Volvo EX30: Nejmenší Volvo se představuje

Volvo EX30 se českým novinářům a odborné veřejnosti představilo v Křižíkově pavilonu v pražských Holešovicích ve velkém stylu. Vůz odhalil Alican Emiroğlu, generální ředitel Volvo Car Czech Republic, své nám o něm pověděli Monika Zietek a Francesco Speciale, dva členové projektového týmu, který provázel model EX30 od samého začátku.

Proč je kolem toho takový humbuk? Vždyť se jedná o nejzákladnější a nejlevnější Volvo, to nejobyčejnější, co v showroomech značky můžete vidět. Jenže to by byla hodně zjednodušená verze skutečnosti. Pravdou totiž je, že Volvo EX30 představuje skutečně důležitý a možná až přelomový vůz. Pojďme se na něj tedy podívat blíže.

Volvo EX30 je kompaktní crossover. Někde se objevuje i pojem SUV, ale já bych zůstal u toho crossoveru, auto má skutečně kompaktní rozměry a být jen o maličko nižší, byl by to hatchback jako vyšitý. Ostatně rozměrově je to nejmenší Volvo od chvíle, co z linky sjel poslední kus modelu C30. A je to Volvo. Design si s ničím nespletete, severská značka se vydala svou cestou a jen těžko by tyto tvary kdokoli připisoval jinému výrobci. Přesto jsou tu ale věci trochu jinak. Stejně jako u většího sourozence EX90 je i v případě nejmenšího Volva design posunutý zas o krůček dál. Všechno je zjednodušené, principy designu jsou oholené až na základ. 

Třeba zadní světla – stále vytváří onu vlnu a dále se šplhají vzhůru po sloupku karoserie, jen tady je to vlastně jen takový náznak. Ve skutečnosti na sebe spodní a horní část lampy vůbec nenavazuje. A stejné je to i vpředu, typické ‘T’ jako světelný podpis i diagonální linka napříč maskou chladiče tu jsou a jasně hlásají, že tohle je Volvo. A až když se zadíváte podruhé, uvědomíte si, že tu vlastně ona maska chladiče už vůbec není. 

Zda se design povedl či nikoli nechám už na vkusu každého jednoho z vás a přesunu se k tomu, proč že tu ona maska chladiče není. A vy už určitě správně tušíte, že tu není ani žádný konvenční chladič motoru, protože EX30 je elektromobil. To ostatně dnes už asi nikoho nepřekvapí. Volvo nabídne novinku ve třech konfiguracích pohonu. Základ představuje kombinaci menší baterie a pohonu zadních kol, prostřední varianta přidává větší baterii a tedy i dojezd (zde až 480 kilometrů dle metodiky WLTP) a pro náročné piloty je připravené vrcholné provedení, které ze stejné baterie pohání hned dvojici motorů. To znamená o něco menší dojezd (460 kilometrů), ale také pohon všech kol a brutální zrychlení z nuly na sto za 3,6 vteřiny.

Zajímavá je ale i ona úplně základní varianta. Jistě, díky baterii o skromnější kapacitě jen 51 kWh (oproti 69 kWh vyšších verzí) je dojezd jen 344 kilometrů, díky rychlému nabíjení to ale u auta určeného především pro městský a příměstský provoz nemusí představovat žádné omezení. A naopak, jiné omezení tady padlo. Za onu základní variantu si totiž výrobce účtuje 869.000 korun včetně daně. A to je málo. Při pohledu na konkurenci z řad elektromobilů jde těžko najít srovnatelnou nabídku. Cenou dokáže EX30 předčít snad jen MG4. A ještě než začnete do komentářů horečně ťukat, že MG je sice čínské lacině udělané auto, ale Volvo už je přece taky čínské – věřte mi, není to totéž. S oběma značkami mám své zkušenosti a ať už Volvo patří komukoli, stále staví auta solidním ‘západním’ způsobem. Ostatní vozy na trhu jako třeba Jeep Avenger nebo Renault Megane E-Tech potom zaostávají buď cenou nebo parametry. Nebo rovnou obojím.

Co je ale ještě důležitější – ona cena je konkurenceschopná i v případě, že do řad soupeřů zahrneme i auta se spalovacími motory. Odpovídající kompaktní crossover od kteréhokoli z prémiových výrobců nepořídíte za menší obnos bankovek. EX30 s prodlouženým dojezdem a pohonem zadních kol (což bude asi nejprodávanější a zároveň nejrozumnější konfigurace) se stále vejde do jednoho milionu korun a ani za to nejnašlapanější provedení s plnou výbavou nedáte přes milion a čtvrt.

Jak toho ve Volvu dosáhli? V případě základního provedení je klíč v použití LFP baterie, větší baterie je potom již klasické NMC Li-Ion. Výkon jednomotorové verze je bez ohledu na baterii 272 koní, dvoumotorové provedení nabízí 428 koní. 

Auto je jednodušší, je znát, že tohle není vlajková loď značky, pořád bych ale ono ‘šetření’ nazval velmi důstojným. V EX30 není nic na první pohled nekvalitní, odfláknuté či nedodělané. Třeba kovové vnitřní kliky mě svou solidností i designem vyloženě potěšily. A je tu i ten správný odkaz severu a skandinávského stylu. Ambientní osvětlení v barvách letního slunovratu či polární záře, různé funky typy čalounění a obrovský kus skla přes celou střechu auta. Snad jen absence jiného než středového displeje mě úplně nepotěšila. V Tesle 3 to uživatele ale očividně netrápí, tak to možná bude jen o zvyku. Naopak mě potěšily konvenční kliky dveří namísto nějakých vysouvacích rádoby-cool nesmyslů. Někdy je fakt zbytečné znovu vynalézat kolo. Nebo kliku.

Taky jsou tu už v základu všechny ty volvovité věci. Bezkonkurenční je poměr recyklovaných materiálů, důraz je kladen i na minimalizaci odpadu při výrobě a všechny ty věci, co přispívají k udržitelnosti, klimatické neutralitě a snad lepší budoucnosti. Pokud vás toto až tolik nebere, nevadí, jsou tu i věci, které ocení každý. EX30 posouvá úroveň bezpečnosti zas o krůček dál. Asistenční systémy nově dokáží zabránit kolizím nejen při odbočování vlevo, ale také třeba otevření dveří do dráhy jinému vozidlu, cyklistovi či třeba koloběžce.

Zároveň jsme byli ubezpečeni, že se zvlášť velký důraz kladl při vývoji na to, aby asistenti řidiči sice pomáhali, ale neobtěžovali ho. Jejich úkolem je zasáhnout, když je třeba, ale zároveň zůstat v klidu, když má řidič situaci pod kontrolou. Zazněl i příjemný detail – systém pro udržování vozu uprostřed jízdního pruhu rozpozná auta v sousedních pruzích a přirozeně se od nich snaží držet trochu větší distanc, tedy nejede striktně ve středu svého pruhu. Kdo někdy předjížděl kamion, který se trochu moc lepil na středovou čáru, v autě s aktivovaným systémem udržování v pruhu, ten jistě chápe, proč je toto skvělý nápad.

A tohle všechno máte již v oné základní výbavě. Teda všechno ne, třeba tu panoramatickou střechu ne, ale ony asistenty a podobné věci ano. Zdá se tedy, že se elektromobil opět o něco přiblížil cenové hladině, na kterou jsme zvyklí z konvenčních aut. A to je zajímavá zpráva. Volvo přichází s elektromobilem s dostatečným dojezdem, bohatou výbavou, atraktivním designem (teď mluvím za sebe, ale stovka v ČR podepsaných objednávek na auto, kterým se ještě nikdo ani nesvezl, naznačuje, že se EX30 asi obecně docela líbí) a velmi rozumnou cenovkou.

Zní to možná až příliš dobře? Na podrobnější soudy si musíme počkat na komplexní redakční test, při kterém zjistíme, zda se dá žít jen se středovým displejem, zda slibované neobtěžující asistenty skutečně neobtěžují a především – zda je Volvo EX30 opravdu dobré auto.