Octavia 2017: Není to jen o světlech

Když se faceliftovaná Octavia třetí generace poprvé představila veřejnosti, získala si její pozornost především svou poněkud kontroverzní přídí se čtveřicí světlometů. Tehdy jsem o ní napsal, že si netroufám hodnotit její designové kvality dřív, než jí uvidím naživo – posuzovat vzhled složitého trojrozměrného objektu z dvourozměrného obrázku může být zatraceně ošidné. Teď mám za sebou půlden strávený mezi reálnými exempláři, které jsem si mohl důkladně prohlédnout ze všech úhlů, zdálky, zblízka, v klidu i v pohybu. A díky tomu vám mohu s čistým svědomím říci… že pořád nevím.

Jedno je jisté – nová Octavia má výrazný vizuální charakter a rozhodně si jí nespletete s ničím jiným. To je věc, kterou jste o většině předchozích generací říct nemohli a změnit to byl patrně hlavní cíl faceliftu. Ani teď však tak docela nevím, jestli se mi nová tvář modly českých motoristů líbí nebo ne. Jsou úhly, ze kterých se mi začíná zamlouvat, nebo přinejmenším vypadá působivě (třeba když jí vidíte ve zpětném zrcátku s rozvíceným denním svícením). S jinými úhly jsem se pořád tak docela nepopasoval a stále mě provokuje spodní linka vnějších světel, která očividně provádí nějaké zvláštní věci s perspektivou a neustále mě nutí zkoumat, jak a kam vlastně vede.

Hodnotit design je však především věc ošemetná a zrádná – jde o záležitost osobního vkusu a ať bych z něj byl nadšen nebo zhrozen, nebude to znamenat, že ostatní to budou mít také tak. Zajímavé je podívat se, co si o tom myslí širší průřez publika. Když jsem se o nové tváři Octavie bavil s přítomnými kolegy, dostal jsem celou škálu názorů, od negativních po pozitivní, a našli se jak lidé, kterým se čtveřice světel líbila na obrázku a v reálu je zklamala, i (znatelně větší) část těch, kteří si postupně zvykají a jejich počáteční nechuť je přechází. Už to samo o sobě je důvodem považovat tento výtvor za přinejmenším zajímavý – narozdíl od faceliftu druhé generace, který se zkrátka nepovedl, je inovovaná "trojka" spíše kontroverzní a provokativní. Obávám se, že teprve čas ukáže, jak moc si na ní zvykneme… Ať to ale dopadne tak či onak, na prodeje nového modelu to nejspíše nebude mít žádný zásadní vliv.

Octavii si totiž lidé nekupují kvůli tomu, jak vypadá, ale proto, co jim nabízí. A tady je důležité se podívat na to, co novinka přináší z pohledu praktického a technického. Když se do novinky, alespoň pokud jde o špičkově vybavenou verzi, jaké jsme dnes měli k dispozici, posadíte, všimnete si jako první zásadního přepracování infotainmentu. Starý dobrý Columbus s mačkacími tlačítky kolem displeje a kolečkem hlasitosti, které týralo všechny OCD řidiče, nahradil nový, elegantnější a čistě dotykově ovládaný systém. Namísto odděleného displeje a tlačítek teď před vámi svítí velký skleněný panel. Z pohledu designového to vypadá skvěle a z pohledu funkčnosti, zvláště pokud jste technický hračička, také. I fungování samotné udělalo další krok vpřed, mapy jsou hezčí, ovládání rychlejší, zobrazení čistší, s displejem se lépe pracuje. Jedinou, pro někoho možná podstatnou vadou, je zavržení tradičních fyzických tlačítek a točítek. Ovládání hlasitosti dotykovými tlačítky je elegantní a když chcete kolečko, máte jedno na volantu, ale při navigaci neznámými končinami Portugalska se nám občas zastesklo po kolečku, kterým bychom si mohli přiblížit nebo oddálit mapu.

Stálicí jsou také "Simply Clever řešení". Ať si lidé dělají legraci ze škrabky v nádrži jak chtějí, jsou chvíle, kdy přemýšlení inženýrů Škodovky nad zdánlivými blbůstkami oceníte. Novinkou je tentokrát například deštník pod sedadlem a z většího Superbu byl převzat i vychytaný držák na pití, ve kterém byste měli být schopni otevřít PET láhev jednou rukou. Mám temné tušení, že tato funkce bude pro mnoho řidičů mnohem využívanější než například sportovní režim podvozku.

Čímž se dostáváme k pro mě asi nejzásadnější změně. I do standardní Octavie si nyní můžete objednat podvozek DCC, který jako jeden z mála adaptivních podvozků dokáže opravdu signifikantně proměnit charakteristiku pružení. Objednejte si Octavii na kolech nějakého příčetného rozměru (obě, se kterými jsme strávili odpoledne, jezdily na sedmnáctkách), přepněte do režimu Comfort a máte skutečně pohodlné auto. Ne tak plavné jako Superb, který jsme testovali před časem, ale mnohem komfortnější, než bývá v této třídě zvykem. A dušička závodníka ve vás se může utěšovat tím, že neřídíte žádné rozměklé auto pro důchodce, ale kdybyste chtěli, můžete kdykoliv zvolit agresivnější režim Sport. I pokud si ale DCC neobjednáte, dostanete vylepšené zavěšení a zadní nápravu, jejíž rozchod narostl u verzí s torzní příčkou o zhruba 2 cm a u multilinku dokonce o tři. Po krátkém svezení na neznámých silnicích vám nemůžu s jistotou říct, jaký efekt to přineslo, ale lze očekávat, že Octavia jezdí zase o něco lépe.

A potom už tu jsou jen různé drobnosti, které se sice mohou zdát nepříliš podstatné, ale ve výsledku mohou zásadně ovlivnit rozhodování o nákupu. Třeba to, že pokud vám bývá zima na ruce, můžete si poprvé objednat vyhřívaný volant (nevěřili byste, jak zásadní to pro některé z nás může být). A nebo věc, která vlastně tak úplně drobnost není – totiž přední LED světlomety s vykrýváním vozů před vámi, které vám umožní jezdit "furt na dálky" a přitom neoslňovat. Dnes jsme je nemohli vyzkoušet, protože testování už je u konce a ještě nepadla tma, ale zcela identický systém používá nedávno testované Audi A4 Allroad. A u něj nás světla jednoduše nadchla (jsou ještě lepší než podobný, ale na xenonových výbojkách založený systém v modelu Superb).

Takže, jaký je závěr z první krátké projížďky? Octavia neprošla žádnou revolucí, ale její evoluce bezpochyby udělá radost těm, kterým vyhovovaly předchozí verze. Je zase o něco lepší v tom, co vždycky dělala dobře – být nenáročným služebníkem, který vás neoslní charakterem, nebude vyčnívat na parkovišti ani si jí nebudete kupovat srdcem a nadšením. Ale bude dělat to, co od ní chcete, tiše, nenápadně a poslušně. 

A ta světla? Jen čas ukáže, jak si na ně zvykneme, až jich budeme vídat každý den desítky…