Ford Bronco Sport: Kopající koník nakope zadek esúvéčkům i offroadům

Pusťte si jakýkoliv film či seriál z prostředí amerického venkova, a skoro jistě se tam bude nějaký vidlák prohánět ve starém Fordu Bronco, pravděpodobně druhé nebo třetí generace. Našinec může jenom tiše závidět, protože v Evropě se tenhle model naopak prakticky nevidí. Osobně jsem v žádné podobě Bronca až do letoška neseděla. Přesto mi bylo vždycky sympatické, ať už za to může Ryan Phillippe v seriálu Shooter, Chris Evans ve filmu Cellular, nebo můj muž a jeho historka, kterak mu odemčené trojkové Bronco edice Eddie Bauer zachránilo život, když v Utahu v horách hledal úkryt před náhlou nepřízní počasí. 

Když tedy Ford ohlásil návrat legendy po dvaceti letech, připojila jsem se k všeobecné radosti amerických rednecků. První fotky a videa musely zahřát u srdce každého nadšence do aut, i toho offroadem zcela nepolíbeného. Designově totiž ve Fordu dokázali stvořit tak dokonalou směsici retra a moderny, jaká se moc často nevidí (a že se o to někdo snaží každou chvíli). Mírně ohlazené přímky starosvětské krabice se potkávají se zdravým futuristickým drivem, který dokázal krásně odpilotovat třeba FJ Cruiser od Toyoty. Na všech verzích Bronca – představilo se jako plnotučný rámový offroad, třídveřové ‚cabrio‘ a relativně civilní SUV – bylo vidět, že vznikly s láskou a zaujetím.
Z dobrých zpráv jsme se ovšem dlouho neradovali, protože se ukázalo, že obyvatelé starého kontinentu mají zase smolíka. Do Evropy se novinka oficiálně neměla podívat a platí to dodnes. Šéf Fordu Jim Farley sice nedávno prohlásil, že by Bronco v Evropě prodávat chtěl, ale pokud je mi známo, žádné reálné kroky v tomto směru neprobíhají.
Kdo chce, způsob si samozřejmě najde. Předváděcí vůz jsme si na test půjčili od dealerství Ford AMB – a právě zde vám Bronco na požádání dokáží dovézt. 

Když jsem auto poprvé viděla naživo před sebou, uvědomila jsem si zajímavou věc. Všude jenom Bronco Bronco, ale nikde žádný Ford. Modrý ovál (když nepočítám reklamní polepy) najdete jen na dveřích kufru. V Americe asi nemusíte nikomu vysvětlovat, jak se věci mají, ale průměrný Středoevropan na žlutou krabičku kouká se směsicí zvědavosti a nepochopení neboli jako tele na nová vrata. Je vtipné, že s ‚obyčejným‘ esúvéčkem od Fordu si užíváte pozornosti jako s raritní exotikou.
K prvním dojmům se následně přidalo překvapení, že Bronco Sport není příliš velké auto. Velikostně i koncepčně připomíná Bronco II, jen počet dveří nesedí. Je tak akorát velké na evropské silnice, i když v souvislosti s velikostí je mi úplně jasné, za co sklidí největší hejt od českých zákazníků. Ne že by byl kufr vysloveně malý, na papíře vypadá 820 litrů dobře, jenže značnou část zabírá obří kolo plnohodnotné rezervy. Osobně mi velikost zavazadlového prostoru žíly nerve, navíc má Ford v nabídce hromadu cool příslušenství, jímž lze nákladní kapacitu zvýšit, ať už směrem nahoru, dozadu, nebo do stran. 

Do hnědočerné kabiny je potěšení usednout. Nehledejte v ní nic objevného. Kolečko převodovky, panel klimatizace i radiomapu SYNC3 už jste viděli v jiných fordích modelech, prostředí infotainmentu navíc vypadá stále poněkud prehistoricky. Jenomže všechno dohromady to funguje jako dobře sehraný orchestr. Systém má velmi dobrou odezvu a orientace v něm je opravdu intuitivní. Displej a tlačítka se navíc o funkce dělí v poměru, který považuju za téměř ideální. Líbí se mi pohodlné sedačky a spousta milých drobností od koníka na volantu přes úložný prostor pod zadními sedadly až po MOLLE vazbu na zadní straně předních sedadel. Nacházím v nich podobnou hravost, která se mi líbí třeba na Jeepu Wrangler. Zkrátka si tu někdo láskyplně vyhrál s detaily a interiér má díky tomu skvělou atmosféru.

Nezapomnělo se však ani na praktičnost. Omyvatelná podlaha s výpustí, pogumovaný povrch točítek, dostatek odkládacích prostor, nač si stěžovat? Snad jen místa v podélném směru mohlo být víc. Pokud si dopředu sednou dlouháni, v druhé řadě zbyde pohodlný prostor jen pro průměrné postavy. 

Když nakopnu motor, překvapí mě svou neskutečnou tichostí. Během testu jsem jednou dokonce odpovídala na dotaz, zda jde o hybrid. V nízkých rychlostech prostě neslyšíte nic, ve vyšších si maximálně uvědomíte, že se pod kapotou nějaký motor skutečně nachází, ale nic víc. Jedná se o turbený dvoulitrový čtyřválec s výkonem 245 koní. Bronco je dostupné i s tříválcovým Ecoboostem 1.5, který vůbec není špatný, ale v tomto typu auta si ho moc neumím představit. Ten čtyřválcový je naproti tomu docela trefa. Umí auto hezky vymrštit vpřed, neobtěžuje žádnými zvukovými efekty a jezdí v průměru za 10 litrů. I v běžném režimu Normal reaguje na plyn velmi hbitě a ve Sportu ještě hbitěji, předjíždění si tedy můžete nejen dovolit, ale i užít. 

Na silnici je zkrátka Bronco komfortní i rychlé, což je informace, která zaujme zejména v porovnání s tím, jak schopně si auto počíná v terénu. Limituje ho pochopitelně fakt, že dostalo samonosnou karoserii namísto rámu, jinak jsou však parametry solidní. Tato konkrétní verze Badlands má světlou výšku 22,4 centimetru, přední nájezdový úhel 30,4°, zadní 33° a přejezdový úhel 20,5°, což jsou hodnoty, za které by se nemusel stydět ani skutečný offroad. O zbytek se postará stálá čtyřkolka a fikané jízdní režimy systému G.O.A.T. (Go Over Any Terrain). Vybrat si můžete (kromě režimu Normal, Sport a Eco) Sand, Slippery, Rock Crawl nebo Mud/Ruts. Chytrá elektronika upravuje dodávku výkonu na přední a zadní nápravu i na jednotlivá kola. Mechanickou uzávěrkou sice auto vybavené není, ale zadní dvouspojkový diferenciál ji dokáže docela úspěšně napodobit. Chybí redukční převodovka, ale… Haló! Pořád sedíte ve stylovém SUV, i když jste se předchozími písmenky možná nechali trochu unést!
Nakonec je tu ještě jedna naprosto marnotratná, ale boží funkce – terénní tempomat. U Fordu mu říkají Trail Control a dokáže samostatně posunovat auto rychlostí od 2 do 32 kilometrů v hodině. Když máte v terénu plné ruce práce s volantem a skenováním okolí, dost se to hodí. 

Tady bych asi měla přiznat, že terénnímu testování jsem zas tak moc nedala. Tohle Bronco je možná jediné v ČR a bylo mi líto ho drtit v bahně a kamení. Takže jsem si projela pár polňaček, štěrkopísečných lesních cest a mokrých travnatých strání, a svou občanskou povinnost považovala za splněnou. O to víc mě nadzvedlo, když na kruháči v Mladé Boleslavi najednou KŘÁÁÁCH!! rána jak z děla, jak se jedničková Fabie pokusila proniknout z vnitřního pruhu na výjezd – skrz nebohé Bronco. Vyletěla jsem z auta se salvou sprosťáren, druhý řidič jako opařený, Fabie notně pomuchlaná, mně už se hlavou honí, jak to budu vysvětlovat v AMB a jak se odtud s celou rodinou a kočkou dostaneme domů. Obcházím auto, a kde nic tu nic. Řidič Fabie nesměle ukazuje na levý roh nárazníku – je tu trochu škráblý lak a naťuklá mlhovka. Jinak nic. Tímto se omlouvám pánům v AMB za zbytečné papírování i kolegům, kteří možná museli kvůli servisu odložit své zápůjčky, ale zas sem můžu napsat, že je Bronco velmi odolný automobil. 

Verdikt

Upřímně doufám, že se Bronco do Evropy nakonec podívá. Je to totiž skvělé auto. Pokud si myslíte, že výraz kompaktní SUV patří leda do slovníku vulgarismů, svezte se tímhle nezařaditelným Fordem. Je stylový, komfortní a sexy, zároveň se vrací k dnes již skoro zapomenutému významu zkratky – Sport Utility Vehicle neboli praktický vůz, který vás doveze blíž k zážitkům. Marně se na našem trhu rozhlížím po něčem, co by se mu mohlo postavit coby přímá konkurence. Většině dnešních crossoverů ukáže záda i v mírném terénu, velké offroady se mu zase nevyrovnají na silnici, ať už rychlostí, nebo pohodlím. Z tohoto pohledu je cenovka kolem půldruhého milionů bez problémů obhajitelná. 

Technické údaje:

Motor: přeplňovaný zážehový čtyřválec 1999 cm3
Výkon: 245 koní (183 kW) v 5 000 ot./min
Točivý moment: 373 Nm v 3 000 ot./min
Převodovka: automatická osmistupňová
Pohotovostní hmotnost: 1680 kg 
Průměrná spotřeba (udávaná): 10,2 l/100 km
Průměrná spotřeba (v testu): 11,1 l/100 km
Cena verze Badlands cca  1 500 000 Kč