Renault Talisman Grandtour: Vyšší střední je tu stále s námi

Automobil vyšší střední třídy od Renaultu byl v dávných dobách synonymem dobře vybaveného vozu, který neurazil jízdními vlastnostmi a hýčkal posádku pohodlím. Ať už si vzpomenu na mluvící Renault 25, který jsme v mých školkových letech měli doma, nebo povedený Safrane, který i bez legendárního biturbo motoru dokázal udělat radost a pohodlně odvézt posádku na dlouhé vzdálenosti. 

Pak přišla Laguna a opět bodovala. Sice trochu sestoupila do nižších pater, vlastně šlo oproti “šafránu” o automobilovou konfekci, ale zato veleúspěšnou. Byla pohodlná, hezká, prostorná a navíc i na svou dobu nebývale bezpečná. No a s představeném druhé generace se to celé pokazilo. Image poruchového a nespolehlivého krámu nakonec nevyžehlila ani podařená “trojka”, které nebylo objektivně mnoho co vytýkat a něšťastný název skončil v propadlišti dějin.

Naštěstí to tak ale nedopadlo s celou kategorií vozů vyšší střední od Renaultu. V současné době tu máme pro jistotu hned dva zástupce. Ten první je podařené něcojakoMPV Espace a pak je tu Talisman. Popravdě řečeno jsem se o něj dříve nějak zvlášť nezajímal, ale to se změnilo právě s testem výše jmenované krabice na kolech. Espace je totiž vybaven systémem 4control, který propůjčoval velkému autu překvapivou agilitu a ovladatelnost. Až jsem zalitoval, že systém nemohu otestovat v něčem trochu nižším, v něčem, co méně připomíná autobus a nesedí se tam jak na židličce.

A tím se oklikou dostávám k Talismanu, který je natáčením zadní nápravy taktéž osazen. Ani tenhle rodinný dostavník ale není žádný sporťák, to rozhodně ne. Je to prostě velké kombi (od letošního modelového roku v ČR oficiálně už jen kombi, sedan se již nenabízí), které zvenku zdobí hezká metalíza, velká kola a chromované doplňky. No a vevnitř je to podobné. Bílá kůže prošívaná do tvaru kosočtverců, ambientní osvětlení hraje všemi barvami, plasty jsou důkladně měkčené a sedačky vás na požádání namasírují, aby vám na dlouhých cestách neztuhla záda. 

Jak už je u Renaultu zvykem, řidiči tu asistuje povedený systém R-Link, který se značce daří průběžně inovovat a zlepšovat a tak stále patří k tomu nejlepšímu na poli palubních softwarů. Displeje před řidičem i na středovém panelu jsou výborně čitelné, grafika přehledná a všechno funguje svižně a intuitivně. Líbí se mi i široká škála uživatelského nastavení v rámci řidičských profilů, kde se mi nejvíce osvědčila kombinace “rychlý motor, měkké řízení, “sportovní” 4control a měkký podvozek. To se pak ve městě stává z Talismanu překvapivě agilní a efektivní nástroj pohodlné přepravy.

A tím se oklikou vracím k natáčecí nápravě, o které jsem psal na začátku. Zdaleka už nejde o tak neobvyklé řešení, jak tomu bylo v dobách, kdy s ním Renault začínal, ale stále jde v téhle cenové kategorii o poměrně raritní výbavu. Nejprve trocha teorie – zadní náprava se systémem 4control má v zásadě tři funkce. Tou první a nejcitelnější je natáčení zadních kol ve směru zatáčky v rychlostech do 60 km/h. Zadní kola se vytáčí o zhruba pět stupňů a pomáhají zkrátit poloměr a posunou osu otáčení vozu blíže k jeho středu. Jevu si všimnete prakticky hned, působí to trochu, jako kdyby autu ustřelovala záď. Stačí ale pár kilometrů na vzájemné sžití a najednou to celé působí přirozeně a příjemně.

Od rychlostí nad osmdesát kilometrů v hodině se pak pohyb zadní nápravy obrátí a vůz naopak místo vykružování obloučků trochu klouže a protahuje oblouky. To se hodí hlavně při přejíždění mezi pruhy na dálnici, kdy se pak vozidlo nepohybuje v “esíčku”, ale prostě vyleze bokem jakýmsi pseudokrabím chodem. Bez mučení se přiznám, že tento jev se mi už smyslově zachytit nepodařilo a nezbývá mi, než věřit, že se tak děje. 

Poslední funkcí je pak schopnost kol “plužit” při panickém brždění, čímž by se měla zkrátit brzdná dráha. Dokážu si představit, že taková funkce může sice vůz skutečně pomoci zpomalit efektivněji, ale okamžitě mě napadá cosi o celkem zásadním opotřebení pneumatik a podvozkových komponentů. 

 Ani sofistikované natáčení kol ale nedělá z Talismanu okruhový materiál (chápu, fotky mohou být trochu zavádějící). Dvoulitrový diesel si tu v klídku brblá, dvouspojkový automat je rozvážný tak, že jsem si před nahlédnutím do specifikace myslel, že je to hydroměnič, a celá modrá loďka se na adaptivním podvozku v klidu houpe směrem k cíli. Klidně v neslušných rychlostech, ale hlavně pohodlně. Tak, jak to dělávala ta stará dobrá pětadvacítka, nebo “šafrán”. Tady navíc s obrovským kufrem a nízkou spotřebou.

Verdikt

Talisman je přesně takový, jaký by měl velký Renault být. Technicky zajímavý, pohodlný a docela hezký. Přidejte k tomu široké výbavové možnosti a líbivý interiér a máme tu ukázkového zástupce pomalu vymírající vyšší střední třídy. Je ale otázkou, zda kupující v této cenové relaci raději nějaký ten desetitisíc nepřihodí a nepůjde pro srovnatelný, byť méně vybavený vůz k prémiové značce. Talismanů na našich silnicích nepotkáváme stovky, jde stále spíše o volbu nadšenců. Pokud ale hledáte velký kombík, stojí za to se na něj alespoň zajít podívat.

Technické údaje

Motor: Přeplňovaný vznětový čtyřválec 1997 ccm 
Výkon: 139 kW (186 k)
Točivý moment: 400 Nm 
Převodovka: šestistupňová automatická dvouspojková
Maximální rychlost: 221 km/h 
Zrychlení 0–100 km/h: 9,2 s 
Provozní hmotnost: 1658 kg 
Průměrná spotřeba dle výrobce: 5,7 l/100 km kombinovaná
Průměrná spotřeba v testu: 7,7 l/100 km kombinovaná
Základní cena vozu: 965 000,- Kč
Cena testovaného vozu (Renault Talisman Grandtour Blue dCi 190 EDC Initiale Paris): 1 299 000 Kč