Audi A4 Allroad 3.0 TDI: Všestranné řešení

Dobrodružství je v dnešním životě čím dál vzácnější. A auta jsou jedním ze způsobů, jak si tento deficit nahradit. Čím dál častěji však nejde o to, že byste snad mohli nějaké dobrodružství zažít přímo za volantem. Dnešní automobily pro volný čas mohou dobrodružně vypadat a také vás dokáží dovézt tam, kde něco dobrodružného zažijete. Ale za volantem? Těžko.

Na první pohled by to mohlo znít jako stesk nebo kritika. Ale ve skutečnosti je to poklona. To, že je jízda za většiny okolností spíše nudná, poklidná a adrenalin vám do žil nevyplaví ani za nepříznivých podmínek, je známkou toho, jak perfektně moderní auta dokáží plnit své úkoly. Vždyť pro většinu řidičů znamená spojení slov “dobrodružství” a “automobil” obvykle především to, že se něco pokazilo.

Modely Audi Allroad už dlouho patří k oblíbeným autům těch, kteří hledají dobrodružství v cíli cesty a ne na cestě samotné. Na pohled poměrně nenápadné kombíky navenek sice nevyzařují chlapáckou drsnost typickou pro SUV, ale jejich zvýšené podvozky s regulací světlosti a pohon všech kol jim umožní dostat se zcela v klidu a nedobrodružně i do míst, kam si obvykle berete terénní auto.

Nejčerstvějším přírůstkem do této rodiny je nová A4 Allroad. Na první pohled se velmi podobá svému předchůdci, ale ve skutečnosti te to úplně nové auto na modernější platformě. Zůstává ale raison d’être Allroadu, tedy nabídnout většinu schopností běžného crossoveru či SUV v karoserii na pohled obyčejného kombíku. A je to také skvělá příležitost podívat se, jak funguje nejen nový Allroad, ale i nová A4/A5 obecně. Takže, jaké to je?

O celkové zkušenosti s novým Allroadem asi nejvíc vypoví to, že první věcí, která mě opravdu hluboce zaujala, byly světlomety. Jakkoliv to může znít nudně a nezajímavě, dokázal jsem si je představit jako hlavní důvod pro koupi. Ani totiž nemusíte mít částečně šeroslepou manželku, abyste ocenili systém LED Matrix, který nejenže úžasně svítí, ale navíc díky možnosti zaclonit protijedoucí auto svítí v podstatě “pořád dálkami”. No a pokud vaše manželka špatně vidí v noci, tak vám je jasné, že můžete stokrát chtít Alfu Romeo Giulia a stejně byste museli jít pro to Audi co tak skvěle svítí.

Ve stejném duchu pak pokračuje většina věcí, které vás na nové A4 Allroad zaujmou. Třeba multimediální systém MMI, který byl vždycky skvělý, ale s dotykovou ploškou pro zadávání písmen a čísel je ještě lepší. Plně digitální palubka, která se z nudného pseudo-analogového zobrazení umí přeskládat do informačně bohatšího rozvržení. Rychloměr a otáčkoměr se zmenší a zbytek displeje zůstane pro – v běžném životě užitečnější – údaje jako je přehrávaný song, navigace nebo údaje palubního počítače. A samozřejmě je tu také celá řada asistentů, kteří vám umožní řídit co nejméně nebo někdy (třeba při parkování) skoro vůbec.

O tom, že vám A4 udělá radost i zpracováním své kabiny, snad ani nemá cenu mluvit. Kvalita zpracování interiérů Audi je donekonečna omílaným klišé a pravděpodobně jí jako argument v automobilových debatách používají i dítka školou povinná. Kovová tlačítka z kovu, na omak příjemné povrchy, to všechno očekáváte tak nějak samozřejmě. Co však mile překvapilo byl šedý interiér v kombinaci kůže/alcantara a zejména pak téměř šokující fakt, že za ně není nutné připlácet.

Zkrátka klasické Audi, jen opět o něco lepší než bylo. Změní se to, když se dáte do pohybu?

Hned na začátku je nutno říct, že testovaný vůz byl vybaven přesně tou konfigurací pohonného ústrojí, která mi subjektivně dává nejmenší smysl, přestože to zajisté mnoho zákazníků bude mít přesně naopak. Audina v quattru, v třílitrovém tédéíčku a v déesgéčku? Co může být lepšího?

Upřímně řečeno, třeba tatáž Audina, ale poháněná silnějším třílitrem, ke kterému se již nemontuje převodovka DSG, ale náš oblíbený osmistupňový automat ZF. Ne že by snad testovaný exemplář s 218 koňskými silami byl pomalý – pokud se nepohybujete daleko v kategorii “pirátů”, budete i v poměrně ostrém tempu se slabším 3.0 TDI naprosto spokojeni. A i když postrádá ohromující schopnost napodobit zvuk benzínového osmiválce, který nabízí špičková 3.0 TDI biturbo ve vyšších modelech, je tento motor i velmi příjemně kultivovaný. I když jsem k testu použil největšího odpůrce dieselů, jakého znám, nebyl zpočátku s to zjistit, na jaké palivo vlastně jedeme.

Skutečným důvodem pro volbu silnější motorizace je ale převodovka. Zatímco automat od ZF byl v každé aplikaci, v jaké jsem se s ním zatím setkal (včetně A6 Allroad s nejsilnějším 3.0 TDI), naprosto uhlazený a kultivovaný, DSG občas naráží na limity své koncepce. V naprosté většině situací a jízdních režimů je fantasticky rychlé a změny jeho rychlostních stupňů skoro ani nepostřehnete, jsou tu okamžiky, kdy si na jeho existenci vzpomenete velmi jasně. Typicky tehdy, když při dávání přednosti téměř zastavíte a následně se opět rozjedete. Než se převodovka dostane zpět do záběru, nastane nepříjemné zaváhání následované znatelným cuknutím. Ne snad že by se s tím nedalo žít, ale proč si nepřiplatit za klasický automat.

A motor samotný? Z pohledu typického uživatele je těžké najít důvod, proč by třílitrové TDI nemělo být pro tohle auto dokonalou motorizací. Vlastně možná i pro lecjaké jiné auto. Je silné, je úsporné, je kultivované a ať už se potulujete po městě, spěcháte po dálnici nebo polykáte kilometry na státovkách, bude solidním společníkem. Je velmi snadné zvyknout si na fakt, že můžete jezdit opravdu svižně (či přímo jako pirát) aniž by se to nějak drasticky projevilo na účtech za palivo.

Pořád ale nemůžete tak docela uniknout před faktem, že motor je u Audi tradičně umístěn skutečně vpředu a z velké části před osou přední nápravy. Což v případě těžkého naftového šestiválce znamená dvě věci. Jednak citelnou nedotáčivost, kterou sice v drtivé většině situací rozptýlí pohon všech kol a většina řidičů si jí nejspíš vlastně ani nevšimne, ale v jistých situacích vám může být nepříjemná. A potom takový neurčitý pocit nevyváženosti, zejména v komfortním nastavení podvozku. Zkrátka trochu cítíte, že se něco těžkého nachází mimo rozvor. Pokud jste právě nestrávili týden v perfektně vyváženém sportovním sedanu s motorem téměř až za přední nápravou, nejspíš si toho ani nevšimnete. Ale je to tam.

Patříte-li mezi ten typ řidiče, kterého víc zajímá vyváženost než spotřeba paliva, pravděpodobně vám lépe poslouží benzínový čtyřválec 2.0 TSI. Jsem si jist, že s ním Allroad dostane mnohem více lehkonohý charakter a navíc v takovém případě nejspíš budete ten typ člověka, který chce benzínové auto prostě proto…

Verdikt

O Audi Allroad v obou velikostech jsem vždycky tvrdil, že je to v mnoha ohledech dokonalé auto. Pokud hledáte kombinaci rychlosti, pohodlí, praktičnosti a schopnosti překonat většinu “terénních” překážek, se kterými se kdy v reálném životě setkáte, je nejspíš perfektně racionálním řešením vašeho problému. V nové generaci je navíc hezčí, má ještě lépe zpracovaný a chyteřjší interiér a opět skvěle jezdí. Že je možná až moc chladně dokonalé na to, aby mělo opravdový charakter? To už je otázka volby – auta, která mají charakter, zase nebývají chladně dokonalá. Allroad zkrátka není auto, které by vám mělo samo nabízet dobrodružství. Je to auto, které vám umožní dojet kam chcete, aniž byste se s dobrodružstvím museli potýkat. A to se často docela hodí.

Technické údaje

Motor: přeplňovaný vznětový čtyřválec 2 967 cm3
Výkon: 218 koní v 4 000 – 5 000 ot./min
Točivý moment: 400 Nm v 1 250 – 3 750 ot./min
Převodovka: automatická dvouspojková sedmistupňová
Pohotovostní hmotnost: 1 660 kg 
Maximální rychlost: 245 km/h
0-100 km/h: 6,4 s 
Průměrná spotřeba (udávaná): 4,7  l/100 km
Cena s testovaným motorem: 1 330 900 Kč
Cena testovaného vozu včetně příplatkové výbavy: 2 038 599 Kč