Peugeot 3008 GT: Zaslouží si titul Auto roku?

Letošní volba Evropského Auta roku vyvolala velké vášně a zvedla obrovskou vlnu nevole jak mezi odbornou, tak i mezi laickou veřejností. Dokonce i naše redakce měla potřebu se k této diskutabilní anketě vyjádřit. Jak je možné, že v konkurenci takových skvělých aut jakými jsou nový Mercedes třídy E, Volvo S90 či kouzelná Alfa Romeo Giulia, mohlo vyhrát něco tak všedního jako Peugeot 3008? Přiznám se, že sám nevím. Neznám přesně hodnotící kritéria, či jinou motivaci volitelů, ale nemohla 3008 vyhrát skutečně proto, že Peugeot vytvořil opravdu dobré auto? Jestli se mu to povedlo a svůj titul si nová ,tři tisíce osmička' zaslouží, to jsme zjišťovali během klasického týdenního testu. 

Původní 3008 byla kompaktní crossover někde na pomezí nafouklého kombíku a MPV. Co si budeme nalhávat, příliš krásy nepobrala. Vypadala trochu jako naštvaná velryba. Tehdejší designový jazyk Peugeotu nebyl zrovna líbivý. Ani jízdně to nebyl žádný zázrak. Oblibu si tak tento model získal především svou variabilitou v interiéru a celkovou prostorností. Přes to všechno si však dokázala své zákazníky najít a ve výrobě vydržela dlouhých 8 let. U nové generace ale Peugeot otočil kormidlem o 180 stupňů a vyměnil trochu praktičnosti za velkou dávku stylu a líbivosti. Jestli je to dobrý tah, to ukáže až čas. Kvality nové 3008 si ovšem ukážeme již dnes.

Design. Nemůžu si pomoct, ale mně se ta věc prostě líbí. Přestože jsem spíše vyznavačem klasických tvarů a obdivuji sedany, případně větší kombíky, 3008 na mé smysly funguje skvěle. Podle ohlasů veřejnosti soudím, že nejsem jediný komu se líbí. Celý týden, co Peugeot parkoval na jednom nejmenovaném sídlišti na severním okraji Prahy, kolem něj proudili lidé a zastavovali, aby si mohli francouzské SUV prohlédnout zblízka. Vrcholem pak byl sobotní rodinný oběd ve vynikající řecké restauraci v Davli. Chvilku poté co jsem zaparkoval, zastavil za mnou jistý velmi oblíbený roadster s mrkačkami, z něj vystoupil mladý a pár a okamžitě se jal okukovat tohoto francouzského lva. Vážně by mě nenapadlo, že někoho se zálibou v puristickém roadsteru může okouzlit i tak odlišný vůz. Pro Peugeot jenom dobře, aspoň se zapomene na dlouho dobu temna, kterou odstartovaly modely končící sedmičkou. Přestože i tahle modelová řada ze začátku milénia měla jisté kvality (např. praktičnost takové 307SW je dodnes obdivuhodná), design mezi ně nepatřil. Málokdo je považoval za hezká auta, poznávacím znamením tehdy byla především velká tlama. Tomu je naštěstí konec, francouzští designéři se rozhodli hrát na city a emoce. A daří se jim to na výbornou. Nová 3008 je vzhledově sebevědomá a do té správné míry agresivní. Svalnatá příď s ostře profilovanými světlomety, čelní maska s negativním sklonem, sebejistý boční profil se stoupající linkou v oblasti zadních dveří a zadní svítilny s jedinečnou grafikou. Tohle se opravdu povedlo. Na první pohled víte s kým máte tu čest. V našem případě design podtrhuje výbavový stupeň GT. Dvoubarevné lakování upoutá pozornost, i když já bych se bez něj asi dokázal obejít. Vnější design je opravdu silnou stránkou tohoto francouzského crossoveru. 

Pokud vás oslovuje exteriér 3008, pak věřím tomu, že najdete zalíbení i v jeho interiéru. Já osobně dlouhou dobu bojoval s interiéry nových Peugeotů. Neseděl mi malý volant, umístěný někde mezi koleny. Nezvyknul jsem si na budíky vytažené ke spodnímu okraji čelního skla a vůbec největší problém jsem míval s integrovaným infotainmentem, který sdružoval všechny ovládací prvky vozu. Nová 3008 kombinuje úplně všechny prvky, které mi vždy vadily. Nicméně, světe div se, tady mi to z nějakého záhadného důvodu vůbec nevadí. Na miniaturní dvouramenný volant jsem si zvyknul než jsem dojel na první semafor. Infotainment stále sdružuje téměř všechny komfortní prvky vozu, ale funguje mnohem lépe než dřív. Konečně se povedlo odladit software, takže systém je svižný a nezadrhává se. Dobrý nápad jsou také klasické čudlíkové ovladače na palubní desce pro rychlý přístup k jednotlivým funkcím. Když chcete ku příkladu nastavit klimatizaci, již nemusíte hledat ikonku na dotykovém displeji a snažit se do ní za jízdy trefit, abyste se vůbec k nastavování dostali. Prostě jen zmáčknete obyčejné tlačítko a na displeji se okamžitě zobrazí ovládání klimatizace. Vůbec největší nadšení ve mne budil velký 12,3 palcový displej nad volantem, který nahrazuje klasický přístrojový štít. Má velmi dobré rozlišení, je skvěle čitelný a přehledný, se širokými možnostmi nastavení. Preferujete klasiku a máte rádi obyčejné budíky? Není problém. Chcete mít přímo před sebou navigační mapu? Jasně, i to umí. Vážně pěkné. Velmi se mi líbí také orientace na řidiče. Všechny ovládací prvky jsou natočeny směrem k vám a jsou pěkně po ruce. Člověk se tak nemusí nikam natahovat, vše je tam kde má být. Peugeot označuje svůj interiér souhrnným názvem i-Cockpit a je na něj patřičně hrdý. Má být proč, funguje výborně. Peugeot 3008 boduje také prostorností vnitřku, i dozadu se vejde dospělý člověk  a do kufru jsem bez problémů složil kočárek. Za mně schváleno. Líbí se mi černé čalounění stropu, to je opravdu praktické. Interiér se opravdu povedl a mohu jej pochválit, i když pár přešlapů by se zde také našlo. 

Za prvé, vážně je nutné obložit celý interiér lacině vyhlížejícím pseudodřevem? Hliník by podle mého vypadal určitě lépe, tím spíš u sportovněji pojaté varianty. Za druhé, středový tunel by mohl být užší. Člověk běžné velikosti se vejde bez problémů, ale jakmile má vaše oblečení velikostní štítek XL, pak se budete cítit trochu stísněně. Třetí stížnost věnuji sedačkám. Vypadají velmi zajímavě a extravagantně na pohled, že? Sedí se na nich přesně tak jak si myslíte. Zvláštní prošívání mě celou dobu tlačilo do zad a nemohl jsem si na to zvyknout. Aspoň že jsou dimenzovány i na velkého člověka a můžete si prodloužit sedák, což se na delší cestě opravdu hodí. Další věcí, která mě poněkud rozčilovala, byla parkovací kamera. Umí sice pohled z ptačí perspektivy a přiblíží vám detail když se blížíte k překážce, ale to rozlišení. Škoda, že Peugeot použil patrně nějakou web kameru z roku 2005, protože kvalitní displej, jaký je v interiéru by si zasloužil mnohem lepší kameru. Můžete mi také někdo vysvětlit proč se auto, které je vybaveno bezklíčovým přístupem, neumí samo zamknout když se od něj vzdálíte? Proč je nutné pokaždé ohmatávat kliku? Tyhle věci by si zasloužily při nejbližší příležitosti napravit. 

Crossovery a SUV nebývají zrovna synonymem pro zábavné svezení. Nebudu vám nic nalhávat, ani 3008 není výjimkou, přestože se honosí přídomkem GT. Není se ani moc čemu divit, když je postavená na platformě Citroënu Picasso. Tři tisíce osma jezdí přesně tak jak se sluší a patří na moderní crossover. Je poměrně pohodlná, i na velkých 19 palcových kolech filtruje nástrahy českých silnic v podstatě bez problémů. Snad jen na krátkých příčných nerovnostech se ozývají větší rány než by bylo záhodno. V zatáčkách je těžkopádná, ale pokud jedete na kvalitním asfaltu, nechá si líbit překvapivě dost věcí a neztrácí sebedůvěru. Jen řízení mi přišlo poněkud hyperaktivní, v takovém autě bych si dokázal představit i vláčnější reakce na pohyby volantu. Nemile překvapen jsem ovšem byl na méně kvalitních okreskách. Jakmile je silnice rozbitá, a že teď po zimě jich najdeme více než dost, pak Peugeot rychle ztrácí jistotu. Zadní náprava nehezky poskakuje a kupodivu i přední kola ztrácí přilnavost. Výsledkem jsou velmi časté zásahy stabilizačního systému a samotná jízda má do plynulosti a rychlosti daleko. Daleko přirozenějším prostředím než okresky, jsou pro 3008 dálnice. Na nich odhalí všechny své přednosti. Směrová stabilita je příkladná a poměrně vysoký Peugeot se nenechá vykolejit ani silným boční větrem. Co mě však nejvíc překvapilo a zároveň potěšilo? Zcela jistě akustický komfort. Ten je vynikající a téměř prémiový chtělo by se říct. Do nějakých 160 km/h nemusíte zvyšovat hlas při debatě se spolujezdcem, ani otáčet kolečkem hlasitosti u audia doprava. Také motor je pro dálnici jako stvořený. Dvoulitrové HDI má rovných 180 koní a nechybí mu síla. Není to žádný trhač asfaltu, ale rozhodně se jedná o zcela adekvátní pohonnou jednotku. Na poměry naftových čtyřválců se jedná o vcelku kultivovaný motor, rozhodně vás nebude obtěžovat nemístným hlukem. Spotřeba se dá udržet pod sedmi litry na sto. Velmi příjemným společníkem je také šestistupňový automat, který řadí hladce a rozvážně. Není z nejrychlejších, ale je velmi povedený. Má i zajímavý, trochu futuristický volič a pro případ potřeby také pádla pod volantem. A když říkám pod volantem, tak opravdu myslím pod, jsou totiž ukotvena na sloupku řízení. Hezký detail, že? 

Asi jste si všimli, že jsem se celou dobu snažil vyhnout otázce položené v úvodu. Zaslouží si Peugeot 3008 titul Auto roku? Zodpovědět tuto otázku není vůbec jednoduché. Velmi záleží na úhlu pohledu. Alfa Romeo Giulia je skvělá z pohledu nadšence do aut, je hezká a výborně jezdí. Mercedes třídy E je úžasný z pohledu technologického nadšence, všechny systémy, kterými disponuje jsou jako z budoucnosti. A Volvo? To je brilantní a super bezpečný kus techniky vysochaný snad z jednoho kusu ledu. Téměř dokonalé dílo pro nadšeného obdivovatele architektury. Čím tedy může v takové konkurenci bojovat Peugeot 3008? Objektivně vzato, zřejmě ničím. Je to však téměř ideální auto pro běžného uživatele, kterého auta zas tolik nezajímají. Je dostatečně velký a prostorný, skvěle vypadá, má výborný interiér, moderní výbavu a je cenově dostupný. Pokud se francouzským inženýrům někdy v budoucnu podaří vyladit podvozek tak, aby lépe fungoval na nekvalitním povrchu, bude mít jen málo chyb. Nemohu říct, že si 3008 ten titul zaslouží. Nemohu ale také říct, že si ho jisto jistě nezaslouží. Jestli je tedy tím správným autem roku, to už záleží čistě na vás a vašich preferencích.