tohle by se mu líbilo, tady je svět ještě v pořádku, měl by si to vyzkoušet. Bohužel měl covid nebo nějaké jiné výmluvy.

Mně na tom vlastně nejvíc celou dobu vadilo to, co jsem předeslal už na začátku. Crossover. Proč? Já vím, protože se to prodává, protože lidí, co tohle rádi, je prostě víc. Pumu si prostě koupíte, protože chcete, protože se vám líbí, trochu srdíčkem. To proto, že ti rozumní si už koupili Fiestu – hle další paralela s originálem!

Nebo to pořídíte ženě do města, občas si to pak od ní půjčíte a bude to bavit i vás. A až se nebude dívat, tak se přikoupí tohle, pneu se nahradí rozšířenějším rozměrem 225/45/17 (nyní 215/55), ať se to trochu usadí. Ona nic nepozná a vy můžete směle vyrazit hrát si na Tiffa Needella.

Technické údaje

Motor: přeplňovaný zážehový tříválec 998 ccm, mild hybrid
Výkon: 92 kW (125 k) při 6000 ot/min
Točivý moment: 210 Nm při 1900 – 5500 ot/min
Převodovka: šestistupňová manuální
Maximální rychlost: 190 km/h 
Zrychlení 0–100 km/h: 9,8 s 
Provozní hmotnost: 1280 kg 
Průměrná spotřeba v testu, ekonomická: 4,8 l/100 km
Průměrná spotřeba v testu, na Needella: 8,3 l/100 km
Cena (Puma 1.0 mHEV ST-line): 555.900,- Kč