Volkswagen T-Roc 2.0 TDI: Kam s ním?

Německý Volkswagen poslední dobou chrlí jedno SUV za druhým. Plní tak svůj nedávný cíl, že esůvéčka budou tovřit polovinu jeho prodeje. Musím přiznat, že i já, člověk celkem orientovaný na automobilovém trhu, se trochu začínám ztrácet v nabídce wolfsburské značky. Počítejte se mnou. Velký Touareg, střední Tiguan a teď nejnovější malý T-Cross. To je taková ta páteř nabídky, potud dobré. Jenže pak tu máme ještě nafouklý Tiguan Allspace, dnes testovaný T-Roc, americký Atlas (či Teramont), čínský Tyaron, který možná zamíří i do Evropy. Opravdu široká nabídka, že? Trochu to vyvolává dojem, že se VW snaží ucpat opravdu každou volnou skulinku na trhu. A otázkou zůstává, jestli si některé modely nebudou lézt zbytečně do zelí, což by mohl být i případ právě T-Rocu. 

Když jsem spatřil T-Roc poprvé, myslel jsem si, že se bude jednat o malý crossover, postavený v hierarchii značky pod větším Tiguanem. Něco jako zvýšené Polo. Jenže tomu tak není. Ekvivalent k Polu je zbrusu nový T-Cross. T-Roc tak zůstává někde mezi. Velikostně odpovídá krátkému Golfu. A stejně jako Golf či Tiguan, i T-Roc je postavený na modulární platformě MQB, díky čemuž najdeme pod kapotou i silné motory a pohon všech kol. Pokud jsem tomu správně porozuměl, tak T-Roc je stylovější verzí Tiguanu pro lidi, kteří nepotřebují tolik prostoru. Dává takový vůz smysl? To zjistíme na následujících řádcích. 

Silnou stránkou tohohle SUV je styl a povedený design. Je vidět, že VW se rozhodl zaujmout mladší klientelu. Přestože nemůžeme od VW čekat nějakou šílenou designovou kreaci, tak v rámci možností a firemních pravidel je T-Roc poměrně atraktivní auto. Charakteristická maska chladiče jasně přiznává svou příslušnost do rodiny VW, ale detaily celkový vzhled rozhodně osvěžují. Hranaté LED denního svícení působí originálně a zamračené hlavní svítilny dodávají jistou dávku dravosti. Hezké jsou i vytažené blatníky, ke který jsou však potřeba velká kola. V našem případě devatenáctipalcová, menší by asi působila dost utopeně. Boční profil ozvláštňuje stříbrná linka střechy a masivní C sloupek, který trochu evokuje žraločí ploutev. Jen doporučuji příplatek za parkovací kameru, neb přes něj není šikmo vzad vůbec nic vidět. Záď vozu je prostá překvapivých řešení, ale líbí se mi, že není striktně hranatá jak krabice od bot. Svažující se zadní okno sice lehce snižuje praktičnost kufru, ale vypadá dobře. T-Roc je opravdu zvýšený hatchback se vším všudy. Spousta lidi se ptá, k čemu je to dobré, a že by obyčejný hatchback posloužil lépe. Já říkám, že do města je to super, protože můžete v klidu zaparkovat k vysokému obrubníku, aniž byste tam při odjezdu nechali nárazník. A Praha je plná takových nástrah. 

Mé prvotní nadšení ze ztvárnění exteriéru vystřídalo mírné zklamání v interiéru. Pokud jste stejně jako já vnímali automobilovou produkci již v devadesátých letech a na přelomu milénia, jistě si vzpomenete, jak byl v každém testu dáván VW za vzor toho, jak má vypadat kvalitní interiér. Měkčené plasty, kam oko dohlédlo a díky kterým se zvyšovala šance, že to uvnitř nebude vrzat jen co vyjedete z autosalonu, často byly pověstným jazýčkem na vahách, které rozhodovaly srovnávací testy ve prospěch vozů z Wolfsburgu. Postupem času jsme si na to všichni zvykli a začali to brát jako standard. Jenže ouha, T-Roc tuhle vymoženost nenabízí a je to nemilé překvapení. Už na pohled vypadá vnitřek lacině a to i ve srovnání s menším a o hodně levnějším Polem. Ve světle pořizovací ceny, která u daného kusu atakovala hranici 830 tisíc, je to opravdu přešlap. Samotná architektura vnitřku je pak klasický Volkswagen. Neurazí ani nenadchne. Pochválit můžu ovládání infotainmentu, kterému zůstala aspoň dvě fyzická ovládací kolečka a také digitální přístrojový štít, který je skvěle čitelný a nabízí opravdu hodně informací. Prostornost interiéru je také v pořádku a odpovídá plus minus Golfu, takže se nemusíte obávat, že by se nevešly čtyři dospělé osoby. Někoho může zamrzet velikost kufru, která se kvůli pohonu všech kol a příplatkovému audio systému Beats, zastavila na podprůměrných 390 litrech. A propos Beats audio. Pokud patříte mezi lidi, kteří nutně vyžadují extrémní basy i pří rozhovoru na Radiožurnálu, pak si jej jistě zaškrtněte v příplatkové výbavě. Všichni ostatní mohou s klidem ušetřit. 

Na jízdní projev T-Rocu jsem byl poměrně zvědavý. Od menšího SUV bych očekával především komfort a takovou tu příjemnou izolaci od okolního prostředí. Proto jsem měl trochu obavy z těch velkých kol, kterými byl testovaný kousek vybaven. Tyto obavy však byly rychle zahnány. T-Roc je komfortní a pohodlný. Z míry jej vyvede jen opravdu masivní výmol, který nepěkně bouchne do karoserie, ale pokud se těm největším jámám budete vyhýbat, pak se není čeho bát. Samotná jízda mě celkem překvapila, protože jsem neočekával kdoví jaké nadšení. Přesto musím říct, že T-Roc zatáčí více než ochotně a umí být i na okreskách překvapivě hbitý, aniž by ztrácel půdu pod nohama. Dokonce se mi s ním jezdilo lépe než s obyčejným Golfem. Jasně, nečekejte žádnou velkou zábavu, ale to ostatně není jeho úkolem. Pokud se ale potřebujete rychle přesunout z místa A, do místa B, pak je na něj spoleh. 

Pod kapotou testovaného auta pracoval dobře známý dvoulitrový turbodiesel o výkonu 150 koní. Tato pohonná jednotka se vyznačuje trochu drsnějším chodem, než by někomu mohlo býti po chuti, ale přežít se to dá. Pohon všech kol a váha lehce přesahující 1 500 kg si žádají daň v podobě spotřeby, jež se ustálila pod týdnu ježdění lehce na 8 litry na sto. Uměl bych si představit i menší apetit. Pokud se však budete snažit, dá se stlačit i pod šest, ale to už chce kurz sebeovládání. Největším problémem tak klasicky zůstává spojení vznětového motoru a dvouspojkové převodovky DSG. Dokud jedete klidně, tak je vše v pořádku, ale jakmile po ní začnete chtít trochu víc, tak občas zaváhá a změna kvaltu pod plným plynem je doprovázena citelným škubnutím. Stejně tak ji nedělá dobře poskakování městskými kolonami, kde také neoplývá zrovna plynulým chováním. Jestli chcete znát mé doporučení, raději berte benzin. S 2.0 TSi a 190 koni pod kapotou bude po problému a svezete se ještě lépe. 

Verdikt 

T-Roc není pro každého. Není největší, nenabízí bezedný kufr a rozhodně není nejlevnější. Přesto však dokáže zaujmout. Vypadá dobře (zarazilo mě, kolik lidi se na něj vyptávalo pokaždé, když jsem někde zastavil), jezdí také velmi slušně a jako bonus nabízí skutečně širokou škálu verzí. Silný diesel i benzín, pohon všech kol či velmi povedené asistenční systémy jsou v dnešní době přesvědčivé argumenty. Tento model si zaslouží své místo na slunci a vůbec se nedivím, když se pro něj kdokoli rozhodne. Má co nabídnout. Jen si dobře spočítejte, co potřebujete a podle toho si zvolte tu správnou konfiguraci. T-Roc mě osobně příjemně překvapil a musím říct, že se docela těším na otevřenou verzi, která by měla přijít co nevidět. Jakkoli SUV bez střechy může znít divně, kupodivu mi v kontextu tohohle auta, dává docela dobrý smysl.

Technické údaje

Motor: vnětový přeplňovaný čtyřválec 1 968 cm³
Výkon: 150 koní (110 kW) v 3 500 ot./min.
Točivý moment: 340 Nm v 1 750 – 3 000 ot./min
Převodovka: dvouspojková sedmistupňová DSG
Maximální rychlost: 200 km/h
Zrychlení 0–100 km/h: 8,4 s 
Průměrná spotřeba (udávaná): 5,1 l/100 km 
Průměrná spotřeba (v testu): 8,1 l/100 km 
Cena s danou motorizací a výbavou: 832 900 Kč