2007 Audi S8 V10: Smysl nedává, ale je zatraceně dobře, že vzniklo

Když se řekne velký cestovní sedan, všichni si představí přibližně stejnou věc: auto délky okolo pěti metrů, které je navýsost komfortní, konejšivé a luxusní. Také je usedlé. Nedělá žádné okázalé zvuky, neotáčí hlavy, nezdvihá obočí. Může být i trochu jízdně zajímavé, avšak jeho primárním úkolem je důstojně a klidně převážet svého majitele na dlouhé vzdálenosti.

No a pak je tu Audi S8 generace D3. To je také takový dlouhý a nenápadný cestovní sedan. Akorát, že pod svou kapotou má benzínový atmosférický vidlicový desetiválec 5.2 litru. Ptáte se, proč? Hehe, kdo ví? Sám marně přemýšlím, k čemu je tak velkému a pocitově klidnému automobilu strojovna ze supersportu.

Pokud byste však čekali, že tu budu lamentovat nad nelogičností takovéhoto spojení, šeredně byste se spletli. Nebudu. Audi S8 V10 je totiž i přes svou jistou nesmyslnost, nebo možná i trochu pro ni, naprosto boží. Udělala mi velkou radost a vážně jsem rád, že vznikla. Nejen, že dobře ilustruje období, kdy si evropské automobilky dovolily hrát si, ale sama výborně funguje.

Abychom si ale nejprve ujasnili, s jakým vozidlem máme tu čest, pojďme se na chvíli ponořit do historie. Řada A8, z níž testovaná S8 vychází, se na svět podívala poprvé v roce 1994 jako nástupce Audi V8 a byla charakterizována jako ten nejvyšší model ingolstadtské automobilky. Kvůli své roli dostala řadu pokrokových technologií, z nichž nejvýznamnější byla karoserie vyrobená z hliníku.  

V roce 1996 z ní byla odvozena první S8, představující sportovnější alternativu. Ta ale tenkrát dostala jen větší výkon standardního vidlicového osmiválce. Svezení v ní je sice nepochybně také zajímavé, ale přece jen to není to samé. V8 je v této třídě považováno za standard lepších specifikací a pouhé navýšení výkonu nedělá ten samý dojem jako freaking desetiválec!

No a právě proto, že se výše zmíněného dovtípili i inženýři a ředitelé značky, druhé generaci z obrázků ho v roce 2006 nadělili. Ano, skutečně je tomu tak, prostě si řekli, že osm pístů má v této třídě kde co, tak že Audi ještě další dva přidají, i když je v ní nikdo nikdy nebude potřebovat. Krásná blbost, že? 

Je pravda, že v kontrastu s různými pověrami se nejedná o stejnou jednotku, jaká hnala vpřed první ročníky supersportovního Lamborghini Gallardo. Tuto V10 si Audi vyvinula sama. Naproti tomu však platí, že modernizovaná verze jmenovaného italského býka s přídomkem LP 560-4 ho od Audi převzala. A aby toho nebylo málo, tak ho ještě dostala i značková sestra Audi R8, již jsem si vyzkoušel loni. 

Tudíž vlastně můžu s trochou nadsázky říct, že je to supersportovní motor instalovaný do rozměrného cesťáku. To mě moc baví. A protože se našel jeden šťastný majitel, jenž mi byl ochoten svůj kousek z roku 2007 se 135 000 kilometry na počítadle na jedno odpoledne zapůjčit, můžu i vám popsat, jaké to je se s tímto nádherným kusem bláznovství potkat tváří v tvář.

Svým vzhledem ještě nijak nepatřičně nepůsobí. Je elegantní a má vyvážené proporce i vkusné detaily, takže přesně odpovídá poučkám z učebnic o vrcholných cestovních sedanech. Že je kapku nestandardní naznačuje jen většími koly, jiným nasávacím otvorem, sníženou světlou výškou a čtveřicí odhalených výfuků. V dnešní době plné všemožných S-lineů a M paketů vlastně kompletně zapadá.

Podobně v interiéru je to na první pohled jen další velká německá limuzína. To slovo jen tu však trochu uráží, protože vnitřek S8 je vážně pěkný. Nabízí decentní design, hodnotné materiály i solidní zpracování. Návdavkem přidává propracované detaily jako třeba elektricky vyklápěný displej multimediálního systému, dedikovanou odkládací poličku na platební karty nebo čtečku otisků prstů, po jejíž použití se řidičova sedačka, volant i multimédia správně nastaví.

Na danou třídu pouze poskytuje trochu míň místa zadním cestujícím, než bych čekal, jinak je vážně fajn. Ale také vážně standardní. Jenže stačí zmáčknout tlačítko Start a najednou se celá posádka ocitne v úplně jiném vesmíru. K životu se probudí zážehový desetiválec a všichni poznají, že zde je něco vážně jinak.

Jistě, jde jezdit i klidně, jak se na takové auto sluší. V nejnižších otáčkách motor prakticky není slyšet, čemuž dopomáhá i vyloženě exkluzivní odhlučnění celé kabiny. Jenže tak nikdo jezdit nebude, věřte mi. Jakmile jednou, byť třeba nedopatřením, řidič zatlačí na pedál plynu jen o maličko víc a uslyší libové tóny vyšších sfér otáčkoměru, spadne do toho po hlavě a už nikdy s S8 nepojede jako s cestovním sedanem.

Bude tomu tak proto, že okolo tří tisíc ot/min se otevřou klapky a aktivuje rezonátor a pak se rozehraje rykavý koncert, jenž pokračuje až k celým sedmi tisícům otáček za minutu, přičemž v ten moment šestistupňový měničový automat dostatečně svižně a přitom jemně zařadí a celé se to odehraje znovu. A díky tomu, že potlačení hluků jízdy na rozdíl od motoru zůstává přirozeně stále stejně dokonalé, tak onen zvuk V10 je to jediné, co posádka při zrychlování vnímá. Je to bez přehánění epické. Zaposlouchejte se ve videu.

Není to ale jen o zvuku. Motor umí i až nepochopitelně zabrat. Ostatně vždyť disponuje celými 331 kilowatty maximálního výkonu při 7000 ot/min a 540 newtonmetry nejvyššího točivého momentu při 3500 ot/min. Tato čísla navíc na silnici přenáší efektivně pomocí stálého pohonu všech čtyř kol Quattro. Jinými slovy ano, auto letí jako šíp vystřelený z luku. Nebo tedy dobře, oproti R8 je pomalejší, ale na svou třídu nabírá rychlost skutečně nesmyslně.

A tak, jak se těžko zpracovává on, se komplikovaně chápou i jízdní vlastnosti a nastavení podvozku. Schválně, co vám dává u takového sedanu smysl? To je přece jednoduché, měl by jemně pohupovat a umně maskovat díry, pročež mu cestující rádi odpustí občas neohrabané a těžkopádné pocity při změně směru.

No, tak tady je to přesně naopak. Přestože je S8 vybaveno vzduchovým podvozkem, není úplně jemné. Velký podíl na tom jistě mají také velká kola, ale i s přihlédnutím k tomuto faktu je pocitově poněkud tužší. Naštěstí odpružení není prkenné, takže není třeba se bát nepříjemností. Avšak jízdu jako na obláčku zkoušené Audi ani na nejměkčí nastavení úplně nezajistí.

Naproti tomu oblouky vykružuje až zarážejícím způsobem sebejistě. Dobře, musím přiznat, že na hledání limitů tentokrát nebyl úplně čas a prostor (byl provoz), ale i těch pár ostrých zatočení, jež jsem provedl, mě přesvědčilo, že S8 je obratná pomalu jak hothatch. Díky hliníkové karoserii a výbornému šasí působí neuvěřitelně lehce, nikdy bych jí nehádal, že měří přes pět metrů a váží skoro dvě tuny. Dokonce jsem si ani nevšiml nějakých problémů s přetíženou přední nápravou, V10 navzdory. 

Takže tu máme auto, které je na svou kategorii nepochopitelně zvukově supersportovní, jízdou rychlé a na okresce obratné, ale také na dírách tuhé a ještě má vysokou spotřebu. Nedá se dostat pod deset litrů, při běžné jízdě ukazuje čísla okolo třinácti až čtrnácti, ve městě míří ke dvaceti a při hraní si se nestydí říct si o více než třicet litrů minimálně Naturalu 98. Sám jsem s ním odpoledne uzavřel za 27 l/100 km. A přesto v něm budete milovat každičký kilometr. Už chápete, co myslím tím bláznovstvím, u něhož je moc dobře, že existuje?

Verdikt

Objektivní optikou Audi S8 V10 nedává smysl. Je limuzínou, ale neumí jezdit příliš komfortně ani nemá decentní, nevtíravý pohon. Naopak, vydává zvuky a konzumuje palivo jako supersport a zatáčí téměř jako malý hatchback, i když není ani jedním z nich. Ale právě proto je tak skvělé. Baví jako málokteré auto na silnici. Tudíž je opravdu super, že vzniklo.

Děkuji moc majiteli za půjčení, bylo to nesmírně zajímavé odpoledne!

Za krásné fotky děkuji Tomáši Strachovi! Jeho tvorbu najdete na instagramovém profilu @_mr.fear44_ 

Technická data

2007 Audi S8 

Motor: atmosférický zážehový vidlicový desetiválec 5204 cm3
Výkon: 331 kW (450 k) při 7000 ot/min
Točivý moment: 540 Nm při 3500 ot/min
Převodovka: šestistupňová automatická hydroměničová
Provozní hmotnost: 1940 kg 
Maximální rychlost: 250 km/h, elektronicky omezeno
0-100 km/h: 5,1 s 
Kombinovaná spotřeba psaná výrobcem: 13,4 l/100 km
Spotřeba majitele: Podle toho, jak moc se člověk baví

Zdroj historických reálií: MotorTrend