SsangYong Musso Grand 2.2 e-XDI Style: Cenová bomba s minimem vad na kráse

Aktuální generace korejského pickupu nám prošla redakcí už začátkem března a pro první dojem zvolila nadupanou verzi Premium s víceprvkovou zadní nápravou, koženými sedačkami a bohatou výbavou. Taková novinářská klasika. Jenže SsangYong se nakonec rozhodl ukázat i ryze pracovní verzi Style, oholenou na nepostradatelné minimum. Takovou podobu modelu mnohé značky do novinářských fleetů vůbec nezařazují, což je dle mého názoru stejně pochopitelné jako nefér, neboť právě taková se pravděpodobně bude prodávat nejvíce. A letmý pohled do ceníku prozradí, že v tomto případě vůbec není o čem přemýšlet. 

V úplném základu Musso koupíte za 729 900 korun, a to prosím pěkně včetně daně. Testované auto dostalo navíc paket Style+ zza 29 500 Kč, který obsahuje progresivní posilovač řízení, airbagy, parkovací senzory a střešní ližiny, a infotainment s osmipalcovým displejem a drátovým zrcadlením telefonu za 22 700 Kč, k tomu příplatkovou červenou barvu a sedmnáctky kola. Sakumprásk 809 700 korun.

Pokud vám to stále nepřipadá jako kdovíco, pak vězte, že nejlevnější konkurence je o sto tisíc dražší Isuzu D-Max s o 40 koní slabším motorem. Vzhledem k tomu, že jak Nissan Navara, tak Mitsubishi l200 už na českém trhu již vyklidily pole, nemá to Musso s konkurencí příliš složité. Hilux, Ranger, natož pak Amarok jsou sice u nás více zdomácnělé, základní cenovku však mají posazenou výrazně výš. Pokud se bude firma rozhodovat, čím vybaví polesné, dělníky či údržbáře, SsangYong se jistě ocitne v úzkém výběru. 

Vadí vám asistenty? Tady vás otravovat nebudou!

Když nastupuju do kabiny, nemám v zásadě žádná očekávání, Musso mě tedy může jen příjemně překvapit. A taky že jo! V první řadě prostorem. Označení doublecab sice ohlašuje dvě plnohodnotné řady sedadel, ale to pořád může znamenat ledacos. Tady si za sebe bez nejmenšího problému sedne urostlý muž, k tomu si odloží plechovku do držáku a nechá se ofukovat vzduchem z klimatizace, byť počet Celsiových stupňů si podle sebe nenastaví. To si koneckonců nenastaví ani řidič a spolujezdec, klimatizace je totiž pouze manuální. Jistě, není to tak komfortní jako automatické udržování optimální teploty, obohacené čištěním vzduchu a vůní fialek, v případě vedra ale fouká studený vzduch a to je hlavní. 

Když se přesunu do přední řady, vidím kolem sebe nijak ušlechtilé, ale úplně normální materiály (jen to lesklé cosi před spolujezdcem mi připadá trochu navíc). Všechny díly jsou zároveň slušně slícované a nevydávají žádné pazvuky. V sedačkách se sedí příjemně, nic netlačí, ergonomie funguje, co víc si přát? Dokážu si docela dobře představit, že v tomto prostředí trávím podstatnou část pracovní doby a nijak přitom netrpím. Mám k dispozici dva cupholdery, dvě USB zásuvky, dokonce i starý dobrý zapalovač, středová loketní opěrka skýtá dostatek prostoru, zkrátka mi tu nechybí nic zásadního. Mimochodem – madla na A-sloupku se nacházejí na obou stranách, což při nastupování kvituji s povděkem. 

Pokud jde o asistenční systémy, nacházím zde asi jen obyčejný tempomat, parkovací senzory a zadní kameru. Ta se vzhledem k rozměru auta hodí, i když z okénka je dozadu vidět celkem dobře. Samozřejmě nechybí dneska už automatická a povinná výbava typu ABS, brzdový asistent, kontrola trakce a podobně, marně byste zde ale hledali různé hlídače jízdy v pruhu, slepých bodů, bdělosti řidiče a tak dál. Jako za starých časů si prostě musíte všechno hlídat sami. 

Občas si poskočí, uveze tunu

Po aktivaci systému se ozve bizarní uvítací melodie, pak už jen nastartovat klíčkem a můžeme jet. A teď přijde první kritika. Spojkový pedál nejspíš seřizoval někdo, kdo už hodně spěchal na oběd, jinak si neumím vysvětlit, proč jsou z celé té dlouhatánské dráhy využity jen poslední dva milimetry nahoře. Několikrát jsem tak opět nostalgicky zavzpomínala na staré časy, když mi auto při rejdování na parkovišti nebo rozjezdu do kopce chcíplo.

S diskutabilním spojkovým pedálem pak tvoří zajímavé duo i řadicí páka, jež má zpátečku postavenou vlevo nahoře kousek za jedničkou. Žádné zamačkávání, žádné vytahování kroužku, je prostě hned vedle jedničky. S trochou citu pozici samozřejmě trefíte, ale při kvapných manévrech, kdy jde cit stranou, se mi párkrát povedlo zařadit blbě. Na druhou stranu, člověk si nejspíš zvykne – buď na osobitý styl ovládání, nebo na pocit, že je úplné jelito. 

Jízda s pickupem na listových pérech vzadu je přesně taková, jakou si ji představujete. Auto vesele poskakuje a trochu se uklidní až po naložení deseti pytlů mulčovací kůry a několika kamenů. Pro začátek dobré, i když by to sneslo víc. Na korbu lze naložit až tunu nákladu, za auto pak zapřáhnete klidně i 3,5tunový přívěs. Zatímco z hlediska rozměrů není korbě co vytknout, pochválit nemůžu vnitřní plast, který je povážlivě tenký a dlouhou životností nejspíš oplývat nebude. Pak holt přijde šance pro zlaté české ručičky a výrobu vlastního obložení (do něj bych si pak udělala i více kotvicích bodů). 

Standarně je Musso zadokolka, přední náprava se připojuje otočným ovladačem na středovém tunelu, a to až do rychlosti 70 km v hodině. Na kolečku najdete ještě režim 4L pro redukci. Ve specifikaci jsem se dočetla, že je auto vybaveno i uzávěrkou diferenciálu na zadní nápravě, ta však v kabině žádný ovladač nemá a až další pátrání (a konzultace s chytřejšími kolegy v redakci) vyjevilo, že se jedná o uzávěrku automatickou. Je zde tedy všechno potřebné vybavení pro jízdu na ne zcela ideálním povrchu, do žádného dramatického terénu se asi soudný řidič vzhledem ke světlé výšce 220 mm stejně pouštět nebude. Vyzkoušela jsem šotolinu, běžnou polňačku i mokrou trávu, a všechno fungovalo zcela bez potíží.

Asi největší překvapení přišlo na dálnici, kde Musso naprosto bez problémů dodržovalo svižnou cestovní rychlost a většinou mu ještě zbývala rezerva pro další akceleraci. Vyšší rychlost pomohla i uskákanosti zadní nápravy a hromotlucký pickup se najednou proměnil v docela pohodlné cestovní auto. Skvělý dojem dokreslovalo i ticho na palubě, jaké bych od stroje tohoto typu nečekala. 

Verdikt

Vrátím-li se k úvodu, kde popisuju výbavu jako nepostradatelné minimum, dochází mi, jak moc se vnímání standardu v posledních letech posunulo. Kromě toho, že mi lezla na nervy spojka s řadičkou, mně vlastně v autě nic nechybělo. Příjemná jednoduchá kabina, dostatečně silný motor, spousta místa na lidi i náklad. Za ty peníze paráda. 

Jedinou nevýhodou tak zůstává nemožnost naspecifikovat si Musso někde na půl cesty. Můžete mít buď základ (s pár příplatky navíc), nebo plnou palbu, nic mezi tím. Pokud byste chtěli třeba jen více komfortu, který poskytne pětiprvková zadní náprava, nezbývá než sáhnout po výbavě Premium za 990 tisíc. Přesto si troufám říct, že zavedeným konkurentům SsangYong se svým pickupem pěkně zavaří. 

Technické údaje:

Motor: vznětový přeplňovaný čtyřválec 2157 ccm 
Výkon: 202 koní (149 kW) při 3800 ot./min.
Točivý moment: 441 Nm při 1600 – 2600 ot/min
Převodovka: manuální šestistupňová
Maximální rychlost: 177 km/h
Kombinovaná spotřeba (udávaná): 8,8 l/100 km
Kombinovaná spotřeba (v testu): 11 /100 km 
Základní cena: 729 900 Kč
Cena testované verze: 809 700 Kč