Kam za jarním sluníčkem: Křivoklátsko a Brdy

Ale za okny už od rána zpívají ptáčci a je cítit, že jarní sluníčko začíná prohřívat naše kosti po zimě. Jaro se blíží, otevírání garáží a projížďky na výlety našimi plechovými miláčky by byly na pořadu dne. A jistě i zanedlouho budou, každý den chodí oznámení o tom, jak můžeme cestovat, pak zase jak nemůžeme cestovat a ono to nakonec nějak dopadne. Jsem věčný optimista.

Mám rád povodí řeky Berounky, celé Brdy i Křivoklátskou vrchovinu. Silnice nám zde vytrvale opravují a každým rokem, nějaká v konečně dobrém stavu přibude. Středočeský kraj s opravami silnic sice dlouhodobě zaspal a za ostatními silně pokulhává, ale lepší se to. Nabízím pár tipů na hezký celodenní okruh s několika zajímavými místy k navštívení.

Křivoklátskými lesy

S tím povrchem je to tu nejhorší, ale kdo máte Subaru jako Augi anebo offroad, tak je vám to jedno. Cesta z Berouna do Unhoště (silnice č. 118) je pořád zavřená, ale jestli cedule nelže, tak 30.4 jí konečně otevřou i s novým povrchem, zejména ve vlásenkách od mostku nahoru na Nouzov to bude konečně skvělé. Za Nouzovem je ideální odbočit ještě na „Americe“ doleva a jet kolem golfového hřiště po silnici 201 na Bratronice a Běleč. Dál se dá pokračovat přes Sýkořice nahoru nad Křivoklát.

Dolů bych moc jezdit nedoporučoval, kočičí hlavy a díry si tam moc nerozumí s karbonovými lízátky (které naštěstí na žádné káře nemám), ale i tak mě to tam vždycky zbytečně naklepe a kleju jako sprostý Polák. Takže je lepší jet na druhou stranu K Lánům, odbočit doleva na Nový dům a odtud se dostat na hlavní, která vede od Rakovníka ke Křivoklátu. A tady je jedna finta – existuje nenápadná odbočka na Pustověty. Silnice stojí tak trochu za prd, ale ty výhledy a atmosféra zapadlé vesničky v údolí je naprosto geniální. Fakt je to tam moc pěkný. A fotku jsem tam ještě neudělal, tak až tam příště pojedu, doplním.

Okolo Libštejna

Tady můžeme plynule navázat. Z těch Pustovět vás to totiž vymotá na silnici číslo 233, která vede původně z Rakovníka až k do Radnic, které jsou severovýchodně od Plzně. Tahle silnice je naprosto skvělá a ve velké míře v perfektní kvalitě, fakt nejen pro Subaru, ale i Lotus si to užívá mírou vrchovatou. Ovšem tady by byla chyba ve Zvíkovci (bacha, žádný hrad Zvíkov tam není, to už jsem se přesvědčil několikrát) neodbočit před mostem doprava na silnici č. 201, kterou právě loni opravili a stoupáte hladkými serpentinami směrem do Chříče. Plzeňáci to asi znají, ale dělají tam skvělé pivo Pazdrát i další patoky. Vlastně už to byl letos na jaře asi dvakrát cíl mé bezcílné cesty. Aspoň jsem si přivezl do pet lahve čepovaného piva, které má rozhodně vtipnější názvy než samotný obsah. Ne je náhodou dobré a klidně sem připnu odkaz, a věřte, že až přijedu příště o slevu si rozhodně říkat nebudu. Zrovna malým živnostníkům v podobných oborech není dneska zrovna hej.

A z Chříče se dostanete zase asi přes dvě další vesnice na větší silnici, má číslo 232 a dostanete se přes Kozojedy na Liblín. Od Liblína je povrch opět fungl nový až do Břas a vlastně ještě dál. V Břasích je pěkná naučná stezka kolem bývalých důlních objektů a nahoře je zajímavá rozhledna. Fotili jsme tam naposledy tu stříbrnou emtrojku, která se mi tak moc líbila. A i silnice z Břas do Rokycan stojí za to a je nová a nabízí hezké výhledy do krajiny z brdskými hřebeny v pozadí.

Rožmitál pod Třemšínem a muzeum Aero

Silnice 183 z Rokycan na Šťáhlavy spíš jen stoupá lesem a neskýtá žádné zásadní veselé zatáčky, ale má alespoň velmi dobrý povrch. Ale odtud se vymotáte v obci Nezbavětice na silnici číslo 19, která vede do Spáleného poříčí. Jsou tu opravdu pěkná esíčka a to hned od začátku. Loni jsem se tam s kamarády vozil v Subaru WRX STi a pak v Alpine A110, kterou nešlo lehce neporovnat s dojmy jaké má řidič z Lotusu Elise. Až na tu cenovku je nová Alpine ťuťu ňuňu, co budu vyprávět. Není to tak nekompromisní analogové oldschool lehké auto jako čistě mechanická Elise, ale jako sporťák nové doby je geniální. Stejně si část mě říká, že možná někdy tohle budu chtít řídit znovu a možná už ani nevracet. Jestli o ní někdo uvažujete a máte peníze, neuvažujte, ale kupujte. Je to fakt dobrý. Vlastně vám to sdělil i Matěj, než se odebral do místního redakčního důchodu…

Ale ze Spáleného Poříčí (z toho názvu až člověk v duchu cítí smrad spojkového obložení) jsou další možnosti kudy se vydat. Ne, každá cesta přes brdy do Rožmitálu je hladká, každá ale skýtá pěkná panoramata. Ideální je si udělat zajížďku a vzít to až přes Lnáře a pak přes Kocelovice, Březnici do Rožmitálu. Je tam unikátní cvokařské muzeum, vzpomínka na staré řemeslo, které už dávno neexistuje, ale nás asi daleko víc zajímají Aerovky, které mají v novém podbrdském muzeu kousek pod náměstím.

Stoupáme na brdský Olymp

A z Rožmitálu je asi ideální jet na Příbram, Jince a odtud vystoupat cestou k Hostomicům kolem Brdského Olympu, kopce, který se oficiálně jmenuje Plešivec a cedule na jeho vrcholu říká, že tu bylo staré keltské sídliště (jestli si to dobře pamatuju). No a z Hostomic (kde je mimochodem taky dobrý minipivovar) už vede docela fajn silnice směrem k Řevnici okolo Všeradic (taky mají svůj pivovar). Vůbec by se po poloprázdných silničkách v trojúhelníku mezi Hostomicemi, Koněprusy a Řevnicí výborně jezdilo, ale většina těch silniček ještě na svou opravu bohužel čeká. Zkrátka středočeský kraj…

A my se někteří už příští neděli po části zmiňovaných tras svezeme, pročistíme karburátory a kdo přijede károu s trapným vstřikováním, platí kafe … A čí auto bude mít infotainment, airbag nebo nedej bože ESP, ten rovnou dvojitý. Vlastně kafe bych platil i já, protože MG je toho času stále ještě rozebrané, ale díly na montáž už jsou skoro všechny připraveny. Ale naštěstí ostatní auta fungují a krmím je pravidelně benzinem, který je teď za zázračně dobrou cenu… Užijte si víkend!