načítám data...

Lada Niva – lék na OCD?

12. července 2019, 14:35 18 komentářů Skipper

Chovatel koček na venkově

zobrazit celou galeriiEmil Kykloš: Lada Niva – lék na OCD?

OCD, neboli obsedantně kompulzivní porucha. Taková ta nemoc, která Vás nutí vracet se a pokaždé kontrolovat, jestli jste zamkli. Nebo musíte dělat určité věci v určitém pořadí. Atd. Já mám její lehčí formu. Projevuje se u mě ve spojení s mým motoristickým životem. Prostě moje auto musí být pořád čisté. Naleštěné. Proto se za jízdy vyhýbám loužím, auta myju 2x týdně a po každé druhé jízdě vyklepávám koberečky. To, že na místě spolujezdce nikdo neseděl, není důvod ten kobereček nevyklepat. Když se na skle rozplácne hmyz, zastavuji na nejbližší benzínce, vytahuji hadr z mikrovlákna a sklo leštím. Ostřikovače nepoužívám – udělalo by to na karosérii bordel. O to víc nenávidím lidi, kteří je používají v autech přede mnou a jsem schopen zběsile troubit, když dvě třetiny ostřikovací kapaliny zasáhnou moji kapotu. Celkově to chápe málokdo, ale je to jistá forma lásky k autům.  Problém je, že je poměrně časové a i psychicky náročná. Zrovna teď mi třeba na auto prší a mě to sere.

Proto jsem byl zvědavý, co se mnou udělá týden s Ladou Niva. A ne, ne s tou starou. Ale se zcela novou. Jaký je mezi tím rozdíl? V daném případě dvoje dveře navíc, přední okna v elektrice a… asi už nic.

Na mém XKR jsem nechával nastříkat podvozek a dutiny. Ne, v zimě to auto nejezdí, ale tak pro jistotu. Koroze je rakovina plechových mazlíků a raději budu investovat do prevence, než do možná marné léčby. Slovo dalo slovo, auto jsem přistavil do firmy Canocar v Brně a na týden jsem si odvezl hodně netradiční náhradní vozidlo. Přesně to, které jsem chtěl.

První dojmy byly velice zvláštní. Dostal jsem dva klíčky (jeden vypadal jako od visacího zámku). Zde jsem se setkal s první zajímavostí. Jeden klíček odemyká zámek a druhým se startuje. Hmmm, tak tohle jsem nikdy nezažil. Následoval pohled do interiéru. Velké množství bakelitu a čudlíky tvarově i materiálově jako z jiné galaxie. Usazení za volant – pro mě pozice vyhovující. První otočení klíčkem a povědomý zvuk – stejně zněla naše Lada! Dlouhá řadící páka s koulí navrchu, která se více méně volně přetáčí a přitom krátké řadící dráhy jsou vcelku zvláštní kombinace, ale jakž takž to funguje. Dráhy jsou spíše náhodné, takže odhadem zařadíme jedničku a hurá – týden s Nivou začíná.

K offroadu jsem nikdy nepřičuchnul. Nejblíže jsem se k němu dostával, když jsem s rodinou Sephii jezdil po polňačce za město na rodinnou zahradu. A jelikož jsem díky bohu začal trpět sennou rýmou, tak ani ty jízdy nebyly nějak přehnaně časté. Proto jsem vůbec nevěděl, co mám od Nivy očekávat. Když už jsme u té Sephie – ta naše byla taky bílá, s černými nárazníky a hrdé označení SLX znamenalo nejnižší výbavu. Podobně jako Niva neměla centrál, ale měla autorádio. Niva skóre dorovnává elektrickým stahováním oken.

Na první pohled je to dělník, ze kterého ale několik doplňků dělá málem stylovku. Jsem zvyklý na to, že se za mými auty lidi otáčí, ale pozornost, kterou vyvolávala Niva, mě až šokovala. Je teda pravda, že se za ní otáčela zcela jiná skupina lidí než ti, kteří se ohlédnou za XKR. Vcelku musím uznat, že dizajn Nivy se za desítky let osvědčil a rozhodně mě neurážel.  Líbí se i dětem, Niva má obličej – oči, obočí z blinkrů a zrcátka jsou ukázkové uši. Zde se jedná o základní pracovní verzi, luxusnější Urban je více oplastovaná. 

Překvapení pro mě bylo taky to, že se mi v tom spartánském interiéru začínalo líbit. Když za sebou zabouchnete dveře a slyšíte to kovové bouchnutí, je to jako návrat do dětství. Koženková stropnice je v dnešní době vyloženě stylová. S nekvalitními tvrdými plasty se jaksi počítá a rozhodně mě v tom autě neuráží. Trochu mě štvalo, že volant je při jízdě rovně vytočený o jednu třetinu doprava, ale taky jsem si zvykl. Ventilace v Nivě mi v létě přijde jako zbytečná věc. Když se ventilátor pustí naplno, ozve se výrazný randál, ale dva miniaturní výdechy vyplivují naprosté minimum horkého vzduchu. To už raději (elektricky!) stáhnout přední okna. Autorádio není vůbec zapotřebí, odhlučnění je na autě minimum, takže o soundtrack se stará jednasedmička, která snad nějakým zázrakem plní Euro V. V hluku jí zdatně sekunduje hnací a řadící ustrojí. Při změnách rychlosti vydává velice zajímavé rány, které ale dotváří charakter vozu.

Zadní sedadla tvoří jedna velká lavice, akorát mě trochu překvapilo, že nemá hlavové opěrky. Nu což, další roztomilá vzpomínka na dětství.  Vlastně Niva plnila přesně to, co mám na autech nejraději. A dovede jich to poměrně málo. Na jízdu v ní jsem se těšil. Zásadně jsem si před jízdou na hlavu nasazoval slamák, k tomuto autu je to prostě povinný stylový doplněk. Klobouk nosím i nadále, avšak po návratu k Jaguárům jsem si pořídíl lněný. Přeci jen se k autu hodí víc. Dalším příjemným doplňkem je prostor u řadičky, redukce a uzávěrky diferenciálu – vejde se tam přesně jedno acidofilní mléko. Teda že jsou to páky redukce a uzávěrky jsem zjistil až po nastudování manuálu v angličtině. Samolepky s azbukou mi zrovna moc nepomohly.

Vzhledem k tomu, že jsme v ten týden pomáhali organizovat soutěž pro záchranáře v Moravském krasu, dostalo se i na praktické využití auta. V relativním pohodlí (já jako řidič jsem měl místa dost), zvládla Niva na jeden zátah odvézt sedm lidí a spoustu harampádí. Je teda pravda, že ke zvukům motoru, kvílení ventilátoru a ranám z hnacího ústrojí se přidaly i zvuky nové, tentokrát rány z podvozku při přejezdu jakékoliv nerovnosti. Nicméně Niva opět obstála.

Samostatnou kapitolou je chování v běžném provozu. Čekal jsem něco nepoužitelného, nemotorného a o to větší bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že je to vlastně docela v pohodě. Podvozek je komfortní a tlumí nerovnosti. Jednasedmička je spřevodovaná nakrátko, takže auto je v městských rychlostech opravdu pružné a na semaforu nebude brzdou. Horší je to již mimo města, kde je potřeba velké dávky trpělivosti při snaze dosáhnout povoleného rychlostního limitu. Jednou jsem se pokusil předjet Fabii jedoucí 85 a stal se z toho docela hezký adrenalinový zážitek. Mírně do kopce na dlouhé rovince, kterou jsem na předjetí důchodce jedoucího ustálenou rychlostí a bez jakékoliv ochoty pustit mě pŕed sebe nakonec na předjetí potřeboval celou.

Vyzkoušel jsem si i jízdu mimo silnic a zde nastal ten malý zázrak. Kdykoliv jsem viděl louži, cítil jsem nutkání do ní vjet plnou rychlostí. Bahno jakbysmet. Každý další flek na čelním skle mi dělal radost. Vyzkoušel jsem si redukci a zjistil jsem, že vyjedu opravdu všude. Zcela jiný svět, než na jaký jsem byl zvyklý. A nejlepší na tom bylo, že když jsem zaparkoval, byl jsem na špínu na autě hrdý!

Týden ale skončil a já musel Nivu vrátit. Tak jsem jí jakž takž umyl a při vysávání zaneřáděného interiéru jsem pochopil ono spojení tahat jako z chlupaté deky. Ona totiž podlaha Nivy je pokryta chlupatou dekou! Asi by to chtělo klasické stylové peršany.  Když jsem si ale vyzvedl svoje XKR, s radostí jsem zaplul do jemné kůže, pustli jsem si klímu a moje první myšlenka směřovala k tomu, že to auto je hrozně špinavé a potřebuje umýt…

Je tedy Lada Niva lékem na OCD? Pro mě jo. Ale bohužel jen v případě tohoto auta a dočasně. Asi jediné, co mi opravdu chybělo, byla kllimatizace. Kdybych bydlel na venkově, měl jeden – dva traktory, řešil bych dotace na zemědělství, sváděl boj s kůrovcem, nebo kdybych byl šílený fanoušek seríálu Černobyl, tak bych si život s Nivou dovedl představit. Jelikož ale žiju život městského člověka, budu se muset i nadále smířit se svou nemocí.


Nový komentář

Komentář úspěšně přidán.

Komentáře

krab
12. července 2019, 18:02
0

Parádní čtení. To se mi líbilo a zasmál jsem se. S těma ostřikovačema jsem se úplně najednou začal vidět. Myslim, že ale moje OCD na auta je tak něco jako co popisuješ ty, ale musí se ubrat jeden/dva stupínky :-D
Což mi připomíná, že jsem teď podvečer asi hodinu myl karoserii lotusu, pokrytou prachem ze závodní dráhy a hlavně plnou takových těch černých čáranců od kousek gum co jsou různě ve stopě na trati. Čistí se to pěkně blbě...

A Niva? Hele já ti nevim. Já mám k čemukoli ruskýmu naprosto dokonalej odpor. Takže pro mě to není. Přijde mi to jako křáp co by už neměl nikdo prodávat snad ani v Mongolsku. Na druhou stranu malý terénní auta mám hrozně rád. Třeba takový Suzuki Jimny je úplně boží. A teď je novej model a ten vypadá vůbec fantasticky.

reagovat
Skipper
12. července 2019, 18:10
0

Mám to popravdě dost podobně a dlouhodobě zastávám názor, že z ruska (kromě Tolstého, Dostojevského a pár dalších) toho moc dobrého nevzešlo. Nicméně když se oprostíš od jakýchkoliv předsudků a bereš to prostě jako auto na vyzkoušení, tak je to docela legrace. A pak, celé je to takové správně ,,redneck,,. Připomělo mi to časy, kdy jsem ve státech jezdil Fordem F250 z roku 1990. Samosebou to bylo naprosto jiné auto, s motorem a výbavou, ale ten utilitární pocit za volantem je tomu moc podobný.

krab
12. července 2019, 18:46
0

Jasně, to já ti věřim a on i ten motor, původně nejspíš genezí někde od Fiatu má takovej oldschool zvonivej zvuk.

Nekdy zkus Suzuki Jimny. Já ho několikrát půjčoval v Řecku na dovolený a to je taky děsně mechanický utilitární auto. A hrozně hravý.

Skipper
12. července 2019, 19:54
0

Kamarád mě pár krát vezl pracovním Samurajem, to je taky hodně utilitární :) Ale i tady platí, jednou jako zkušenost stačí.

Vojta Nekvapil
22. července 2019, 14:38
0

Tak ruské offroad jsou většinou evolucí nějaké zahraničí techniky upravenou pro ruské podmínky. Pokud je bereš jako pracovní vozidla tak pořád mohou dávat smysl. Někdo mi vyprávěl o vozidlech v mosteckem dolů. Dříve používali Mitsubishi LM200 ale každou chvíli byli v servisu a vydrželi zhruba 4roky. Niva stojí třetinu, vydrží polovinu než ji jako vylitanou posilali dal. Občas složitá technika jen život komplikuje.

Pochtli
12. července 2019, 18:04
0

Rezervu v motorovém prostoru tak trochu nechápu. To byl motor "šejdrem" nebo jak se jim povedlo, aby jí hic z motoru nic neudělal?

reagovat
Skipper
12. července 2019, 18:06
0

Netuším. Motor je o stupínek níž. Moc jsem to nezkoumal, jen jsem se kouknul, že tam motor je.

Sob95
12. července 2019, 19:23
0

Mělo to tak plno aut.. Třeba u otcového Fiatu 128. :-) Foto jen pro ilustraci..

STANLI
12. července 2019, 21:12
0

Stejně tak Uno, Fiorino... Asi památka na Fiat :)

ransom
12. července 2019, 22:11
5

Prožil jsem pár let v prostředí, pro které byla Niva stvořená. Rusko, Ukrajina, Kazachstán, Tádžikistán. Tam vám bude třicet roků věrně sloužit jenom za trochu žrádla. Odtahá všecko co jí naložíte. V zimě zahřeje, v létě vrhá stín, ve stepi zadupe jedovatého hada, tělem vás ochrání před větvemi, písečnou bouří a kulkami. A když jednoho dne doslouží, sežerete ji.
Všude jinde je to naprosto příšerné auto.

reagovat
beastar
13. července 2019, 12:18
1

Hezký čtení. Jako zemědělský nástroj to bude asi fajn. Jezdit s tím všude tak mi asi mrdne už jen ten vzhled a jak působí titěrně. Ostřikovače v provozu taky nesnáším. Já teda zase úplně auto neleštím furt. Jen nesnášim bahno a špinavý kola. Brzdnej prach a tak:))

reagovat
Jimi
13. července 2019, 18:49
0

Ta rusofobie je zbytečná, tohle auto už funguje hodně dlouho ... kdo zažil stodvácu, s tím autem nemá problém... ale je to jen pro specifické podmínky a lidi. Jako léčba dobrý ... :)

reagovat
briza
15. července 2019, 20:07
2

Když jsem četl ten úvod o lásce k autům, nějak mi projelo hlavou, že např. zoofilie je vlastně jen forma lásky ke zvířatům...
Jako že jsi pacient, to jsme tak nějak asi všichni tušili, že až takovej? :) Každopádně až zase budu příště pouštět vyhřívání obou sedadel, aby zůstala zachována symetrie nebo budu mít opět, na dálnici, nastavený tempomat na 141,protože tak jsou rafičky tachometru a otáčkoměru přesně zrcadlově, budu si připadat úplně normální, protože teď už vím, že existuje člověk, co troubí na ostatní, protože si zrovna ostříkli okno. A za to díky :)

reagovat
Skipper
15. července 2019, 20:49
0

Rádo se stalo! Postižení si musí pomáhat. U Tebe je to koukám taky zajímavá forma :) Možná by to někdy stálo za samostatný článek.

Skipper
16. července 2019, 08:22
0

Akorat to trochu zmírním - na svou obhajobu opravdu troubím jen když jsem svoje auto umyl v ten den a oeezlý Scenic přede mnou má tx ostřikovače seřízené na režim fontána - tedy že stříká nad a za sebe zimní směs... Jinak jen potichu nadávám :)

Boris
19. července 2019, 11:24
0

Tu nemoc nerad sdílím i když s těma ostřikovačema jsi mě dostal. :-D Ta Niva je prostě memento doby. Svým způsobem klobouk dolů, že se to ještě vyrabí a plní to emisní normy. Všichni už své legendy nahradili, Defender, G Classe, Jimny...jen Lada si jede své ve stylu "fuck all of them". :-D Jinak moc pěkné čtení.

E.T.
22. července 2019, 12:21
0

Brizo, s takovou doufám, že jezdíš v Subaru se symetrickým pohonem všech kol. :D

sumy
23. července 2019, 11:24
0

Tak to vysvětluje, proč když manželka oprela teď rumunsku auto pravým naraznikem o strom(překročení max úhlu stoupání, na zadní a šup dolu a strom), tak proč pak ještě v Huneodare ohnula plot u Lidlu levým naraznikem. Prostě symetrie :-D
Kdepak, off je dobrá léčba na OCD. Ale to jak si tam poskrabala auto, které jsem ji loni lakoval skoro oplakala :-/